Česká národní rada 1990 – 1992

Co se tedy vlastně stalo. V rámci rozvíjení vztahů s naším německým sousedem se uskutečnila akce, kterou pořádala německá a česká sekce Panevropské unie. Část setkání se uskutečnila v německém pohraničním městečku Furth im Wald, kde účastníci navštívili s velkou pietou udržované muzeum, které jednak shromažďuje exponáty, dokazující staleté soužití Němců a Čechů v této oblasti a exponáty, týkající se zakladatele Panevropské unie hraběte Coudenhovi - Calergi. Protože z německého Furth im Waldu není daleko do Poběžovic, dříve též Ronšperku, kde bylo rodiště tohoto významného evropského politika, konala se druhá část této akce právě zde. Vypovídat o stavu poběžovického zámku, kde se Coudenhovi-Calergi narodil, nemá smysl. To každý z nás ví. Němečtí hosté, z nichž mnozí mají osobní vztah právě k tomuto městečku, to chápali také, i když byli značně skleslí z toho, jak z kdysi udržovaného zámku udělala státní správa ruiny. Tam, kde je osobní vztah k městu, lze předpokládat, že na místním hřbitově budou uloženy i ostatky předků. Však také mnozí z přítomných Němců projevili přání poprvé po dlouhých letech navštívit hroby svých otců a dědů. Ale, bohužel, jen projevili. Protože to, co na místě hřbitova uviděli, se ani nedalo nazvat vandalstvím, to bylo barbarství. Týden před návštěvou byla německá část hřbitova, na příkaz místního předsedy MNV, buldozery - opakuji buldozery - "uklizena". Žulové náhrobní kameny spolu se starými kovanými kříži navršeny do mohyly uprostřed hřbitova, jakoby v němé žalobě kolem kříže, kolem evropského politika hraběte Coudenhove - Calergi, jehož myšlenky si právě teď razí cestu Evropou a pod buldozery rozježděnou půdou znesvěcený klid mrtvých předků, jejichž kosti namnoze vyčnívaly z půdy. Téměř všichni okamžitě odjížděli, ne však s pocitem, že na této straně hranice žijí přátelé, ale v jejich očích, slzami zalitých se zračila otázka, proč?

Jelikož šlo o mezinárodní akci, k dovršení všeho se jí zúčastnila televizní společnost MASEBA TV, která celou spoušť natočila. Nejsmutnější však je, že tento barbarský skutek se nestal za bývalého režimu, ani jej nenařídil komunistický starosta, ale příslušník hnutí, které chce tuto zemi dovést do Evropy.

Přes tuto událost věřím, že tomu tak bude, ale věří tomu i ti Němci, když kříže a kosti jejich předků trčí k nebi na zničeném hřbitově v Poběžovicích?

Chci proto vyzvat ministra kultury a předsedu vlády, aby v celé záležitosti, která by rozhodně mohla a zřejmě i bude mít mezinárodní dopad, podnikli vše pro objektivní vyřešení a vyšetření tohoto barbarského činu.

Zároveň vám chci na závěr říci několik slov k tomu; protože matka hraběte byla Japonka, jistá japonská nadace se rozhodla, že věnuje několik set tisíc dolarů na obnovu poběžovického zámku. Domníváte se, že tyto peníze nám budou dány? Myslím, že ne.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji poslanci Straškovi. Prosím pana poslance Čermáka. (Poslanec Čermák podá zprávu písemně.)

Dále je přihlášen pan poslanec Čech, připraví se poslanec Květ.

Poslanec Vladimír Čech: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, můj příspěvek bude velice stručný. Myslím, že by tady měl zaznít, protože se týká oblasti, která není tak strašně nebezpečná, ale mohla by v určité nebezpečí vyústit, přestože se týká nepřítomného ministra. Jedná se o podnět poslanců Hejska a Čecha pro ministerstvo státní kontroly ČR.

Druhého srpna jsem se, společně s poslancem Hejskem, zúčastnil jednání pracovníků VLK Východočeského kraje. Jednání vyústilo v petici, která byla odeslána paní předsedkyni ČNR. Ve smyslu této petice jsme byli informováni, že stávající ministerstvo státní kontroly ČR má v úmyslu zrušit existující VLK bez náhrady. Takové řešení nepokládáme za správné. Domníváme se, že nelze zrušit systém kontroly, zprostředkující základní zpětnou vazbu, aniž by byl nahrazen kontrolním systémem novým. Nedovedeme si představit, jak by funkci kontroly na celém území republiky mohl plnit jediný centrální úřad.

Připomínáme dále, že kontrolní orgány zastupitelstev a okresních úřadů budou na těchto orgánech závislé. Aby nám bylo dobře rozuměno, cílem našeho podnětu není snaha o zachování právě VLK, ale o zachování základního článku nezávislého kontrolního orgánu. I v případě, že ministerstvo státní kontroly má v úmyslu zřídit postupně nové orgány, které pokryjí celé území svou působností, považujeme za potřebné, aby do této doby stávající VLK pracovaly. Předejde se tak nebezpečí, že se situace vymkne jakékoli kontrole. Připomínám ještě, že ve VLK pracuje i dnes řada kvalifikovaných a zapracovaných pracovníků, z nichž mnozí by byli jistě i nadále pro práci kontroly přínosem, a jejich použitelnost v nových orgánech kontroly je třeba zvážit.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji poslanci Čechovi. Hovořit bude poslanec Květ, připraví se pan poslanec Kozánek.

Poslanec Jan Květ: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám podnět pro zde nepřítomného předsedu vlády dr. Pitharta a odevzdám jej písemně. Týká se toho, že nám pod rukama utíkají nabídky cizinců, krajanů, exilových československých občanů, kteří chtějí různým způsobem pomoci, a zatím leckdy nemají na koho kompetentního se obrátit, nebo ho těžko hledají. Pan premiér v jednom rozhovoru v rozhlase nebo v televizi řekl, že se tím česká vláda hodlá zabývat. Jako podnět dávám, aby zřízení takové zprostředkující agentury považovala česká vláda za prioritní.

Druhý dotaz je na místopředsedu dr. Vlasáka, který zde také není. Týká se materiálu, který česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj podala v návrhu, který jsem dostal k posouzení: "Vědní, výzkumná a technologická politika ČR a nezbytná okamžitá opatření a její uplatňování". Spolu s kolegy z ČSAV tento materiál převážně považujeme za špatný a vznáším dotaz k panu místopředsedovi v tomto směru.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji poslanci Květovi. Prosím pana poslance Kozánka. Protože není přítomen, prosím pana poslance Laštůvku.

Poslanec Vladimír Laštůvka: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se v krátké interpelaci obrátil na českou vládu s velmi závažným problémem životního prostředí severních Čech. Nepochybuji o tom, že česká vláda i my poslanci ČNR tento problém dobře známe. Ostatně i programové prohlášení vlády tuto skutečnost dobře reflektuje. Chci však zdůraznit, že znalost ještě není řešení.

Chci dnes na tomto místě upozornit, že s přicházejícím podzimem narůstá reálné nebezpečí, že ekologická katastrofa na severu Čech přeroste v krizi politickou - dostane politickou dimenzi. Jsem si vědom, že okamžité řešení tohoto problému neexistuje. Přesto považuji za nezbytné požadovat konkrétní energické kroky vlády, které budou důkazem i zárukou, že vláda má dostatek odhodlání a snahy přikročit k praktickému a konkrétnímu řešení tohoto problému.

Požaduji, aby vláda předložila:

1. koncepci státní ekologické politiky v regionu severních Čech v horizontu dvou až pěti let včetně harmonogramu postupu;

2. koncepci státní energetické politiky a její předložení ČNR. V souvislosti s tím se ptám, zda resort energetiky zůstane v působnosti federace nebo přejde do působnosti republiky, a to s jakým termínem;

3. požaduji, aby součástí státní ekologické politiky byla i koncepce finančního přístupu k řešení péče o životní prostředí.

Jako přílohu své interpelace přikládám návrh řešení základních problémů zlepšení životního prostředí v pánevní oblasti Severočeského kraje v letech 1991 - 1995. Tento materiál, který stanovuje pořadí priorit, vypracovalo ekoforum pánevní oblasti Severočeského kraje. Dovoluji si požádat vládu o posouzení, případně dopracování.

Závěrem zdůrazňuji: je nezbytné okamžitě jednat.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Do diskuse se dále přihlásila poslankyně Kolářová. Je ochotna předat materiál písemně. Vzdává se slova.

Poslanec Kozánek se ještě nedostavil.

Tím jsem vyčerpal všechny písemné přihlášky. Má někdo z přítomných potřebu ještě v tomto bodu vystoupit? Poslanec Dohnal.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážení přítomní, chci se obrátit s podnětem na ministra vnitra v otázce pořádání a hlavně kontroly takzvaných burz, které buď organizace nebo soukromé společnosti a soukromníci pořádají na celém území naší republiky. Je všeobecně známo, že se na těchto burzách z drtivé většiny prodává buď odcizený nebo pašovaný materiál. Bohužel - jak mám prověřeno - příslušníci VB nad touto trestnou činností buď úmyslně nebo z nedbalosti zavírají oči a pachatele vůbec nepostihují. Žádám, aby ministerstvo vnitra přijalo okamžitě náležitá opatření k zamezení této trestné činnosti.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Dohnalovi. Dále vystoupí pan poslanec Kříž.

Poslanec Karel Kříž: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik vět k jednomu problému - řeknu to zde ústně, když je zde pan ministr Moldan, protože se to týká nás všech.

Vydáte-li se z Prahy směrem na Sedlčany podle Vltavy, kolem Slapské přehrady, asi na 40. km projíždíte obcí zvanou Mokrsko. Ano, o tom místě už většina z vás četla v tisku nebo slyšela; v Mokrsku, v té malebné krajině je kopec plný zlata. A zlato potřebujeme, kdo by ho taky nepotřeboval. Bohužel, to zlato nejde vytěžit s kladívkem a majzlíkem. Co takhle šlo, to už vytěžili v Povltaví naši předci za Přemyslovců. Zlato v kopci u Mokrska je mikroskopicky rozptýlené a nelze ho prý efektivně vytěžit jinak, než pomocí kyanidů. K expertizám a spolupráci jsou prý údajně zváni experti z Australie, kde se zlato tímto způsobem těží. Občané této oblasti jsou však znepokojeni a začátkem června mě poslali petici - byli tam podepsáni poslanci a další - a prosí, abych se v našem zákonodárném sboru pokusil, i jejich jménem, odvrátit ekologickou katastrofu. Žádají také sdělení mého názoru.

Můj názor je tento: střední Čechy nejsou střední Austrálií, cena zlata se pohybuje, ale hodnota krajiny zůstává, a je tedy otázka, zdali se celý ten podnik vyplatí. Odhaduje se, že z toho kopce bychom pokryli spotřebu zlata pro republiku na 10 - 15 let. Znamená to pěkných pár cihel v bance navíc, ale budeme-li mít vedle Slap i kyanidové jezero, co s tím? A co když to jezero prosákne do Vltavy? Co si pak počnou v podolské vodárně? Raději již tento horor nedomýšlet.

Prosil bych tedy, kdyby pan ministr Moldan - ví-li o té věci - mohl mi podat písemně nějaký zasvěcený výklad, abych ho lidem v Mokrsku mohl předat. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Křížovi. Nyní jsme dohodli s panem poslancem Kozánkem, že odstupuje od svého vystoupení, chtěl upozornit na to, že se měl zítra konat seminář rozpočtového, kontrolního a národohospodářského výboru. Vzhledem k tomu, že bude naše jednání pokračovat, bude nutné tento seminář o jeden den, tedy na pátek, odložit, v případě, že se podaří zajistit lektory. V případě, že ne, bude muset být odložen na další termín. Zítra tedy poslancům oznámíme, na kdy se překládá.

Přeje si vystoupit pan ministr Moldan?

Ministr životního prostředí Bedřich Moldan: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, rád bych se krátce vyjádřil ke třem interpelacím - k písemné pana poslance Čapka, k jedné ústní pana poslance Laštůvky a k poslední ohledně Mokrska.

Pokud jde o Mokrsko. je naše stanovisko k této lokalitě zásadně negativní. Vydáme o tom stanovisko písemně, se kterým budete seznámeni, stejně jako naše veřejnost. Předběžně můžete sdělit svým voličům, že jsme zásadně proti tomu a myslím, že velmi těžko se tato věc uskuteční.

K dalším dvěma interpelacím bych rád poprosil, jestli je to v rámci jednacích pravidel ČNR, aby byla dána české vládě lhůta 30 dnů, do které se vyjádříme, protože si myslíme, že tato záležitost je velmi závažná a že na to nemůže odpovídat jenom naše ministerstvo, ale celá vláda. Interpelace pana poslance Čapka byla podána dříve, aly my jsme to dostali na stůl až včera. Žádáme tedy, jestli bychom mohli dostat tuto lhůtu prodlouženou, protože tato věc je velmi složitá a závažná.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu ministrovi, přeje si ještě někdo vystoupit?

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, z pověření předsednictva ČNR předkládám, v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 sb, o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslankyně Daniely Kolářové ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministru kultury České republiky:

Je smutným paradoxem, že naše země, která se musí velice rychle zařadit mezi vyspělé státy světa, zatím tak hrubě podceňuje jednu ze sfér, kterou právě vyspělé země přirozeně sledují a podporují.

Ve společnosti, v níž jednotlivci i instituce vstupují do vztahů ke svému okolí převážně prostřednictvím informací, se kvalitativní přeměna systému komunikace informací stává nezbytnou podmínkou udržení stávajícího postavení v mezinárodním srovnání. Tím spíše je nutná pro zlepšení tohoto postavení.

V systému dokumentově založené komunikace informací plní po staletí, ne-li po tisíciletí klíčovou úlohu dvě instituce - knihovny a archívy. Knihovny tím, že systematicky shromažďují, uschovávají a zpřístupňují sbírky zveřejněných dokumentů - dokumentů určených k veřejnému využívání - plní významnou kulturní funkci. Jsou výrazem historické kontinuity poznatkové složky lidské civilizace. Ani v nejvyspělejších státech světa zatím nevznikly instituce, které by mohly knihovny nahradit.

Kulturní společnost podporuje knihovny, zejména knihovny sloužící veřejnosti, především z těchto důvodů:

základní vědecké a obecné technické poznání má charakter mezinárodního, veřejně prospěšného statku. jehož výsledky jsou trvale zachyceny ve vědecké, odborné a obecně naukové literatuře, která je mezinárodně přístupná za relativně zanedbatelnou cenu.

V ČSFR je správa knihoven upravena obecně závaznými právními předpisy, které z podstatné části již před 17. 11. 1989 neodpovídaly stavu věcí a potřebám společnosti. Zákon č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven - knihovnický zákon - má být v nejbližší době nahrazen naprosto nevyhovujícím zákonem o kultuře s působností omezenou na Českou republiku. Nikoliv nevýznamná část idealizované jednotné soustavy knihoven však po třiceti letech tvořila součást soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací, pro kterou byla vydána z pochopitelných důvodů překonaná vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 21/1985 Sb. o soustavě veřejných, technických a ekonomických informací.

Reprezentanti odborné knihovnické a informační veřejnosti, i já osobně, vidíme pro knihovny několik kritických ohrožení:

s přeměnou hospodářského systému státu zanikne dosavadní soustava vědeckých, technických a ekonomických informací, v jejichž knihovnách je shromážděna významná část sbírkového bohatství všeobecného informačního fondu, až dosud organizovaná na principu úzké tématické specializace.

Samostatné knihovny, t.j. především knihovny veřejné, jsou poznamenány dlouhodobým okrajovým postavením. Ke všem problémům nedostatečného materiálně technického vybavení přistupuje jeden mimořádně aktuální, který je nezbytně nutné vyřešit v průběhu několika týdnů. Je to problém devizových časopisů.

Knihovny v ČR odebírají v roce 1990 jenom cca 21 % titulů devizových periodik proti stavu v roce 1976. Do roku 1990 byly objednávky vázány monopolem PNS, jako jediného možného dovozce s resortním devizovým krytím objednávek (v oblasti kultury se toto krytí za stejné období snížilo na 44,5 %) Ceny periodik přitom rychle rostou. Pro rok 1991 stačí u PNS jen korunové krytí ve výši cca 45,- Kčs - 1 USD. Otázkou je, zda by knihovny nedokázaly dovážet bez zbytečných mezičlánků levněji, kdyby jim byla umožněna zahraničně obchodní činnost (Národní knihovna v Praze o ni opakovaně bezvýsledně žádá od října 1989) . Navíc např. Národní knihovně v Praze chybí skladovací prostory. již pro 0,5 mil. svazků a pro další přírůstky v ročním rozsahu cca 100 tisíc svazků.

Obracím se proto na ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR ing. Karla Dybu, CSc., ve věci zajištění účelné reorganizace a zachování knihovních fondů soustavy VTEI dislokovaných ních.

Obracím se též na ministra kultury PhDr. Milana Uhdeho ve věci organizačního a finančního zajištění nákupu zahraniční literatury pro fondy veřejně přístupných knihoven v ČR pro rok 1991. Připomínám, že monopolní zprostředkovatel nákupu periodické literatury - Poštovní novinová služba - vyžaduje závazné objednávky s finančním krytím do 31. 8. 1990 a že ministerstvo kultury ČR dosud finanční prostředky závazně nepřislíbilo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji paní poslankyni. Má ještě někdo jinou potřebu vystoupit? Nemá, výborně. Můžeme tedy tento bod uzavřít s tím, že vláda je ze zákona povinna v předepsané lhůtě na přednesené podněty. otázky a interpelace reagovat, a proto není potřeba v této chvíli přijímat usnesení. Pokud chtějí členové vlády reagovat, mohou ústně. Případně ostatní ministři mohou vystoupit zítra v bodě X. Víme však, že vláda má zítra jinou záležitost, odpoví tedy v zákonné lhůtě 30 dnů. Děkuji.

Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr vlády ČR pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba: Pane předsedající, vážení přítomní, omlouvám se, že pospíchám s odpovědí, ale myslím si, že je možné na interpelaci odpovědět hned.

Jedná se samozřejmě o akutní problém - problém devizových časopisů. To je dlouhodobý problém, sám znám ze své dřívější praxe - kdy jsem pracoval ve výzkumu - velmi dobře, jak se prostředky na nákup zahraničních časopisů krátily. Tuto praxi se pokusíme co nejrychleji změnit, ovšem musíme si uvědomit, že tady budeme vždycky narážet na problém finanční, rozpočtový, co si můžeme dovolit. Ale i v tomto rámci je jistě nezbytně nutné víc deviz věnovat na získání zahraničních časopisů.

Co se týče tzv. závazné objednávky, kdy musí být do určité doby prostředky přislíbeny monopolní organizací, jistě máte značné zkušenosti, jakým způsobem tato monopolní organizace pracuje. Lhůty, které si klade, jsou, podle mého názoru, naprosto neúnosné, ale to všechno souvisí s tím, že žijeme v určitém hospodářském systému, který je poplatný minulosti a nepodařilo se některé věci pružnějšího "plánování" překonat.

Konečně bych vás chtěl ujistit, že s přechodem k tržní ekonomice nezaniká soustava informací, ale bude v ní docházet k určitým změnám, jež musí odpovídat tržním principům, které u nás zavádíme. Tyto principy musí zároveň přispět k tomu. aby informační systémy pracovaly lépe.

Již dnes se pokoušíme něco v tomto smyslu udělat s takovou organizací, jako je ÚVTEI a obdobné organizace. Kromě toho budou vznikat organizace, které nebudou státem podporovány, které budou pracovat na komerčních principech. A to se už také v určité míře děje.

Konečně, pokud jde o vyhlášky, které jsou zastaralé, jako např. ty, které byly citovány, musí se změnit na tom se rovněž pracuje.

Co se týče knihoven, naprosto souhlasím, že jsou základním článkem systému vzdělávání. Myslím si, že pan ministr kultury je téhož názoru a mnohem kompetentnější k tomu něco říci. Tyto instituce budou muset být nadále podporovány ze státního rozpočtu, ale obecně bych chtěl říci, že vždy tady platí - a zejména v tržním hospodářství - něco za něco. Tedy jestliže budeme podporovat jednu věc v podmínkách, ve kterých rozpočtové prostředky z důvodů, kdy zatím ekonomika nefunguje, tak jak bychom si přáli, neporostou, pak musíme ubrat u jiných věcí.

Je záležitostí vaší, co považujete za rozhodné a nutné dělat, a co je nutné omezovat. To bych rád velice zdůraznil, protože je to, podle mého názoru, základní záležitostí pro činnost naší vlády i pro vaši činnost. Prostě, dokud nebude ekonomika fungovat, nemůžeme předpokládat, že rozpočtové prostředky budou k dispozici v takové míře, jak bychom si všichni představovali.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji, pane ministře. Mohu to tedy pokládat za odpověď na interpelaci - jsem povinen se zeptat paní poslankyně Kolářové, zda s touto částí odpovědi na interpelaci souhlasí.

(Poslankyně Kolářová souhlasí.)

V tom případě jsme povinni jako ČNR přijmout usnesení k odpovědi pana ministra na interpelaci paní poslankyně Kolářové.

Navrhuji, abychom přijali usnesení v tom smyslu, že Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra Dyby na část interpelace paní poslankyně Kolářové.

Má k tomuto návrhu usnesení nějaké připomínky někdo z poslanců? Kdo je pro? (Hlasování.) Je někdo proti? (5 poslanců.) Zdržel se hlasování? (18 poslanců.)

Část interpelace tímto podle jednacího řádu § 89 byla vyřízena. Druhá část byla na pana ministra kultury.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, mohu tedy pokládat bod č. VI za ukončený? Ano, tím jsme tedy ukončili program dnešního jednání a uzavřeli současně bod VI.

Zítřejší jednání začne v 9 hodin zákonem o platech poslanců a dalším programem. Předpokládám, že v tomto případě bude jednání konstruktivní a racionální, a že zvládneme celý program během celého dne. Nyní žádám, jmeném vedení klubu Občanského fóra, aby se poslanci za Občanské fórum sešli na krátkou poradu do místnosti st. aktů a v 17,30 hod. se sejde ve své místnosti předsednictvo. Děkuji vám, dobrou noc.