Česká národní rada 1990 – 1992

ím do fondu "ovzduší" ministerstva pro životní prostředí za účelem využití pro nevládní organizace, garantující rozvoj ekologicky čistých zdrojů energie. Já jsem rozdal takový jeden projekt, jak by tato organizace mohla vypadat.

Představoval bych si takový postup, že ministerstvo pro životní prostředí, případně vláda ČR, vypíše konkurs na tyto prostředky a určité firmy by se o ně ucházely. Zda to budou, například, úvěrové peníze, poskytnuté se státní garancí, to je technická záležitost. Domnívám se však, že využití těchto zdrojů, netradičních a ekologicky čistých, by umožnilo zlepšit energetickou situaci a také odstavit některé ekologicky vysoce znečišťující zdroje energie.

Dále bych vás chtěl upozornit na návrh poslance Straška, který navrhl změnu v tabulce 16. Je to zásadní rozdíl. Jestliže on hovořil o celkovém snížení o 20%, tak tato částka by byla z rozpočtových výdajů a dělala by 36 miliard Kčs. To on asi na mysli neměl.

Tato částka se týká dvouset miliónů korun a týká se mzdových prostředků, které měl na mysli s tím, že deset procent - jak navrhl poslanec Budinský - podporuje, aby bylo využito pro severní Čechy.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Jančárymu, připraví se poslanec Wantula.

Poslanec Tadeusz Wantula: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená ČNR, řeč, kterou chci přednést, se týká jednoho z mnoha problémů, vyvstávajících před národnostními menšinami, konkrétně před polskou národnostní menšinou, žijící v Severomoravském kraji. Jako Polák, jehož rodina žila a žije na Těšínsku, jako poslanec, který má za úkol hájit zájmy svých spoluobčanů, musím se ozvat ve věci tisku pro polské děti.

V pohraničních okresech Karviná a Frýdek - Místek žije 50 tisíc občanů polské národnosti. V základních a středních školách s polským vyučovacím jazykem máme necelé čtyři tisíce dětí, které měly svůj polský časopis, tištěný v Československu - Naša Gazetka. Je to jediný časopis našich dětí a mládeže. Je čten dětmi na základních školách a středoškoláky, je žánrově pestrý, informuje o dění v různých oblastech života v našem regionu i v celé republice, metodicky pomáhá v působnosti dříve pionýrské organizace, v současné době harcerské organizace. Publikuje texty mladých autorů.

Je platformou celé polské mládeže v Československu. Pro orientaci je třeba uvést, že Gazetka má přes tisíc třista předplatitelů, což při celkovém počtu žáků v polských školách znamená, že ji odebírá každý třetí čtenář. Pro srovnání - české časopisy s nejvyššími náklady, jako Sedmička, ABC, odebírá každý 20. potenciální předplatitel. Naše Gazetka byla vždy centrem, které v mnoha směrech organizovalo společenský život polských dětí a mládeže, byla iniciátorem řady akcí, které přerostly rámec redakce. S redakcí naší Gazetky se v listopadu minulého roku sešla skupina lidí, kteří obnovili činnost polského harcovnictví v Československu - harcerské organizace, která má na Těšínsku osmdesátiletou tradici.

Řadu let vydavatelem Naší Gazetky byla Česká rada PO SSM, pak Česká rada PO, která ji financovala z prostředků vydavatelství Mladá fronta. V listopadu 1990 redakce obdržela dopis, pode psaný ředitelkou Mladé fronty doktorkou Marií Koškovou, ve kterém bylo sděleno: S politováním vám sděluji, že na základě dopisu vydavatele jsme nuceni zastavit výrobu časopisu Naše Gazetka.

Časopis byl v uplynulých letech ztrátový. Pro rok 1991, vzhledem k předpokládanému zdražení papíru, barev a polygrafických prací, výrazně vzrostou finanční náklady, spojené s jeho výrobou. S ohledem na očekávanou obtížnou ekonomickou situaci i v dalších, a to vysoce nákladových časopisech, které v Mladé frontě vycházejí, nemám jinou možnost, než vám tuto nepříjemnou zprávu sdělit. Dopis znamená konec pro tento dětský časopis.

V dokumentu Kodaňské konference o lidské dimenzi, hlava 1, § 33 je uvedeno: Účastnické státy budou ochraňovat etnickou, kulturní, jazykovou a náboženskou svébytnost národnostních menšin na svém území a vytvářet podmínky pro rozvoj této své bytnosti. Přijmou nezbytná opatření v tomto směru po náležitých konzultacích, včetně styku s organizacemi a spolky těchto menšin v souladu s postupem pro přijímání rozhodnutí v každém státě.

O právu na dětský národnostní tisk a o povinnostech státu v tomto směru mohu citovat i z Konvence práv dětí, podepsané nedávno panem prezidentem Havlem.

Naše Gazetka hledala a našla pomocníky a obhájce. Novým vydavatelem se stane od 1. 1. 1991 Hlavní rada polského harcerství v Československu. Tato obnovená skautská organizace, která chce, aby Naše Gazetka nebyla platformou pouze harcerů, ale i ostatních dětí a mládeže polských škol v Československu, nedostala žádné dotace. Vydělat asi dva milióny korun, které budou po předpokládaném zvýšení cen potřebné pro dvacet čísel časopisu během školního roku, je reálné.

Naše Gazetka bez státní dotace nemůže vycházet. Redakce sice připravila některá úsporná opatření, ovšem náklady na polygrafii přes 70% celkových nákladů, na to redakce vliv nemá.

Řešení je nutno najít ihned, neboť redakce je již v likvidaci. Mladá fronta doporučila, aby redakce situaci vysvětlila svým čtenářům. Jak to má však redakce dětem vysvětlit, čím má argumentovat? Tím, že nebude vycházet, protože je ztrátová? To je přece samozřejmá věc u všech nízkonákladových časopisů, ke kterým Gazetka patří a patřit bude. Jak má redakce vysvětlit dětem, že naše společná vlast pro ně nemá peníze? Pouze dva milióny ročně. Jsou snad pro ni těmi horšími dětmi?

Podobných otazníků vyvstává před námi více, otazníků, na které bychom mohli odpovědět vykřičníky. Nechceme, aby naše děti byly diskriminované, nesouhlasíme s omezováním jejich práv. Uvědomujeme si, že situace v naší zemí je složitá, že se často musí rozhodovat mezi věcmi významnými a méně důležitými z celospolečenského hlediska. Zastávám však názor, že vydávání časopisu pro děti polské národnosti není tak zcela bezvýznamné, tím spíše, že ze stánků PNS zmizely polské noviny a časopisy. Časopisy pro děti i pro dospělé.

Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste dali souhlas k tomu, aby se našly dva milióny korun, které určitě nejsou špatnou investicí.

Ještě malá poznámka k pozměňujícímu návrhu poslance Honajzera. Rada Poláků existuje od března tohoto roku. Byla demokraticky zvolena na kongresu Poláků, žijících v Československu jako politická reprezentace zájmů všech polských organizací a sdružení v ČSFR. Všech sedm existujících sdružení se přihlásilo k Radě Poláků. Proto myslíme, že právě Rada Poláků je garantem rozumného využití státní dotace.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Wantulovi, prosím poslance Komárka.

Poslanec Vladimír Komárek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Podporuji předložený návrh státního rozpočtu a budu pro něj hlasovat, protože se domnívám, že zázraky ve financích dělat nelze. Vyzývám k tomu i ostatní. Vycházeje ze složité situace uznávám důvody a podporuji krácení prostředků i na bytovou výstavbu. Jsem však toho názoru, že příspěvky na individuální výstavbu bytů, to je rodinné domky a v současném pojetí družstevní bytová výstavba, by kráceny neměly být.

Je známo, že výstavba rodinných domků je pro společnost ekonomicky výhodná. Ptám se pana ministra, o jakou částku se sníží položka příspěvků na individuální bytovu výstavbu na rok 1991? O výstavbu rodinných domků je velký zájem mezi mladými lidmi, kteří založili rodinu. Dochází-li ke krácení, navrhuji, aby při zpracování nových pravidel bytové politiky tato skutečnost byla vzata v úvahu a byla dána při poskytování příspěvků přednost mladým lidem. Proč - není třeba zdůvodňovat.

Ještě jednu poznámku, o které se již zmínil poslanec Jančáry. Jestliže zápasíme se zdroji, nevidím logiku v tom, že se v rozpočtu zvyšují náklady na pohoštění, občerstvení a dary téměř o 25%. Z pohledu výše prostředků je to banální záležitost, jde však o princip. Doporučuji, aby tyto náklady vzrostly maximálně o 10%.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Prosím pana poslance Nedbálka a připraví se pan poslanec Foniok.

Poslanec Lubomír Nedbálek: Pane předsedající, dámy a pánové, návrh státního rozpočtu ČR na rok 1991 v části II., oddíl 1 kapitoly 314 - ministerstvo vnitra ČR konstatuje ve zdůvodnění, že "objem prostředků na investice je oproti roku 1990 výrazně ovlivněn delimitacemi prostředků z rozpočtu národních výborů a v jejich rámci ještě změnou metodiky financování a modernizací objektů včetně tzv. velkých oprav pozemních komunikací dosud nezjištěných z neinvestičních prostředků."

V části I. návrhu státního rozpočtu na straně 25 se na posledním řádku o výdajích rozpočtu obcí a okresních úřadů kalkuluje s objemem 0,6 mld. Kčs. Na velké opravy komunikací. Přímým dotazem na nájem Správě silničního hospodářství bylo zjištěno, že na tuto centrální instituci byly skutečně delimitovány, mimo jiné, velké opravy komunikací, dříve financované z rozpočtu národních výborů, ale s vyjímkou velkých měst Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, kde se skutečně jedná o roční objem prací a dodávek cca 0,6 mld. Kčs.

Stejná situace je v položkách neivnvestičních výdajů a běžných oprav komunikací realizovaných dopravně-inženýrskými organizacemi velkých měst. Vzniká paradoxní stav, kdy ve všech okresech budou uvedené výdaje limitovány a financovány z kapitoly ministerstva vnitra, respektive ministerstva hospodářství. Ale velká města musí tyto činnosti zabezpečit ve výdajové části své rozpočtové skladby. Částečné řešení této anomálie vidlím alespoň v převedení prostředků z kapitoly všeobecné finanční správy formou účelové investiční dotace velkým městům ve výši 0,6 mld. Kčs na velké opravy komunikací položkou účelová investiční dotace, rozčleněné přímo pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Nedbálkovi, prosím poslance Fonioka, připraví se poslanec Sedláček.

Poslanec Karel Foniok: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, slíbili jsme si, že se oprostíme od regionálních problémů. Ovšem myslím, že problém, o kterém budu krátce hovořit, je sice regionální, ale týká se celé naší republiky. Můj krátký příspěvek se týká ostravské průmyslové aglomerace.

Ostravská průmyslová aglomerace bude v následujícím období zřejmě nejvíce sociálně postiženou oblastí. Vysoký počet horníků s tzv. prošlou expoziční lhůtou značně rozšíří předpokládaný stav nezaměstnaných v této oblasti. Navrhovaná řešení formou rekvalifikace občanů v produktivním věku jsou vázána na možnost uplatnění nově nabytých zručností ve sféře průmyslu, především lehkého. Vezmeme-li číselné údaje z ministerstva financí, je výše prostředků na jednoho obyvatele v exponovaných oblastech Karviná, Frýdek - Místek proti celorepublikovému průměru nejnižší. Naskýtá se otázka, zda vláda vzala v úvahu nutnost přeměny struktury průmyslu v této postižené oblasti, která by zabezpečila uplatnění vyřazených horníků v jiných odvětvích.

Navrhuji proto uvolnit částku na změnu struktury průmyslu pro uplatnění rekvalifikovaných horníků ve výši 1. poloviny z uváděného přebytku státního rozpočtu České republiky. Děkuji.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Foniokovi, prosím poslance Sedláčka, připraví se poslanec Lom.

Poslanec Michal Sedláček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená Česká národní rado, dnes projednáváme rozpočet ČR. Ten by, podle vyjádření ministra financí, neměl být podřízen federálnímu rozpočtu. Všechny tři rozpočty jsou sice propojeny, ale měly by být sobě rovné. Proto jsem udiven, že z rozpočtu ČR budou financovány federální instituce. Jedná se konkrétně o Československý rozhlas, Československou televizi a ČSAV. Neobstojí pro mne argument, že se tak dělo vždycky. Domnívám se, že dnes se snažíme věci měnit právě proto, že věci se vždycky dělaly špatně. Proto si myslím, že by instituce ve federální působnosti měly být financovány z rozpočtu federace.

Navrhuji tedy dva alternativní návrhy. Kapitoly 361, 364 a 365 z rozpočtu vypustit a zároveň po vypuštění těchto kapitol promítnout toto vypuštění do všech tabulek a dalších ustanovení rozpočtu. Federální rozpočet obsahuje více než 6 mld. rezerv, takže tyto instituce by jistě nezůstaly bez financí.

Můj druhý alternativní návrh zní: přejmenovat tyto kapitoly z ČSAV na Českou akademii věd ČSTV na Českou televizi a z Československého rozhlasu na Český rozhlas. A toto pojmenování opět promítnout do všech ustanovení a tabulek rozpočtu. Tímto zároveň bychom nezrušili federální vysílání, ani ČSAV, které mohou být - jak jsem se již zmínil - financovány z federálních rezerv. Dále navrhuji tyto změny v tabulce 15 na straně 1. Slova "Svaz ochránců přírody" nahradit slovy "ekologická sdružení a iniciativy" a slova "sdružení technických sportů v ČR" nahradit slovy "sportovně technická sdružení v ČR". Tento můj návrh navazuje na návrh ve společné zprávě a umožňuje také to, aby ve jmenovaných resortech nedostala dotace pouze jediná organizace, ale umožňuje ministerstvu, aby poskytlo finanční pomoc všem sdružením, která v dané oblasti působí. Děkuji.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Sedláčkovi, prosím poslance Loma, připraví se poslankyně Mazalová.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající, vážená Česká národní rado, vážená vládo, chci upřímně poděkovat panu ministru Špačkovi, že otevřeně upozornil na závažný problém nedostatku peněz na léky. Rozpočtovou položku na zásobování léky jako jednu z největších z celého rozpočtu vůbec považuji za celospolečenskou prioritu. Proto dovolte, abych se k tomuto problému vyslovil.

Vlivem známých politických i ekonomických faktorů, zrušením obchodních ujednání se zeměmi RVHP, které zabezpečovaly podstatnou část farmaceutické produkce, přechodem na platby v konvertibilní měně a jinými vlivy došlo ke krizi v zásobování léky. Zdaleka není překonána, spíše nadále trvá. Rozpočet na léky při maximálním tlaku má k dispozici 8 mld. Kčs. S rezervou 2 mld. činí celková částka 10 mld. Kčs.

Víme však už dnes, že to nebude stačit. Náklady na léky dosáhnou nejméně 13 mld. Kčs. Musíme započítat i vyšší inflační tržby a progresivní zvyšování cenových hladin. To je zárodek krize, která může během roku 1991 nastat. Prostě potřebujeme 3 mld. Kčs na doplnění předpokládaných rozpočtových nákladů a další finanční rezervu ve výši 2 - 3 mld. Kčs.

Dovolte velmi stručnou analýzu s poukazem na možná řešení. Ekonomika naší současné farmaceutické výroby je primitivní ekonomika, izolovaná stacionární společností, která je nucena si vše opatřovat sama nebo ve spolupráci od stejně zbídačených sousedních kmenů. Poukáži na několik rysů.

Za prvé v minulých letech nebyla rozpočtována dynamika farmaceutické výroby a nebyl zohledněn růst nákladů na výrobu léků, který by mohl dosáhnout až 40% výrobních nákladů. Proto se vývoj léků vyplácí i pro trh alespoň 50 mil. obyvatel.

Za druhé daň z obratu, kterou byla léčiva zatížena, dosahovala až 54%. Polovina rozpočtu se tedy znovu vrátila do ekonomického koloběhu. Pro příští období je rovněž daň z obratu neefektivně navrhována ve výši 22%, ačkoliv evropské státy mají tuto daň ve výši 6% a řada států má tuto daň nulovou. Pro nejbližší období ekonomické reformy by měla být daň z obratu u léků rovněž nulová.