Česká národní rada 1990 – 1992

Významným úkolem v oblasti ekologie je zabezpečení zdrojů pitné vody. Na tyto potřeby rezervujeme částku 1 miliardy Kčs, která bude rozdělena především do oblastí, kde tyto problémy jsou nejakutnější. Budeme poskytovat i dotace na pěstební činnost v lesích, ekonomickou újmu zemědělským organizacím a protiradonová opatření.

Z rozpočtů územních orgánů budou věnovány prostředky na budování čistíren odpadních vod, úpravu zelených ploch a další opatření.

Za další výraznou prioritu vláda považuje zlepšení bezpečnostní situace v ČR. Výdaje na tuto oblast dosahují částky 7 miliard Kčs a proti letošnímu roku se zvyšují o 34 %. Růst kriminality je alarmující a proto jsme zvýšili původně uvažované výdaje na policii. Počítáme s posílením policejního sboru o 2 000 mužů a se zlepšením jeho technické vybavenosti. Nelze připustit, aby vybavenost kriminálních živlů svou úrovní převyšovala technické možnosti policie.

Další významnou oblastí, na níž soustřeďujeme pozornost, je zdravotnictví. Pro rok 1992 je připraven nový způsob jeho financování. Finanční zdroje na krytí převážné části neinvestičních výdajů, hrazených dosud ze státního rozpočtu, budou napříště uvolňovány prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny. Potřeby této pojišťovny budou v roce 1992 uhrazeny z dotace ze státního rozpočtu v rámci výdajů vyčleněných na účely zdravotnictví. Nový způsob financování by měl vést k úspornějšímu hospodaření. Úspory zůstanou k dispozici zdravotnictví na řešení aktuálních potřeb. Zavedení pojistného principu by se mělo projevit zvýšením zainteresovanosti lékařů a současně i zlepšením úrovně zdravotní péče.

Na zdravotnictví se počítá pro příští rok s částkou 37,4 miliardy Kčs, což proti letošnímu roku znamená zvýšení o 12,3 %. Prostřednictvím ministerstva zdravotnictví a rozpočtů územních orgánů budou kryty neinvestiční výdaje na léčebny dlouhodobě nemocných, na lázně na předvolání, na hygienickou službu, na leteckou záchrannou službu, výdaje kojeneckých ústavů, ozdravoven, jeslí a dalších zařízení.

Naproti tomu Všeobecná zdravotní pojišťovna bude hradit výdaje na léčebnou péči poskytovanou nemocnicemi a ambulantní péči a lékárenskou službu.

Vláda věnuje mimořádnou pozornost otázce vzdělávání. Na neinvestiční potřeby školství vyčleňuje ve státním rozpočtu 35,3 miliard Kčs, což je proti upravenému rozpočtu letošního roku srovnatelně více o 14,2 % a včetně nových výdajů na učňovské školství, které máme zahrnuty zatím v rezervě, činí tempo celkově 19,3 miliard Kčs. Právě oblast učňovského školství považujeme za závažný problém. V důsledku změn na tomto úseku ztratily podniky zájem o výuku učňů. Proto ji musíme zabezpečit ze státních prostředků. Nepřipustíme, aby děti, které nebudou pokračovat ve studiu na středních školách, zůstaly tak říkajíc na ulici a byly odkázány na sociální záchrannou síť.

Největší část neinvestičních výdajů na společenskou spotřebu je určena na sociální zabezpečení. Pro rok 1992 počítáme pro toto odvětví s částkou 93 miliard. Vyčleněné prostředky kryjí zvýšení výdajů, důsledky úpravy důchodů, provedené v letošním roce, rozšíření počtu důchodců a uzákonění dávek sociální potřebnosti.

Na kulturu je v návrhu rozpočtu určena částka 5,1 miliarda Kčs. I přes výrazné zvýšení více než o 15 % musí jednotlivá kulturní zařízení usilovat o maximální hospodárnost, o co nejvynalézavější přizpůsobení se současné situaci a o zvýšení vlastních příjmů. Využít je třeba i nových forem alternativního financování, jako je například sponzorství. Návrh státního rozpočtu zabezpečuje pro ústředně řízené rozpočtové a příspěvkové organizace mzdový růst ve výši 29 % proti základně roku 1990.

Vedle komplexní bytové výstavby, která bude hrazena ze státních obligací, jsou v rozpočtu zabezpečeny 2 miliardy Kčs na některé specifické problémy bytové výstavby. Z těchto prostředků budou kryty výdaje na stavbu domů a byty pro důchodce a byty s pečovatelskou službou, na výdaje na opravu vad bytové výstavby, na úpravu rozvodu plynu a elektřiny. Počítá se i s podporou dokončování družstevní bytové výstavby.

Zvyšují se rozpočtové výdaje na státní správu. Pro centrální správu a územní orgány uvažujeme v příštím roce s celkovou částkou 7 miliard 700 miliónů Kčs, to je o 21 % více než v upraveném rozpočtu letošního roku. Důvodem je vznik nových, nebo budování nedávno vytvořených orgánů státní správy, bez nichž nemůže spolehlivě fungovat moderní stát a tržní mechanismus. Jde především o Úřad pro hospodářskou soutěž, územní finanční orgány, územní orgány ministerstva kontroly a živnostenské úřady. Nově budou vytvořeny inspekce životního prostředí.

V souvislosti se změnami v působnosti orgánů soudů a prokuratury a se zákonem o úpravách platů soudců, notářů a prokurátorů se podstatně zvyšují neinvestiční výdaje v resortu soudnictví a prokuratury.

Zvýšené potřeby budou ze značné části kryty zvýšením rozpočtových příjmů. Nové sazby soudních poplatků by měly přinést navíc cca 300 miliónů Kčs, poskytování živnostenských oprávnění podle našich odhadů 500 - 800 miliónů Kčs.

V první polovině roku 1992 chceme dobudovat soustavu územních finančních orgánů tak, aby byly schopny zabezpečit dokonalou správu státních příjmů a zabránit daňovým únikům. Vybavujeme finanční úřady potřebnou technikou, organizujeme školení nových pracovníků a vytváříme i další nezbytné předpoklady jejich účinného fungování. Náklady na finanční úřady se mnohonásobně vrátí. To dokazuje příklad prvního pololetí letošního roku, v němž provedly finanční úřady přesto, že ještě nejsou zcela dobudovány, více než 93 000 kontrol u daňových poplatníků a do konce září doměřily daně, včetně penále ve výši 933 miliónů Kčs, to znamená téměř jedné miliardy. Celkově vybraly finanční úřady do konce měsíce října více než 267 miliard Kčs daní a odvodů. Jestliže tedy by zlepšení daňové správy přineslo jen 1 % výnosu navíc, znamenalo by to téměř 2 miliardy 700 tisíc Kčs.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samostatný komplex problémů představuje rozpočtové hospodaření okresních úřadů a obcí. Rok 1991 proběhl ve znamení zásadních změn jejich příjmů a výdajů.

Dočasně byl upuštěn princip podílu obcí a okresních úřadů na vybraných příjmech státního rozpočtu republiky a nahrazen plnými dotacemi. V návaznosti na schválený zákon o státní správě a samosprávě ve školství byly z výdajů územních rozpočtů převedeny prostředky na střední školství do působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Územní rozpočty jsou navrhovány s vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši 68,8 miliardy korun. Rovněž v roce 1992 bude hospodaření okresních úřadů a obcí výrazně záviset na dotacích ze státního rozpočtu. Těmito dotacemi bude kryto asi 85% potřeb územních rozpočtů. Současný stav považujeme samozřejmě pouze za provizorium, protože závislost na dotacích snižuje zájem územních orgánů na tvorbě vlastních finančních zdrojů. Vláda si je vědoma nezbytnosti řešení v rámci nové realizace daňové soustavy od roku 1993.

Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s akciovou společností Interconsult a pracovní skupinou 14 odborníků z okresů vypracovalo novou metodu sestavování územních rozpočtů. Tato metoda byla dvakrát posuzována i rozpočtovým a kontrolním výborem ČNR a byla jím doporučena k využití. Na základě toho jsme již návrh rozpočtu na r. 1992 sestavovali novým způsobem. Potvrdily se předpokládané disproporce mezi okresy, které jsou postupně napravovány. Jednorázové a okamžité řešení samozřejmě by mohlo vážně narušit základní funkce některých oblastí, např. v okrese Teplice při použité této metody by došlo ke snížení výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací až o 20%.

V návrhu státního rozpočtu na r. 1992 jsme proto založili tendenci ke zmírňování rozdílů ve vybavování okresu finančními zdroji a v řešení budeme pokračovat až do úplného odstranění současných nerovností. Přitom počítáme s tím, že žádný okres nedostane v příštím roce méně prostředků než v roce letošním. V důsledku nové metody rozdělování dochází u některých okresů jen k nízkým nárůstům dotace. To se týká zejména severočeského regionu. Je však nutné vzít v úvahu, že okresy Severočeského kraje obdrží v průběhu roku další finanční prostředky na řešení ekologických problémů v částce 400 milionů korun.

Jmenovitě určené dotace na investiční výstavbu jsou rovněž vyšší než v jiných regionech. Naproti tomu při použití nové metody se dokázalo dřívějších podhodnocení moravských a slezských okresů. Celkový růst výdajů, včetně investic, činí v těchto okresech 19,9%, zatímco průměrný růst za celou republiku činí jen 14,8%. Samozřejmě si uvědomujeme, že napjatost mezi příjmy a výdaji v rámci celé rozpočtové soustavy neumožňuje plně pokrýt všechny potřeby územních rozpočtů. Podle současných možností však byly zabezpečeny nezbytné podmínky pro plnění rozhodujících funkcí okresních úřadů.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh státního rozpočtu ČR na r. 1992 je výsledkem složitých a v mnoha směrech dramatických jednání. I přes určité problémy napjatosti rozpočtových vztahů, při nevyjasnění kompetencí, se podařilo sestavit rozpočet, který dle našeho názoru zajišťuje řešení základních ekonomických a sociálních problémů v ČR. Vychází ze současného stupně poznání budoucího ekonomického vývoje i reálných možností české ekonomiky. Napravuje dřívější disproporce mezi dřívějšími rozpočty v rámci celé rozpočtové soustavy federace. Návrh státního rozpočtu vytváří předpoklady pro stimulaci podnikových aktivit a zajištění sociálních jistot obyvatelstva. Podporuje realizaci ekonomické reformy a působí na omezení inflačních tlaků v ekonomice. Jsou reálné předpoklady, že se stane účinným nástrojem transformačního procesu.

Jménem vlády ČR proto doporučuji, abyste předložený návrh státního rozpočtu na r. 1992 schválili. Děkuji vám za pozornost. Potlesk.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi za přednesenou zprávu a prosím nyní společného zpravodaje pana poslance Ivo Svobodu, aby se ujal slova.

Poslanec Ivo Svoboda: Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, vážení hosté. Už podruhé mám tu čest předstoupit před tuto sněmovnu jako sněmovní zpravodaj k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Nicméně si nemohu odpustit to, abych nezačal určitou kritikou do vlastních řad. Nechci tady hodnotit skutečnost, že na takto důležitý zákon, na jeho zpracování, si sněmovna vyhradila velmi krátký termín.

Chci se stručně zmínit o průběhu jednání zpravodajů výborů na zasedání nebo schůzi kontrolního a rozpočtového výboru, jehož cílem mělo být sestavení společné zprávy. V usnesení řady výborů, věcně dobrých usnesení, chyběla jména zpravodajů. Z některých výborů se zpravodajové vůbec nedostavili, a pokud se dostavili, byli to v řadě případů náhradníci. Dokonce jsem měl možnost osobně zde potkat kolegu, který ač byl určen v usnesení výboru jako zpravodaj ke kapitolám rozpočtu, které tento výbor zpracovával, byl zastoupen náhradníkem. Mám za to, že rozpočtový zákon, přesto že jsme o něm jednali v pátek, by si zasloužil ze strany poslanců více úcty už ve fázi přípravy plenárního zasedání.

Není to kritika bezúčelná, je to kritika účelová, neboť na tomto zasedání výboru se ukázalo, že přes navýšení zdrojů českého rozpočtu jako výsledku brněnské schůzky přetrvávají určité, byť ne zásadní rozpory mezi vládním návrhem a resorty. Nepřítomnost zpravodaje výborového pak samozřejmě neumožnila, abychom tyto rozpory vyřešili předem. Je možné, že některé z nich v důsledku této okolnosti přežijí až do jednání pléna a nebo se dostaly do společné zprávy. Prosím tedy kolegy, kteří budou vystupovat s pocitem, že něco z usnesení jejich výboru se nedostalo do společné zprávy, aby si napřed ověřili, jak byly zájmy jejich výborů personálně zastoupeny při jednání o společné zprávě.

Nicméně přejděme k meritu věci. Nechtěl bych opakovat fakta, která zde přednesl pan ministr. Chtěl bych jen zdůraznit některé body, které podle svého názoru považuji za důležité pro posouzení státního rozpočtu na rok 1992 jako celku.

Výchozí situace, za níž byl sestavován návrh státního rozpočtu je bezesporu velmi složitá. Vývoj státních příjmů a zejména příjmů daňových v posledních několika měsících ukazuje na určité protisměrné tendence. Zmíním se pouze o třech nejdůležitějších daních. Hlavní roli hraje daň obratová, kde během tohoto rozpočtového roku byly odhady výnosů modifikovány již dvakrát a pokaždé směrem dolů. Čili i tato, za obvyklých podmínek stabilní příjmová položka státního rozpočtu se nechová tak, jak bychom očekávali nebo nechová se tak, abychom její vývoj mohli použít jako naprosto pevný základ pro sestavení příjmové části.

Rovněž tak odvody ze zisku a daň ze zisku podniků a organizací vykazují průběžně sestupnou tendenci, nicméně návrh soustavy státních rozpočtů tuto skutečnost respektuje a pro příští rok plánuje podstatně nižší výnosy, než se dají očekávat letos.

Jistá stabilita se dá očekávat u odvodu z mezd a daně ze mzdy, jejichž vývoj je těsně provázán s vývojem inflace a odhady vycházejí z predikce inflačního trendu v příštím roce.

Tyto tři parametry a jejich dynamika budou samozřejmě v hlavní míře určovat start rozpočtového hospodaření v příštím rozpočtovém roce a jsou tedy i výchozí základnou pro to, zda uvažujeme s rozpočtovou soustavou jako deficitní, vyrovnanou, nebo přebytkovou.

Rovněž tak je složitá situace ve výdajích. Vstupní vyrovnanost celku výdajů určují zhruba tyto následující faktory: - nutnost restrikce sociálních výdajů, která je ovšem vázána na novelizaci řady federálních zákonů v oblasti sociální, zaměstnanosti a důchodového zabezpečení. - dále rozpočtová restrikce investiční činnosti. Reálný objem investic, obsažený v návrhu státního rozpočtu neposkytuje podle mého názoru záruku dostatečného impulsu pro povzbuzení poptávky. Zde však česká vláda navrhuje jisté možnosti posílení poptávky a nabízí nám v návrhu zákona hned dvě z nich a to přímou formu v § 3, to je dofinancování komplexní bytové výstavby formou dluhopisů, a nebo formu nepřímou v § 5, kde navrhuje použít část státních aktiv České republiky na významné posílení základního kapitálu Českomoravské záruční a rozvojové banky. Další mimorozpočtové projekty české vlády jsou dílem rozpracovány, dílem připraveny pro předložení tomuto parlamentu.

Domnívám se, že nadměrná investiční restrikce v příštím roce by mohla nepříznivě ovlivnit náběh konjunktury v letech dalších, zejména by měla negativní dopad do struktury našeho stavebnictví, které již nyní je velmi zasaženo odbytovou krizí. Je povinností vlády i tohoto parlamentu, abychom společně hledali cesty k rozšiřování investičního rámce české ekonomiky. Zde bych chtěl tedy vyzvednout jednu okolnost, která se, doufám, projeví velmi brzy a to je uzavření Asociační dohody s Evropskými společenstvími. Pokud jste měli čas přečíst si text této dohody, tak víte, že se odbourávají cla a ruší se některé kvóty a toto by mohla být část impulsu, který by mohl pomoci rozhýbat naši ekonomiku. Dalšími jevy, o kterých bych se ještě zmínil, je to, že se dále, byť nevýznamně, posílila role rozpočtu federálního v soustavě rozpočtů. To pouze konstatuji, nehodnotím. Co je ale závažnějšího, je to, že soustavy rozpočtů stále přerozdělují příliš vysoký podíl hrubého domácího produktu, což mimo jiné svědčí o tom, že přetrvává vysoké daňové zatížení všech subjektů naší ekonomiky.

Na závěr bych chtěl ještě velmi stručně několika větami popsat již zmíněnou metodiku sestavení rozpočtů okresních úřadů a obcí. Vláda české republiky podle usnesení, které jsme schválili těsně před rokem vypracovala dva modely objektivizace výdajové stránky rozpočtů okresních úřadů a obcí. Oba tyto modely byly projednány v příslušných výborech, výbory se shodly na jednom právě z těch dvou modelů jako vhodném pro současnou situaci. Je to model, který zpracovalo ministerstvo financí a doporučilo jej k použití. V tomto modelu se především kvalifikovaným způsobem zabezpečuje pokrytí základních potřeb okresů podle několika pečlivě zpracovaných empirických kritérií. Následně se zajistí další obtížně kvantifikovatelné potřeby okresů podle kritérií dodatkových a teprve po tomto očištění se sestavují rozvojové části rozpočtů okresu. Bude-li tento model, tak jak je navržen, přijat a prokáže-li svou životaschopnost, mohl by se stát v příštích letech významnou základnou - pro obohacení o autonomní financování - pro výraznou svébytnost obecních rozpočtů v příštích rozpočtových obdobích.

Tolik úvodem věcné části, nyní bych na závěr měl pouze několik připomínek k průběhu rozpravy. Tato sněmovna upravila proceduru projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu teprve včera a společná zpráva výborů, tak, jak ji máte na lavicích, nemůže tuto skutečnost, která se poněkud odlišuje od původního návrhu rozpočtového a kontrolního výboru, reflektovat. Zpráva je sestavena tak, že pozměňovací návrhy doporučené výbory jakožto pozměňovací návrhy k přílohám návrhu zákona jsou obsaženy v části I.A, formou doporučení vládě. Transformace této části společné zprávy do polohy ukládací je poměrně jednoduchá, jejím přesunutím na odpovídající místo, změnou nadpisu a změnou minulého času slovesa výkonného na čas přítomný. Ostatní pozměňovací návrhy k vlastnímu textu návrhu zákona o státním rozpočtu jsou koncentrovány v části II. a ty tedy byly připravovány i jako běžné pozměňovací návrhy a jsou tedy již v odpovídající formě.

Střední část společné zprávy, to je část II.B, C, D, je souhrnem připomínek výborů obecného charakteru, kterými se dílem požaduje po vládě určitá činnost převážně informační, dílem se navrhuje předsednictvu ČNR vytvoření orgánu pro kontrolu hospodaření finančními prostředky ČNR a dílem se přímo ukládá Kanceláři ČNR, aby předložila podrobný rozbor své rozpočtové kapitoly.

Tolik tedy ke struktuře.

Jinak k vlastnímu průběhu rozpravy bych jenom chtěl požádat kolegy, aby při hlasování o společné zprávě rozhodli o tom, že budeme projednávat návrh zákona ve znění společné zprávy a potom, pokud budou předkládat v rozpravě konkrétní pozměňovací návrhy, aby pokud možno jejich kostru předložili předkladateli a zpravodaji v písemné formě.

Závěrem jen ukončující formulace - doporučuji, abychom tento vládní návrh zákona s pozměňovacími návrhy tak, jak jsou obsaženy ve společné zprávě, včetně usnesení, schválili. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu zpravodajovi. Do rozpravy se zatím přihlásili pan poslanec Šimeček, pan poslanec Volák, pan poslanec Andrle, pan poslanec Homola, pan poslanec Bereza, pan poslanec Dudešek, pan poslanec Přikryl, pan poslanec Chromý, pan poslanec Kozel a pan poslanec Antonín Procházka. Dále paní poslankyně Kolářová.

Prosím teď pana poslance Šimečka a připraví se pan poslanec Volák.

Poslanec Josef Šimeček: vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, ctihodné kolegyně. Nerad útočím na vaše city. Konfederace politických vězňů od listopadu 1989 od sametové revoluce, od svého vzniku nedostala ani korunu, a přitom tone v dluzích za nájemné nebytových prostor, za teplo a světlo. Je nás asi 15 tisíc z původních 230 tisíc odsouzených za údajnou protistátní činnost, je to pouze 7 až 8 %. Jde převážně dnes již o lidi značně věkem a útrapami postižené, jímž konfederace poskytuje pomoc při řešení jejich problémů ve stáří. Členové platí ročně 60 korun příspěvků, přesto nárůstem cen nestačí. Požadujeme půl miliónu korun dotací.

Žádáme o přerozdělení z položky určené Matici slezské, kde se mi zdá částka šest a půl miliónu korun předimenzovaná tabulka 15 str. č. 1.

Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Šimečkovi, prosím pana poslance Voláka, připraví se pan poslanec Andrle.

Poslanec Stanislav Volák: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem Občanské demokratické strany k rozpočtu na rok 1992.