Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Tímto zákonem se upravuje:

a) důchodová daň,

b) daň z objemu mezd.

(1) Důchodové dani podléhají:

a) státní podniky, jejichž zakladatelem jsou národní výbory;

b) bytová družstva, spotřební družstva, výrobní a jiná družstva, jejich svazy, Ústřední rada družstev a družstevní podniky; [Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.]

c) společenské organizace, jejich podniky a hospodářská zařízení;

d) Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie i za krajská (městská) sdružení advokátů;

e) podniky se zahraniční majetkovou účastí; [Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí.]

f) sdružení s právní subjektivitou, jestliže alespoň polovina jejich členů je poplatníkem důchodové daně;

g) ostatní socialistické organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými obecně závaznými právními předpisy;

h) organizace s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice; [Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činností organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice.]

i) jiné organizace než socialistické, jsou-li právnickými osobami;

j) subjekty se sídlem v cizině; (dále jen "poplatníci").

Podrobnější vymezení poplatníků uvedených v písmenech c), i) a j) stanoví prováděcí předpis.

(2) Od důchodové daně jsou osvobozeny:

a) ústřední, krajské a okresní orgány a jim na roveň postavené orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě, podniky a hospodářská zařízení přímo napojené na rozpočty ústředních orgánů těchto organizací;

b) zařízení svazů družstev zabezpečující výběrovou rekreaci vlastních členů;

c) umělecké svazy, kulturní fondy a socialistické organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, podniky a zařízení provozované těmito svazy, fondy a organizacemi.

(3) Důchodové dani nepodléhají:

a) státní podniky, jejichž zakladatelem jsou národní výbory a které provádějí odvod ze zisku formou odvodu stanoveného na základě finančního plánu [Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. ..../1989 Sb., a provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu.], nebo které podléhají dáni že zisku podle zákona o zemědělské dani; [Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.]

b) rozpočtové a příspěvkové organizace,

c) subjekty se sídlem v cizině, jsou-li fyzickými osobami.

(1) Předmětem důchodové daně je veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí s výjimkami uvedenými v odstavcích 2, 4 až 6.

(2) U bytových družstev a jejich svazů s výjimkou uvedenou v odstavci 4, u společenských organizací a u organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice jsou předmětem důchodové daně příjmy plynoucí z trvalé hospodářské činnosti.

(3) Trvalou hospodářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumějí veškeré činnosti směřující k dosahování zisku, pokud z nich plynoucí hrubé příjmy a výnosy převyšují ve zdaňovacím období v úhrnu částku 250 000 Kčs. Za činnosti směřující k dosahování zisku se nepovažují činnosti, které se omezují na plnění základního poslání organizace a doplňkových činností uvedených v prováděcím předpise.

(4) U okresních výstavbových bytových družstev a dalších bytových družstev, která se zabývají převážně činnostmi pro jiné odběratele než pro bytová družstva, která jsou vlastníky družstevního bytového fondu, je předměte důchodové daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí.

(5) U církví a jejich organizací nejsou předmětem důchodové daně příspěvky členů církví, dary, výnosy kostelních sbírek a úplaty za církevní úkony.

(6) U subjektů se sídlem v cizině jsou předmětem důchodové daně příjmy plynoucí z činností vykonávaných ve stálé provozovně na území Československé socialistické republiky a dále všechny ostatní příjmy, jejichž zdroj je na území Československé socialistické republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

(7) Za stálou provozovnu se považuje zařízení k výkonu činností na území Československé socialistické republiky. Staveniště, stavební montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) 6 měsíců.

(8) Podrobnosti k odstavcům 6 a 7 stanoví prováděcí předpis.

(1) Základem důchodově daně u poplatníků uvedených v 2 odst. 1 písm. a) až i) je zisk z činností tvořících předmět daně, zjištěný v účetnictví a zvýšený o:

a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy;

b) rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté penále, pokuty a náhrady škody za zaplacené penále a pokuty;

c) poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky; [Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší ve znění pozdějších předpisů.]

d) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod. [Nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 91/1988 Sb.]

Podrobnosti k vymezení základu důchodové daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) a b), jakož i k písmenu a) stanoví prováděcí předpis.

O částky uvedené pod písmeny c) a d) se základ důchodové daně zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.

(2) Základ důchodové daně podle odstavce 1 se snižuje o:

a) rozdíl, o který placené úroky převyšují přijaté úroky, nejsou-li účtovány v nákladech;

b) částky, které již byly u téhož poplatníka podrobeny důchodové dani, jsou-li součástí zisku.

(3) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní podniky obecně závaznými právními předpisy s výjimkou mzdových a ostatních osobních nákladů, zahrnou se pro výpočet základu důchodové daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) až i) do nákladů maximálně v tom rozsahu a do té výše, kterou stanoví tyto předpisy. [Např. o financování podnikové společenské spotřeby, o cestovních náhradách.] Tohoto ustanovení se nepoužije u poplatníků, pro něž rozsah nebo výši výdajů upravily svazy družstev nebo ústřední orgány společenských organizací v dohodě s federálním ministerstvem financí nebo ministerstvy financí, cen a mezd republik.

(4) U poplatníků, u nichž předmětem daně jsou příjmy plynoucí z trvalé hospodářské činnosti (§ 3 odst. 2), a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) se uznávají jako náklady pouze výdaje nutně vynaložené na dosažení a zajištění příjmů, které jsou předmětem daně. Způsob uznávání nákladů v případě, že nejsou samostatně sledovány podle jednotlivých činností, stanoví prováděcí předpis.

(5) U poplatníků, uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až i), kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem důchodové daně úhrn částek uvedených v odstavci 1 převyšující součet vykázané ztráty a částek uvedených v odstavci 2.

(6) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. i), s výjimkou církví a jejich organizací, činí základ důchodové daně nejméně 30% nákladů na hrubé mzdy.

(7) Základem důchodové daně u subjektů se sídlem v cizině (§ 2 odst. 1 písm. j)) jsou:

a) příjmy z licenčních a jim podobných poplatků a příjmy za technickou pomoc a služby;

b) příjmy z autorských a provozovacích práv;

c) příjmy z úroků, nájemného a podílů na zisku (dividend);

d) všechny ostatní příjmy, které jsou předmětem důchodové daně po odečtení nákladů nutně vynaložených na jejich dosažení a zajištění. Základ důchodové daně nemůže být nižší, než jakého by dosáhla při stejném nebo podobném rozsahu činností organizace se sídlem na území Československé socialistické republiky, nejméně však 30% nákladů na hrubé mzdy.

Podrobnosti k ustanovením písmen a), b) a d) stanoví prováděcí předpis.

(8) Náklady na hrubé mzdy podle odstavců 6 a 7 zahrnují i pojistné nemocenského pojištění.

(9) U poplatníků v likvidaci a u poplatníků zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ důchodové daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem důchodové daně likvidační přebytek.

(1) Sazba důchodové daně činí ze základu důchodové daně:

a) 65% u bank a pojišťoven založených jako družstevní podniky [Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví] a u bank a pojišťoven založených jako akciové společnosti [Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí.];

b) 55% u družstevních podniků pro zahraniční obchod;

c) nepřesahujícího 200 000 Kčs 20% a z částky přesahující tuto částku 55% u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až d), f),g) a i) s výjimkou poplatníků uvedených pod písmenem h);

d) nepřesahujícího 200 000 Kčs 20% a z částky přesahující tuto částku 40% u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. e) a h);

e) 40% u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. j) ze základu důchodové daně podle § 4 odst. 7 písm. d);

f) 30% u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. j) ze základu důchodové daně podle § odst. 7 písm. a);

g) 25% u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. j) ze základu důchodové daně podle § 4 odst. 7 písm. b) a c);

h) u spotřebních družstev včetně družstevních podniků svazů spotřebních družstev s převážně obchodní činností a u organizací s obchodní činností poskytujících převážně služby veřejného stravování a veřejného ubytování, jejichž podrobnější vymezení stanoví prováděcí předpis,

Rentabilita se vypočítává jako poměr základu důchodové daně k nákladům celkem s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení). Činitel "a" se rovná procentu rentability (vypočtené s přesností na desetiny) přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma.

(2) Sazba důchodové daně z likvidačního přebytku činí 55%.

(1) Státním podnikům, jejichž zakladatelem jsou národní výbory s výjimkou poplatníků uvedených v § 5 odst. 1 písm. h), výrobním družstvům a bytovým družstvům uvedeným v § 3 odst. 4, družstevním podnikům založeným výrobními družstvy, bytovými družstvy a svazy výrobních a bytových družstev se sazba důchodové daně stanovená ze základu přesahujícího 200 000 Kčs snižuje za každé procento podílu redukovaných výkonů služeb vymezených v prováděcím předpise na celkových redukovaných výkonech o 0,3 bodu a poplatníkům, u nichž celková rentabilita vypočtená jako poměr zisku k celkovým nákladům přesahuje 12%, o 0,2 bodu.

(2) Procento podílu redukovaných výkonů služeb obyvatelstvu na celkových redukovaných výkonech podle odstavce 1 se vypočte s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

(3) Výrobním družstvům invalidů se důchodová daň dále snižuje o částku 4 000 Kčs za každého pracovníka se změnnou pracovní schopností a o částku 8 000 Kčs za každého pracovníka se. změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Pro výpočet celkové výše slevy je rozhodný průměrný přepočtený počet těchto pracovníků ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).

Podrobnější vymezení této skupiny poplatníků a způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu pracovníků stanoví prováděcí předpis.

(4) Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie se sazba důchodové daně stanovená ze základu přesahujícího 200 000 Kčs snižuje za každé procento podílu výkonů služeb veřejnosti vymezených v prováděcím předpise na celkových výkonech o 0,3 bodu. Procento těchto služeb se vypočte s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

(1) Dani z objemu mezd podléhají poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. a), b, d) až g) a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací s výjimkou poplatníků uvedených v odstavci 2.

(2) Poplatníky daně z objemu mezd podle odstavce 1 nejsou bytová družstva a jejich svazy s výjimkou bytových družstev uvedených v § 3 odst. 4, poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 písm. b), umělecké svazy, kulturní fondy a socialistické organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, podniky a hospodářská zařízení přímo napojené na rozpočty politických stran, ústředních orgánů Revolučního odborového hnutí, další podniky a hospodářská zařízení ústředních orgánů společenských organizací sdružených v Národní frontě s činností nakladatelskou a vydavatelskou a podnik Sazka.

(1) Základem daně z objemu mezd je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytnuté podle předpisů autorského práva a průmyslového práva [Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) a doplňující předpisy a zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.] zúčtované k výplatě v běžném roce.

(2) Daň z objemu mezd zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. [§ 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.] Daň z objemu mezd je součástí nákladů organizace.

(1) Sazba daně z objemu mezd činí 50% ze základu daně z objemu mezd s těmito odchylkami:

a) 20% u státních podniků Československé automobilové dopravy, u ústavů lékařské kosmetiky, u Československé obchodní a průmyslové komory, u Ústřední rady družstev, u svazů výrobních a spotřebních družstev, u organizací cestovního ruchu, u Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie, u podniků a hospodářských zařízení vyšších orgánů společenských organizací v ekonomické působnosti ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, a u podniků a zařízení provozovaných uměleckými svazy, kulturními fondy a socialistickými organizacemi zastupujícími autory nebo výkonné umělce;

b) 20% u poplatníků poskytujících služby, a to z části základu daně z objemu mezd podle § 8, který připadá na druhy služeb vymezené v prováděcím předpise, v němž se též stanoví způsob výpočtu této části základu daně z objemu mezd;

c) 10% u výrobních družstev invalidů a u podniků a hospodářských zařízení svazů invalidů, které zaměstnávají převážně občany se změněnou pracovní schopností.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zúžit okruh poplatníků uvedených v odstavci 1.

(3) Sazbu daně z objemu mezd uvedenou v odstavci 1 písmenu b) není poplatník povinen uplatňovat.

(1) Poplatníkům, podléhajícím dani z objemu mezd (§ 7 odst. 1) s výjimkou výrobních družstev invalidů a podniků a hospodářských zařízení svazu invalidů se daň z objemu mezd snižuje o:

a) částku 12 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením;

b) částku 3 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností, a to do třiapůlprocentního podílu pracovníků se změněnou pracovní schopností z celkového přepočteného počtu pracovníků, a o částku 8 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností nad třiapůlprocentní podíl.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru). Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu pracovníků stanoví prováděcí předpis.

(3) Daň z objemu mezd po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10% základu daně z objemu mezd (§ 8 odst. 1).

(1) Poplatníci, u nichž předmětem důchodové daně jsou příjmy z veškeré činnosti, jsou povinni se přihlásit u orgánu vykonávajícího správu důchodové daně a daně z objemu mezd (dále jen "orgán vykonávající správu daně") k daňové registraci do 15 dnů od svého vzniku.

(2) Zánik poplatníka uvedeného v odstavci 1 je povinen oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastal, orgánu vykonávajícímu správu daně jeho právní nástupce nebo likvidátor, a není-li jich, pak orgán, který o zrušení rozhodl.

(3) Poplatníci, u nichž předmětem daně jsou příjmy z trvalé hospodářské činnosti, jsou povinni se přihlásit u orgánu vykonávajícího správu daně k daňové registraci do 15 dnů ode dne, kdy nabylo účinnosti povolení k provozování hospodářské činnosti, a je-li k jejímu provozování zapotřebí rozhodnutí orgánu státní správy do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci. Není-li povolení udělováno, učiní tak do 15 dnů ode dne, kdy byla započata činnost směřující k dosahování zisku. Ukončení trvalé hospodářské činnosti. nebo odnětí povolení jsou poplatníci povinni oznámit do 15 dnů ode dne, kdy byla tato činnost ukončena nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí a odnětí povolení.

(4) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. j) jsou povinni přihlásit se k daňové registraci u orgánu vykonávajícího správu daně do 15 dnů ode dne zřízení stálé provozovny na území Československé socialistické republiky a v přihlášce uvést údaje stanovené prováděcím předpisem. Zrušení stálé provozovny jsou povinni oznámit nejméně 30 dnů předem. V oznámení jsou povinni uvést předpokládanou výši daně.

(5) Poplatníci uvedení v odstavci 1 a 3 jsou povinni oznámit orgánům vykonávajícím správu daně změnu svého sídla, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

(1) Orgán vykonávající správu daně může uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs poplatníkům, kteří nesplnili povinnosti stanovené v § 11.

(2) V řízení o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu. [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán vykonávající správu daně dověděl o nesplnění povinností podle § 11, nejdéle však do tří let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

(1) Poplatník je povinen podat přiznání k důchodové dani a dani z objemu mezd (dále jen "přiznání") tomu orgánu vykonávajícímu správu daně, v jehož obvodu měl sídlo 31. prosince zdaňovacího období, a to do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a připojit k němu účetní závěrku a další potřebné podklady. Poplatníci uvedení v § 3 odst. 2, u nichž je předmětem důchodové daně trvalá hospodářská činnost (§ 3 odst. 3), podávají přiznání jen v případě, že jim vznikne daňová povinnost. Orgán vykonávající správu daně může v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle do konce února po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Poplatník je povinen v přiznání si sám důchodovou daň a daň z objemu mezd vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich výši.

(3) Poplatníci se sídlem na území Československé socialistické republiky si mohou od důchodové daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky důchodové daně připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.

(4) Pokud příjmy plynou ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Důchodová daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

(5) Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.

(6) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a údaji o použití likvidačního přebytku.

(7) Při zrušení stálé provozovny na území Československé socialistické republiky jsou poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. j) povinni podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku.

(8) Zjistí-li poplatník do uplynutí tří let od lhůty stanovené v odstavci 1, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li, že důchodová daň nebo daň z objemu mezd mají být vyšší než byly vyměřeny. Dodatečné přiznání se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí finanční orgány republik nebo federální ministerstvo financí.

(9) Nebylo-li přiznání nebo dodatečné přiznání podáno včas, může orgán vykonávající správu daně zvýšit důchodovou daň a daň z objemu mezd až o 10%. U dodatečného přiznání je základem tohoto zvýšení důchodové daně a daně z objemu mezd výše rozdílu mezi v něm uvedenou výší daně a tou její částí, která byla uvedena v již dříve předloženém přiznání nebo byla již vyměřena.

(1) Důchodovou daň a daň z objemu mezd vyměří orgán vykonávající správu daně po uplynutí zdaňovacího období; v případech uvedených v § 14 odst. 5 až 8 může orgán vykonávající správu daně vyměřit důchodovou daň a daň z objemu mezd i před uplynutím zdaňovacího období.

(2) Skutečnosti rozhodné pro vyměření důchodové daně a daně z objemu mezd se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně.

(3) O vyměření důchodové daně a daně z objemu mezd vyrozumí orgán vykonávající správu daně poplatníka platebním výměrem.

(4) Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši důchodové daně nebo daně z objemu mezd, sdělí orgán vykonávající správu daně nově upravenou výši důchodové daně nebo daně z objemu mezd poplatníkovi dodatečným platebním výměrem.

Důchodová daň a daň z objemu mezd se zaokrouhlují na celé stovky Kčs nahoru a jejich základy se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů. Zvýšení důchodové daně a daně z objemu mezd (§ 14 odst. 9) i penále (§ 21) se zaokrouhlují na celé desítky Kčs dolů.

(1) Poplatníci, kteří jsou povinni předkládat výkaz o výsledku hospodaření měsíčně, platí měsíční zálohy na důchodovou daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce s výjimkami uvedenými v odst. 2 a 4 takto:

a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti;

b) v únoru ve výši důchodové daně vypočtené ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření na leden;

c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi důchodovou daní vypočtenou ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.

(2) Ostatní poplatníci platí měsíční zálohy na důchodovou daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši jedné dvanáctiny plánované (předpokládané) roční daňové povinnosti. Po uplynutí každého čtvrtletí, kromě IV. čtvrtletí, vypočte poplatník, s výjimkou poplatníků, kteří nesestavuji výkazy o výsledku hospodaření, kolik činí důchodová daň ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku, a rozdíl, o který je daňová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na daň od počátku roku, zúčtuje se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí.

(3) Poplatníci, u nichž důchodová daň za uplynulé zdaňovací období činila méně než 400 000 Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení I., II. a III. čtvrtletí zálohy na důchodovou daň čtvrtletně, a to ve výši důchodové daně vypočtené ze zisku vykázaného od počátku roku po odečtení již dříve splatných záloh. Pokud tito poplatníci nesestavují výkaz o výsledku hospodaření, platí zálohy za I., II. a III. čtvrtletí ve výši jedné čtvrtiny daňové povinnosti uplynulého zdaňovacího období. Nově vzniklí poplatníci, u nichž plánovaná (předpokládaná) roční daňová povinnost činí méně než 400 000 Kčs, platí zálohy za I., II. a III. čtvrtletí ve výši jedné čtvrtiny plánované (předpokládané) roční daňové povinnosti.

(4) Poplatníci, u nichž důchodová daň za uplynulé zdaňovací období činila méně než 100 000 Kčs, a nově vzniklí poplatníci, u nichž plánovaná (předpokládaná) roční daňová povinnost činí méně než 100 000 Kčs, neplatí zálohy a roční daňovou povinnost uhradí ve lhůtě pro podání přiznání.

(5) Při výpočtu záloh na důchodovou daň včetně rentability rozhodné pro výši sazby se nepřihlíží k položkám zvyšujícím a snižujícím zisk (§ 4 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2 písm a) a b)) ani k výdajům uvedeným v § 4 odst. 3. Sleva podle § 6 odst. 1 se pro zálohy na důchodovou daň vypočte podle plánované skladby činností.

(6) Orgán vykonávající správu daně m§že stanovit poplatníkům se sídlem v cizině povinnost složit k zajištění důchodové daně přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy není zajištěna srážkou u dlužníka.

(7) Vznikne-li poplatníkovi přeplatek záloh na důchodovou daň, s výjimkou měsíce prosince nebo IV. čtvrtletí, zúčtuje se s nejbližší splatnou zálohou na důchodovou daň nebo na žádost poplatníka může být zúčtován na zálohy na daň z objemu mezd, popřípadě může být vrácen.

(1) Poplatníci jsou povinni platit měsíční zálohy na daň z objemu mezd nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce takto:

a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti;

b) v únoru ve výši daně z objemu mezd vypočtené ze základu daně z objemu mezd za leden;

c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi daní z objemu mezd vypočtenou ze základu daně z objemu mezd od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.

(2) Zálohy na daň z objemu mezd v únoru a následujících měsících si může poplatník snížit o jednu dvanáctinu plánované roční slevy podle § 10.

(1) Jestliže důchodová daň a daň z objemu mezd vypočtené v přiznání jsou vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než důchodová daň a daň z objemu mezd vypočtené v přiznání, zúčtuje se přeplatek za uplynulé zdaňovací období na zálohy důchodové daně a daně z objemu mezd v běžném roce nebo se na žádost vrátí poplatníkovi.

(2) Rozdíl vyplývající z dodatečného přiznání je poplatník povinen zaplatit ve lhůtě stanovené pro předložení dodatečného přiznání (§ 14 odst. 8).

(3) Jestliže důchodová daň a daň z objemu mezd stanovená platebním výměrem jsou vyšší než vypočtené přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(4) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka stanovit zálohy jinak; poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. j) může stanovit povinnost složit k zajištění důchodové daně zálohu již při zahájení činnosti.

(5) Zálohy na důchodovou daň a na daň z objemu mezd se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.