Federální shromáždění
československé socialistické republiky se
usneslo na tomto ústavním zákoně:
Z dosavadního federálního ministerstva dopravy
a spojů nařízeného ústavním
zákonem č. 42/1988 Sb., o změnách
v soustavě federálních ústředních
orgánů, v jejichž čele stojí
člen vlády Československé socialistické
republiky, se zřizují federální ministerstvo
dopravy a federální ministerstvo spojů.
Pokud dosavadní zákony a jiné právní
předpisy svěřují působnost
dosavadnímu federálnímu ministerstvu dopravy
a spojů, vykonává tuto působnost v
oblasti dopravy federální ministerstvo dopravy a
v oblasti spojů federální ministerstvo spojů.
/1/ Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí z dosavadního federálního ministerstva dopravy a spojů na federální ministerstva, která z něj byla zřízena tímto ústavním zákonem.
/2/ Práva a povinnosti z pracovněprávních
vztahů, které zanikly do dne rozdělení
federálního ministerstva dopravy a spojů,
přejímá. federální ministerstvo
dopravy nařízené tímto ústavním
zákonem.
Zrušuje se čl. I odst. 1 ústavního zákona
č. 42/1988 Sb., změnách v soustavě
federálních ústředních orgánů,
v jejichž čele stojí člen vlády
Československé socialistické republiky.
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Doprava i spoje tvoří svým charakterem, technicko technologickou úrovní i společensko-politickou a národohospodářskou funkcí dvě samostatná odvětví, jejichž činnost nelze v řízení dopravních a spojových systémů slučovat.
Proto se také uvedená odvětví vždy rozvíjela samostatně, i když historicky docházelo v Československu, ale i v zahraničí, v určitých obdobích k vytváření samostatných ústředních orgánů anebo k jejich slučování.
Poslední změna vedoucí ke sloučení obou dříve samostatných ministerstev byla provedena v dubnu 1988 ústavním zákonem č. 42/1988 Sb., o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů.
Sloučení resortů dopravy a spojů v roce 1988 umožnilo sice výrazně snížit aparát dosavadních ministerstev o 40% což je o 10% více, než v ostatních ústředních orgánech, bylo však od samého počátku zpochybňováno, a to i při projednávání návrhu ústavního zákona dne 19. 4. 1988 ve Federálním shromáždění. Mimo zmíněné snížení řídícího aparátu nepřineslo sloučení žádné reálné přínosy dopravě, spojům, uživatelům jejich služeb, ani národnímu hospodářství.
Současný proces demokratických přeměn vedl znovu k nastolení otázky vhodnosti spojení obou odvětví, a to zejména mezi pracovníky odvětví spojů.
Rovněž zkoumání situace v evropských zemích ukazuje, že v jejich většině jsou ministerstva dopravy a ministerstva spojů samostatná. V zemích RVHP budou k 1. lednu 1990 doprava a spoje řízeny společně pouze v Rumunsku.
Potřeba urychlování rozvoje dopravní infrastruktury, techniky, technologie a nových forem služeb a přepravních systémů na kvalitativně vyšší úrovni vyžaduje řízení specializovaným a zároveň komplexním federálním ústředním orgánem, který bude působit na rozvoj dopravní soustavy ve státě a kvalifikovaně se rovněž zúčastní činnosti mezinárodních vládních organizací.
Také pro nezbytnost informatizace československé společnosti, požadavek kvalitního uspokojování potřeb veřejnosti, i nový charakter národního hospodářství bude účelné, aby i československé spoje byly řízeny samostatným ústředním orgánem.
Předložený návrh ústavního zákona bude vyžadovat drobné úpravy systemizací a dislokace obou ministerstev, zajistí však úspory nejméně 30 aparátu proti výchozímu stavu k 1. 1. 1988.
Přechod práv a povinností z pracovněprávních
a dalších právních vztahů na
nově zřízená federální
ministerstva bude uskutečněn podle příslušných
právních předpisů.