Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Zákon upraví vztahy vznikající z vytvoření a společenského uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů. Jeho účelem je zabezpečit právní ochranu vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů zejména při jejich využití v národním hospodářství.

Odůvodnění:

Rozsah působnosti zákona bude vymezen vzhledem k jednotlivým výsledkům tvůrčí činnosti a iniciativy pracujících, které jsou buď kvalitativně zcela novým technickým řešením (vynálezy) nebo novou vnější úpravou výrobků (průmyslové vzory), anebo technickým zdokonalením či jiným zlepšením práce, provozu či hospodářské činnosti organizace (zlepšovací návrhy). Oproti dosavadnímu stavu však zákon nebude upravovat zvláštní ochranu objevů založenou dosud na jejich formálním přihlašování a zápisu u správního orgánu. Tato právní úprava se neosvědčila. Z vědeckého hlediska jsou s objevy spojovány nejvýznamnější výsledky vědy a základního výzkumu, které jsou prověřovány a uznávány světovou vědeckou veřejností; aniž by takové uznání bylo podmíněno formálním rozhodnutím orgánu státní správy. Za dobu účinnosti současné právní ochrany objevů bylo podáno téměř 1500 přihlášek objevů, ale jen necelá 2% z nich splňovala požadavky na zápis ve státním rejstříku objevů. U ostatních byl nákladný věcný průzkum přihlášek objevů prováděn zbytečně. Proto v souladu se stanoviskem ČSAV a SAV zásady zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích navrhují od této úpravy upustit s tím, že ochrana skutečných vědeckých objevů se bude řídit principy a zvyklostmi běžnými ve vědeckém světě, tj. jejich zveřejněním.

Vytvořením vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu vzniká jejich původci právo na původcovství a jeho ochranu, jakož i další práva stanovená tímto zákonem. Vznikl-li vynález, průmyslový vzor nebo zlepšovací návrh společnou tvůrčí prací, podílejí se jeho spolupůvodci na právech a povinnostech stejným dílem, pokud se nedohodnou jinak nebo pokud jinak nerozhodne soud.

Odůvodnění:

Vynálezy, průmyslové vzory a zlepšovací návrhy jsou výsledkem duševní tvůrčí činnosti a všechna ostatní práva a povinnosti k těmto výsledkům se od této rozhodné právní skutečnosti odvozují. Zásady zachovávají dosavadní autorský princip k těmto výsledkům, avšak oproti dosavadní úpravě používají namísto pojmu autor (autorství) vyraz původce (původcovství), který je u nás tradiční a vhodně odlišuje tyto tvůrce od autorů děl literárních, vědeckých a uměleckých. Toto pojmové rozlišení odpovídá i obdobným úpravám v zahraničí a tendencím projevujícím se v pracích na harmonizaci patentového práva, kterých se Československá socialistická republika jako člen Světové organizace duševního vlastnictví aktivně zúčastňuje. Dalšími právy se rozumí např. právo na odměnu. Práva upravená jinými právními předpisy zůstávají nedotčena. Pro výši podílů jednotlivých spolupůvodců bude i nadále při sporu rozhodující tvůrčí přínos každého z nich na vytvoření vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu.

V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem může se ten, jehož právo bylo porušeno, domáhat, aby rušení práva bylo zakázáno a následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozeny právo na její náhradu; nahrazuje se to, oč se majetek poškozeného škodnou událostí změnil (skutečná škoda) a čeho by byl dosáhl, kdyby nebyla nastala škodná událost (ušlý zisk). Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

Odůvodnění:

Neoprávněným zásahem do práva chráněného zákonem se rozumí především využití vynálezu nebo průmyslového vzoru bez souhlasu majitele patentu. V souladu s odpovědností za způsobenou škodu zaručí zákon právo na její náhradu, včetně náhrady ušlého zisku. V případě nemajetkové újmy, která v průmyslových právech může mít nemalý význam, má oprávněný nárok na přiměřené zadostiučinění. Nemajetkovou újmou se rozumí například poškození dobré pověsti organizace nebo jejích výrobků popřípadě činnosti, které může zhoršit její postavení jako socialistického podnikatele v ekonomické soutěži.

Práva upravená tímto zákonem, pokud to jejich povaha připouští, jsou převoditelná.

Odůvodnění:

Možnost převodu práv z vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu na další subjekt vyplývá z jejich výlučnosti, která je vyjádřena zejména v zásadě 11, podle níž k využití vynálezu nebo průmyslového vzoru chráněného patentem je zapotřebí souhlasu majitele patentu, pokud zákon nestanoví jinak. Převod patentu nebo souhlas majitele patentu k využití vynálezu nebo průmyslového vzoru je možný na základě smlouvy.

Z povahy práva vyplývá, že právo na původcovství je nepřevoditelné.

Vynálezem je technické řešení, které je nové, nezřejmé a průmyslově využitelné.

Vynálezem není zejména:

a) objev, vědecká teorie a matematická metoda;

b) návrh týkající se jen vnější úpravy výrobku;

c) plán, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti;

d) program pro počítače;

e) odrůda rostlin nebo plemeno zvířat, jakož i biologický způsob jejich pěstování a šlechtění;

f) způsob prevence, diagnostiky a léčení nemocí lidí, zvířat a rostlin.

Odůvodnění:

Pojem vynálezu zásady vymezují definicí, která stanoví podmínky patentovatelnosti vynálezu. Technické řešení se považuje za nové, pokud netvoří známý stav světové techniky. Technické řešení se považuje za průmyslově využitelné, pokud může být využito v jakékoliv oblasti národního hospodářství. Obě tyto podmínky byly již obsaženy v dosavadní právní úpravě a zákon je toliko upřesní. Oproti dosavadnímu stavu, kdy podmínkou patentovatelnosti vynalezu byl rovněž jeho nový nebo vyšší účinek, zákon stanoví novou podmínku patentovatelnosti vynálezu, jíž je nezřejmost řešení. Tato podmínka je v porovnání s podmínkou vyššího nebo nového účinku přísněji, výstižněji charakterizuje požadavek, aby vynález obohacoval světový stav techniky a podněcuje k tvorbě řešení, která budou mít skutečně srovnatelnou úroveň se špičkovým stavem techniky. Tuto podmínku splní jen ta neočekávaná technická řešení, která pro odborníka zjevně nevyplývají z dosavadního stavu techniky, ale naopak přesahují rámec poznatků a předvídavosti takového odborníka. V tom smyslu musí byt vynález výsledkem tvůrčího myšlení a vynálezecké tvořivosti. Navrhovaná podmínka nezřejmosti vynálezu, která je obsažena v obdobných právních úpravách většiny zemí s vyspělou průmyslově právní ochranou, je založena na kvalitativním přístupu k problému řešenému vynálezem a odpovídá náročnějšímu měřítku na kvalitu výsledků technické tvorby a jejich způsobilosti ochrany. Výraz nezřejmost vynálezu je v průmyslově právní ochraně odborným termínem. Pojem vynálezu bude v zákoně vymezen i negativně, tj. výčtem řešení, která buď nejsou považována za technická řešení nebo nejsou způsobilá k ochraně jako vynálezy. Naproti tomu nic nebrání, aby byly zrušeny dosavadní výluky z patentování chemicky vyrobených látek, léčiv, poživatin, průmyslových produkčních mikroorganismů, jakož i látek vzniklých přeměnou atomových jader a technických řešení spojených výlučně se získáváním nebo využíváním jaderné energie, které jsou rovněž považovány za vynálezy, ale dosud mohly být chráněny jen autorským osvědčením. Možnému zneužití výlučných práv z patentu na tato řešení bude bráněno příslušnými právními prostředky, zejména udělením nucené licence.

Průmyslovým vzorem je plošné nebo prostorové řešení vnější úpravy výrobku, které je použitelné v průmyslové výrobě a oproti dosavadnímu stavu ve světě je nové a vyznačuje se zpravidla vyšší estetickou úrovní.

Průmyslovým vzorem není zejména:

a) pouhé technické a konstrukční řešení;

b) přenesení známé vnější úpravy výrobku na výrobek jiného druhu nebo vnější úprava vytvořená zvětšením nebo zmenšením známé vnější úpravy výrobku;

c) použití či záměna materiálu vnější úpravy výrobku;

d) stavba a architektonické řešení;

e) vnější úprava výrobku zjistitelná jen při zvláštní pozornosti.

Odůvodnění:

Pojem průmyslového vzoru zásady rovněž vymezují definicí, která stanoví podmínky patentovatelnosti průmyslového vzoru. Vnější úprava výrobku spočívá zejména ve zvláštním tvaru, obrysech, kresbě nebo ve zvláštním uspořádání barev. Přípustná je rovněž kombinace těchto znaků, přičemž barva bude chráněna jen ve spojení s tvarem, obrysem nebo kresbou. Vnější úprava výrobků je použitelná v průmyslové výrobě, jestliže se podle ní mohou zhotovovat předměty opakovaným způsobem. Při splnění této podmínky mohou být průmyslovými vzory i díla užitého umění. Podmínka světové novosti vnější úpravy výrobku je splněna, pokud shodné řešení nebylo obsaženo v známém dosavadním stavu vnějších úprav výrobků. Podmínky světové novostí a průmyslové využitelnosti průmyslového vzoru byly obsaženy již v dosavadní úpravě, osvědčily se a netřeba je měnit. Oproti dosavadnímu stavu zákon stanoví zcela novou podmínku, aby vnější úprava se vyznačovala ve srovnání s dosavadním stavem zpravidla vyšší estetickou úrovní, tj. vyznačovala se určitou osobitostí. Takto vymezené průmyslové vzory budou mít povahu vzoru vkusového. Pojem průmyslového vzoru bude v zákoně vymezen i negativně, tj. výčtem řešení, která buď nelze považovat za vnější úpravu výrobků anebo se příčí jinak povaze průmyslového vzoru.

Vynálezy a průmyslové vzory se přihlašují u Federálního úřadu pro vynálezy (dále jen "Úřad"). O udělení patentu na vynález a patentu na průmyslový vzor se žádá přihláškou, kterou může podat původce vynálezu nebo průmyslového vzoru nebo jeho právní nástupce (dále jen "přihlašovatel"). Jde-li o vynález nebo průmyslový vzor, který jeho původce nebo některý ze spolupůvodců vytvořil ke splnění úkolů z pracovního poměru, členského nebo jiného obdobného vztahu k organizaci nebo za její hmotné podpory (dále jen "v pracovním poměru"), je oprávněná k podání takové přihlášky tato organizace; v případě, že tak neučiní do tří měsíců, kdy se o vytvoření vynálezu nebo průmyslového vzoru dozvěděla, může takovou přihlášku podat jeho původce. Organizace ani původce nesmějí v této lhůtě vynález nebo průmyslový vzor zveřejnit.

Odůvodnění:

Základním principem práv z vytvoření a společenského uplatnění vynálezů a průmyslových vzorů je požadavek jejich zápisu u příslušného zápisného místa. Tím se tato práva liší od ostatních práv z výsledků duševní tvůrčí činnosti. Zásada jediného přihlašovacího místa pro vynálezy a průmyslové vzory odpovídá Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, kterou je Československá socialistická republika vázána (vyhláška ministra zahraničních věcí ČSSR č. 64/1975 Sb., /dále jen "Pařížská úmluva"/). Právo na udělení patentu náleží původci vynálezu nebo průmyslového vzoru, který může své právo postoupit. Tato zásada odpovídá základnímu principu převoditelnosti práv z vynálezu a průmyslového vzoru a je běžná ve všech zemích s vyspělou průmyslově právní ochranou. Zákonné oprávnění organizace podat přihlášku vynalezu nebo průmyslového vzoru, vytvořeného za podmínek stanovených v zásadě, odpovídá hospodářské samostatnosti státních podniků a dalších chozrasčotních organizací a je v souladu s pojetím průmyslových práv v novém hospodářském mechanismu. Osobní a majetková práva původce takového vynálezu nebo průmyslového vzoru zůstávají zásadou nedotčena. Pro případ, že by organizace své zákonné právo k přihlášení takového vynálezu nebo průmyslového vzoru neuplatnila, zásada umožňuje, aby toto právo uplatnil původce vynalezu nebo průmyslového vzoru.

V přihlášce musí být uvedeno, kdo je původcem vynálezu nebo průmyslového vzoru.

Odůvodnění:

V souladu s posílením práv původce vynálezu nebo průmyslového vzoru zásada výslovně stanoví povinnost uvádět v každé přihlášce jeho jméno, nebo jde o jedno ze základních osobních práv k výsledkům duševní tvůrčí činnosti.

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti v okamžiku, kdy přihláška došla Úřadu. Právo přednosti může být rovněž uplatněno podle mezinárodní smlouvy, jíž je Československá socialistická republika vázána.

Odůvodnění:

Právo přednosti spočívá v tom, že ten, kdo jako první přihlásí určitý vynález nebo průmyslový vzor, má přednost před každým, kdo stejný vynález nebo průmyslový vzor přihlásí později. Zásada o právu přednosti odpovídá dosavadní úpravě s výjimkou, že zákon nepřevezme dosavadní institut výstavní priority, který se v nynějším pojetí neosvědčil a ani nedoznal širšího uplatnění. Rovněž nedotčeny zůstávají naše závazky z Pařížské úmluvy pro případ práva přednosti z přihlášky podané v některé členské zemi Pařížské úmluvy. Navíc zákon umožní i případný přístup Československé socialistické republiky k dalším mezinárodním smlouvám týkajícím se mj. práva přednosti z mezinárodní přihlášky.

Úřad podrobí každou přihlášku předběžnému průzkumu, zda splňuje náležitosti stanovené tímto zákonem a její předmět není zjevně vyloučen z patentování. Budou-li při předběžném průzkumu shledány závady v přihlášce, vyzve Úřad přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě závady odstranil. Nebudou-li v této době závady odstraněny, Úřad řízení zastaví.

Přihláška se zveřejní ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy a kdokoliv k ní může vznést připomínky.

Podmínkou pro udělení patentu je věcný průzkum. Žádost o provedení věcného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky, je-li jejím předmětem vynález, a do 12 měsíců od podání přihlášky, je-li jejím předmětem průmyslový vzor. Žádost o provedení věcného průzkumu může podat kdokoli, popřípadě může tento průzkum být proveden z podnětu Úřadu.

Nepožádá-li přihlašovatel o věcný průzkum ve stanovené lhůtě, platí, že přihláška byla odvolána.

Nebyly li při věcném průzkumu shledány překážky pro udělení patentu, Úřad udělí přihlašovateli patent; v opačném případě přihlášku zamítne.

Patent se neudělí na vynález nebo průmyslový vzor, který je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a morálky. V takových případech Úřad přihlášku zamítne.

Přihlašovatel nebo jeho právní nástupce, kterému Úřad udělí patent, se stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž musí být uvedeno jméno původce vynálezu nebo průmyslového vzoru. Patent se zapíše do patentového rejstříku, který vede Úřad.

Odůvodnění:

V souladu se snahou o zhospodárnění a zefektivnění činnosti státních orgánů zavádějí zásady jednu z nejvýznamnějších změn v řízení před Úřadem a to tzv. "odložený průzkum vynálezů a průmyslových vzorů". Smyslem této změny, oproti dosavadní právní úpravě, je to, aby časově i finančně náročný věcný průzkum přihlášek byl za současného působení finančně ekonomických nástrojů prováděn jen u vynálezů a průmyslových vzorů, u nichž je reálný předpoklad hospodářského uplatnění. Tato změna je v plném souladu s tendencemi moderních systémů ochrany průmyslových práv ve vyspělých průmyslových zemích a je obsažena i v obdobném návrhu zákona v SSSR. Aby nedošlo k újmě práv státu a přihlašovatelů, zákon stanoví mimo jiné lhůty pro provedení předběžného průzkumu, lhůtu pro zveřejnění přihlášky a lhůtu, do které je třeba požádat o provedení věcného průzkumu. Lhůty pro podání žádosti o věcný průzkum jsou v souladu s procesní ekonomikou řízení u Úřadu a odpovídají obdobným lhůtám v zákonodárstvích, která přešla na tento systém. V rejstříku vedeném Úřadem jsou uvedeny všechny skutečnosti rozhodné pro vznik a zánik patentů, majetková práva k patentům a licence k využití vynálezu nebo průmyslového vzoru. Průzkum přihlášek průmyslových vzorů bude s ohledem na jejich odlišnou povahu od přihlášek vynálezů vhodně modifikován.

Na vynálezy a průmyslové vzory, při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, uděluje Úřad patenty. K využití vynálezu nebo průmyslového vzoru chráněných patentem je zapotřebí souhlasu majitele patentu, pokud zákon nestanoví jinak:

Odůvodnění:

Forma právní ochrany vynálezu patentem je obvyklá v ostatních členských zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci a odpovídá i stavu legislativních prací na obdobném návrhu zákona v SSSR.

Dosavadní právní úprava připouštěla sice ochranu vynálezu patentem, ale tato forma ochrany vynálezu se v praxi v podstatě neuplatňovala pro vynálezy vytvořené v Československé socialistické republice. Vynálezy zde vytvořené byly chráněny autorským osvědčením. Autorské osvědčení ve svých účincích neumožňovalo hospodařit s vynálezem jako s jiným majetkovým právem. Výkon výlučného práva z chráněného vynálezu nebo průmyslového vzoru, tj. výroba, prodej a nakládání s nimi, nesmí být uskutečňován na úkor socialistických výrobních vztahů. Zneužití práv z patentu bude zabráněno prolomením výlučného dispozičního práva v těch případech, kdyby majitel patentu na vynález nebo průmyslový vzor bránil jejich využití v rozporu se zájmy národního hospodářství a státu. Souhlas majitele patentu bude možné nahradit rozhodnutím Úřadu podle zásady 14. Majitelem patentu se rozumí fyzická či právnická osoba, jíž byl patent udělen nebo jej jinak nabyla.

Patentem se stvrzuje předmět přihlášky za vynález nebo průmyslový vzor, původcovství k vynálezu nebo průmyslovému vzoru, práva majitele patentu, a doba vzniku práv k vynálezu nebo průmyslovému vzoru.

Patent na vynález platí dvacet let od podání přihlášky.

Patent na průmyslový vzor platí pět let od podání přihlášky a požádá-li o to majitel patentu, bude jeho platnost prodloužena dvakrát vždy o dalších pět let. Patent na vynález nebo průmyslový vzor zaniká uplynutím doby jeho platnosti, nezaplacením příslušných správních poplatků nebo vzdá-li se ho jeho majitel.

Odůvodnění:

Patentem se stvrzují základní subjektivní práva původce vynálezu nebo průmyslového vzoru, jakož i práva majitele patentu. Navrhovaná doba 20 let platnosti patentu na vynález odpovídá požadavku na harmonizaci patentového práva. Zásada zachovává dosavadní pětiletou dobu platnosti ochrany průmyslového vzoru, kterou však oproti dosavadnímu stavu bude možno prodloužit opakovaně vždy o dalších pět let. Tato úprava je v souladu s ustanoveními Haagské dohody o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů, jejímž členem Československá socialistická republika dosud není, ale pro její přístup k této mezinárodní smlouvě má zákon vytvořit vhodné předpoklady. Účelem navrhované úpravy je déle chránit hospodářsky zvlášť významné průmyslové vzory, případně ty, které předstihly současný stav do té míry, že průmyslový vzor nebylo možné během pětiletého ochranného období řádně využívat.

Zánik patentu má účinky od okamžiku, kdy nastala skutečnost, s níž zákon zánik patentu spojuje, na rozdíl od zrušení patentu podle zásady 17, které má účinky od počátku jeho platnosti.

Souhlas k využití vynálezu nebo průmyslového vzoru chráněných patentem se uděluje ve smlouvě (dále jen "licenční smlouva"), která nabývá účinnosti zápisem do patentového rejstříku.

Odůvodnění:

Základním účinkem patentové ochrany je její výlučnost. Smlouvy o udělení souhlasu k využití vynálezu nebo průmyslového vzoru, na nějž byl udělen patent, budou převážně uzavírány mezi organizacemi. Registrace licenčních smluv v patentovém rejstříku je upravena i dosud platným právním předpisem, osvědčila se a není třeba ji měnit.

Nedošlo-li u patentu na vynález k uzavření licenční smlouvy, může Úřad udělit nucenou licenci:

a) je-li majitelem patentu československá právnická nebo fyzická osoba a má-li vynález pro stát mimořádný význam;

b) nevyužívá-li majitel patentu vynález vůbec nebo ho využívá nedostatečně; tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím čtyř let od podání přihlášky vynálezu nebo tří let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později; nucenou licenci Úřad neudělí, ospravedlní-li majitel patentu svou nečinnost řádnými důvody.

Udělením nucené licence není dotčeno právo na úhradu licenčních poplatků.

Odůvodnění:

Udělení nucené licence je běžným právním prostředkem, jímž se čelí zneužívání výlučných práv z patentu na vynález. Výlučnost práv z patentu na vynález musí byt vhodně prolomena v případě celospolečenských zájmů. Vynález má pro stát mimořádný význam; týká-li se např. závazných výstupů státního plánu, výživy a zdraví lidu, životního prostředí, splnění závazků z mezinárodních smluv, zajištění jeho bezpečnosti a obrany. Ke zneužití práv z patentu na vynález může dojit i nevyužíváním vynálezu za účelem omezení technického rozvoje v daném oboru. Zneužitím výlučných práv z patentu na vynález je i jeho nedostatečné využívání za účelem nízké saturace trhu, vysoké poptávky a následného dosažení neúměrně vysokých cen. Oba tyto důvody zneužití práv z patentu na vynález jsou důvodem pro udělení nucené licence i podle čl. 5 Pařížské úmluvy.

Patent nepůsobí proti tomu, kdo před podáním přihlášky využíval vynález nebo průmyslový vzor nezávisle na původci vynálezu nebo průmyslového vzoru nebo majiteli patentu nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření.

Odůvodnění:

Zásada chránící právo předchozího uživatele je obdobná s dosavadním právním stavem, osvědčila se a není třeba ji měnit.

Pro řízení před Úřadem platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v zákoně a s výjimkou ustanovení § 29 a § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Odůvodnění:

Vedle hmotně právních ustanovení je nezbytné, aby byla stanovena základní procesní pravidla pro řízení před Úřadem. Řízení před Úřadem jako orgánem státní správy je správním řízením a lze tedy použít obecnou právní úpravu. Nicméně v některých případech, s ohledem na specifickou povahu právních vztahů, bude nezbytné některá procesní pravidla stanovit odchylně (např. náležitosti podání), případně zcela vyloučit aplikaci některých ustanovení správního řádu. Jde o ustanovení o přerušení řízení (§ 29 správního řádu) a lhůtách pro rozhodnutí (§ 49 správního řádu), která jsou, vzhledem k pojetí odloženého průzkumu, nadbytečná. Úkony před Úřadem budou podléhat správním poplatkům, což odpovídá požadavku na hospodárnost v činnosti státní správy a spolu se stanovením odpovídajících lhůt pro tyto úkony je předpokladem ke zkvalitnění specifických správních činností Úřadu.

Úřad zruší patent úplně nebo částečně, a to i bez návrhu, kdykoliv zjistí, že nebyly splněny podmínky pro jeho udělení. Úplné nebo částečné zrušení patentu působí od počátku jeho platnosti.

Na žádost toho, kdo prokáže právní zájem, Úřad určí, zda předmět v žádosti popsaný spadá do rozsahu určitého patentu.

Odůvodnění k zásadám 17 a 18:

Zrušovací i určovací řízení v patentových věcech představují vhodný prostředek zjištění nebo odstranění protiprávního stavu, osvědčila se a není třeba je měnit. V případě průmyslového vzoru se předmětem v žádosti popsaným. rozumí, s ohledem na povahu průmyslových vzorů, předmět zobrazený.

Zrušení patentu má účinky od počátku jeho platnosti, takže zrušením patentu nastává stav, jako kdyby patent vůbec nebyl udělen.

Proti konečnému a pravomocnému rozhodnutí Úřadu o zamítnutí přihlášky, zrušení nebo částečném zrušení patentu nebo určení, zda řešení v žádosti popsané spadá do rozsahu určitého patentu, je přípustná žádost o jeho přezkoumání příslušným soudem.

Odůvodnění:

Zásadně pro opravná řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů se přijímá dosavadní úprava obsažená v obecných předpisech o správním řízení. Proti rozhodnutí Úřadu bude i nadále přípustný rozklad, o němž rozhoduje předseda Úřadu. V zájmu prohloubení záruk socialistické zákonnosti se však navrhuje, aby přezkoumání vybraných rozhodnutí v řízení před Úřadem bylo uskutečněno příslušným soudem. Pokud nebude přijata zvláštní úprava o přezkoumání správních rozhodnutí soudem, budou pro toto přezkoumání platit příslušná ustanovení občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ke zveřejňování údajů týkajících se řízení o vynálezech a průmyslových vzorech vydává Úřad Věstník Federálního úřadu pro vynálezy.

Odůvodnění:

Uvedená povinnost Úřadu zajistit informování veřejnosti o řízení v patentových věcech formou periodického úředního listu vyplývá z ustanovení čl. 12 Pařížské úmluvy a byla z tohoto důvodu zařazena i v dosavadní právní úpravě. Ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy se publikují podstatné skutečnosti týkající se řízení o vynálezech a průmyslových vzorech, které se zapisují do rejstříku.

Zlepšovacím návrhem se řeší technické zdokonalení nebo jakékoliv jiné zlepšení práce, provozu či hospodářské činnosti organizace, které je pro ni nové a přináší jí užitek. Zlepšovacím návrhem není vynález nebo průmyslový vzor, na které byl udělen patent, a řešení, které je výsledkem pracovního úkolu původce.

Odůvodnění:

Právní konstrukce zlepšovacího návrhu, s nímž mohou být spojeny účinky podle zásad, vykazuje oproti dosavadnímu stavu výraznou změnu. Dosavadní úprava přinášela v praxi značné potíže právě v otázce, jaké řešení lze za zlepšovací návrh, s nímž jsou spojeny zejména majetkové nároky původce zlepšovacího návrhu, vlastně považovat. Tuto koncepci zásady opouštějí a chápou zlepšovací návrhy podstatně šířeji a zahrnují sem jakákoliv řešení včetně těch, která se týkají bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí. Vychází se z toho, že zlepšovacími návrhy budou i nepatentované výrobně technické poznatky (know-how), pokud nabyvateli nejsou jinak známé a pokud je jako takové organizace přijme. Sem patří i programy výpočetní techniky a tzv. "nové objekty techniky", popřípadě jiné nehmotné statky, jejichž ochrana není dosud dostatečně legálně upravena. Rozhodnou skutečností pro přijetí zlepšovacího návrhu bude zejména hospodářský zájem organizace, nikoliv to, zda návrh splňuje formální definiční znaky, jako je tomu např. u vynálezů. Je věcí příslušného organizačního uspořádání, v jakém rozsahu bude na jednotlivých pracovištích organizace sledována novost zlepšovacích návrhů. Vynález nebo průmyslový vzor jsou patentovaná řešení. Negativní vymezení vychází z toho, že průmyslové právo registrované u státního orgánu je silnější než právo, které by jinak mohlo vzniknout mimo tuto sféru. Tato konstrukce přejatá ze současné právní úpravy se osvědčila.

Zlepšovací návrhy se podávají u socialistických organizací a dalších československých právnických osob (dále jen "organizace"), k nimž je původce v pracovním poměru, popřípadě osob fyzických.

Jde-li o řešení, které se netýká oboru práce nebo činnosti této organizace, může původce podat zlepšovací návrh u jiné organizace; totéž platí, jestliže organizace zmíněná v první větě řešení odmítla.

Nejde-li o případ uvedený ve větě první, podává původce zlepšovací návrh u organizace, jejíhož oboru práce nebo činnosti se řešení týká.

Odůvodnění:

Naprostá většina zlepšovacích návrhů vzniká v souvislosti s prací původce v organizaci, k níž je v pracovním poměru a která je podacím místem z důvodu zabránění přenosu jejích nezveřejněných výrobně technických poznatků do jiných organizací. Zásada odpovídá zvýšené hospodářské samostatnosti organizací a jejich novému postavení v hospodářském mechanismu. Pro případ zlepšovacího návrhu původce, který není v pracovním poměru, nebo který nevytvořil zlepšovací návrh z oboru práce nebo činnosti organizace, k níž je v pracovním poměru, zůstává volba podacího místa na jeho úvaze. Stejně je tomu tak i v případě, kdy organizace jeho zlepšovací návrh odmítla.