Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

V případě, kdy se jedná o státy, které jsou stranou Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969, jsou jejich vztahy v rámci smlouvy mezi dvěma nebo několika státy a jednou nebo několika mezinárodními organizacemi upraveny zmíněnou úmluvou.

1. Ustanovení této úmluvy se nedotýkají žádné otázky, která může vzniknout v souvislosti se smlouvou mezi jedním nebo několika státy a jednou nebo několika mezinárodními organizacemi ze sukcese států, z mezinárodní odpovědnosti státu nebo ze vzniku válečného stavu mezi státy.

2. Ustanovení této úmluvy se nedotýkají žádné otázky, která může vzniknout v souvislosti se smlouvou z mezinárodní odpovědnosti mezinárodní organizace, jejího zániku nebo ukončení členství státu v organizaci.

3. Ustanovení této úmluvy se nedotýkají žádné otázky, která může vzniknout v souvislosti se stanovením závazků a práv členských států mezinárodní organizace podle smlouvy, jejíž stranou je tato organizace.

Přerušení diplomatických nebo konzulárních styků nebo neexistence těchto styků mezi dvěma nebo více státy nebrání uzavírání smluv mezi dvěma nebo několika z těchto států a jednou nebo několika mezinárodními organizacemi. Uzavření takové smlouvy samo o sobě nemá vliv na stav v oblasti diplomatických nebo konzulárních styků.

Ustanovení této úmluvy nemají vliv na závazky vztahující se ke smlouvě mezi jedním nebo několika státy a jednou nebo několika mezinárodními organizacemi, které mohou útočnému státu vzniknout v důsledku opatření provedených podle Charty Organizace spojených národů vzhledem k agresi, jíž se tento stát dopustil.

1. Depozitáře smlouvy mohou určit státy, které se zúčastnily jednání, a organizace, které se zúčastnily jednání, nebo, podle okolností, organizace, které se zúčastnily jednání, buď přímo ve smlouvě nebo jakýmkoli jiným způsobem. Depozitářem může být jeden nebo více států, mezinárodní organizace nebo nejvyšší správní úředník takové organizace.

2. Funkce depozitáře smlouvy mají mezinárodní povahu a depozitář musí při výkonu svých funkcí jednat nestranně. Tuto povinnost nesmí ovlivnit zejména skutečnost, že smlouva nevstoupila v platnost mezi některými ze stran nebo že mezi některým státem nebo mezinárodní organizací a depozitářem vznikl rozpor týkající se výkonu funkcí depozitáře.

1. Pokud smlouva nestanoví jinak nebo smluvní státy a smluvní organizace nebo, podle okolností, smluvní organizace se nedohodly jinak, funkce depozitáře spočívá zejména:

a/ v úschově původního textu smlouvy a plných mocí, které mu byly předány;

b/ v pořizování ověřených opisů shodných s původním textem a všech dalších textů smlouvy v jiných jazycích, které mohou být podle smlouvy požadovány, a v jejich zasílání stranám smlouvy a státům a mezinárodním organizacím, které jsou oprávněny stát se stranami smlouvy;

c/ v přijímání podpisů smlouvy, v přijímání a v uschovávání všech listin, oznámení a sdělení vztahujících se ke smlouvě;

d/ v zjišťování, zda podpis, listina, oznámení nebo sdělení týkající se smlouvy, jsou v dobré a náležité formě a v upozornění příslušného státu nebo mezinárodní organizace v případě potřeby;

e/ v informování stran smlouvy a států a mezinárodních organizací, které jsou oprávněny stát se stranami smlouvy, o listinách, oznámeních a sděleních týkajících se smlouvy;

f/ v informování států a mezinárodních organizací, které jsou oprávněny stát se stranami smlouvy, o dni, kdy byl dosažen potřebný počet podpisů nebo uložen potřebný počet ratifikačních listin nebo listin o formálním potvrzení, listin o přijetí, schválení nebo přístupu, vyžadovaný pro vstup smlouvy v platnost;

g/ v registraci smlouvy u sekretariátu Organizace spojených národů;

h/ v plnění funkcí uvedených v jiných ustanoveních této úmluvy.

2. Vznikne-li rozpor mezí některým státem nebo některou mezinárodní organizací a depozitářem o výkonu jeho funkcí, depozitář musí upozornit na tuto záležitost:

a/ signatářské státy a organizace, jakož i smluvní státy a smluvní organizace; nebo

b/ případně příslušný orgán mezinárodní organizace, jíž se věc týká.

S výjimkou případů, kdy smlouva nebo tato úmluva stanoví jinak, oznámení nebo sděleni, které má být učiněno kterýmkoliv státem nebo mezinárodní organizací podle této úmluvy:

a/ se předává buď přímo státům a organizacím, jímž je určeno, není-li depozitář, nebo depozitáři;

b/ je považováno za podané příslušným státem nebo příslušnou organizací okamžikem jeho přijetí tímto státem nebo touto organizací, kterému/které bylo určeno, nebo případně okamžikem jeho přijetí depozitářem;

c/ je-li předáno depozitáři, považuje se za přijaté státem nebo organizací, kterému/které je určeno, okamžikem, kdy tento stát nebo tato organizace byl/byla informován/informována depozitářem v souladu s článkem 78 odstavec i písmeno e/,

1. Jestliže po ověření textu smlouvy se signatářské státy a mezinárodní organizace a smluvní státy a smluvní organizace společně shodly, že v textu je chyba, bude tato chyba, jestliže tyto státy nebo organizace nerozhodly o jiném způsobu opravy, opravena:

a/ provedením příslušné opravy textu a jejím parafováním náležitě zmocněnými zástupci;

b/ vyhotovením listiny nebo výměnou listin obsahujících dohodnutou opravu textu; nebo

c/ vyhotovením opraveného textu celé smlouvy týmž postupem jako při vyhotovení původního textu.

2. Jde-li o smlouvu, pro níž byl určen depozitář, uvědomí tento depozitář signatářské státy a mezinárodní organizace, jakož i smluvní státy a smluvní organizace o chybě a o návrhu na její opravu s uvedením, přiměřené lhůty, v níž může být vznesena námitka proti navržené opravě. Jestliže do skončení této lhůty:

a/ nebyla vznesena žádná námitka, depozitář provede a parafuje opravu v textu, vyhotoví protokol o opravě textu a zašle jeho opisy stranám a státům a organizacím, které jsou oprávněny stát se stranami smlouvy;

b/ byla vznesena námitka, depozitář oznámí námitku signatářským státům a organizacím, jakož i smluvním státům a smluvním organizacím.

3. Pravidla uvedená v odstavci 1 a 2 se použijí rovněž v případech, byl-li text vyhotoven ve dvou nebo více autentických jazycích a objeví-li se mezi různými texty rozdíl, který musí být opraven po dohodě signatářských států a mezinárodních organizací, jakož i smluvních států a smluvních organizací.

4. Opravený text nahrazuje od počátku vadný text, ledaže signatářské státy a mezinárodní organizace, jakož i smluvní státy a smluvní organizace rozhodly jinak.

5. Oprava textu smlouvy, která byla zaregistrována, se oznámí sekretariátu Organizace spojených národů.

6. Zjistí-li se chyba v ověřeném opisu smlouvy, depozitář vyhotoví protokol o opravě a zašle jeho opisy signatářským státům a mezinárodním organizacím, jakož i smluvním státům a smluvním organizacím.

1. Smlouvy se zasílají po svém vstupu v platnost sekretariátu Organizace spojených národů podle okolností k registraci nebo k zařazení a zápisu do rejstříku, jakož i k publikaci.

2. Funkce depozitáře zahrnuje zmocnění vykonávat úkony podle předchozího odstavce.

Tato úmluva bude otevřena k podpisu do 31. prosince 1986 u spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky a poté do 30. června 1987 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku.

a/ všem státům;

b/ Namibii, zastoupené Radou Organizace spojených národů pro Namibii;

c/ mezinárodním organizacím pozvaným k účasti na Konferenci Organizace spojených národů o právu smluv mezi státy a mezinárodními organizacemi nebo mezi. mezinárodními organizacemi.

Tato úmluva podléhá ratifikaci státy a Namibií, zastoupenou Radou Organizace Spojených národů pro Namibii, a úkonu formálního potvrzení mezinárodními organizacemi, Ratifikační listiny a listiny týkající se úkonu formálního potvrzení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

1. Tato úmluva je otevřena k přístupu každému státu, Namibii, zastoupené Radou Organizace spojených národů pro Namibii a každé mezinárodní organizaci, která je nadána způsobilosti uzavírat smlouvy.

2. Listina o přístupu mezinárodní organizace musí obsahovat prohlášení o tom, že je nadána způsobilostí uzavírat smlouvy.

3. Listina o přístupu bude uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

1. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni uložení třicáté páté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu státu nebo Namibie, zastoupené Radou Organizace spojených národů pro Namibii.

2. Pro každý stát nebo Namibii, zastoupenou Radou Organizace spojených národů pro Namibii, který/která ratifikoval/ratifikovala úmluvu nebo k ní přistoupil/přistoupila po splnění podmínky uvedené v odstavci 1, úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu tímto státem nebo Namibií.

3. Pro každou mezinárodní organizaci, která uložila listinu týkající se úkonu formálního potvrzení nebo listinu o přístupu, úmluva vstoupí v platnost třicátým dnem po tomto uložení nebo dnem vstupu úmluvy v platnost podle odstavce 1 v závislosti na tom, který den je pozdější.

Původní vyhotovení této úmluvy, jejíž anglický, arabský, čínský, francouzský, ruský a španělský text mají stejnou platnost, bude uloženo u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Na důkaz toho níže podepsaní zástupci, kteří byli řádně zmocněni svými vládami, a řádně zmocnění zástupci Rady Organizace spojených národů pro Namíbii a mezinárodních. organizací tuto úmluvu podepsali.

Dáno ve Vídni dne dvacátého prvního března roku tisícího devítistého osmdesátého šestého.

Příloha

I. Zřízení rozhodčího soudu nebo smírčí komise

1. Generální tajemník Organizace spojených národů založí a vede seznam kvalifikovaných právníků, z nichž strany, které jsou ve sporu, si mohou zvolit osoby, které vytvoří rozhodčí soud nebo, podle okolností, smírčí komisi. Za tím to účelem se vyzývá každý stát, který je členem Organizace spojených národů, a každá strana této úmluvy, aby jmenovaly dvě osoby; jména tímto způsobem jmenovaných osob budou pojata do seznamu, jehož kopie bude zaslána předsedovi Mezinárodního soudního dvora. Osoby zařazené do tohoto seznamu, včetně těch, které mají nastoupit na případně uprázdněné místo, jsou jmenovány na období pěti let, které se může opakovat. Tyto osoby po uplynutí období, na které byly jmenovány, budou pokračovat ve výkonu funkcí, pro něž byly vybrány podle ustanovení následujících odstavců.

2. Jestliže je zasláno oznámení podle ustanovení písmene f/ odstavce 2 článku 66 nebo podle odstavce 3 tohoto článku je dosaženo dohody ohledně řízení uvedeného v této příloze, spor se předává na projednání rozhodčímu soudu. Jestliže je generálnímu tajemníkovi předložena žádost podle odstavce 4 článku 66, generální tajemník předloží spor k projednání smírčí komisi. Rozhodčí soud a smírčí komise se zřizují následujícím způsobem.

Státy, mezinárodní organizace nebo, podle okolností, státy a organizace, které jsou jednou ze stran sporu, jmenují společnou dohodou;

a/ jednoho rozhodčího soudce nebo, podle okolností, jednoho smírčího soudce z těch osob, které byly zařazeny do seznamu uvedeného v odstavci 1, nebo z jiných osob; a

b/ jednoho rozhodčího soudce nebo, podle okolností, jednoho smírčího soudce z osob pojatých do seznamu osob a které nejsou občany některého státu nebo nebyly jmenovány některou organizací jež je stranou sporu za podmínky, že spor dvou mezinárodních organizací nebudou projednávat občané jednoho státu.

Státy, mezinárodní organizace nebo, podle okolností, státy a organizace, které jsou druhou stranou sporu, jmenují dva rozhodčí soudce, nebo podle okolností, dva smírčí. soudce týmž způsobem. Čtyři osoby, které si strany vybraly, musí být jmenován ve lhůtě šedesáti dnů ode dne, kdy druhá strana, jež je ve sporu, obdrží oznámení podle ustanovení písmene ř/ odstavce 2 článku 66 nebo ode dne, kdy podle odstavce 3 tohoto článku je dosaženo dohody ohledně řízení uvedeného v této příloze nebo kdy generální tajemník obdrží žádost o smírčí řízení.

Čtyři osoby vybrané tímto způsobem ve lhůtě šedesáti dnů ode dne jmenování posledního z nich jmenují ze seznamu osob pátého rozhodčího soudce nebo, podle okolností, smírčího soudce, který bude předsedou.

Jestliže předseda nebo kterýkoli z rozhodčích soudců nebo, podle okolností, smírčích soudců nebudou jmenováni ve lhůtách uvedených výše pro toto jmenování, budou jmenováni generálním tajemníkem Organizace spojených národů v průběhu šedesáti dnů ode dne uplynutí příslušné lhůty. Generální tajemník může jmenovat předsedou buď jednu z osob zařazených do seznamu, nebo některého z členů Komise pro mezinárodní právo. Jestliže Organizace spojených národů je stranou nebo spoluúčastníkem jedné ze stran sporu, generální tajemník předá výše uvedenou žádost předsedovi Mezinárodního soudního dvora, který bude vykonávat funkce uložené generálnímu tajemníkovi podle tohoto pododstavce.

Každé uprázdněné místo musí být obsazeno týmž způsobem jako při původním jmenování.

Jmenování rozhodčích soudců nebo smírčích soudců mezinárodních organizací, předvídané v odstavcích 1 a 2, se řídí pravidly této organizace.

II. Činnost rozhodčího soudu

3. Jestliže se sporné strany nedohodly jinak, rozhodčí soud sám stanoví způsob řízení zaručující každé sporné straně plnou možnost, aby byla vyslechnuta a mohla se obhajovat.

4. Se souhlasem sporných stran rozhodčí soud může požádat kterýkoli zainteresovaný stát nebo mezinárodni organizaci o sdělení jejího ústního nebo písemného stanoviska.

5. Rozhodnutí rozhodčího soudu se přijímá většinou hlasů jeho členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

6. Jestliže se jedna ze sporných stran nedostaví k sudu nebo se zdrží obhajoby, může druhá strana požádat rozhodčí soud, aby pokračoval v řízeni a vynesl své rozhodnutí, Předtím, než rozhodčí soud vynese své rozhodnut musí se ujistit nejen o své příslušnosti pro daný spor, ale i o faktické a právní odůvodněnosti nároku.

7. Rozhodnutí rozhodčího soudu je omezeno na předmět sporu a musí obsahovat odůvodnění, o něž se opírá. Každý člen soudu může k němu připojit své individuální nebo odchylné mínění.

8. Rozhodnuti je konečné a bez možnosti odvolání. Strany ve sporu se mu musí podřídit.

9. Generální tajemník poskytne rozhodčímu soudu potřebnou pomoc a služby. Výlohy soudu ponese Organizace spojených národů.

III. Činnost smírčí komise

10. Smírčí komise sama stanoví způsob řízení. Se souhlasem sporných stran může komise požádat kteroukoli ze smluvní stran o ústní nebo písemné sdělení jejího stanoviska. Komise přijímá rozhodnutí a činí doporučení většinou hlas svých pěti členů.

11. Komise může upozornit strany ve sporu na jakákoli opatření, která by mola usnadnit přátelské urovnání sporu.

12. Komise vyslechne strany, prověří nároky a námitky a učiní stranám návrhy, aby jim pomohla dospět k přátelskému urovnání sporu.

13. Komise podá zprávu do dvanácti měsíců od svého ustavení. Tato zpráva se ukládá u generálního tajemníka a zasílá sporným stranám. Zpráva komise, včetně závěrů v ní obsažených o skutkových okolnostech nebo právních otázkách, nezavazuje strany a má jen povahu doporučení předkládaných k posouzení stranám za účelem usnadnění přátelského urovnání sporu.