Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech ve znění zákona č. 46/1973 Sb. a zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění ČSSR č. 10/1989 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 se vypouštějí slova "do výše 10 000 Kčs".

V § 2 písm. d) za slovo "hromadí" se vkládají slova "bez povolení".

2. V § 3 odst. 1 větě první se vypouštějí slova "do výše 10 000 Kčs", ve větě druhé částka "1 500 Kčs" se nahrazuje částkou"3 000 Kčs"; v § 3 odst. 2 věta první se vypouštějí slova "do výše 2 000 Kčs", částka "5 000 Kčs" ve větě druhé se nahrazuje částkou "15 000 Kčs".

3. § 4 se vypouští.

4. V § 5 prvé větě se vypouštějí slova "do výše 5 000 Kčs", dále se vypouštějí ustanovení pod písmeny a/, d/.

Dosavadní ustanovení pod písmeny b/ a c/ se označují písmeny a/ a b/, dosavadní ustanovení pod písmenem e/ se označuje písmenem c/.

5. V § 6 prvé větě se vypouštějí slova "do výše 20 000 Kčs".

6. V § 7 prvé větě se vypouštějí slova "do výše 5 000 Kčs".

7. § 8 zní:

Pro přečin proti pracovní kázni bude potrestán odnětím svobody až na tři měsíce nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti, kdo

a/ odpírá plnit povinnosti vyplývající z jeho služebního postavení nebo pracovního zařazení v úmyslu narušit veřejný pořádek nebo podpořit akce poškozující zájmy socialistické společnosti, nebo

b/ v témže úmyslu jiného k takovému neplnění povinností vybízí."

8. § 9 se vypouští.

9. V § 10 se vypouštějí slova "do výše 5 000 Kčs".

10. V § 11 se vypouštějí slova "do výše 5 000 Kčs".

11. V § 13 odst. 1 se za písmeno a/ vkládají nová ustanovení pod písmeny b/ až e/, která zní:

"b/ trest odnětí svobody lze uložit za přečin jen za podmínky, že by vzhledem k povaze spáchaného přečinu a k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nesplnilo účel trestu,

c/ trest zákazu činnosti za přečin lze uložit na jeden rok až pět let,

d/ peněžitý trest za přečin lze uložit ve výměře od 1 000 Kčs do 30 000 Kčs,

e/ trest zákazu pobytu za přečin lze uložit na jeden rok až pět let,";

dosavadní ustanovení pod písmenem b/ se označuje písmenem f/ a připojuje se ustanovení pod písmenem g/, které zní:

"g/ po výkonu trestu uloženého za přečin, popřípadě po výkonu všech takových trestů, se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen."

1. Trest odnětí svobody nebo ochranný dohled uložený před účinností tohoto zákona za přečin, který není přečinem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná; ustanovení trestního zákona o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový přečin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí.

2. Ustanovení článku II. č. 3 písm. a/, b/, č. 4 písm. b/, č. 5 a 6 zákona č. .............., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, se užije přiměřeně i pro přečiny.

V § odst. 2 zákona č. 4/1973 Sb., o ochranném dohledu, se vypouštějí slova "nebo úmyslný přečin".

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o přečinech, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.

Obecná část

Obecné důvody, vedoucí k novelizaci zákona č.150/1969 Sb., o přečinech, jsou obdobné jako důvody, které vedou k novelizaci trestního zákona. Odkazuje se proto na všeobecnou část důvodové zprávy k trestnímu zákonu. Také základní principy novelizace tohoto zákona jsou obdobné.

Navrhovaná úprava trestního zákona si nevyžádá zvýšení finančních nákladů ze státního rozpočtu ani zvýšení nároků na pracovní síly.

Zvláštní část

K článku I:

K č. 1:

S ohledem na změnu ustanovení § 13, které stanoví možnost uložit za přečin peněžitý trest do 30 000 Kčs, je třeba ze skutkových podstat všech přečinů vypustit výši sankce u peněžitého trestu. Přečin spekulace podle § 2 písm. d) je nutno uvést do souladu s úpravou § 117 tr. zákona.

K č. 2:

Dosavadní vývoj životní úrovně, cen a mezd vedl k tomu, že tam, kde výše škody byla znakem přečinu, byly jednotlivé částky judikaturou přiměřeně zvýšeny tak, aby odpovídaly současným cenovým i mzdovým relacím. Aby nedocházelo k neodůvodněnému zpřísňování trestního postihu, je třeba tyto částky zvýšit i v tomto ustanovení, kde jsou uvedeny výslovně, nikoli jen obecným termínem.

Pokud jde o úpravu výše peněžitého trestu, viz důvody k odstavci 2.

K č. 3:

Cílem novelizace zákona o přečinech je vyloučit z trestního postihu před soudy taková jednání menší závažnosti, která se dají účinněji postihovat administrativně, popřípadě kárně.

Dosavadní ustanovení o přečinu pytláctví bylo v praxi užívané jen výjimečně vzhledem k tomu, že pokud pachatel zásahem do práva myslivosti získal majetkový prospěch (zvěřinu, ryby), byl postihován podle přísnějších ustanovení zákona o přečinech (§ 3 odst. 1), popřípadě trestního zákona (§ 132). Pokud k takovému následku nedojde, jeví se administrativní postih jako zcela postačující.

K č. 4:

Návrh novely trestního zákona vychází z předpokladu, že trestným činem porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 bude nadále jednání, spočívající v zatajení zboží kolem 80 000 Kčs nebo zkrácením cla ve větším rozsahu. Této situaci bylo zapotřebí přizpůsobit i znění zákona o přečinech. Postih jednání, dosud posuzovaných jako přečin, pro celní přestupek bude dostatečně účinný.

Navrhovaná úprava trestného činu opuštění republiky podle § 109 tr. zák., která předpokládá administrativní postih opuštění republiky, logicky vylučuje, aby jednání méně závažné bylo posuzováno jako přečin.

Pokud jde o úpravu výše peněžitého trestu, viz důvody k odstavci 2.

K č. 5 a 6:

Viz odůvodnění odstavce 2.

K č. 7:

Nové mechanismy hospodaření s pracovními silami v zásadě vylučují potřebu postihu deliktů proti pracovní kázni podle § 8 zákona o přečinech. Návrhem je vytvářen tlak na socialistické organizace, aby řešily porušení pracovní kázně především ve své kompetenci, k čemuž dává dostatek prostoru novela zákoníku práce.

Pokud jde o důvody úpravy výše peněžitého trestu, viz důvody k odstavci 2.

K č. 8:

Jednání uvedená v § 9 jsou vesměs porušením administrativních předpisů a již nyní jsou postihována z převážné části jako přestupky. Přečinem bylo jednání opakované nebo závažnější. Zvýšení sankcí předpokládané v zákoně o přestupcích umožňují, aby i tato jednání byla s dostatečnou účinností postihována administrativně.

K č. 9 a 10:

Viz odůvodnění odstavce 2.

K č. 11:

Přečiny tvoří samostatnou kategorii deliktů, která je ve své podstatě obdobná přestupkům postihovaným administrativně a jejich vyřizování před samosoudcem bude přechodem k administrativnímu postihu a bude časově omezeno do vytvoření administrativního soudnictví.

Proto bylo do zákona o přečinech nutno zavést některá omezení, která se týkají především ukládání trestu odnětí svobody, jejž bude nadále možno ukládat jen výjimečně, obdobně jako je tomu za trestné činy se sazbou trestu odnětí svobody nepřevyšující jeden rok.

Oproti trestným činům bylo nutno omezit možnost ukládání trestu zákazu činnosti a zákazu pobytu na pět let, neboť rozpětí stanovené v trestním zákoně u těchto trestů ukládaných za trestné činy by bylo u přečinů nepřiměřené.

Stejně tak bylo nutno omezit rozpětí trestní sazby peněžitého trestu ukládaného za přečiny tak, aby byla srovnatelná se sazbou ukládanou za trestné činy se sazbou trestu odnětí svobody nepřevyšující jeden rok.

Kromě toho zvláštní povaha přečinů umožňuje, aby se po výkonu trestu uloženého za přečin, popřípadě po výkonu všech takových trestů, na pachatele hledělo, jako by nebyl odsouzen. Tím se předejde negativním důsledkům, které měly záznamy v rejstříku trestů na občanské postavení pachatelů i tomu, že na pachatele v podstatě drobné delikvence se postupně hledělo jako na zvlášť nebezpečné recidivisty.

Předpokládá se, že přečiny napříště nebudou vykazovány v přehledech kriminality a nebudou evidovány pro jiné účely než pro potřeby orgánů činných v trestním řízení. Půjde však o evidenci sloužící pouze k charakteristice osoby pachatele, obdobně, jako je tomu např. v evidenci dopravních přestupků v evidenční kartě řidiče.

K článku II.

Potřeba úpravy přechodných a závěrečných ustanovení v novelizaci zákona o přečinech je vyvolána obdobnými důvody, jako úprava těchto ustanovení v novele trestního zákona. Proto se přechodných ustanovení novely trestního zákona použije pro přečiny přiměřeně.

K článku III.

V souladu s novým charakterem přečinů (srov. odůvodnění zejm. čl. I. č. 11) je na místě, aby odsouzení za pouhý přečin nemohla mít za následek uložení ochranného dohledu (který je jako ochranné opatření zpravidla ukládáno těžko napravitelným osobám).

K článku IV.

Republikace zákona o přečinech je účelná vzhledem k tomu, že novela se týká všech jeho ustanovení.

V Praze dne 28. září 1989

Předseda vlády ČSSR