Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním /trestní řád/, ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 43/198 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 5 se slova "před okresním soudem jako svého zástupce společenského žalobce nebo společenského obhájce" nahrazují slovy "před okresním a krajským soudem svého zástupce".

2. § 8 zní:

11/ Národní výbory a ostatní státní orgány, společenské organizace, pokud se podílejí na plnění úkolů státních orgánů, jakož i socialistické organizace jsou povinny pomáhat orgánům činným v trestním řízeni při plnění jejich úkolů, zejména s největším urychlením vyhovovat jejich dožádáním a neprodleně oznamovat prokurátorovi nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti skutečnosti nasvědčující podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přečin.

/2/ Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství a pokud nejde o případy, na které se vztahuje ustanovení odstavce 3, ani státem uložená povinnost mlčenlivosti.

/3/ Vyžaduje-li to potřeba zjistit skutečný stav věci, orgány činné v trestním řízení po zahájení trestního stíhání mohou požádat příslušné zdravotnické zřízení o sdělení údajů ze zdravotnické dokumentace týkající se poškozeného, podezřelého a obviněného. Zdravotnická zařízení jsou povinna sdělit těmto orgánům údaje o povaze a rozsahu utrpěné újmy, zejména o druhu a závažnosti nemoci nebo o povaze a mechanismu zranění nebo o délce pracovní neschopnosti či pravděpodobné době léčení. Prokurátor a předseda senátu mohou údaje vyžadovat i bez souhlasu osoby, již se údaje týkají; vyšetřovatel a vyhledávací orgán tak mohou učinit jen se souhlasem osoby, jíž se údaje týkají, a nesouhlasí-li tato osoba se sdělením údajů, mohou o údaje žádat pouze se souhlasem prokurátora.

3. V § 10 odst. 1 se slova "diplomatických imunit a výsad" nahrazují slovy "výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva".

4. V § 11 odst. 1 se vypouští písm. g/ a dosavadní písm. h/ se označuje jako písm. g/.

5. V § 12 odst. S se slova "společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace".

6. V § 30 odst. 2 se slova "společenský žalobce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace" a slova "společenský obhájce" se vypouštějí.

7. V § 34 se dosavadní text paragrafu označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

"/2/ V případech, v nichž zákonný zástupce obviněného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, vyšetřovatel, prokurátor nebo předseda senátu může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost".

8. V § 35 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Úhradu nákladů spojených s výkonem takové obhajoby stanoví federální ministerstvo národní obrany".

9. V § 36 se nadpis "Nutná obhajoba" přesunuje nad číselné označení paragrafu.

10. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní:

V řízení o stížnosti pro porušení zákona a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce,

a/ jde-li o případy uvedené v § 36 písm. a/, b/,

b/ jde-li v těchto řízeních o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let,

c/ je-li mladistvý a v době konání veřejného zasedání o stížnosti pro porušení zákona nebo o návrhu na povolení obnovy, podaných v jeho neprospěch, nedovršil devatenáctý rok věku,

d/ jsou-ti pochybnosti o způsobilosti odsouzeného náležitě se hájit.

11. V § 41 odst. 5 se na konci připojuje tato věta:

"V řízení podle § 316 odst. 2 zaniká zmocnění obhájce skončením tohoto řízení."

12. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"/2/ V protokolu sepsaném o konfrontaci /§ 104a/ se zapíší výpovědi konfrontovaných osob pokud možno doslovně, stejně tak i znění položených otázek a odpovědi na ně; také se uvedou všechny okolnosti, které jsou z hlediska účelu a provádění konfrontace důležité. V protokolu sepsaném o rekognici /§ 104b/ se podrobně uvedou okolnosti, za nichž byla rekognice prováděna, zejména pořadí, ve kterém byly osoby nebo věci ukázány podezřelému, obviněnému nebo svědkovi, doba a podmínky jejich pozorování a jejich vyjádření; při rekognici prováděné v přípravném řízení je třeba pořídit obrazové záznamy. V protokolu sepsaném o vyšetřovacím pokusu /§ 118a/ a o rekonstrukci /§ 118b/ je třeba podrobně popsat okolnosti, za nichž byly tyto úkony prováděny, jakož i jejich obsah a výsledky; pokud to okolnosti případu nevylučují, pořídí se též obrazové záznamy, náčrtky a jiné vhodné pomůcky, které se, je-li to možné, připojí k protokolu."

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5, který zní:

"/5/ K zachycení průběhu úkonu lze podle potřeby využít kromě protokolu i těsnopisného zápisu, který se pak spolu s přepisem do obyčejného písma připojí k protokolu, zvukového nebo obrazového záznamu anebo i jiného vhodného prostředku. Při postupu podle § 158 odst. 3 lze zvukový nebo obrazový záznam pořídit pouze o prvotních a neopakovatelných úkonech."

Za odstavec 5 se připojují nové odstavce 6 a 7, které zní:

"/6/ Byl-li o úkonu pořízen zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v němž se vedle údajů o čase, místě a způsobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prostředku. Byl-li zvukový záznam pořízen o výslechu, podstatný obsah záznamu, popřípadě jeho důležité části se zachytí do protokolu pokud možno bezprostředně.

/7/ Prostředek použitý k zachycení průběhu úkonu je třeba označit, připojit ke spisům a zajistit jeho neporušitelnost. Není-li jeho připojení ke spisům možné, poznamená se v protokolu sepsaném o úkonu místo jeho uložení. Pokyn k výmazu záznamu dává předseda senátu nejdříve poté, co potvrdí shodu protokolu se záznamem svým podpisem; ve zvláště odůvodněných případech vyžadujících uchování záznamu stanoví lhůtu, do které záznam má být uchován. Stejně postupuje prokurátor a ve vyšetřování vyšetřovatel, skončí-li přípravné řízení jinak než podáním obžaloby."

13. V § 62 odst. 5 se slova "diplomatických výsad a imunit" nahrazují slovy "výsad a imunit podle mezinárodního práva".

14. V § 65 odstavci 1 větě první se slova "společenský žalobce a společenský obhájce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace".

15. § 66 zní:

"/1/ Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo se k soudu, prokurátorovi, vyšetřovateli, vyhledávacímu orgánu nebo orgánu konajícímu objasňování chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu, v přípravném řízení prokurátorem, vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem a v objasňování orgánem konajícím objasňování potrestán pořádkovou pokutou do 1 000 Kčs.

/2/ Dopustí-li se takového jednání příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, může se přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku, aby ho potrestal podle kázeňského řádu. Dopustí-li se takového jednání osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může se přenechat náčelníku věznice nebo nápravně výchovného ústavu uložení pořádkového opatření nebo kázeňského potrestání. Příslušný velitel nebo náčelník je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení.

/3/ Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."

16. § 69 včetně nadpisu zní:

/1/ Je-ti toho třeba, vydá orgán, který rozhoduje o vazbě, příkaz, aby obviněný byl zatčen. V řízení před soudem vydá tento příkaz předseda senátu.

/2/ Zatčení provedou na podkladě příkazu orgány Sboru národní bezpečnosti, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.

/3/ Orgán Sboru národní bezpečnosti, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně dodat k orgánu, který příkaz vydal; není-li to možné vzhledem ke značné vzdálenosti místa zatčení od sídla organu, který příkaz vydal, musí mu být obviněný dodán nejpozději do 48 hodin od zatčení. Nestane-ti se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

/4/ Orgán, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout a oznámit mu své rozhodnuti o vazbě do 48 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán.

/5/ V řízení před soudem rozhoduje v vazbě zatčeného předseda senátu."

17. § 71 včetně nadpisu zní:

/1/ Vazba v přípravném řízení může trvat nejvýše dva měsíce. Jestliže to je nezbytné k dosažení účelu trestního řízení, může tuto lhůtu ze závažných důvodů prodloužit nejvýše na dva roky nadřízený prokurátor.

/2/ Lhůty uvedené v odstavci 1 se počítají ode dne, kdy došlo k omezení osobní svobody obviněného. Není-li v těchto lhůtách podána obžaloba, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

/3/ Do běhu lhůt podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se obviněný nemohl účastnit úkonů trestního stíhání v důsledku toho, že si úmyslně způsobil újmu na zdraví. Rozhodnutí o tom činí prokurátor. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost, o níž rozhoduje soud, v jehož obvodě je prokurátor činný.

/4/ Ustanovení odstavců 1 a 2 se užije přiměřeně na trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo § 287; délka jejího trvání se však posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení a včetně prodloužení může činit nejvýše jeden rok."

18. § 73 včetně nadpisu zní:

Je-li dán jen důvod vazby uvedený v § 67 odst. 1 písm. a/ nebo c/, může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže

a/ společenská organizace nabídne převzetí záruky za další chování obviněného a zato, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, prokurátorovi, vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji, nebo

b/ obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný."

19. V § 76 odst. 2 větě druhé se slova "prokurátorovi anebo vyšetřovateli nebo orgánu Sboru národní bezpečnosti" nahrazuji slovy "prokurátorovi, vyšetřovateli, vyhledávacímu orgánu nebo orgánu Sboru národní bezpečnosti".

20. V § 83 odst. 3 se slova "příkaz k dodání do vazby" nahrazují slovy "příkaz k zatčení".

21. V § 89 odst. 2 se za slovo "svědků" vkládají slova "konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce".

Za odstavec 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní:

"/3/ Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení je neúčinný a nesmí být použit v řízení, s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila."

22. V § 93 se vypouští odstavec 2.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

23. § 94 se vypouští.

24. V § 103 se citace "§ 93 odst. 1 a 2, § 94 a 95" nahrazuje citací "§ 93 odst. 1 a § 95".

25. V hlavě páté se za oddíl druhý vkládá nový oddíl třetí, který včetně nadpisu zní:

/1/ Jestliže výpověď obviněného v závažných okolnostech nesouhlasí s výpovědí svědka nebo spoluobviněného, může být obviněný postaven svědkovi nebo spoluobviněnému tváři v tvář.

/2/ Jestliže výpověď svědka nesouhlasí v závažných okolnostech s výpovědí obviněného nebo jiného svědka, může být svědek postaven obviněnému nebo jinému svědkovi tváří v tvář.

/3/ Konfrontace se může provést až poté, kdy každá z osob, jež mají být konfrontovány, byl již dříve vyslechnut a o její výpovědi byl sepsán protokol. Při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla do očí své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných osob nesouhlasí, popřípadě, aby uvedla další okolnosti, které s jejím tvrzením souvisejí a o kterých dosud nevypovídala. Osoby postavené tváří v tvář mohou si klást vzájemné otázky jen se souhlasem vyslýchajícího.

/4/ Pro konfrontaci platí ustanovení oddílu prvního a druhého této hlavy o výpovědi obviněného a o svědcích.

/5/ Osobu mladší než patnáct let lze postavit tváří v tvář jen zcela výjimečně, jestliže to je pro objasnění věci nezbytně nutné; v takovém případě se použije přiměřeně ustanovení § 102.

/6/ Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně.

/1/ Rekognice se koná, je-li pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určit tím jejich totožnost. K provádění rekognice se zpravidla přibere aspoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna.

/2/ Podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc, se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat.

/3/ Má-li být poznána osoba, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi mezi nejméně třemi osobami, které se výrazně neodlišují vzezřením, věkem, oblečením. Osoba, která má být poznána, se vyzve, aby se zařadila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Není-li možno ukázat osobu, která má být poznána, rekognice se provede podle fotografie, která se předloží podezřelému, obviněnému nebo svědkovi s fotografiemi nejméně tří dalších osob. Tento postup nesmí bezprostředně předcházet rekognici ukázáním osoby.

/4/ Má-li být poznána věc, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi ve skupině věcí pokud možno téhož druhu.

/5/ Pro rekognici platí ustanovení oddílu prvního a druhého této hlavy o výpovědi obviněného a o svědcích.

/6/ Provádí-li se rekognice za účasti osoby mladší než patnáct let, použije se přiměřeně ustnovení § 102.

/7/ Po provedení rekognice se podezřelý, obviněný nebo svědek vyslechnou znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi jejich výpovědí a výsledky rekognice.

Dosavadní oddíly třetí až pátý se označují jako oddíly čtvrtý až šestý.

26. V hlavě páté se za oddíl šestý vkládá nový oddíl sedmý, který včetně nadpisu zní:

/1/ Vyšetřovací pokus se koná, mají-li být pozorováním v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjištěny nové skutečnosti důležité pro trestní řízení.

/2/ K provedení vyšetřovacího pokusu se nepřistoupí, je-li vzhledem k okolnostem případu nebo osobě podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka nevhodné nebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak.

/3/ K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. Je-li to potřebné vzhledem k povaze věci a ke skutečnostem, které dosud v trestním řízení vyšly najevo, přibere se k vyšetřovacímu pokusu znalec, popřípadě podezřelý, obviněný a svědek. Jejich účast při vyšetřovacím pokusu se řídi ustanoveními, která platí pro jejich výslech. Zúčastní-li se vyšetřovacího pokusu osoba mladší než patnáct let, užije se přiměřeně ustanovení § 102 odst. 1.

/4/ K úkonům, které souvisejí s vyšetřovacím pokusem, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo svědek, který má právo odepřít výpověď /§ 100/, žádným způsobem donucován.

/1/ Rekonstrukce se koná, má-li být obnovením situace a okolnosti, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci.

/2/ Ustanovení § 118a odst. 2 až 4 o vyšetřovacím pokusu se užije přiměřeně i na rekonstrukci."

27. V § 130 odst. 4 se slova "společenský žalobce nebo společenský obhájce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace".

28. V 141 v odstavci 2 se vypouští poslední věta a za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

"131 Proti usnesení generálního prokurátora lze podat stížnost pouze, jde-li o usnesení o zajištění osob nebo majetku podle § 146a. O stížnosti rozhoduje příslušný nejvyšší soud.

Proti jinému usnesení generálního prokurátora a proti usnesení nejvyššího soudu stížnost není přípustná".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

29. V § 158 v odstavcích 1 a 3 se slova "o trestných činech" nahrazují slovy "o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byt spáchán trestný čin," a v odstavci 3 část věty za středníkem zní: "přitom před zahájením trestního stíhání nejsou oprávněni provádět úkony podle hlavy čtvrté".

Na konci odstavce 3 se připojuje věta, která zní:

"Z úkonů podle hlavy páté jsou oprávněni před zahájením trestního stíhání opatřovati znalecké posudky a provádět úkony podle § 105 odst. 1 druhá věta a § 113 a 114".

30. V § 164 odst. 1 větě druhé se vypouštějí slova "čtvrté a".

31. V § 168 odstavec 1 zní:

"/1/ Vyhledávání se koná o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující jeden rok, a o trestných činech rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1, neoprávněného užíváni věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133, podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1, zatajení věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 135, poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 odst. 2, výtržnictví podle § 202, příživnictví podle § 203, kuplířství podle § 204, ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 2, neposkytnutí pomoci podle § 208, neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 a 2, porušování domovní svobody podle § 238, krádeže podle § 247 odst. 1, zpronevěry podle § 28 odst. 1, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 2, podvodu podle § 258 odst. 1, podílnictví podle § 21 odst. 1, zatajení věci podle § 254 odst. 2 a o trestných činech uvedených v § 294 odst. 1 trestního zákona.

32. V § 171 odst. 1 se slova "přestupek nebo kárné provinění" nahrazují slovy "čin, který by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění".

33. V § 175 odst. 1 písm. b/ se slova "příkaz k dodání do vazby" nahrazují slovy "příkaz k zatčení".

34. V § 178 odst. 1 se za slovo "uložit" vkládají slova "ochranný dohled,".

35. V § 183 odstavec 1 zní:

"/1/ Organizace uvedené v § 4 odst. 1 mohou navrhnout, aby se projednávání věci v hlavním líčení před okresním nebo krajským soudem zúčastnil jejich zástupce k výkonu práva podle § 5. Předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor jsou povinni poskytnout společenské organizaci na podkladě spisu informace k tomu potřebné."

V odstavci 2 se ve větě druhé slova "Společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce jsou oprávněni" nahrazují slovy "Zástupce společenské organizace je oprávněn" a slovo "jejich" se nahrazuje slovem "jeho"; v poslední větě se slova "společenskému žalobci popřípadě společenskému obhájci" nahrazují slovy "zástupci společenské organizace".

V odstavci 3 se slova "Společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce" nahrazují slovy "Zástupce společenské organizace".

36. V § 196 odst. 1 se v poslední větě slova "společenského žalobce nebo společenského obhájce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace".

37. V § 198 odst. 2 se v poslední větě slova "společenský žalobce nebo společenský obhájce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace".

38. V § 202 odst. 1 se na konci připojuje, věta, která zní:

"Od přítomnosti zapisovatele se může upustit jen výjimečně za podmínek stanovených v předpise vydaném podle § 391b."

39. V § 211 se připojují nové odstavce 5 a 6, které zní:

"/5/ Důkaz zvukovým záznamem o výslechu obžalovaného nebo svědka lze provést pouze, byl-li osobně vyslechnut nebo byl-li proveden důkaz čtením protokolu o jeho výslechu za splnění podmínek stanovených v odstavcích 1 až 3, popřípadě v § 207 odst. 2.

/b/ Důkaz zvukovým záznamem nebo obrazovým záznamem se provede pouze na základě rozhodnutí soudu; soud při tom přihlédne k povaze záznamu a způsobu jeho získání. Před rozhodnutím sdělí předseda senátu okolnosti, za nichž byl záznam pořízen, a zjistí stanovisko prokurátora a obžalovaného k provedení důkazu záznamem. Byl-li důkaz záznamem proveden, uvede se v protokole též podstatný obsah záznamu, pokud již není obsažen ve spise."

40. V § 215 odst. 1 se slova "společenský žalobce, společenský obhájce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace."

41. V § 216 odst. 2 věta první zní:

"Po závěrečné řeči prokurátora promluví poškozený, zúčastněná osoba, zástupce společenské organizace, obhájce obžalovaného, popřípadě obžalovaný."

V odstavci 3 se slova "společenský žalobce" nahrazují slovy "zástupce společenské organizace".

42. § 222 odst. 2 zní:

"Soud postoupí věc jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat."

43. V § 234 odst. 1 se na konci připojuje věta, která zní: "Od přítomnosti zapisovatele se může upustit jen výjimečně za podmínek stanovených v předpise vydaném podle § 391b."

44. V § 239 se doplňuje nový odstavec 2, který zní:

"/2/ O zabrání věci může soud rozhodnout také v neveřejném zasedání, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a nelze-li spolehlivě zjistit vlastníka věci nebo jeho pobyt není znám. V těchto případech ustanoví předseda senátu opatrovníka k provedení úkonů a opatření, k nimž je vlastník věci jako zúčastněná osoba v řízení o zabrání věci oprávněn."

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

45. V § 242 odst. 1 se na konci připojuje věta, která zní: "Od přítomnosti zapisovatele se může upustit jen výjimečně za podmínek stanovených v předpise vydaném podle § 391b."

46. V § 258 odst. 1 se vypouští písm. c/ a písm. d/ až f/ se označují jako písm. c/ až e/.

Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

"/2/ Má-li odvolací soud pochybnosti o správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na jejichž podkladě soud prvního stupně učinil své rozhodnutí, může sám opakovat důkazy provedené tímto soudem. Další důkazy může provést jen když to je nezbytné k náležitému objasnění věci a nepůjde o objasnění základních skutečností, či o dokazování tak obsáhlé, že by to znamenalo nahrazování činnosti soudu prvního stupně.

Jinak odvolací soud napadené rozhodnutí zruší."

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

47. V § 259 odst. 3 věta první zní:

"Odvolací soud může sám rozhodnout rozsudkem ve věci, jestliže nové rozhodnutí činí na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn, nebo na podkladě skutkového stavu, který byl zjištěn důkazy bezprostředně provedenými před odvolacím soudem".

Odstavec 4 zní:

"/4/ Uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho uznal vinným soud prvního stupně, popřípadě uložit obžalovanému přísnější trest, než jaký mu uložil soud prvního stupně, může odvolací soud jen na podkladě odvolání prokurátora podaného v neprospěch obžalovaného."

48. § 263 odst. 6 zní:

"/6/ Důkazy před odvolacím soudem se mohou provést pouze za podmínek stanovených v § 258 odst. 2."

49. § 264 odst. 2 zní:

"/2/ Pokud po zrušení napadeného rozsudku v důsledku odvolání podaného jen ve prospěch obžalovaného nevyjdou najevo nové skutečnosti, nemůže soud prvního stupně uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým byl uznán vinným zrušeným rozsudkem, ani mu uložit přísnější trest, než jaký mu byl uložen tímto rozsudkem".

50. V § 266 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

/4/ Generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě."

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

51. V § 268 odst. 2 se na konci připojuje věta, která zní:

"V případech, v nichž nejvyšší soud rozhoduje v neveřejném zasedání /§ 274 věta druhá/, tak učiní usnesením."

52 V § 272 se slova "do tří měsíců" nahrazují slovy "do šesti měsíců".

53. § 273 zní:

"Jestliže nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nelze při novém rozhodování uznat obviněného vinným těžším trestným činem, než jakým byl uznán vinným původním rozsudkem, ani mu uložit přísnější trest, než jaký mu byl uložen původním rozsudkem. Jinak platí ustanovení § 150 přiměřeně."

54. V § 274 se na konci připojuje věta, která zní:

"V neveřejném zasedání za přítomnosti generálního prokurátora může nejvyšší soud rozhodnout o stížnosti pro porušení zákona, byl-li zákon porušen v neprospěch obviněného a ze stížnosti pro porušení zákona je zřejmé, že vytýkané nedostatky nepovedou ke zrušení celého rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, a k postupu podle § 270 odst. 1."

55. V § 276 větě čtvrté a § 282 odst. 2 větě druhé se slova "příkazu k dodání do vazby" nahrazují slovy "příkazu k zatčení".

56. V § 289 písm. b/ zní:

"b/ Obviněný nesmí být novým rozsudkem uznán vinným těžším trestným činem, než jakým byl uznán vinným původním rozsudkem, ani mu nesmí být uložen přísnější trest, než jaký byl uložen původním rozsudkem."

57 § 293 včetně nadpisu zní:

/1 / I když jsou dány vazební důvody podle § 67, smí být mladistvý vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak, zejména dohledem společenské organizace i bez její záruky nebo umístěním mladistvého ve výchovném ústavu pro mladistvé.

/2/ Orgán rozhodující o vazbě mladistvého může upustit od jeho vzetí do vazby nebo ho z vazby propustit také tehdy, jestliže se odpovědný pracovník organizace provádějící jeho výchovu, vzdělávání nebo odborný výcvik hodnověrně zaručí, že na podkladě své znalosti osoby mladistvého a svou péčí o něho zabezpečí, aby mladistvý plnil povinnosti a dodržoval omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě mladistvého k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji."