Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, se mění a doplňuje
takto:
1. V § 1 se vypouští v odstavci 2 věta
čtvrtá a v odstavci 6 věta druhá.
2. § 1 se doplňuje odstavci 7 a 8, které znějí:
"(7) Občané, kteří zaměstnávají
jiné občany, platí pojistné na jejich
důchodové zabezpečení podle zvláštního
předpisu. [§ 5 zákona č. 54/1956
Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
ve znění zákona č. ...../1990 Sb.]
(8) Osoby samostatně výdělečně
činné jsou účastny nemocenského
a důchodového zabezpečení na základě
placení pojistného.".
3. § 2 odst. I písm. c) zní:
"c) nemocenské zabezpečení osob samostatně
výdělečně činných, zejména
podnikatelů, umělců, kteří
svou činnost nevykonávají v pracovněprávním
vztahu, a samostatně hospodařících
rolníků.".
4. V § 5 se na konci připojují tato slova:
"a občané, kteří zaměstnávají
jiné občany (§ 1 odst. 7).".
5. V § 6 odst. 1 písm. d) se vypouštějí
slova "umělci (§ 2 odst. 1 písm. c))"
a slova "a občané poskytující
věcná plnění a výkony na základě
povolení národního výboru".
6. § 6 odst. 1 se doplňuje ustanovením písmene
f), které zní:
"f) osoby samostatně výdělečně
činné.".
7. V § 6 odst. 2 se vypouští ustanovení
písmene a) a označení písmen b) a
c) se nahrazuje označením písmen a) a b).
8. V § 6 odst. 2 písm. b) se vypouští
slova "příslušníci Lidových
milicí."
9. V § 7 písm. a) se vypouští bod 9.
10. § 8 odst. 1 se doplňuje ustanovením písmene
g), které zní:
"g) činnost osob samostatně výdělečně
činných, a to v rozsahu a za podmínek stanovených
prováděcím předpisem.".
11. V § 8 se vypouští odstavec 4.
12. § 11 písm. a) zní:
"a) československým státním občanům;
prováděcí předpis může
stanovit podmínky pro hodnocení dob zaměstnání
v cizině,".
13. V § 34 odst. 1 písm. b) se vypouští
slova "příslušník Lidových
milicí".
14. V § 40 odst. 2 písm. e) a f) se vypouští
slova "po projednání s příslušným
výborem Odborového svazu pracovníků
umění, kultury a společenských organizací
a s příslušným uměleckým
svazem".
15. V části druhé hlavě druhé
se vypouští díl desátý.
16. V § 71 odst. 1 písm. a) se vypouští
slovo "osobního".
17. V § 82 odst.3 se vypouští slova "Revolučního
odborového hnutí, popřípadě
jiných".
18. V § 90 se dosavadní text označuje jako
odstavec 2 a doplňuje se novým odstavcem 1, který
zní:
"(1) Občanům, jejichž životní
potřeby nejsou zabezpečeny příjmy
z výdělečné činnosti nebo jinými
příjmy, popřípadě dávkami,
a národní výbor jim nemůže zajistit
zaměstnání, poskytují národní
výbory peněžité a věcné
dávky.".
19. V § 103 odst.2 se vypouští věta třetí.
20. Část šestá zní:
Pro nemocenské a důchodové zabezpečení
osob samostatně výdělečně činných
platí ostatní ustanovení tohoto zákona
a předpisů o nemocenském pojištění
zaměstnanců, pokud se v tomto zákoně
nebo v prováděcím předpisu nestanoví
jinak.
(1) Osoby samostatně výdělečně
činné jsou povinny platit na své nemocenské
a důchodové zabezpečení pojistné
a podávat přihlášky a odhlášky
k tomuto zabezpečení.
(2) Výše pojistného činí 25 %
z vyměřovacího základu, který
činí nejméně 400 Kčs měsíčně;
pojistné se platí za stanovené období
dopředu.
(3) Za nesplnění nebo porušení povinností
vyplývajících z předpisů sociálního
zabezpečení může příslušný
orgán sociálního zabezpečení
uložit osobě samostatně výdělečně
činné pokutu až do částky 10
000 Kčs.
Vláda Československé socialistické
republiky může nařízením změnit
výši pojistného.".
Dosavadní části šestá a sedmá
se označují jako části sedmá
a osmá.
21. § 160 zní:
(1) Vláda Československé socialistické
republiky stanoví nařízením způsob
pravidelného zvyšování důchodů
se zřetelem na růst mezd a jiných pracovních
příjmů, úpravy cen a změny
životních nákladů.
(2) Vláda Československé socialistické
republiky může nařízením stanovit
se zřetelem na skutečnosti obdobně podle
odstavce 1
a) zvýšení důchodů, které
jsou jediným zdrojem příjmu,
b) jednorázové zvýšení vyplácených
důchodů.".
22. V § 177 odst. 1 se vypouští slova "a
s Ústřední radou odborů" a slova
"a 4, § 9" se nahrazují slovy "§
9, § 11 ".
23. V § 177 odst. 2 se vypouští slova "a
s Ústřední radou odborů a po projednání
se Svazem družstevních rolníků".
24. V § 177 odst. 2 písm. i) se na konci připojují
tato slova: "a úpravu zabezpečení osob
samostatně výdělečně činných
v době vojenského cvičení,".
25. § 177 odst. 2 písm. m) zní:
"m) podrobnější podmínky pro poskytování
dávek sociální péče občanům
uvedeným v § 90 odst. 1, ".
26. V § 177 odst. 2 písm. p) se vypouští
slova "důchodového zabezpečení".
27. § 177 odst. 3 zní:
"(3) Federální ministerstvo práce a
sociálních věcí stanoví v dohodě
s ostatními zúčastněnými ústředními
orgány vyhláškou pro osoby samostatně
výdělečně činné vymezení
okruhu těchto osob, další podmínky,
rozsah a provádění jejich nemocenského
a důchodového zabezpečení, bližší
úpravu vyměřovacího základu,
způsobu placení, vymáhání a
zúčtování pojistného, podmínky
pro zabezpečení spolupracujících manželů
a jiných rodinných příslušníků
těchto osob a možnost stanovit nižší
pojistné pro některé skupiny těchto
osob.".
28. V § 177 odst.4 se vypouští slova "Českou
odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou a po projednání
s příslušným svazem družstevních
rolníků".
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění zákona
č. 16/1959 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon o nemocenském pojištění
zaměstnanců, zákona č. 58/1964 Sb.,
o zvýšení péče o těhotné
ženy a matky, zákoníku práce č.
65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., o změnách
v nemocenském pojištění a v nemocenské
péči, zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení
mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
zákonného opatření předsednictva
Federálního shromáždění
č.8/1982 Sb., o zvýšení mateřského
příspěvku a o změnách v nemocenském
zabezpečení, zákona č.73/1982 Sb.,
o z měnách zákona o sociálním
zabezpečení a předpisů o nemocenském
pojištění, zákona č. 148/1983
Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, zákona
č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském
zabezpečení, a zákona č.51/1987 Sb.,
o změnách v nemocenském zabezpečení,
se mění takto:
Ustanovení § 57 zní:
(1) Pojistné za zaměstnance činí 10
% z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož
zaměstnavatele.
(2) Pojistné za zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem
je občan, však činí 25 % z úhrnu
mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele;
v této částce je přitom zahrnuto i
pojistné na důchodové zabezpečení.
Uvedené pojistné se neplatí, pokud tento
zaměstnavatel je povinen platit daň z objemu mezd.
(3) Mzdou se rozumí mzda za práci podle předpisů
o dani ze mzdy, pokud není přímo ze zákona
od této daně osvobozena.
(4) Pojistné platí zaměstnavatel.
(5) Vláda Československé socialistické
republiky může v návaznosti na změny
v rozsahu sociálního zabezpečení a
jeho financování nařízením
měnit sazby pojistného.".
Dnem účinnosti tohoto zákona přechází
pravomoc Ústřední rady odborů k vydávání
obecně závazných právních předpisů
podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona
č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské
dovolené, o dávkách v mateřství
a o přídavcích na děti z nemocenského
pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, na federální ministerstvo
práce a sociálních věcí; pokud
však jde o pravomoc k úpravě organizace nemocenského
pojištění zaměstnanců podle 63
odst. 1 písm.a) zákona č. 54/1956 Sb. v české
socialistické republice a ve Slovenské socialistické
republice, přechází tato pravomoc na ministerstvo
zdravotnictví a sociálních věcí
České socialistické republiky a na ministerstvo
zdravotnictví a sociálních věcí
Slovenské socialistické republiky.
Osobní důchod přiznaný na základě
§ 53 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, nebo jiných dříve
platných předpisů, se mění
ode dne 1. dubna 1990 na ten důchod, který podle
předpisů platných přede dnem 1. dubna
1990 nahrazoval, a to ve výši, v jaké se k
tomuto dni vyplácel; tím není do 31. prosince
1990 dotčena možnost snížení, důchodu,
který byl přede dnem účinnosti tohoto
zákona přiznán jako osobní důchod,
podle dosavadních předpisů o osobních
důchodech.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem
Současné politicko-ekonomické změny
v naší společnosti se odrážejí
v potřebě provádět příslušné
změny v právních předpisech. Přestože
oblast sociálního zabezpečení byla
nově upravena komplexem předpisů přijatých
v roce 1988 s účinností od 1. října
(zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, a navazující předpisy),
některá ustanovení přestala v dané
situaci vyhovovat nebo se dostala do rozporu s jinými právními
úpravami.
Předložený návrh zákona řeší
především naléhavé a nezbytné
otázky vztahující se k nově navrhované
zákonné úpravě podnikání
soukromými podnikateli. Návrh zákona o živnostenském
podnikání upravuje nově možnost podnikání
a vymezuje jeho rozsah a podmínky; umožňuje
též zaměstnávat jiné občany.
V návaznosti na to je potřebné vyřešit
též nemocenské a důchodové zabezpečení
podnikatelů a dalších osob samostatně
výdělečně činných, zejména
rolníků a občanů činných
v uměleckých profesích. Dosavadní
úprava již nebude postačovat a je nutno ji
změnit. Změna bude spočívat jednak
v důsledném přechodu na systém pojištění,
jednak ve vyrovnání rozdílů mezi dosavadním
pojištěním osob samostatně hospodařících
a zabezpečením ostatních občanů.
Protože dosavadní právní úprava
obsažená v prováděcím předpisu
k zákonu o sociálním zabezpečení
(vyhláška federálního ministerstva práce
a sociálních věcí č. 149/988
Sb.) je vydána na základě zmocnění
obsaženého v zákoně č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, které
v nové situaci již nevyhovuje, navrhuje se též
potřebná úprava zmocňovacího
ustanovení.
Přechod na systém pojištění znamená
platit ve stanovené výši pojistné či
odvody na nemocenské a důchodové zabezpečení.
V průběhu dosavadního vývoje (od počátku
50. let) ztratilo sociální zabezpečení
v Československu vlastní ekonomickou základnu,
budovanou na placení pojistného (příspěvků),
a jeho hospodaření bylo plně zapojeno na
státní rozpočet. Příspěvky
pracujících byly počátkem padesátých
Let zahrnuty do daně ze mzdy a příspěvky
zaměstnavatelů byly zahrnuty v odvodu z hrubého
důchodu, zemědělské daně a
dalších odvodů a daní. Později
byty zčásti zahrnuty v příspěvku
na sociální zabezpečení, který
byl od 1. ledna 1990 nahrazen 50 % odvodem (daní) z objemu
mezd. Přitom bylo stanoveno, že pojistné nemocenského
pojištění ve výši 10 % z úhrnu
mezd (u soukromého sektoru 15 %) je zahrnuto v tomto odvodu
(dani) z objemu mezd.
V souladu s programovým prohlášením
vlády ČSSR se předpokládá,
že bude opět obnoveno samostatné financování
v nemocenském a důchodovém zabezpečení
(fondové hospodaření). To však nelze
provést v krátké době, nebo tyto změny
je možno provést jen v návaznosti na úpravy
daní a odvodů. Při zavádění
tržního hospodářství v ČSSR
a obnově soukromého sektoru se však navrhuje,
aby se osoby samostatně výdělečně
činné podílely přiměřeným
dílem na úhradě výdajů sociálního
zabezpečení formou odvodů a pojistného.
Při stanovení výše příspěvků
na důchodové a nemocenské zabezpečení
se vycházelo ze skutečnosti, že rozsah jejich
zabezpečení i okruh dávek bude prakticky
stejný jako pro pracovníky v pracovním poměru
a že by proto měli i tito občané přispívat
ze svých příjmů částkou
odpovídající průměrné
výši nákladů na sociální
zabezpečení připadající na
jednoho pracujícího. Přitom se do těchto
nákladů navrhuje nezahrnovat výdaje na nepřímou
společenskou pomoc rodinám s dětmi, výdaje
na přídavky na děti, výchovné
k důchodům, mateřský příspěvek,
státní příspěvky k novomanželským
půjčkám, sociální stipendia
a celou oblast sociální péče a dále
veškeré provozní výdaje sociálního
zabezpečení (zejména správa a provoz
zařízení sociálního zabezpečení).
Při zahrnutí všech těchto výdajů
by činil podíl sociálních výdajů
na příjmech z mezd a z odměn členů
JZD více než 35 %. Při zohlednění
pouze sociálních příjmů se
očekává tento vývoj jejich podílu
na příjmech z mezd a z odměn členů
JZD:
Po odečtení výše uvedených dávek
pro rodiny s dětmi a výdajů sociální
péče, které by měl hradit i v budoucnu
stát, se příslušná procenta sníží
o 6 bodů. S ohledem na to se proto navrhuje stanovit sazby
pojistného ve výši 25 %.
Tato částka bude shodná jak pro vlastní
zabezpečení osob samostatně výdělečně
činných (t. j. pro jejich nároky z nemocenského
a důchodového zabezpečení), tak pro
zabezpečení občanů, které tyto
osoby zaměstnávají.
Úprava ve vztahu k zabezpečení k osobám
samostatně výdělečně činným
se navrhuje v čl. I bod I až 7, 10, 11, 20, 24 až
27 a čl. II.
Navrhuje se dále (či. I bod 9, 15 a 16 a čl.
IV) zrušit do budoucna institut osobního důchodu,
neboť vláda již zrušila směrnici
o přiznávání osobních důchodů,
vydanou na podkladě zákona o sociálním
zabezpečení. V návrhu zákona se dále
reaguje na zrušení Lidových milicí (čl.
I bod 8 a 13) a na to, že k pobytu v cizině se již
nevyžaduje povolení čs. státních
orgánů (čl. I bod 12 a 19). V oblasti sociální
péče se upravuje možnost zabezpečení
dávkami z prostředků sociální
péče těch občanů, kterým
nemůže být zabezpečeno zaměstnání
a nemají nárok na hmotné zabezpečení
podle jiných právních předpisů
(čl. I bod 18 a 25).
Vzhledem k současné situaci v odborovém hnutí
a k úkolům a budoucímu postavení odborů
se navrhuje též příslušná
úprava jednotlivých ustanovení zákona
o sociálním zabezpečení tak, aby napříště
odbory nebyly vázány odpovědností
za plnění úkolů státu v oblasti
sociálního zabezpečení (čl.
I bod 1, 14, 17, 22, 23 a 28). V této souvislosti se vzhledem
k tomu, že Ústřední rada odborů
de facto již neexistuje, navrhuje, aby její legislativní
pravomoc k vydávání obecně závazných
právních předpisů přešla,
v zájmu potřeby urychleného reagování
na nové změny, na příslušný
státní orgán, t.j. na federální
ministerstvo práce a sociálních věcí,
popř. příslušná ministerstva
republik (čl. III).
K realizaci programového prohlášení
vlády ČSSR ze dne 19.12.1989 je dále třeba
rozšířit dosavadní zmocnění
obsažené v § 160 zákona o sociálním
zabezpečení tak, aby vláda ČSSR mohla
svým nařízením zavést pravidelné
přizpůsobování důchodů
nejen se zřetelem na růst mezd a jiných pracovních
příjmů, ale i se zřetelem na úpravy
cen a změny životních nákladů.
Současně se navrhuje, vzhledem k úzké
vazbě na přizpůsobování důchodů,
zmocnit vládu ČSSR ke zvyšování
hranic důchodů, které jsou jediným
zdrojem příjmu, a dále k jednorázovému
zvýšení vyplácených důchodů,
aby bylo možno urychleně reagovat na cenová
opatření.
Pokud jde o finanční dopad, realizací navržených
změn by nemělo dojít ke zvýšení
výdajů ani snížení příjmů
státního rozpočtu, nebo se navrhuje v podstatě
zachovat rozsah i úroveň zabezpečení
pracovníků v pracovním poměru i na
pracující soukromého sektoru, kteří
přejdou z dosavadní formy zabezpečení
do nové formy. Přitom nové formy pojistného
budou i nadále zatím odváděny do státního
rozpočtu. Ke zlepšení dochází
pouze u soukromě hospodařících rolníků,
kterých však dosud bylo jen velmi málo (cca
3 tisíce). Pro ně sice dojde k nepatrnému
zvýšení výdajů na dávky,
ale současně i příjmů státního
rozpočtu. Určité zvýšení
výdajů si vyžádá též
zavedení nové kategorie občanů, jimž
se budou poskytovat dávky sociální péče
(čl. I bod 18); ke zvýšení výdajů
dojde však až v roce 1991 (neboť po dobu jednoho
roku jsou občané zabezpečeni podle vyhlášky
č. 195/1989 Sb.) a pro tento rok se odhaduje potřeba
posílení prostředků na sociální
péči o cca 35 mil. Kčs.