Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

JUDr. Vlasty Parkánové, JUDr. Petra Tomana, Lea Dvořáka, doc. JUDr. Mariána Pslucha, CSc., doc. JUDr. Jozefa Oleje, CSc., JUDr. Miroslava Jansty a JUDr. Vladimíra Mikule

zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o prokuratuře

Návrh znění zákona

Federální shromáždění Československé republiky se usneslo na tomto zákoně

Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákonů č. 71/1967 Sb., č. 147/1969 Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 196/1988 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odstavec 1 zní:

"/1/ Dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a Sinými orgány státní správy, národními výbory a organizacemi i občany přísluší prokuratuře, v jejímž čele stojí generální prokurátor Československé republiky."

2. V § 1 se za odst. 1 vkládá nový odst. 2, který zní:

"/2/ Postavení a oprávnění prokurátorů před soudy a státními notářstvími upravují zvláštní zákony."

3. V § 1 se dosavadní odstavce 2, 3 a 4 označují jako odstavce 3, 4 a 5. Dosavadní odstavec 5 se vypouští.

4. § 2 zní:

/1/ Prokuratura střeží, prosazuje a upevňuje zákonnost bez ohledu na jakékoliv místní vlivy, zajišťuje jednotu zákonnosti na celém území republiky.

/2/ Výkonem dozoru nad správným a jednotným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů prokuratura chrání

a) stát a jeho ústavní zřízení,

b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,

c) práva a zákonem chráněné zájmy organizací,

d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovených.

/3/ Celou svou činností prokuratura přispívá k zvyšování úcty k právnímu řádu, k plnění občanských povinností a k respektování občanských práv a svobod."

5. § 3 odstavec 1 písm. a), d) znějí:

"a) dozorem nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany,

d) účastí a uplatňováním oprávnění v řízení před soudy a státními notářstvími podle zvláštních zákonů."

§ 3 odstavec 3 se vypouští.

6. V § 4 se slovo "socialistické" vypouští.

7. V § 7 odstavec 1 se vypouští slovo "socialistické".

8. § 9 odstavec 2 zní:

"/2/ Prokurátoři jsou oprávnění účastnit se s poradním hlasem zasedání národních výborů a jejich orgánů, jiných orgánů státní správy a organizací."

9. § 10 zní:

/1/ Prokurátoři působí k tomu, aby orgány státní správy, národní výbory a organizace samy zabezpečovaly dodržování zákonnosti jak při výkonu své působnosti, tak u podřízených orgánů, a dbaly, aby ten, kdo zavinil její porušení, byl volán k odpovědnosti.

/2/ Prokurátoři dozírají, zda a jak kontrolní orgány plní své povinnosti při zabezpečování zákonnosti uložené jim právními předpisy a působí svými prostředky k odstranění zjištěných závad."

10. § 11 zní:

/1/ Ministerstva, jiné orgány státní správy, národní výbory a organizace jsou povinny pomáhat prokurátorům při plnění jejich úkolů, ve stanovené lhůtě vyhovovat jejich dožádání, zejména jim půjčovat spisy a doklady a podávat jim vysvětlení a umožnit jim za účelem zjištění, zda jsou zachovávány zákony a jiné obecně závazné právní předpisy, vstup do svých úředních budov a dalších objektů.

/2/ K plnění úkolů stanovených v tomto zákoně napomáhají prokurátorům také soudy a státní notářství zejména tím, že jim zapůjčují spisy a doklady.

/3/ Prokurátoři jsou oprávněni vyžadovat od státních orgánů a organizací provedení prověrek a revizí, pokud jich je nezbytně třeba ke zjištění, zda došlo k porušení zákonnosti, popřípadě zda byl spáchán trestný čin. Tyto orgány a organizace jsou povinny žádostem ve lhůtách prokurátorem stanovených vyhovět.

/4/ Povinnosti a oprávněni uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se nevztahují na věci operační a mobilizační povahy."

11. V § 12 odstavec 1 se vypouští slova "socialistické".

12. V § 12 odstavec 2 ve druhé větě se vypouštějí slova "socialistické" a "a jeho příčin".

13. V § 13 odstavec 4 se částka "200 Kčs" nahrazuje částkou "500 Kčs".

14. § 14 odstavec 1 zní:

"/1/ Prokurátoři vykonávají dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech."

15. § 17 odstavec 1 zní:

"/1/ Ministerstvům a jiným orgánům státní správy, národním výborům a organizacím podávají prokurátoři upozornění za účelem odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů:"

16. § 19 se vypouští.

17. Název oddílu 3 zní:

"Účast a působnost prokurátora v řízení před soudy a státními notářstvími".

18. § 20 odstavec 1 se vypouští. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

19. § 33 zní:

/1/ Generální prokurátor Československé republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor řídí a kontrolují činnost všech jim podřízených prokuratur. K plnění úkolů vydávají příkazy a pokyny závazné pro všechny podřízené pracovníky prokuratury. Vydávají také obecně závazné předpisy, pokud je k tomu zmocňuje zákon.

/2/ Ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány Československé republiky vydává generální prokurátor Československé republiky stanoviska, která jsou závazná pro všechny prokurátory a vyšetřovatele prokuratury. Generální prokurátoři republik ke sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů vydaných orgány republik vydávají stanoviska závazná pro podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.

/3/ Generální prokurátory zastupují ve stanoveném rozsahu jejich náměstci. Jedním z náměstků generálního prokurátora Československé republiky je hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora Československé republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech."

20. § 37 odstavec 1 zní:

/1/ Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven odborně vyspělý, bezúhonný československý občan, který

a) dosáhl věku nejméně 24 let,

b) není členem žádné politické strany,

c) má úplné vysokoškolské právnické vzdělání,

d) po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil závěrečnou zkoušku."

21. V § 37 odstavec 3 se vypouští poslední část věty za středníkem.

22. § 39 zní:

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí při svém prvním ustanovení do rukou nadřízeného prokurátora tento slib:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice, že budu prosazovat a upevňovat zákonnost, dbát při plnění svých povinností zájmů republiky a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních"."

23. § 40 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"/4/ O skončení pracovního poměru rozhodne nadřízený prokurátor (§ 38) také tehdy, jestliže ztratil prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury československé státní občanství, nebo je členem politické strany,"

24. § 43 zní:

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni zdržet se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní."

25. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který zní:

/1/ Vyjde-li po lhůtě stanovené v § 47 odstavec 1 k zavedení kárného řízení najevo podezření, že se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury dopustil kárného provinění, pro které by mohl ztratit potřebnou důvěru před veřejností nebo v prokuratuře k výkonu své funkce, může proti němu nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 ve lhůtě do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona zahájit mimořádné kárné řízení.

/2/ kárným opatřením v mimořádném kárném řízení je propuštění."

1. Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, kteří jsou k datu účinnosti zákona členy politické strany neztrácejí předpoklady pro výkon funkce, jestliže do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona své členství v nich ukončí.

2. Slib prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury složený podle dosavadních předpisů se považuje za slib podle tohoto zákona.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o prokuratuře, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem..................

Dosavadní práce na novelizaci zákona o prokuratuře o jejichž Nezbytností nebylo pochyb, vedly v říjnu 1989 k závěru, že definitivní znění návrhu novelizace bude zpracováno až po schválení nové Ústavy ČSSR s tím, že by však novelizační práce měly pokračovat.

Současný společenský a politický vývoj však vyžaduje, aniž by se vyčkávalo nové ústavy, uskutečnit dílčí novelizaci zákona o prokuratuře bez prodlení. Principu soudcovské nezávislosti soud neodpovídá dosavadní výkon dozoru prokuratury nad zákonností postupu a rozhodování soudů. Dosud platný zákon o prokuratuře obsahuje ustanovení proklamativní místo normativní povahy, jsou v něm preferovány již překonané politické požadavky místo požadavků právních.

Proto bez ohledu na možnost pozdější rekodifikace zákona o prokuratuře a v návaznosti na předpokládanou novou ústavu, je třeba bez průtahů v nezbytné míře zákon o prokuratuře novelizovat alespoň dílčím způsobem tak, aby jeho aplikace v praxi byla v souladu s nynějším společenským vývojem.

Změny, které se týkají vztahů dosud upravených v Ústavě ČSSR a v jiných ústavních zákonech (zák. č. 155/1969 Sb.) je možné provést jen ústavním zákonem, pokud by tomu tak nebylo, bylo by třeba s jejich provedením vyčkat do přijetí nové ústavy.

Navrhované úpravy tedy v některých ustanoveních předbíhají budoucí právní úpravu a budou vyžadovat i změnu současné ústavy v čl. 104 odstavec 1, čl. 106 odstavec 1 a čl. 97.

V návaznosti na očekávanou změnu názvu státu a republik byly již provedeny změny v § 1 odstavec 1, § 33 odstavec 1, § 39. Pokud bude k dílčí novelizaci tohoto zákona přikročeno; bude muset být důsledně provedena změna také v celém zákoně o prokuratuře (§ 1 odst. 2, 3, 4, § 6, 7 odst. 1, 2, 3, § 8, § 9 odst. 1, § 23, § 30 odst. 1, § 31, 31a, § 33, § 36 odst. 1, 4, 5, § 37 odst. 3, § 38 odst. 1, § 46 odst. 2, § 48 odst. 1, § 50 odst. 1, 2, § 51 odst. 3).

V návrhu se důsledně promítá opuštění principů výkonu dozoru prokurátora nad prováděním a zachováváním zákonů soudy v zájmu nerušeného a nezávislého výkonu soudcovské funkce.

Za neodůvodněné se považují dosavadní rozdíly v povinnostech dodržovat zákony mezi dobrovolnými společenskými organizacemi a ostatními organizacemi či občany.

Opouští se rovněž dosud uplatňovaný princip odpovědnosti prokuratury za koordinaci prevence trestné činnosti všech orgánů státní správy, národních výborů a organizací.

V návrhu novelizace zákona se nepromítají požadavky, vztahující se ke změnám, části páté zákona, dotýkající se na straně jedné liberalizace důvodů skončení pracovního poměru prokurátora či vyšetřovatele prokuratury a na straně druhé zpřísněni postihu za kárné provinění. Proti změnám v této části při dílčí novelizaci je argumentováno složitostí této problematiky, vyžadující komplexní, důsledné a všestranné posouzení.

Dosavadní zákon o prokuratuře upravuje skončení pracovního poměru prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury propuštěním v ustanovení § 40 odstavec 3 písmeno a), bylo-li propuštění uloženo jako kárné opatření. Kárné řízení lze podle § 47 odstavec 1 zákona zavést do jednoho měsíce ode dne, kdy kárné provinění vyšlo najevo, nejpozději však do jednoho roku a jde-li o provinění zjištěné při prověrkách práce do dvou let ode dne, kdy se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury provinění dopustil. Po uplynutí dvou let nelze pracovní poměr s prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury ukončit, ledaže by proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin takového druhu, že to může mít vliv na jeho další setrvání ve funkci. Platná právní úprava tedy neumožňuje vůbec ukončení pracovního poměru v případech vážných závad při plnění pracovních povinností nebo porušení pracovní kázně, které mohou vyjít najevo při nápravě nezákonností z minulých let. Proto osnova na přechodnou dobu šesti měsíců od účinnosti zákona řeší tyto případy tak, že kárné provinění (§ 45 odstavec 1 zákona), které má za následek ztrátu důvěry potřebné k zastávání dosavadní funkce, je považováno za důvod k okamžitému skončení pracovního poměru.

V návrhu novelizace se nepromítá požadavek ministerstva vnitra ČSSR, aby prokuratura uvážila možnost výkonu dozoru nad používáním zpravodajsko-technických prostředků (odposlechy telefonů, sledování osob atp.). Takovýto dozor by neměl být svěřen prokuratuře zákonem o prokuratuře, ale problematika by mohla být upravena v trestním řádu nebo pro případy před zahájením trestního řízení v zákoně o SNB.

Vedle již odůvodněných změn závažnější povahy obsahuje návrh zákona i dílčí úpravy.

K bodu 1. (§ 1):

Zde se promítá princip nezávislosti soudů a požadavek od upuštění od proklamací politické povahy.

K bodu 4. (§ 2):

Upouští se od neživotných či nadbytečných testů a politických proklamací.

K bodu 5. (§ 3)

Důsledně se promítají změny v rozsahu výkonu prokurátorského dozoru, včetně vztahu k dobrovolným společenských organizacím. Jejich vynětí z dozoru, kromě výkonu státní správy, pozbývá významu.

K bodům 6. a 7. (§ 4 a 7)

Jde o změny v duchu obecných zásad.

K bodu 8. (§ 9):

Odstraněno rozlišování organizací podle formy hospodaření či vlastnictví.

K bodu 9. (§ 10)

Promítnut princip nezávislosti soudů. Zároveň odstraněno ustanovení ukládající prokuratuře obecně povinnosti koordinace a oznamování poznatků kontrolním orgánům, bez jasného vymezení těchto povinností a ke kterým kontrolním orgánům.

K bodu 10. (11):

Jde o promítnutí uznání principu nezávislosti soudů při rozhodování, který však nemůže vést k tomu, aby byl ztěžován účel výkon všech dosavadních forem prokurátorského dozoru. Proto je zakotven požadavek zapůjčování spisů a dokladů. Odmítání či opožděné zapůjčování spisů soudy znamená průtahy ve vyřizování podnětů občanů prokuraturou a může vést i k zmaření účelu výkonu prokurátorských funkcí za účelem prosazení zákonnosti. Uplatnění požadavku v odstavci 2 tohoto ustanovení nemůže však samozřejmě znamenat přednost povinnosti soudů spis zapůjčit před povinností ověřit, zda se zapůjčením neztíží či neoddálí vyřízení věci v soudním řízením.

K bodům 11., 12., 13., 14. (§ 12, 13, 14):

Jde o nezbytné úpravy textu uvedených ustanovení. Částka pokuty se zvyšuje v návaznosti na obdobné oprávnění soudu.

K bodu 15. (§ 17):

Změna je důsledkem stanoviska, že prokurátor nemůže postihnout a není tedy ani oprávněn fundovaně posuzovat příčiny vedoucí k nezákonnosti spočívající v řešení odborných otázek (jiných než právních) a že jejich zjištění a odstranění je vnitřní věcí dotčené instituce či organizace.

K bodu 16., 17., 18. (§ 19, 20):

Jde o promítnutí změn v koncepci práce prokuratury i ve výkonu prokurátorského dozoru ve vztahu zejména k soudům a státním notářstvím.

K bodu 19. (§ 33):

Navrhované úpravy vycházejí z požadavku návaznosti zákona o prokuratuře na další významné právní. normy, počínaje trestním řádem a konče zákonem o Sbírce zákonů.

K bodu 20., 21, (§ 37):

Navrhovaná úprava vychází jednak z principu požadavků na odborný a morální profil prokurátora či vyšetřovatele prokuratury a na nezávislost při jejich rozhodování na jakýchkoliv, tedy i politických vlivech. Návrh formulace uvedený pod písmenem b) budil pochybnosti tím, že uplatněný požadavek se snad vztahuje jen na stav v době ustanovení prokurátorem či vyšetřovatelem prokuratury a nikoliv na dobu po ustanovení. Tato pochybnost je odstraněna zněním bodu 26., jímž je doplněno ustanovení § 40 o další 4. odstavec. Jako jeden z předpokladů výkonu funkce prokurátora se tak zakotvuje apolitičnost prokurátorů po celou dobu výkonu jejich funkce.

Politickým stranám nebude moci být samostatným právním předpisem zakazováno, koho mohou přijmout za svého člena a koho nikoli. Bude se jednat o výlučnou pravomoc politické strany a oprávnění občana do politické strany vstoupit. Tuto problematiku budou proto muset řešit právě zákony samostatně upravující postavení jednotlivých kategorií státních zaměstnanců a tedy i zákon o prokuratuře. Pouhý zákaz politické aktivity na pracovišti by nemohl vyloučit možnost ovlivňováni rozhodování prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury cestou využívání jejich event. politické příslušnosti k prosazování politických zájmů jednotlivých stran v prokuratuře.

Pasivní volební právo má i podle nového zákona o volbách do Federálního shromáždění každý československé občan za splnění dalších podmínek a kdyby budoucí zákon o politických stranách zakazoval přijímat za členy politických stran určité kategorie občanů, šlo by o ustanovení diskriminační, znemožňující jim plný výkon občanských práv, nebo kandidátní listiny podávají a sestavují pouze politické strany. Při právní úpravě provedené v zákoně o prokuratuře bude na vůli prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury, zda si zvolí politickou kariéru neb o výkon na politických stranách nezávislého povolání.

Zrušeni výjimky v podobě prominutí vysokoškolského vzdělání je zcela nezbytné, avšak nemůže dopadat na prokurátory a vyšetřovatele prokuratury ustanovené do funkcí již před novelizací.

K dobu 22., 24. (§ 39, 43):

Úprava slibu je nezbytným požadavkem bez ohledu na zamýšlenou změnu názvu státu, ke které již přihlíží. Pokud by prokurátoři již ustanovení do funkcí nesouhlasili s novým slibe bude jim ponechána možnost požádat o zproštění funkce a o ukončení pracovního poměru.

K bodu 25. (§ 49a):

Důvodem pro zahájení mimořádného kárného řízení proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury může být podle nového dočasného ustanovení pouze porušení povinností vyplývajících ze zákona o prokuratuře. Mělo by jít především o případy nesprávné aplikace zákona bez přihlížení ke společenským potřebám nebo o případy nesprávného hodnocení stupně společenské nebezpečnosti jednání lidí v trestním řízení.

Takové řízení by mělo být vedeno i za závažné porušení povinností stanovených prokurátorům nebo vyšetřovatelům prokuratury tímto zákonem, spočívající zejména v tom, že nestřežili, neprosazovali a neupevňovali zákonnost bez ohledu na jakékoliv místní vlivy, nechránili politická, osobní, sociální a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů, neučinili opatření k odstranění porušení zákonnosti bez ohledu na to, kdo ji porušil a nezajistili, aby každý, kdo zavinil porušení zákonnosti byl volán k odpovědnosti.

Navrhovanými úpravami zásadně nedojde ke zvýšení nákladů na činnost prokuratury či jiných orgánů.

Vzhledem k četnosti a rozsahu novelizací zákona o prokuratuře po roce 1970, včetně této, se navrhuje jeho republikace.