Zásada č. 1
Úprava § 1
Územní plánování je součástí
systému řízení rozvoje společnosti.
Je soustavnou činností, která v souladu se
základními cíli plánovitého
řízení hospodářského
a sociálního rozvoje a podmínkami osídlení
komplexně řeší funkční
využití a prostorové uspořádání
území, stanoví zásady jeho urbanizace
a věcně a časově koordinuje výstavbu
a jiné činnosti ovlivňující
rozvoj území.
Územní plánování se zřetelem
na souhrnnou péči o životní prostředí,
zejména ochranu jeho hlavních složek - půdy;
vody a ovzduší - a ochranu přírodních
zdrojů, vytváří předpoklad
k zabezpečení trvalého souladu všech
přírodních, civilizačních a
kulturních hodnot v území a vypracovává
podklady pro návrhy koncepcí. oblastí včetně
základních směrů komplexního
hospodářského a sociálního
rozvoje územních celků a obcí.
Územní plánování soustavně
dbá na efektivnost a hospodárnost návrhů
na řešení uspořádání
území při současném uplatňování
vysoké úrovně urbanismu a architektury.
Odůvodnění:
V cílech územního plánování
se upravuje návaznost na nové pojetí národohospodářského
plánováni v komplexní přestavbě
hospodářského mechanismu. Nově se
zakotví, že územní plánování
výsledky své činnosti ovlivňuje a
prakticky limituje zpracování plánů
hospodářského a sociálního
rozvoje územních celků a obcí.
Dále se nově zdůrazňuje odpovědnost
za komplexnost péče o životní prostředí,
provázanost činnosti územního plánování
s rozvojem osídlení a urbanizace a vytváření
podmínek pro rozvoj urbanismu a architektury. Praxe ukázala,
že je nutné v zákoně zakotvit i povinnost
dbát zásad maximální hospodárnosti
a efektivnosti návrhů na řešení
uspořádání území.
Zásada č. 2
Úprava § 2
1. Územní plánování
- vymezuje funkce území, řeší
jejich optimální plošné a prostorové
uspořádání a stanoví zásady
výhledu rozvoje území,
- vytváří předpoklady pro urbanisticko-architektonický
rozvoj území a stanoví zásady tohoto
rozvoje,
- určuje základní směry, podmínky
a nástroje urbanizace,
- navrhuje zásady efektivní a koordinované
péče o všechny složky životního
prostředí.
2. územní plánování vychází
zejména z poznatků přírodních,
technických a společenských véd, ze
záměrů stanovených souhrnnou prognózou,
dlouhodobými výhledy hospodářského
a sociálního rozvoje a střednědobými
(pětiletými) státními plány
a z podkladů zpracovaných pro uvedené národohospodářské
dokumenty v oblasti urbanizace a tvorby a ochrany životního
prostředí a racionálního využívání
přírodních zdrojů, z průzkumů
a rozborů řešeného území,
jakož i dalších podkladů, které
byly pro řešené území zpracovány.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava zpřesňuje vztah
úkolů územního plánování
na úseku urbanismu a architektury a zdůrazňuje
odpovědnost za návrh zásad efektivní
a koordinované péče o všechny složky
životního prostředí. Zároveň
se v úkolech územního plánování
prohlubuje odpovědnost za stanovení tzv. regulačních
prvků v územně plánovací dokumentaci.
V odstavci 2 se v souladu se směrnicí k zabezpečení
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu, schválenou usnesením vlády ČSSR
č. 29/1988, upraví vztah k národohospodářským
cílům a úkolům. Nově se zdůrazní
povinnost, aby územní plánování
vycházelo též z podkladů, které
již byly zpracovány pro národohospodářské
úvahy na úseku péče o životní
prostředí (např. směrný vodohospodářský
plán) nebo na úseku urbanismu.
Zásada č. 3
Úprava § 3
Mezi územně plánovací podklady se
vloží jako další druh koncepce urbanizace.
Zásada č. 4
Doplnění nového ustanovení za §
3
Koncepce urbanizace je modelem výhledového uspořádání
osídlení území Československé
socialistické republiky a území České
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky a funkcí v území. Je základním
podkladem pro tvorbu územně plánovací
dokumentace velkých územních celků,
sídelních útvarů, celostátních
dlouhodobých koncepcí rozmístění
výrobních sil, struktury osídlení
a koncepce tvorby a ochrany životního prostředí.
Koncepci urbanizace pořizuje Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj, jde-li o celostátní koncepci a ministerstvo
výstavby a stavebnictví České socialistické
republiky nebo ministerstvo výstavby a stavebnictví
Slovenské socialistické republiky (dále jen
"ministerstva výstavby a stavebnictví republik")
ve spolupráci s národními výbory,
jde-li o území České socialistické
republiky nebo Slovenské socialistické republiky.
Odůvodnění zásady č. 3 a
4:
Po nabytí účinnosti stavebního zákona
se začala v praxi územního plánování
zpracovávat koncepce urbanizace, aniž je ve stavebním
zákoně zařazena. Přitom koncepce urbanizace
slouží zejména:
- jako podklad pro usměrňování urbanistických
řešení v územně plánovací
dokumentaci,
- k usměrnění rozvojových studií,
prognóz, dlouhodobých výhledů odvětví
apod. z hledisek územně technických, jakož
i ke koordinaci dalších koncepčních
materiálů, které se svými návrhy
dotýkají podmínek v území,
- ke koordinaci systému osídlení se sousedními
státy a jejím prostřednictvím se uplatňuje
jednotná státní technická politika.
Koncepce urbanizace se bude rozvíjet zejména s vazbou
na práce spojené se souhrnnými prognózami
a dlouhodobými výhledy. V tomto duchu se bude prohlubovat
součinnost územního, oblastního a
odvětvového plánování z hlediska
podmínek času a prostoru.
Zásada č. 5
Úprava § 4
Urbanistická studie řeší komplexně
problémy v území, pro které není
dosud zpracována a schválena územně
plánovací dokumentace nebo řeší
specifické dílčí problémy,
je-li nutné prohloubit nebo ověřit řešení
obsažené v územně plánovací
dokumentaci.
Zpracovává se jako podklad pro územní
rozhodování v území s komplikovanými
územně technickými, urbanistickými
nebo architektonickými podmínkami.
Urbanistickou studii pořizuje stavební úřad
nebo orgán územního plánování;
který ji potřebuje pro řízení
investiční výstavby nebo jiné činnosti
v území.
Odůvodnění:
Navrhované zaměření urbanistické
studie odpovídá existujícím potřebám
praxe. Zdůrazňuje se, že má-li urbanistická
studie nahrazovat územně plánovací
dokumentaci, musí řešit vztahy v území
komplexně. Současně se stanoví, který
orgán urbanistickou studii pořizuje.
Zásada č. 6
Úprava § 5
Územní generel pořizuje stavební úřad
nebo orgán územního plánování,
který jej potřebuje pro řízení
investiční výstavby nebo jiné činnosti
v území.
Odůvodnění:
Stávající znění stavebního
zákona neobsahuje úpravu, který orgán
územní generel pořizuje. Proto se v tomto
směru zákon doplňuje.
Zásada č. 7
Úprava § 7
Pokud některý druh územně plánovacích
podkladů se souhlasem orgánu územního
plánování pořídí jiný
orgán nebo organizace, může být územně
plánovací podklad využit při řízení
v území jen na základě schválení
orgánu územního plánování,
v jehož území se má využít.
Odůvodnění:
V tomto ustanovení se připouští, aby
územně plánovací podklady, je-li to
účelné, pořídil i jiný
orgán nebo organizace, než orgán územního
plánování. Může tomu být
např. u dokumentů souhrnných pozemkových
úprav pořizovaných zejména s cílem
ochrany a lepšího využití zemědělského
půdního fondu. Jejich využití jako územně
plánovacího podkladu, musí schválit
národní výbor, který je orgánem
územního plánování a v jehož
území má být podklad použit.
Před schválením musí orgán
územního plánování zkoumat,
zda předložený podklad řeší
území komplexně a v souladu s cíli
a úkoly územního plánování.
Zásada č. 8
Úprava § 9
Územní prognóza připravuje nebo prověřuje
možnosti dlouhodobého urbanistického rozvoje
území, popřípadě jeho jednotlivých
urbanistických funkcí. Vychází přitom
zejména z rozboru územně technických
a územně ekonomických podmínek, demografických
a sociologických úvah, jakož i ze záměrů
technického a hospodářského a sociálního
rozvoje území, koncepce tvorby a ochrany životního
prostředí a racionálního využívání
přírodních zdrojů a zpracovává
se v souladu se souhrnnou prognózou a základními
cíli dlouhodobých výhledů hospodářského
a sociálního rozvoje.
Odůvodnění:
V zaměření územní prognózy
se prohlubuje její vztah ke koncepci tvorby a ochrany životního
prostředí a racionálního využívání
přírodních zdrojů; upravuje se i vztah
ke změnám v pojetí národohospodářského
plánování.
Zásada č. 9
Úprava § 11
Územní projekt stanoví způsob využití
ploch vymezených pro místně a časově
soustředěnou výstavbu a způsob jejich
zástavby a určuje urbanistické a architektonické
zásady hmotového (prostorového) a výškového
uspořádání výstavby a stanoví
podmínky věcné a časové koordinace
výstavby. Územní projekt vychází
zejména z cílů a úkolů dlouhodobých
výhledů hospodářského a sociálního
rozvoje a střednědobých (pětiletých)
státních plánů; jde-li o přestavbu
(modernizaci), územní projekt navrhuje postup přestavby
(modernizace) a zahrnuje též návrh politickoorganizačních
a sociálních opatření.
Odůvodnění:
V územním projektu se klade důraz na prohloubení
regulačních prvků (prostorové a výškové
uspořádání) a na urbanistické
a architektonické podmínky.
Uzpůsobují se též vztahy, které
je třeba respektovat vzhledem k novému pojetí
národohospodářského plánování.
Předpokládá se, že projekt přestavbových
území bude zahrnovat nejen návrh postupu
výstavby, ale i návrh na opatření
spojená s přestěhováním obyvatelstva,
s dislokačními opatřeními apod., včetně
návrhu na politickoorganizační zajištění
akce.
Zásada č. 10
Úprava § 17 odst. 3
Ministerstva výstavby a stavebnictví republik usměrňují
navrhované řešení v územně
plánovací dokumentaci, vyžaduje-li to soulad
se závazky vyplývajícími z uzavřených
nebo připravených mezinárodních a
mezistátních dohod nebo v zájmu vyřešení
nezbytných návazností na širší
územně plánovací vztahy než návrh
územně plánovací dokumentace řeší.
Podle potřeby uloží příslušnému
orgánu zpracování územně plánovací
dokumentace nebo její úpravu, popř. zastavení
prací na územně plánovací dokumentaci.
To se netýká případů, kdy si
pořízení územně plánovací
dokumentace vyhradí Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj.
Odůvodnění:
Z § 17 odst. 3 stavebního zákona vyplývá,
že bývalá ministerstva výstavby a techniky
republik usměrňují řešení
věcných problémů v územně
plánovací dokumentaci a dohlížejí,
zda je účelně územně plánovací
dokumentace pořizována v odůvodněných
případech a v souladu s cíli a úkoly
stanovenými národohospodářskými
plány a v odpovídajícím rozsahu.
Ustanovení o usměrňování věcných
problémů v územně plánovací
dokumentaci vyvolalo v minulosti interpretační potíže,
nebo při komplexní odpovědnosti národních
výborů za územní rozvoj, zejména
měst a obcí, není míra věcných
zásahů do navrhovaného řešení
odvislá jen od volné úvahy nadále
přijatelná. Při dalším rozšíření
zejména samosprávných funkcí národních
výborů je proto nutné v tomto směru
pravomoce ústředního orgánu územního
plánování republiky jednak taxativně
zpřesnit, jednak procesně upravit.
Zásada č. 11
Úprava § 18 odst. 2
Územně plánovací dokumentaci sídelních
útvarů a zón pořizují okresní
národní výbory, Národní výbor
hlavního města Prahy, Národní výbor
hlavního města Slovenské socialistické
republiky Bratislavy, národní výbory měst
Brna, Ostravy, Plzně, Ústí nad Labem a Košic
a městské národní výbory první
kategorie. Se souhlasem okresního národního
výboru mohou územně plánovací
dokumentaci sídelních útvarů a zón
pořizovat i městské národní
výbory druhé a třetí kategorie, pokud
jsou pro tuto činnost odborně vybaveny.
Odůvodnění:
Toto ustanovení se zpřesňuje a doplňuje
v souladu s působností městských národních
výborů, jak byla stanovena na úseku územního
plánování zákony ČNR č.
137/1982 Sb. a SNR č. 139/1982 Sb. a se zřízením
Národního výboru města Košice
(§ 11 zákona SNR č. 139/1982 Sb.) a Národního
výboru města Ústí nad Labem (zákonné
opatření předsednictva ČNR č.
1/1986 Sb.). Umožňuje se, aby se souhlasem okresního
národního výboru mohly pořizovat územně
plánovací dokumentaci sídelních útvarů
a zón další městské národní
výbory s podmínkou, že tato činnost
bude odborně zajištěna.
Zásada č. 12
Úprava § 21 odst. 2
Řešení územního plánu
a územního projektu musí být dohodnuto
s dotčenými orgány státní správy,
které zabezpečují zájmy obrany a bezpečnosti
státu t§ 125), ochranu složek životního
prostředí a jiné zvláštní
zájmy (§ 126); s jinými orgány státní
správy a s organizacemi, které se v rozhodující
míře podílejí na hospodářském
a sociálním rozvoji území, se řešení
projedná.
Odůvodnění:
Existující úprava projednávání
návrhů územně plánovací
dokumentace výslovně stanoví, že návrh
územního plánu a návrh územního
projektu musí být dohodnut se všemi dotčenými
orgány státní správy.
V souladu se směrnicí o komplexní přestavbě
hospodářského mechanismu je zřejmé,
že při projednávání napříště
musí být rozlišena priorita zájmů
na ochraně a tvorbě životního prostředí
a jiných zvláštních zájmů
od hospodářské aktivity, která se
musí přizpůsobit racionálnímu
využívání přírodních
zdrojů, potřebám ochrany a tvorby životního
prostředí a cílevědomému formování
sídelní struktury.
Vysoký počet dotčených orgánů
státní správy, s nimiž musí být
docílena dohoda bez diferenciace úloh v řízení
územního rozvoje, vede v praxi k průtahům
v projednávání a oslabování
autority národních výborů zodpovídajících
za harmonický územní rozvoj.
Navrhovaný postup projednávání zvýrazňuje
prioritu ekologických zájmů v území
a jiných důležitých zájmů
a vytváří i vztah k prostorovým faktorům,
které posuzují jak je sladěn celkový
oblastní rozvoj s potřebami jednotlivých
odvětví a oborů; přihlíží
se též k zájmům organizací, které
v rozhodující míře ovlivňují
život v území a s nimiž se napříště
návrhy územně plánovací dokumentace
budou projednávat přímo.
Zásada č. 13
Úprava § 23 odst. 1 a 2
Národní výbory a ostatní orgány
státní správy a organizace jsou povinny sdělit
svá stanoviska k návrhu územně plánovací
dokumentace do 60 dnů ode dne, kdy byly vyrozuměny;
jestliže tyto orgány z vážných
důvodů nemohou sdělit své stanovisko,
musí oznámit, která část územně
plánovací dokumentace bude dotčena. Zároveň
oznámí lhůtu, do které stanovisko
předají. Tato lhůta nesmí přesáhnout
30 dnů.
Jestliže národní výbory, ostatní
orgány státní správy a organizace
nesdělí stanovisko v předepsané nebo
prodloužené lhůtě, orgán územního
plánování nemusí k později
předanému stanovisku přihlédnout.
Právo orgánů státní správy
vydat samostatné stanovisko není dotčeno,
jestliže to zvláštní předpisy na
ochranu jimi sledovaných zájmů, stanoví.
Odůvodnění:
Lhůta ke sdělení stanovisek k územně
plánovací dokumentaci se prodlužuje vzhledem
k obtížnosti problematiky ze 30 dnů na 60 dnů,
přičemž se stanoví možnost ve velmi
složitých případech prodloužit
tuto lhůtu o dalších 30 dnů. Tato lhůta
je však limitní a po jejím uplynutí
si orgán územního plánování
může učinit o věci úsudek sám
a k později předanému stanovisku nemusí
přihlédnout.
Zásada č. 14
Úprava § 26 odst. 2
Územní plány a územní projekty
sídelních útvarů a zón schvalují
okresní národní výbory, Národní
výbor hlavního města Prahy, Národní
výbor hlavního města Slovenské socialistické
republiky Bratislavy, národní výbory měst
Brna, Ostravy, Plzně, Ústí nad Labem a Košic
a městské národní výbory první
kategorie. Městské národní výbory
druhé a třetí kategorie schvaluji územní
plány a územní projekty sídelních
útvarů a zón, pokud byly jejich pořizovateli.
Odůvodnění:
Ustanovení § 26 odst. 2 stavebního zákona
se zpřesňuje a doplňuje v souladu s úpravou
§ 18 odst. 2 (zásada č. 11).
Zásada č. 15
Úprava § 29
Územně plánovací dokumentace obsahuje
závazné a směrné části
řešení. Závazné jsou zásady
funkčního využití, urbanistického
a architektonického uspořádání
území a zásady tvorby a ochrany životního
prostředí; ostatní části jsou
směrné.
Závazné a směrné části
územně plánovací dokumentace vymezí
schvalující orgán. Závazná
část územních plánů,
včetně územních plánů
schválených vládou České socialistické
republiky nebo vládou Slovenské socialistické
republiky nebo vládou Československé socialistické
republiky se veřejně vyhlásí v územních
obvodech dotčených národních výborů.
Zároveň se stanoví, kde mohou organizace
a občané nahlížet do územně
plánovací dokumentace. Podrobnosti vyhlašování
upraví prováděcí předpis.
Schválená územně plánovací
dokumentace je ve stanoveném rozsahu závazným
nebo směrným podkladem pro vypracování
následných kategorií a stupňů
územně plánovací dokumentace, pokud
je její zpracování třeba, pro územní
rozhodování, pro projektovou přípravu
investičních akcí a staveb a rozhodování
o změně užívání staveb
a je podkladem pro plánování hospodářského
a sociálního rozvoje územních celků
a sídelních útvarů.
Odůvodnění:
V souvislosti se směrnicemi pro komplexní přestavbu
hospodářského mechanismu se doplňuje
závazná část územně
plánovací dokumentace o zásady tvorby a ochrany
životního prostředí. Podrobnosti budou
stanoveny v prováděcím předpise.
Současně se stanoví povinnost napříště
každý územní plán vyhlásit
v jeho závazné části v místě
a upřesňuje se postup při vyhlašování
závazných částí územních
plánů schválených vládami.
Prohlubují se tím předpoklady pro vyšší
disciplinu v investiční a jiné činnosti
v území a předpoklady pro prohloubení
pravomoci národních výborů. Současně
se prohloubí i informovanost veřejnosti, neboť
při vyhlášení musí být
stanoveno, kde lze do územně plánovací
dokumentace nahlížet.
Reaguje se na skutečnost, že rozhodnutí o změně
využívání stavby pro nový účel
(např. dislokační opatření),
se kterým záměry územního plánování
neuvažovaly, může vyvolat skryté nároky
na vybavenost území, dopravu a celkovou povahu místa.
Proto se předepisuje, aby bylo v souladu se schválenou
územně plánovací dokumentací.
Dále se stanoví, že schválená
územně plánovací dokumentace je podkladem
pro národohospodářské plánování.
Zásada č. 16
Doplnění nového ustanovení za §
31
Stavební úřady ve spolupráci s orgány
územního plánování poskytují
stavebníkům a organizacím připravujícím
investiční akce a stavby územně plánovací
informace potřebné pro racionální
přípravu staveb a jejich povolování
nebo pro změny ve využití území
v případech, kdy nebyla schválena územně
plánovací dokumentace nebo nejsou zřejmé
z její podrobnosti potřebné údaje
a tyto údaje nejsou zřejmé ani z jiných
rozhodnutí nebo opatření o území.
Odůvodnění:
V praxi stavebníků jsou opakovaně postrádány
včasné informace o podmínkách v území
nezbytné pro účely pohotové a kvalitní
předprojektové přípravy staveb. Podle
zkušeností Útvaru hlavního architekta
hlavního města Prahy, který tyto informace
poskytuje, jedná se o způsob práce, jenž
vnáší do přípravy investiční
výstavby racionalizační efekt a může
být jedním z předpokladů pro zjednodušení
dalších správních řízení.
Bude-li k lokalizaci stavby vydáno stanovisko orgánu
oblastního plánování podle předpisů
k postupu při projednávání staveb
z hlediska oblastního plánování a
bude-li zahrnovat vyjádření i z hlediska
územního plánování, nebude
se územně plánovací informace vydávat.
Rovněž se nebude vydávat, jestliže byl
například proveden výběr staveniště,
při němž byly poskytnuty stavebními
úřady nebo orgány územního
plánování potřebné informace.
Zásada č. 17
Doplnění nového ustanovení za §
32
Drobné stavby, stavební úpravy a udržovací
práce nevyžadují vydání rozhodnutí
o umístění stavby.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může
stavební úřad sloučit řízení
o umístění stavby se stavebním řízením
v případech, kdy podmínky umístění
jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné,
zejména jsou-li stanoveny územně plánovací
dokumentací nebo územně plánovacími
podklady, popř. vyplývají z územně
plánovací informace (zásada č. 16).
Podrobnosti postupu stavebních úřadů
při sloučeném územním a stavebním
řízení stanoví obecně závazný
právní předpis.
Odůvodnění:
Umožňuje se sloučit územní a
stavební řízení u všech staveb
povolovaných národními výbory, které
jsou stavebními úřady. Toto opatření
se bude rozvíjet s vyšší četností
schválené územně plánovací
dokumentace v obcích, popř. s územně
plánovacími podklady, které ji mohou nahradit.
Důležitý aspekt pro toto zjednodušení
bude vytvářet i neformální styk národního
výboru, který je stavebním úřadem,
předpokládaný podle zásady č.
16.
Zásada č. 18
Úprava § 33 odst. 3
Národní výbor, který je stavebním
úřadem, může chráněné
území, ochranné pásmo a stavební
uzávěru vyhlásit obecně závazným
nařízením.
Odůvodnění:
Jeví se potřebné zakotvit možnost vyhlásit
obecně závazným nařízením
i rozsáhlejší ochranná pásma,
což podle stávající dikce tohoto ustanovení
nebylo možné. Sjednocuje se tak režim vyhlášení
všech územních rozhodnutí podle §
32 písm. c) a d) stavebního zákona. Zakotvení
tohoto pravidla v zákoně přispěje
též ke kontrole činnosti stavebních
úřadů ze strany veřejnosti v případech,
kdy nejsou právně kvalifikovaným způsobem
jinak zabezpečena práva a právem chráněné
zájmy organizací a občanů.
Zásada č. 19
Úprava § 35
Neposkytuje-li předložený návrh na vydání
územního rozhodnutí dostatečný
podklad pro posouzení navrhovaného opatření
v území, vyzve stavební úřad
navrhovatele, aby návrh v přiměřené
lhůtě doplnil nebo jej uvedl do souladu s řešením
v územně plánovací dokumentaci a upozorní
jej, že jinak územní řízení
zastaví.
Nebyl-li návrh ve stanovené lhůtě
doplněn, stavební úřad řízení
zastaví.
Odůvodnění:
V § 60 stavebního zákona je odchylka od obecných
předpisů o správním řízení,
která umožňuje zastavit stavební řízení
v případě, že stavebník nedoplní
žádost podle výzvy stavebního úřadu.
Toto racionální ustanovení chybí v
územním řízení, kde problematika
doplňování podkladů na výzvu
stavebního úřadu je řešena obdobně,
aniž je však stanoveno, že řízení
je možné zastavit.
Zásada č. 20
Úprava § 43
Organizace mohou projektovou a inženýrskou činnost
provádět jen v souladu s předmětem
činnosti vymezeným jim příslušným
zakladatelem nebo zřizovatelem.
Projektovou činností se rozumí zpracování
územně plánovací dokumentace, územně
plánovacích podkladů a dokumentace předkládané
k vydání územního rozhodnutí,
stavebního povolení a dokumentace předkládané
orgánům státní expertizy.
Inženýrskou činností se rozumí
činnost, kterou provádí organizace za investorskou
organizaci, nebo která je technickou pomocí nahrazující
dílčí činnost, kterou by jinak musela
provádět investorská organizace.
Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj vede celostátní
evidenci projektových a inženýrských
organizací. Projektové a inženýrské
organizace jsou povinny přihlásit k evidenci své
založení a všechny případné
statutární změny.
Organizace musí zaměstnávat pracovníky
s průkazem zvláštní způsobilosti
v rozsahu stanoveném obecně závazným
právním předpisem, aby byly vytvořeny
předpoklady pro kvalitní projektovou a inženýrskou
činnost.
Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj a ministerstva výstavby
a stavebnictví republik vykonávají dohled,
zda dotčené organizace plní shora uvedené
podmínky a podle výsledku dohledu vyzvou tyto organizace
k odstranění zjištěných nedostatků.
Neodstraní-li organizace zjištěné nedostatky
ve stanovené lhůtě, uloží jí
uvedené orgány podle příslušnosti
pokutu podle zásady č. 40.
Oprávnění k projektové činnosti
projektantům jednotlivcům pro jednoduché
stavby občanů a společenských organizací,
některé stavby akcí "Z" a některé
stavby družstevní bytové výstavby stanovené
obecně závazným právním předpisem
vydávají okresní národní výbory,
příslušné podle bydliště
projektanta. Oprávnění k projektové
činnosti může udělit osobám,
které mají vydán průkaz zvláštní
způsobilosti v oboru projektové činnosti.
Současně v oprávnění určí
druh staveb a lhůtu platnosti oprávnění.
Okresní národní výbor může
udělené oprávnění odejmout,
jestliže projektant porušuje při výkonu
své činnosti právní či technické
předpisy, podmínky stanovené v oprávnění
nebo jestliže tuto činnost vykonává
nekvalitně.
Seznamy projektantů jednotlivců vedou ONV.
Odůvodnění:
Dosavadní úprava udělování
oprávnění organizacím k projektové
a inženýrské činnosti se dává
do souladu se zákony o státním podniku a
o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví. Úprava vymezuje pojem projektové
a inženýrské činnosti a respektuje trend
vývoje zaměření činnosti a
organizace ústředních orgánů
vyjádřený ve Směrnici k zabezpečení
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu, schválené usnesením vlády
ČSSR č. 29/1988.
V souladu s těmito novými úkoly se navrhuje
dosavadní udělování oprávnění
k projektové a inženýrské činnosti
zrušit. Nadále bude v zákoně stanovena
jen povinnost pro organizace zaměstnávat odpovídající
počty odborných pracovníků - nositelů
průkazů zvláštní způsobilosti
a vykonávat projektovou nebo inženýrskou činnost
kvalitně.
Zároveň je stanovena povinnost evidence těchto
organizací u Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj. U této komise a ministerstev
výstavby a stavebnictví republik se soustřeďuje
dohled, zda organizace plní shora uvedené podmínky
a v případě zjištěných
nedostatků mají pravomoc požadovat jejich odstranění,
popřípadě postihovat organizace pokutami.
U povolování projektové činnosti občanů
se upouští od právní úpravy,
která vyžadovala vydávat povolení opakovaně
u každé konkrétní stavby a zvyšuje
se přehlednost o udělených oprávnění
obdobně jako je tomu např. u soudních znalců.
Osoby, které mají vydán průkaz zvláštní
způsobilosti v oboru projektové činnosti,
mohou rovněž získat oprávnění
jednotlivce k projektování.
Zásada č. 21
Úprava § 44 odst. 1
Občan může provádět jednoduché
a drobné stavby pro jiného občana, jakož
i řemeslné práce a opravy na stavbách
jiných občanů nebo organizací za úplatu
jen tehdy, obdrží-li povolení od příslušného
orgánu státní správy k poskytování
služeb podle zvláštních předpisů.
Odůvodnění:
Navržená úprava je v souladu s úpravou
drobného podnikání občanů vyplývající
z nařízení vlády ČSR č.
1/1988 Sb. a z nařízení vlády SSR
č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování
jiných služeb občany na základě
povolení národního výboru.