Zásada č. 1 - Základní škola
Základní škola poskytuje základní
vzdělání.
Zásada nově upravuje stupeň vzdělání
poskytovaného základní školou.
Realizací této zásady zůstává
i nadále nedotčeno právo každého
občana studovat ve střední škole.
Zásada se promítne v § 5 a 6 zákona
č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 2 - Výchova a vzdělávání
ve středních školách
Střední vzdělání zahrnuje diferencovaně
podle druhů škol všeobecné polytechnické
vzdělání a základy odborné
přípravy a získává se úspěšným
ukončením druhého ročníku střední
školy.
Odborná příprava je součástí
výchovy a vzdělávání ve středních
školách, v níž si žáci osvojují
vědomosti a dovednosti umožňující
kvalifikovaný výkon povolání a odborných
činností nebo se připravují pro studium
na vysokých školách.
Studium ve střední škole, jehož délka
je kratší než čtyři roky, se ukončuje
úspěšným vykonáním závěrečné
zkoušky; studium, jehož délka trvá čtyři
roky, se ukončuje úspěšným vykonáním
maturitní zkoušky.
Zásada zpřesňuje obsah odborné přípravy.
Vychází z výsledků analýzy
československé výchovně vzdělávací
soustavy a ze závěrů 13. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa. Znění § 8 odst.
3 zákona č. 29/1984 Sb. se doplňuje tím,
že v odborné přípravě se žáci
připravují i na studium na vysokých školách.
Zásada uvolňuje uniformitu v délce studia,
umožňuje ve studijních oborech v odůvodněných
případech zkrátit délku studia.
Délku studia stanoví ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy České
socialistické republiky a ministerstvo školství,
mládeže a tělesné výchovy Slovenské
socialistické republiky obecně závazným
právním předpisem podle § 20 odst. 3
zákona č. 29/1984 Sb.
V současné době je zavedeno kratší
než čtyřleté studiu m jen ve dvouletých
a tříletých učebních oborech
středních odborných učilišť.
Závěrečnou zkouškou se bude nadále
ukončovat studium v učebních oborech středních
odborných učilišť a v případě
zavedení i kratšího než čtyřletého
studia ve studijních oborech jiných středních
škol.
Odst. 2 této zásady se nevztahuje na střední
školy Sboru národní bezpečnosti a vojsk
ministerstva vnitra.
Úplné střední vzdělání
budou nadále poskytovat všechny střední
školy ve čtyřletém studiu. Získá
se úspěšným vykonáním
maturitní zkoušky.
Zásada se promítne v § 8 odst. 1 a 3 zákona
č. 29/1984.Sb. Současně se vypustí
ustanovení § 15 odst. 2 a § 16 odst. 2 tohoto
zákona.
Zásada č. 3 - Zřizování
a zrušování středních odborných
učilišť
Střední odborné učiliště
zřizuje a zrušuje
a) ústřední orgán, v jehož působnosti
se připravuje mládež na povolání,
nebo národní výbor pro organizace řízené
nebo spravované národními výbory,
nebo organizace zřízená ústředním
orgánem nebo národním výborem pro
účely řízení středních
odborných učilišť; pro potřeby
tohoto zákona postavení ústředních
orgánů mají též svazy družstev;
b) státní podnik z podnětu ústředního
orgánu nebo národního výboru (zakladatele
státního podniku);
e) jednotné zemědělské družstvo
z podnětu orgánu hospodářského
řízení.
Ke zřízení středního odborného
učiliště státním podnikem je
zakladatel státního podniku povinen vymezit nebo
doplnit základní předmět činnosti
zřizovatele středního odborného učiliště.
Střední odborná učiliště
se zřizují a zrušují podle stanovené
sítě škol. Ke zřízení
a zrušení středního odborného
učiliště je třeba souhlasu národního
výboru, který též stanoví bližší
podrobnosti o zabezpečení výchovně
vzdělávacího procesu ve středním
odborném učilišti; souhlas není potřebný,
je-li zřizovatelem národní výbor.
Střední odborné učiliště
zřízené ústředním orgánem
nebo národním výborem je samostatnou organizací,
popřípadě organizační jednotkou
organizace, kterou pro účely řízení
středního odborného učiliště
zřídil ústřední orgán
nebo národní výbor. Střední
odborné učiliště zřízené
státním podnikem je organizační jednotkou
státního podniku, vystupující v právních
vztazích jménem podniku v rozsahu, který
stanoví organizační řád podniku
nebe jiný vnitropodnikový předpis.
Střední odborné učiliště
může se souhlasem příslušného
národního výboru zabezpečovat též
pouze teoretické vyučování.
Pro žáky, kterým střední odborné
učiliště zajišťuje pouze teoretické
vyučování, zajišťuje praktické
vyučování a výchovu mimo vyučování
středisko praktického vyučování.
Středisko praktického vyučování
zřizuje ředitel (vedoucí) organizace, pro
kterou se žáci připravují, se souhlasem
příslušného národního
výboru. Národní výbor může
zřídit středisko praktického vyučování
pro přípravu mládeže vyžadující
zvláštní péči i pro potřebu
organizací, které neřídí ani
nespravuje, popř. pro přípravu mládeže,
která nebude připravována pro určité
organizace.
Vedoucí střediska praktického vyučování
odpovídá za odbornou úroveň praktického
vyučování a za výchovu mimo vyučování.
V otázkách výchovy a vyučování
je vedoucí střediska praktického vyučování
metodicky řízen ředitelem středního
odborného učiliště, které poskytuje
žákům teoretické vyučování.
K ustanovení do funkce vedoucího střediska
praktického vyučování a k uvolnění
z této funkce je třeba souhlas příslušného
národního výboru.
Organizace, v níž je středisko praktického
vyučování organizačně začleněno,
hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li ve
středisku praktického vyučování
připravováni žáci i pro jiné
organizace, jsou tyto organizace povinny hradit poměrný
díl nákladů vynaložených na jejich
přípravu.
Stávající úprava zřizování,
zrušování a postavení středních
odborných učilišť není v souladu
s přestavbou hospodářského mechanismu,
zejména se zákonem o státním podniku
a je potřebné ji proto upravit.
Změny budou koncipovány tak, aby řízení
výchovně vzdělávacího procesu
bylo záležitostí orgánů státní
školské správy a nemohlo být bezprostředně
ovlivňováno výsledky hospodaření
podniků. V oblastí odborné profesní
přípravy budou zachovány vztahy k výrobním
organizacím. V souladu s rušením generálních
ředitelství výrobně hospodářských
jednotek a k zabezpečení dvoustupňového
řízení se oprávnění
zřizovat a zrušovat střední odborná
učiliště svěřuje ústředním
orgánům a krajským národním
výborům nebo státnímu podniku určenému
jeho zakladatelem nebo jednotnému zemědělskému
družstvu z podnětu orgánu hospodářského
řízení. Podnětem ke zřízení
středního odborného učiliště
jako součásti státního podniku je
vymezení nebo doplnění provozování
a činností středního odborného
učiliště jako základního předmětu
činnosti do zakládací listiny. Vymezením
základního předmětu činnosti
se jednak vylučuje možnost zřídit střední
odborné učiliště z podnětu státního
podniku a jednak se zajišťuje financování
středního odborného učiliště
jako nákladové položky státního
podniku. Ode dne zřízení středního
odborného učiliště se zřizovatel
řídí obecně závaznými
právními předpisy týkajícími
se přípravy mládeže pro dělnická
povolání.
U středního odborného učiliště
zřízeného ústředním
orgánem nebo národním výborem zásada
neurčuje konkrétní formu samostatné
organizace, ale ponechává na rozhodnutí resortům
a národním výborům, jakou formu zvolí
s přihlédnutím ke specifickým podmínkám
v oblasti výchovy mládeže pro dělnická
povolání. Pokud jde o formu rozpočtové
nebo příspěvkové organizace, vychází
návrh ze zásad a pravidel státního
rozpočtu.
Učiliště zřízené státním
podnikem je jeho organizační jednotkou, která
v právních vztazích vystupuje jménem
podniku v rozsahu stanoveném organizačním
řádem podniku nebo jiným vnitropodnikovým
předpisem.
Nově se umožňuje, aby střední
odborná učiliště zřizovala a
zrušovala jednotná zemědělská
družstva z podnětu příslušného
orgánu hospodářského řízení.
Toto rozšíření navazuje na ustanovení
§ 2 písm. e/ zákona č. 90/1988 Sb.,
o zemědělském družstevnictví.
V případech, že nedojde u odloučeného
pracoviště k delimitaci pracovníka, ponechává
se možnost zabezpečovat ve středním
odborném učilišti pouze teoretické vyučování,
přičemž pro praktické vyučování
se zachovává středisko praktického
vyučování za podmínek stanovených
tímto zákonem.
Opatření týkající se středisek
praktického vyučování ztratilo charakter
přechodného ustanovení, a proto se zařazuje
v logické souvislosti do zásady č. 3.
Zásadou se nahradí § 10, § 61 a §
62 zákona č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 4 - Úkoly orgánů
a organizací
Orgány a organizace, které zřizují
střední odborná učiliště,
odpovídají za přípravu mládeže
pro povolání v těchto učilištích
a v rozsahu své působnosti je řídí.
Orgány a organizace jsou povinny vytvářet
příznivé podmínky pro rozvíjení
schopností a iniciativy žáků a jejich
uplatnění v praxi.
Orgán, který rozhodl o zrušení, rozdělení,
sloučení, splynutí nebo o změně
hospodářské činnosti organizace, jejíž
součástí je střední odborné
učiliště, nebo rozhodl o zrušení,
rozdělení, sloučení nebo splynutí
středního odborného učiliště,
které je samostatnou organizací, určí
organizaci nebo střední odborné učiliště,
které převezmou práva a povinnosti k žákům.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
České socialistické republiky a ministerstvo
školství, mládeže z tělesné
výchovy Slovenské socialistické republiky
(dále jen "ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy") stanoví po projednání
se zúčastněnými ústředními
orgány obecně závazným právním
předpisem postup a podrobnější vymezení
úkolů ústředních orgánů,
národních výborů a organizací
při řízení a plánování
přípravy mládeže pro povolání
ve středních odborných učilištích.
Zásada rozšiřuje úkoly organizací
i na státní podniky a další organizace,
jejichž součástí budou střední
odborná učiliště.
V zájmu zachování právní jistoty
žáků středního odborného
učiliště se přebírá do
této zásady upravené ustanovení §
13 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb.
Zásada se promítne do § 11 odst. 1 a 3 a do
nového odstavce zákona č. 29/1984 Sb. Ruší
se § 13 zákona č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 5 - Finanční,
materiální a kádrové zabezpečení
středních odborných učiliť
Úhrady provozních nákladů středních
odborných učilišť zřízených
ústředními orgány a národními
výbory nebo jimi zřízenými organizacemi
(zásada č. 3 písm. a/) s výjimkou
úhrad hrazených z prostředků národních
výborů se provádějí z nákladů
organizací, pro něž se mládež připravuje;
investiční rozvoj se zabezpečuje z prostředků
státního plánu a rozpočtu prostřednictvím
ústředních orgánů a národních
výborů.
Úhrady provozních nákladů středních
odborných učilišť zřízených
státním podnikem s výjimkou úhrad
hrazených z prostředků národních
výborů se provádějí zúčtováním
do nákladů státního podniku, jehož
součástí je střední odborné
učiliště; investiční rozvoj hradí
státní podnik z fondu rozvoje. Úhrady nákladů
na žáky, kteří jsou připravováni
pro jiné organizace, hradí tyto organizace státnímu
podniku, jehož vnitřní organizační
jednotkou je střední odborné učiliště.
Národní výbory hradí ze svých
prostředků
a) osobní náklady na učitele teoretického
vyučování a osobní náklady
na trenéry ve třídách s vrcholovou
sportovní přípravou,
b) náklady na učebnice, učební texty
a školní potřeby poskytované žákům
bezplatně a náklady na učební pomůcky
pro potřebu teoretického vyučování,
c) náklady na přípravu žáků,
kteří byli v rámci dokončení
povinné desetileté školní docházky
přijatí do příslušného
středního odborného učiliště
nad počet žáků stanovený jednotlivým
organizacím státním plánem.
Financování středních odborných
učilišť se provádí z nákladů
pří slušných podniků a organizací
podle počtu žáků stanoveného
organizaci státním plánem a úhradou
veškerých vícenákladů spojených
s výchovou žáků z prostředků
krajského národního výboru.
Dosavadní úhrada vícenákladů
z prostředků krajského národního
výboru, tj. osobní náklady na učitele
teoretického vyučování, učebnice
a školní potřeby, se rozšiřuje
o úhradu učebních pomůcek pro teoretické
vyučování a úhradu nákladů
na přípravu žáků, kteří
byli v rámci dokončení povinné desetileté
školní docházky přiděleni na
základě správního řízení
krajským národním výborem do příslušného
středního odborného učiliště
nad plán náboru nebo nad plán rozmísťování
dorostu, tj. na žáky, kteří nejsou vychovávání
pro žádnou organizaci.
Osobní náklady na trenéry ve třídách
s vrcholovou sportovní přípravou hradí
národní výbory vzhledem k celospolečenskému
významu této činnosti.
Tím dochází k rozšíření
podílu státu na plnění povinné
desetileté školní docházky.
Podle navrhované zásady budou náklady na
žáky, kteří se připravují
pro jiné organizace, hradit tyto organizace
a) přímo střednímu odbornému
učilišti, pokud je samostatnou organizací zřízenou
ústředním orgánem nebo národním
výborem, popřípadě organizační
jednotkou účelové organizace ústředního
orgánu nebo národního výboru,
b) státnímu podniku, pokud střední
odborné učiliště zřídil
státní podnik jako svou organizační
jednotku.
Zásada se promítne v § 12 odst. 1, 2, 3 a 4
zákona č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 6 - Gymnázium
Gymnázium je všeobecně vzdělávací
polytechnická škola, která připravuje
především pro studium na vysokých školách.
Dále připravuje i pro výkon některých
povolání a odborných činností
v národním hospodářství, správě
a kultuře a v dalších oblastech.
Funkční a obsahové sblížení
středních škol (středních odborných
učilišť, gymnázií a středních
odborných škol) bylo programově založeno
na principu, aby každá střední škola
vedle výchovy plnila rovnocenně funkce přípravy
na výkon povolání i pro další
studium na vysoké škole.
Výsledky analýzy československé výchovné
vzdělávací soustavy ukázaly, že
rovnocenné plnění těchto funkcí
všemi druhy středních škol včetně
příprav pro dělnická povolání
v gymnáziích nevychází z potřeb
hospodářské praxe, ani nebere v úvahu
reálné podmínky a možnosti škol.
V souladu se závěry 13. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
je nutno vybudovat gymnázium jako vnitřně
diferencovanou střední školu, která
především zkvalitní přípravu
absolventů pro studium na vysokých školách.
Zásadou se nahradí § 15 zákona č.
29/1984 Sb.
Zásada č. 7 - Střední odborná
škola
Střední odborná škola připravuje
především pro výkon odborných
činností, zejména technickohospodářských,
ekonomických, pedagogických, zdravotnických,
sociálně právních, správních,
uměleckých, kulturních a pro výkon
některých vysoce kvalifikovaných dělnických
povolání náročných na teoretické
vědomosti; připravuje i pro studium na vysoké
škole.
Zásada zvýrazňuje specifickou funkci střední
odborné školy v souladu s analýzou československé
výchovně vzdělávací soustavy
a se závěry 13. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Zdůrazňuje především přípravu
pro vykonávání odborných činností
a výkon některých dělnických
povolání náročných na teoretické
vědomosti.
Zásadou se nahradí § 16 zákona č.
29/1984 Sb.
Zásada č. 8 - Přijímání
ke studiu ve středních školách
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
stanoví obecné závazným právním
předpisem po projednání s příslušnými
ústředními orgány podrobnosti o přijímání
žáků ke studiu ve středních školách;
u středních zdravotnických škol v dohodě
s ministerstvem zdravotnictví a sociálních
věcí České socialistické republiky
v České socialistické republice a s ministerstvem
zdravotnictví a sociálních věcí
Slovenské socialistické republiky ve Slovenské
socialistické republice (dále jen "ministerstva
zdravotnictví a sociálních věcí").
Vzhledem k tomu, že výchova žáků,
kteří nedokonči úspěšné
základní školu, se převádí
do odborných učilišť, bylo nutné
upravit zmocňovací ustanovení § 19.
Zásada nahradí odst. 5 v § 19 zákona
č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 9 - Finanční a
hmotné zabezpečení žáků
středních škol a žáků odborných
učilišť
Žákům středních odborných
učilišť a odborných učilišť
může poskytovat střední odborné
učiliště a odborné učiliště
z prostředků socialistických organizací
finanční a hmotné zabezpečení,
kterým se sledují výchovné cíle
v souladu s potřebami národního hospodářství.
Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení
žáků středních škol a odborných
učilišť stanoví obecně závazným
právním předpisem ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy po projednání
se zúčastněnými ústředními
orgány podle zásad stanovených vládou
Československé socialistické republiky.
Účelem zásady je zvýšit odpovědnost
středních odborných učilišť
a odborných učilišť za použití
finančního a hmotného zabezpečení
jako výchovného prostředku; proto se navrhuje
upustit od obligatorního poskytování finančního
a hmotného zabezpečení.
Navrhovanou úpravou není dotčen dosavadní
odst. 2 § 24 zákona č. 29/1984 Sb.
Zmocňovací ustanovení se omezuje pouze na
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
vzhledem k tomu, že došlo ke zrušení zvýhodněných
učebních a studijních oborů, jejichž
stanovení bylo v působnosti ministerstev práce
a sociálních věcí.
Zásada upravuje § 24 odst. 1 a odst. 3 zákona
č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 10 - Ukončení
studia ve středních školách
Ve studijních oborech středních škol
ve studiu kratším než čtyři roky
se studium ukončuje závěrečnou zkouškou.
Nevykonal-li žák v určeném termínu
úspěšně závěrečnou
zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška, odklad
zkoušky nebo její opakování, zachovávají
se mu práva a povinnosti žáka do konce školního
roku, v němž měl studium ukončit.
Vzhledem k nutnosti pružně reagovat na měnící
se potřeby přípravy pracovníků
pro různá odvětví národního
hospodářství, uvolňuje se uniformita
délky studia ve středních školách;
řeší se způsob ukončování
studia ve studijních oborech, jestliže učebními
plány bude stanovena délka studia na dobu kratší
než čtyři roky.
Ukončeni studia ve čtyřletých studijních
oborech středních škol maturitní zkouškou
zůstává nezměněno (zásada
č. 2).
Zásada se promítne do odst. 1 a odst. 3 § 25
zákona č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 11 - Zvláštní
škola
Zvláštní škola má osm ročníků;
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
stanoví obecně závazným právním
předpisem, ve kterých případech mají
zvláštní školy pro žáky s
více vadami devět ročníků a
dále podmínky zřizování závěrečných
tříd navazujících na osmý nebo
devátý ročník zvláštních
škol.
Mezi žáky zvláštních škol
se vyskytuje asi 20 až 30% žáků, kteří
pro své vážné psychosomatické
poruchy nemohou být zařazeni do systému přípravy
na kvalifikovaná povolání, ale vyžadují
socializaci v širším slova smyslu, nikoli profesionální
přípravu jako žáci odborných
učilišť. Posláním závěrečných
tříd je zajišťování podmínek
pro somatický, psychický a mentální
rozvoj žáků.
Pro žáky s více vadami, kteří
navštěvují zvláštní školu,
je nutné zajistit pomalejší tempo výuky,
prostor pro časté opakovní učiva.
Proto je nutné učivo zvláštní
školy rozložit do devíti ročníků
místo stanovených osmi ročníků.
Zásada se promítne v novém odstavci §
31 zákona č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 12 - Odborná učiliště
Označení "zvláštní odborné
učiliště" se mění na "odborné
učiliště". Do odborného učiliště
se přijímají jednak žáci, kteří
úspěšně ukončili zvláštní
školu, jednak žáci, kteří pro neprospěch
ukončili základní školu v nižším
než osmém ročníku nebo osmý ročník
neukončili úspěšně a nepokračují
v plnění povinné školní docházky
v základní škole.
Odborná učiliště neposkytují
střední vzdělání. Odborná
učiliště se zřizují podle zásady
č. 3; dále se na ně vztahují zásady
č. 4, 5, 9, ustanovení § 9 odst. 4, §
14, § 20 odst. 2 a § 25 odst. 2, 4, 5 a 6 zákona
č. 29/1984 Sb.
Zvláštní odborná učiliště
v dosavadním pojetí poskytuji žákům
ze zvláštních škol odbornou přípravu
na určitá povolání, popř. přípravu
pro výkon jednoduchých činností.
V názvu "zvláštní odborné
učiliště" je však vyjádřeno
nejen jednoznačné omezení působnosti
pouze na žáky "zvláštních
škol", ale i pozdější nežádoucí
zdůraznění výjimečnosti absolventů
při jejich začleňování do povolání
a společenského života. Absolventi zvláštních
odborných učilišť nejsou však zařazováni
do "zvláštních" povolání,
ale v zásadě do stejných povolání
jako absolventi středních škol, a to v nižších
kvalifikačních stupních a tarifních
třídách.
Úprava názvu na "odborné učiliště"
odstraňuje toto nežádoucí poznamenání
absolventů při vstupu do povolání,
navíc umožňuje i vzdělávání
žáků, kteří ukončí
základní školu v nižším než
osmém ročníku a chtějí získat
přípravu na povolání. Jejich vzdělávání
rovněž vyžaduje specifické přístupy
učitelů - speciálních pedagogů.
Organizace vzdělávání těchto
dvou odlišných vstupních kvalit mládeže
bude založena na vnější i vnitřní
diferenciaci odborných učili. Přitom zásada
vnější diferenciace předpokládá,
že se budou zřizovat odborná učiliště,
popř. třídy odděleně pro žáky
ze zvláštních škol a pro žáky
ze základních škol. Odborná učiliště
zřizují především národní
výbory.
Organizace studia v odborném učilišti se obdobně
jako ve středním odborném učilišti
dělí v souladu s učebními plány
a učebními osnovami na přípravné
období a období odborného rozvoje.
Zásada se promítne v § 32 zákona č.
29/1984 Sb.
Zásada č. 13 - Začátek délka
a plnění povinné školní docházky
Pokud se u žáka prvního ročníku
základní školy v průběhu prvého
pololetí školního roku projeví nedostatečná
tělesná nebo duševní vyspělost
ke školní docházce, může národní
výbor na základě návrhu ředitele
školy nebo příslušného lékaře
a po projednání se zákonnými zástupci
dodatečné odložit plnění povinné
školní docházky na následující
školní rok.
Povinnou školní docházku plní žáci,
nejde-li o žáka podle § 42 odst. 1., v základní
kole, ve středních školách a ve školách
pro mládež vyžadující zvláštní
péči.
Povinnou školní docházku splní žáci
ukončením období školního vyučování
školního roku, v němž dovrčí
poslední rok povinné školní docházky.
Žák, u kterého po dosažení 15 let
věku z důvodů prospěchu nebo chování
nejsou předpoklady k pokračování ve
školní docházce, může požádat
prostřednictvím zákonných zástupců
o zkrácení povinné školní docházky.
O zkrácení povinné školní docházky
rozhoduje příslušný národní
výbor.
Současná zákonná úprava neumožňuje
dodatečné odložení plnění
povinné školní docházky v případě,
kdy dítě již začalo školu navštěvovat.
Dodatečné odložení plnění
povinné školní docházky u žáků,
kteří nejsou dostatečně vyspělí
pro zapojení do výchovně vzdělávacího
procesu, umožňuje jejich dozrání a snazší
nástup do školních povinností.
V návaznosti na zásadu č. 1 a zásadu
č. 2 se upravují způsoby ukončení
povinné školní docházky.
Desetiletá povinná školní docházka
se nadále ponechává jako obecné pravidlo
a jedna z vymožeností zajišťujících
právo občana na získání středního,
popř. úplného středního vzdělání.
V praxi se však ukazuje, že část populace,
tj. přibližně 3 až 5% žáků
populačního ročníku, nemá prokazatelně
pro další vzdělávání předpoklady
z nejrůznějších důvodů,
většina z nich usiluje o možnost vstupu do pracovního
poměru. Setrvání ve škole celých
deset let je pro tuto část populace značně
problematické a postoje těchto žáků
jsou převážně v přímém
rozporu s výchovně vzdělávacími
cíli školy a mají negativní dopad na
ostatní žáky. V podmínkách 9.
pětiletky se bude jednat o necelých 8 až 13
tisíc žáků za Československou
socialistickou republiku; z toho za Českou socialistickou
republiku o 5 až 8 tisíc žáků,
za Slovenskou socialistickou republiku o 3 až 5 tisíc
žáků.
Zásadou se navrhuje, aby těmto žákům
bylo umožněno zkrácení povinné
školní docházky, nejdříve při
dosažen 15 let věku. Tím bude dána možnost,
aby se tato část mládeže v souladu se
svými, zájmy zapojila do pracovního procesu.
Rozhodnutí národního výboru o zkrácení
desetileté povinné školní docházky
musí být doloženo odborným posudkem
pedagogicko-psychologické poradny, lékaře
a předběžným souhlasem organizace k
uzavření pracovního poměru se žákem
nebo potvrzením národního výboru o
zapojení žáka do společenské
praxe.
Toto řešení vyžaduje převzetí
morální i politické odpovědnosti pracovních
kolektivů za další výchovné vedení
těchto jedinců a za jejich motivování
k dalšímu osobnostnímu i profesionálnímu
rozvoji a přiměřenému uplatnění,
včetně využití možnosti studia
při zaměstnání.
Podrobnosti jsou promítnuty v připravované
novele zákona o státní správě
ve školství.
Zásada se promítne v § 34 odst. 1 a 3 a v novém
odstavci zákona č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 24 - Učebnice a učební
texty
Při výchově a vzdělávání
se používá učebnic a učebních
textů podle normativu učebnic vydaného ministerstvy
školství, mládeže a tělovýchovy,
ve středních zdravotnických školách
vydaného ministerstvy zdravotnictví a sociálních
věcí.
Učební texty pro máločetné
učební a studijní obory středních
škol zabezpečují v dohodě s ministerstvy
školství, mládeže a tělovýchovy
ústřední orgány, národní
výbory a socialistické organizace.
Celková odpovědnost a základní nástroje
řízení výchovně vzdělávacího
procesu na ministerstvech školství, mládeže
a tělovýchovy a na ministerstvech zdravotnictví
a sociálních věcí zůstávají;
obsah učebnic určují tato ministerstva učebními
plány a učebními osnovami (viz § 39
zákona č. 29/1984 Sb.). Za ideovou, odbornou a didaktickou
úroveň budou spoluodpovídat resortní
ústavy těchto ministerstev podle věcné
příslušnosti. Za kvalitu učebnic budou
odpovídat nakladatelství.
V uplynulých letech resorty významně napomohly
zabezpečit máločetné obory odbornými
učebními texty. Protože tyto učební
texty výrazně napomohly sepětí školy
s praxí, jeví se tato zkušenost jako progresivní.
Zásada se promítne do § 40 zákona č.
29/1984 Sb.
Zásada č. 15 - Pracovníci středních
škol a odborných učilišť
Ředitelé, učitelé a ostatní
pracovníci gymnázií a středních
odborných škol a učitelé středních
odborných učilišť a odborných učilišť
jsou pracovníky národního výboru,
který školu odborně vede.
Ředitelé a ostatní pracovníci středních
odborných učilišť a odborných učilišť
a jejich odloučených pracovišť, s výjimkou
učitelů, jsou pracovníky
a) středního odborného učiliště
nebo odborného učiliště zřízeného
ústředním orgánem nebo národním
výborem, popřípadě organizace, kterou
pro účely řízení středních
odborných učilišť zřídil
ústřední orgán nebo národní
výbor,
b) státního podniku, je-li střední
odborné učiliště nebo odborné
učiliště zřízeno státním
podnikem,
nebo členy jednotného zemědělského
družstva, je-li střední odborné učiliště
nebo odborné učiliště zřízeno
jednotným zemědělským družstvem.
Vedoucí středisek praktického vyučování
jsou pracovníky organizace, kde je toto středisko
zřízeno.
V souladu se zásadou č. 3 je nutné i nově
upravit pracovněprávní vztahy pracovníků
středních kol. V návaznosti na tuto zásadu
bude v § 4 zákona ČNR č. 77/197 Sb.
a zákona SNR č. 79/1978 Sb., o státní
správě ve školství, přesněji
vymezena odpovědnost ředitele středního
odborného učiliště a odborného
učiliště.
Zásada se promítne v § 52 odst. 1 zákona
č. 29/1984 Sb.
Zásada č. 16 - Doplnění
vzdělání poskytovaného základní
školou
Pro občany, kteří nezískali vzdělaní,
které poskytuje základní škola, může
základní škola nebo střední škola
organizovat kursy pro získání tohoto vzdělání.
Rozšíření možnosti organizovat
kursy pro doplnění vzdělání
poskytovaného základní školou i ve středních
školách operativněji řeší
potřeby praxe a usnadňuje samotným uchazečům,
vzhledem k jejich věku, docházku do uvedených
kursů, a to v souvislosti s možností pokračovat
v této střední škole ve studiu při
zaměstnání.
Zásada se promítne v § 60 zákona č.
29/1984 Sb.
Zásada č. 17
Ustanovení, ve kterých se užívá
názvu ministerstvo školství České
socialistické republiky, ministerstvo školství
Slovenské socialistické republiky, ministerstvo
zdravotnictví České socialistické
republiky, ministerstvo zdravotnictví Slovenské
socialistické republiky, ministerstvo práce a sociálních
věcí České socialistické republiky,
ministerstvo práce a sociálních věcí.
Slovenské socialistické republiky, ministerstvo
vnitra České socialistické republiky a ministerstvo
vnitra Slovenské socialistické republiky budou upravena
podle nyní platných názvů a působností
uvedených ústředních orgánů.
Ve všech ustanoveních, kde je uveden název
"zvláštní odborné učiliště",
se nadále užívá názvu "odborné
učiliště".
Vzhledem k tomu, že na základě zákonů
ČNR č. 60/1988 Sb. a SNR č. 50/1988 Sb.,
o změnách v organizaci a působnosti ministerstev
a jiných ústředních orgánů
státní správy České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky a
zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních
ústředních orgánů státní
správy došlo ke změně názvů
a kompetencí ústředních orgánů
státní správy, je nutno tuto změnu
promítnout i do příslušných ustanovení
školského zákona (§ 2 odst. 1, §
19 odst. 5 písm. a/, § 28 odst. 6, § 30 odst.
4, § 51 odst. 3, § 55 odst. 2 a 3).
Déle je třeba ve všech dotčených
ustanoveních nahradit název "zvláštní
odborné učiliště" nově zavedeným
názvem "odborné učiliště"
(§ 12 odst. 5, § 23 odst. 1, § 28 odst. 6, §
32, § 47 odst. 1, § 52 odst. 2, § 57, § 58
písm. c/, § 65 odst. 1 a 3).
Zásada č. 18
Ustanovení § 17 odst. 2, § 19 odst. 5 písm.
b/, § 63, § 64 a § 67 se zrušují.
Zrušení uvedených ustanovení se navrhuje
z důvodu nepotřebnosti vycházející
z požadavků praxe; § 63 se vypouští
z důvodu sbližování podmínek
žáků všech druhů středních
škol. Zrušení § 63 umožní plné
zapojení žáků středních
odborných učilišť a odborných učilišť
do letní aktivity mládeže.
Politický a ekonomický rozbor k zásadám
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon)
Uskutečňování sociálně
politické a: ekonomické přestavby vyžaduje
nové přístupy ve výchově a
vzdělávání mladé generace i
dospělých. Další postup zdokonalování
československé výchovně vzdělávací
soustavy, jak stanovilo 13. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
ke školství, se výrazně dotýká
nejen školství, jeho výchovné vzdělávacích
cílů, obsahu metod kádrových, materiálních
a ekonomických podmínek jeho činnosti, ale
celé společnosti.
S celkovou linií demokratizace řízení
všech sfér společenského života
souvisí posílení samostatnosti a zodpovědnosti
nižších článků řízení
a vytvoření předpokladů pro zvýšení
aktivity, iniciativy ředitelů škol a učitelských
kolektivů. Stejně tak je nutné vytvořit
podmínky pro to, aby ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy mohla vykonávat
své funkce při zabezpečování
cílů a základních směrů
státní politiky ve výchově a vzdělávání.
Výraznější orientování
na plnění koncepčních úkolů
vyžaduje delegovat činnosti a pravomoc operativního
charakteru na ty stupně řízení, kde
jsou optimálnější předpoklady
k jejich zajišťování. Delegování
těchto činností a pravomocí předpokládá
zvýšení komplexní odpovědnosti
nižších článků řízení
za úkoly, které jim věcně přísluší.
Řešení těchto otázek se promítne
zejména v novelách zákonů České
národní rady a Slovenské národní
rady o státní správě ve školství.
Dokument o dalším rozvoji československé
výchovně vzdělávací soustavy
z roku 19?6 vytyčil program obsahové i organizační
přestavby našeho školství s cílem
zabezpečit přípravu mladé generace
na plnění jejích budoucích úkolů
a na uspokojování perspektivních potřeb
společnosti. Potřebné legislativně
právní předpoklady pro uskutečňování
přestavby v oblasti základního a středního
školství vytvořil zákon č. 63/1978
Sb. a posléze zákon č. 29/1984 Sb.
Analýza československé výchovně
vzdělávací soustavy, která byla provedena
v roce 1988, a názory z široké veřejné
diskuse k ní potvrdily, že školská soustava
má vnitřní síly k tomu, aby vyhověla
rostoucím požadavkům kladeným na přípravu
mládeže v období přestavby hospodářských
mechanismů. V zásadě není nutné
měnit její makrostrukturu, ale je nutno ji zpružnit
jako otevřený systém umožňující
průběžně prováděné
změny obsahové i organizační v souladu
s prognostickými tendencemi rozvoje společnosti.
Navrhované úpravy zákona č. 29/1984
Sb. vytvářejí legislativní předpoklady
pro nutné změny v soustavě základních
a středních škol na přechodné
období, tj. do přijetí a realizace projektu
rozvoje československé výchovně vzdělávací
soustavy pro počátek příštího
tisíciletí. Mají v souladu s linií
13. zasedání ústředního výboru
Komunistické strany Československa vytvořit
předpoklady k řešení, které se
spatřuje ve střední, vnitřně
diferencované desetileté všeobecně vzdělávací
polytechnické škole.
V souvislosti s přestavbou hospodářského
mechanismu je nutno vytvořit potřebné podmínky
pro fungování středních odborných
učilišť, a tedy i nově řešit
organizační postavení učilišť,
způsob jejich financování a řízení.
S ohledem na tyto skutečnosti a potřebu některých
dalších zpřesnění se ukazuje
účelným provést některé
zásadní úpravy zákona č. 29/1984
Sb., o soustavě základních a středních
škol. Navrhované změny jsou vyjádřeny
v předložených zásadách.
V souladu s navrhovanými úpravami jsou připravovány
potřebné změny v působnosti orgánů
státní správy novelizací zákona
České národní rady č. 77/1978
Sb., o státní správě ve školství,
ve znění vyhlášeném pod č.
48/1984 Sb., a zákona Slovenské národní
rady č. 79/1978 Sb., o štátnej správe
vo školstve, v znení vyhlásenom pod č.
50/1984 Sb. a zákona České národní
rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,
ve znění vyhlášeném pod č.
49/1984 Sb. a zákona Slovenské národní
rady č. 78/1978 Sb., o školských zariadeniach,
v znení vyhlásenom pod č. 51/1984 Sb.
V připomínkovém řízení
byl návrh zásad novely školského zákona
projednán se všemi republikovými a federálními
ústředními orgány státní
správy, dotčenými socialistickými
organizacemi a národními výbory a byl předložen
k veřejné diskusi na stránkách Učitelských
novin. Vzešlé připomínky byly do návrhu
zásad zákona promítnuty.
Navrhované změny a doplnění zákona
č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol nebudou mít přímý
dopad na státní rozpočet ani nároky
na plán práce.
Základní principy novelizace vyhlášek
ministerstva školství ČSR č. 123/1984
Sb. a ministerstva školství SSR č. 143/1984
Sb., o základní škole, ve kterých se
upraví zejména:
- dodatečné odložení začátku
povinné školní docházky v případech
žáků prvního ročníku,
kteří v průběhu prvního pololetí
školního roku projeví nedostatečnou
tělesnou nebo duševní vyspělost ke školní
docházce,
- zásady stanovení sítě základních
škol včetně tvorby názvu základních
škol,
- podmínky pro zřizování tříd
a doučovacích skupin, dělení tříd
na skupiny a zřizování skupin,
- pedagogické a hygienické zásady zřizování
učeben a dalších školních místností,
péče o zdraví a bezpečnost žáků,
- řízení a plánování
práce škol, dokumentace,
- zájmová činnost žáků
organizovaná školou,
- stanovení zásad klasifikace.
Základní principy novelizace vyhlášek
ministerstva školství ČSR č. 124/1984
Sb. a ministerstva školství SSR č. 152/1984
Sb., o středních školách, ve kterých
se upraví zejména:
- při změně studijního nebo učebního
oboru nebo při přestupu do jiné střední
školy rozhodne ředitel této školy také
o ročníku, do kterého žák vstoupí
na základě předložených dokladů
o úspěšně absolvovaném předcházejícím
studiu. Změna oboru nebo přestup do jiné
střední školy je umožněn po celou
délku studia,
- rozšíření účasti žáků
středních odborných učilišť
na produktivní činnosti při procvičování
dovedností i v přípravném období;
v tomto smyslu se upřesní výklad k vyučování
odborného výcviku v přípravném
období, v období odborného rozvoje,
- sjednocení způsobu a délky odborné
praxe žáků všech druhů středních
škol,
- zpřesnění podmínek studia při
zaměstnání ve vztahu k rozšíření
možností rekvalifikace,
- zpřesnění pomaturitního studia kvalifikačního
a specializačního tak, aby v širší
míře umožňovalo potřebnou rekvalifikaci,
- úprava nomenklatur studijních a učebních
oborů,
- úprava organizace studia ve středních školách
ve vztahu k plnění pedagogicko-hygienických
norem,
- řízení a plánování
práce škol včetně potřebné
dokumentace,
- zavedení nejméně jednoho vychovatele na
každých 30 žáků ubytovaných
v domovech mládeže,
- organizace dělení tříd na skupiny
a zřizování ročníků
pro přípravu na další studium.
Základní principy novelizace vyhlášek
ministerstva školství ČSR č. 62/1985
Sb. a ministerstva školství SSR č. 66/1985
Sb., o postupu ústředních orgánů
a národních výborů při řízení
a plánování přípravy mládeže
pro dělnická povolání a o organizaci
středních odborných učilišť
a zvláštních odborných učilišť,
ve kterých se upraví zejména:
- úkoly, práva a povinnosti orgánů
zřizujících učiliště včetně
státních podniků a jednotných zemědělských
družstev jako nová část vyhlášky
nahrazující dosud užívané přímé
řídící akty; úkoly se týkají
těch části výchovné vzdělávacího
procesu, které nejsou součástí obecně
platných právních předpisů
(tvorba plánu učiliště, metodická
činnost, vymezení odpovědnosti atd.),
- úkoly ústředních orgánů
a národních výborů v přípravě
mládeže pro dělnická povolání
ve vztahu k nové situaci vzniklé strukturálními
změnami národního hospodářství
(např. koncepce, státní plán, normativy),
- postup zřizování a zrušování
učilišť s přenesením pravomoci
z dosavadního středního článku
řízení na státní podnik, jednotné
zemědělské družstvo, ústřední
orgán nebo národní výbor; posílení
vlivu územních orgánů (národních
výborů),
- postavení a organizace učilišť ve vztahu
na novou právní úpravu (samostatná
organizace, organizační jednotka atd.),
- zvýšení pravomoci a odpovědnosti ředitelů
učilišť za výchovně vzdělávací
proces,
- organizace a členění odloučených
pracovišť učilišť a středisek
praktického vyučování (kádrové
a materiální zabezpečení, organizační
struktura a postavení atd.).
Základní principy novelizace vyhlášek
ministerstva školství ČSR č. 49/1986
Sb. a ministerstva školství SSR č. 2/1987 Sb.,
o školách pro mládež vyžadující
zvláštní péči:
- úpravy vyhlášky se budou týkat především
terminologických změn (změna názvu
"zvláštní odborné učiliště"
na "odborné učiliště" a změny
v názvech škol pro sluchově postižené
žáky),
- upravit názvy speciálních zařízení,
- specifikovat délku školní docházky
na jednotlivých druzích škol pro mládež
vyžadující zvláštní péči
(včetně středních škol),
- vzhledem ke zrušení variant A - B na zvláštní
škole charakterizovat pojetí zvláštních
kol v nových výchovně vzdělávacích
podmínkách,
- přijímání žáků
do odborných učilišť upravit tak, aby
byl legislativně vyjádřen i postup přijímání
žáků základních škol z nižších
než osmých ročníků,
- stanovit zásady klasifikace mentálně postižených
žáků.
Základní principy novelizace vyhlášek
ministerstva školství ČSR č. 95/1984
Sb. a ministerstva školství SSR č. 96/1984
Sb., o přijímání ke studiu ve středních
školách, ve kterých se upraví zejména:
- termíny a způsob přihlašování
ke studiu ve středních školách; sjednocení
termínů pro učební a studijní
obory; u učebních a studijních oborů
středních odborných učilišť
se upouští od uvedení organizace, pro kterou
se chce žák připravovat,
- zrušit vyjadřování příslušné
organizace, pokud jde o učební nebo studijní
obor středního odborného učiliště,
- zadávání témat talentové
a profilové zkoušky se ponechává v pravomoci
ředitele střední školy,
- zrušení přijímacích zkoušek;
za základní kritérium pro přijímání
uchazečů považovat jejich předcházející
studijní výsledky; úprava se dotýká
i studia při zaměstnání,
- pravomoc ředitele střední školy rozhodnout
o konání profilové zkoušky podle potřeby
a počtu uchazečů,
- termíny rozhodování o přijetí
do učebních a studijních oborů posunout
až na druhý týden v květnu,
- zachovat právo žáka na odvolání
proti rozhodnutí o nepřijetí,
- započítávání předchozího
studia uchazeče v zájmu pružné návaznosti
studia,
- pravomoc ředitele při přijímání
do vyšších ročníků středních
škol,
- rozšíření možnosti přijímání
do pomaturitního kvalifikačního studia i
na uchazeče s delší praxí s cílem
rekvalifikace těchto pracovníků,
- zvýšení odpovědnosti ředitele
základní školy při účasti
na přijímání žáků
do středních škol,
- přehled olympiád a soutěží
pro přednostní přijímání
ke studiu.