V téže tabulce pod heslem "ministerstvo
práce a sociálních věcí",
je pro tento účel pamatováno částkou
9,5 mil Kčs, což ve srovnání s dotacemi
poskytovanými např. naší nejbohatší
organizací, to jest odborům, je nepředstavitelně
smutné. Stačí dále srovnat dotace
poskytované tělovýchovným organizacím
nebo mládežnickým organizacím, které
rovněž budou říkat, že toho mají
málo, ale tady vynikne teprve základní dotační
disproporce.
Všechny mnou jmenované organizace mají buď
členské příspěvky, nebo si
mohou nějakým způsobem přivydělat.
U humanitárních organizací, které
nevydělávají, se však jedná pouze
o zajištění základních životních
potřeb. Navrhuji proto, aby byla přehodnocena tab.
č. 15, aby dotace pro organizace, poskytující
přímou humanitární pomoc a sdružující
zdravotně a tělesně postižené
občany byla zvýšena nejméně o
15 mil. Kčs.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk).
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Procházkovi, nyní
bychom udělali desetiminutovou přestávku,
po které budeme začínat diskusním
příspěvkem paní poslankyně
Kolářové. Sejdeme se tedy tady přesně
v 11,13 hod.
(Jednání přerušeno).
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Prosím pány poslance a paní poslankyně,
kteří se zdržují na chodbě, aby
se laskavě dostavili do sněmovny. Paní poslankyni
Kolářovou prosím, aby se ujala slova, i když
bude handicapována tím, že bude hovořit
před prázdnou sněmovnou, ale věřím,
že si s tím poradí.
Poslankyně Daniela Kolářová:
Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo, vážená
poloprázdná sněmovno, chtěla bych
připomenout jednu interpelaci skupiny poslanců České
národní rady z července 1991, která
se týkala katastrofální situace v oblasti
památkové péče, úniku uměleckých
předmětů přes hranice atd. Na základě
této interpelace vznikla koordinační komise
při Úřadu české vlády,
kterou inicioval pan místopředseda prof. Lukeš,
a došla k závěru, že je potřeba
příslušné orgány ministerstva
kultury a ministerstva vnitra vybavit takovou počítačovou
technikou, jako jednorázovou položkou, která
by zajistila registraci u příslušných
okresních úřadů v regionech a na celnicích,
aby památky registrovala a zamezila tak jejich vývozu
přes hranice. Je to v podstatě kriminální
činnost.
V tomto smyslu tato koordinační rada pro bezpečnost
a ochranu movitých kulturních památek a uměleckých
předmětů navrhuje, aby ze společné
zprávy z kapitoly "Společná pokladní
správa", kde navrhujeme v podstatě vyčlenit
nebo vrátit do této kapitoly prostředky vyčleněné
na nezávislé televizní a rozhlasové
vysílání, tato koordinační
rada žádá o částku 40 miliónů
korun, z čehož 28,5 miliónu by šlo na
účelové vybavení na ministerstvo kultury,
na jeho příslušné složky, a zbývajících
11 miliónů bychom pro tuto oblast věnovali
pro ministerstvo kultury pro totéž vybavení
a návazné počítačové
systémy. To je návrh číslo jedna.
Druhý návrh se týká usnesení
české vlády č. 307 k souboru opatření
ke snížení kritické situace ochrany
sbírek, expozic a depozitářů muzeí,
galerií a památkových objektů České
republiky. Z tohoto usnesení vzešel návrh,
který měl být zapracovaný v rozpočtu
ČR na tento rok ve výši 80 miliónů
na vybavení zabezpečovacím zařízením
pro muzea, galerie atd. Jakýmsi nedopatřením
se stalo, že tato položka na zabezpečovací
systémy z kapitoly kultury vypadla a já bych se
zeptala pana ministra, jakým způsobem bychom mohli
tuto položku vrátit do rozpočtu, protože
jak první, tak druhý návrh jsou návazná
opatření a jedno bez druhého nemá
smysl.
Třetí návrh je technického rázu,
netýká se číselných položek.
Je to návrh, který vzešel po zkušenostech
s loňským rozpočtem a ze zkušeností
zastupitelstev, jakým způsobem s rozpočtovými
položkami zdravotnictví, školství, sociálními
položkami a také položkami na kulturu, které
my tady pracně připomínkujeme, vypracováváme,
a když přijdou do okresních rozpočtů,
do okresních shromážděních, jsou
rozděleny úplně jinak a v mnoha případech
právě v těchto nevýrobních
resortech nedocházejí v plné výši
tam, kam jsou sněmovnou směrovány.
Proto navrhuji dva způsoby - buď přímý,
kdy rozpočet stanoví účelově
vázanou dotaci okresním úřadům
na oblast zdravotnictví, školství, kultury
a sociální oblast. A nebo jako druhý způsob
nepřímý - kdy rozpočet stanoví
povinnost okresnímu úřadu finanční
prostředky původně určené pro
oblast kultury, školství, zdravotnictví a sociální
sféry, ale pro ně nepoužité, vrátit
příslušným ministerstvům k přerozdělení
pro řešení nejožehavějších
problémů této sféry celé České
republiky.
Jako poslední bod - je to více méně
návrh do budoucna. Jsem povinna říci jako
poslanec za Prahu, že při schůzce s našim
velkým magistrátem padaly veliké žaly
a bolesti neřešené rozpočtem na tento
rok i pro Prahu. Zároveň tam padl jeden důležitý
konstruktivní podnětný nápad, který
bych ráda sněmovně tlumočila. Stalo
se, že do zákona o hlavním městě
Praze jsme tuším nedali nebo není tam zakotvena
formulace, že Praha je hlavní město České
republiky, ale je také federálním městem,
protože na jejím území sídlí
mnoho federálních orgánů a organizací.
Myslíme si, že tak jak tato vláda a sněmovna
odstartovala zákon o majetku obcí, bylo by dobré,
vypracovat zákon o majetku republiky a federace. Domníváme
se totiž, že federální orgány,
které sídlí na území Prahy,
by měly napříště přispívat
do rozpočtu Prahy, hlavně na její ekologické
a dopravní systémy.
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Kolářové,
prosím paní poslankyni Vorlovou, připraví
se pan poslanec Holomek.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážení ministři, chci
vystoupit ve třech věcech.
Za prvé v návaznosti na dopravní problematiku,
kterou zde otevřel pan poslanec Chromý. Možná,
že mnozí z vás včera v televizi nebo
v jiných sdělovacích prostředcích
viděli, že státné dráha ČSD
chystá citelné omezení svých tratí.
Má se to v příštím roce týkat
20 % tratí. Vím, že je to v kompetenci Federálního
shromáždění a federální
vlády, přesto si však myslím, že
je to třeba dělat v souvislosti s celkovou
hromadnou dopravou, i s ČSAD.
Tyto tratě jsou na území také České
republiky a mělo by nás to tudíž
zajímat. Navrhuji, abychom podali na Federální
shromáždění iniciativu, udělat
celkovou koncepci hromadné dopravy, a to se spravedlivými
výchozími podmínkami pro všechny druhy.
Státní dráhy, jsou totiž povinny udržovat
tratě, což ovlivňuje výsledek ekonomického
hodnocení. V ČSAD je údržba silnic
v jiné položce, takže jim to nejde k tíži
při vyhodnocování.
Druhá věc se týká § 3 zákona
o státním rozpočtu ČR, kde ČR
může vydat v průběhu roku 1992 státní
dluhopisy ve výši 8,7 mld Kčs. Společná
zpráva dává pozměňovací
návrh, aby se za tato slova vložila slova "na
dofinancování komplexní bytové výstavby".
Vím, vážení páni poslanci, že
člověk, který není přímo
z oboru stavebnictví, si pod slovy komplexní bytová
výstavba moc nepředstaví. Proto bych vám
k tomu chtěla říci několik slov.
V rámci pojmu "komplexní bytová výstavba"
je zdůrazněna bytová výstavba. Všude
tam, kde se stavělo nějaké sídliště,
tzn. byty ve velkém množství, byla doplněna
občanská vybavenost. Podle toho, jak bylo sídliště
velké, šlo občanské vybavení
do hloubky nebo do šířky. Základním
občanským vybavením byly školy, obchody,
zdravotní zařízení. Finance, které
mají být získány 8,7 miliardami, se
mají týkat pouze těchto komplexů,
tj. tam, kde byly především stavěny
byty. Tam, kde byla občanská vybavenost rozestavěna
mimo tyto velké sídlištní celky tam
to šlo z účelových prostředků.
Proto se těchto 8,7 mld nevztahuje na tyto rozestavěné
věci.
Přimlouvám se tedy, abychom tato slova "na
dofinancování komplexní bytové výstavby"
doplnili ještě slovy "a na dofinancování
základních škol rozestavěných
v obcích mimo KBV! Dosavadní rozpočet počítá
s dostavbou těchto věcí z okresních
rozpočtů, ale víme, jak jsou okresní
rozpočty napjaty, že by tam zřejmě nedošlo
k uspokojivému a rychlému dostavění,
čímž by vznikaly další škody.
Nechci zpochybňovat dofinancování KBV, myslím
však, že v tom velkém celku jsou mnohé
věci, které by se daly řešit jinak,
třeba privatizací ještě před
dostavěním. U škol ale privatizovat lze těžko,
a proto bychom se je měli snažit dostavět.
Něco jiného je u občanského vybavení,
jako jsou kulturní zařízení nebo obchody,
tam to lze zprivatizovat a dostavět jinou formou.
Za třetí jsem se chtěla připojit k
paní poslankyni Kolářové, která
žádá rozdělení 100 mil. Kčs
z kapitoly 398 - Všeobecná pokladní správa
- 40 mil. pro ochranu starožitností. Moje nedávná
interpelace se týkala podobné oblasti, a proto to
velmi podporuji. Navrhuji však, aby zbývajících
60 mil. nebylo převedeno čistě do rezervy,
ale aby bylo dáno ministerstvu kultury na záchranu
architektonických památek. Nemyslím to takhle
neadresně, chtěla bych tento návrh zpřesnit.
Možná vám s ním budu připadat
směšná, protože to třeba směšně
zní - mám na mysli opravu střech architektonických
památek.
Ten, kdo je odborníkem ve stavebnictví, tak ví,
že to není zcela nesystémové, že
opravdu záchrana spočívá v tom, že
se památka překryje střechou. Pak může
klidně pár let odpočívat, buď
až se seženou finanční prostředky,
nebo až se sežene nějaký investor, třeba
ne státní. Když jsem se s tím svěřila
panu ministru Uhdemu, řekl: "Bylo by to výborné,
my bychom to uměli rozdělit zájemcům,
ale sněmovna vám to nepřijme.". Proto
znovu apeluji na váš rozum, abyste dali aspoň
jednou na úsudek odborníka, že střecha
je opravdu to nejdůležitější, to
první, co můžeme udělat.
Zahraniční sponzoři, když chtějí
dávat peníze na památky, chtějí
vědět, na kterou památku to konkrétně
dají, chtějí vidět výsledek,
chtějí ji vidět oprášenou, vyzdobenou,
chtějí se prezentovat, že na něco přispěli.
Stejně tak to dělal komunistický systém
- vybíral jednotlivé bonbónky a opravoval
je. Ale když se podíváte na naše města,
v jakém jsou stavu, každá obec by potřebovala
aspoň několik střech záplatovat, aby
se neničily fresky a zařízení uvnitř!
Obyčejně se z tohoto místa citují
všelijací významní politikové
a myslitelé. Mně při této příležitosti
napadla dětská říkanka, dovolte, abych
vám z ní kousek řekla: "V střeše
byla díra, váhal sedlák Jíra přinésti
pár došků, zacpati to trošku.". Konec
zní: "V noci přišly mraky, přišla
bouře taky, přišla bouře v spěchu,
odnesla mu střechu. A co nastal zmatek, odnesla
i statek.".
Děkuji.
/Potlesk./
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Správně podle pořadí má
nyní vystoupit pan poslanec Hájek, kterému
se omlouvám, po něm pan poslanec Holomek.
Poslanec Jiří Hájek: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážení kolegové, dovolte
mi, abych přednesl stanovisko klubu KSČM. Rozpočtová
situace letošního roku je značně odlišná
od situace při schvalování rozpočtu
na rok 1991. V čem a proč hovoříme
o zásadní kvalitativní změně
výchozí rozpočtové situace?
První ostrý reformní krok nás dovedl
na nižší rovnovážné podlaží,
než ekonomičtí autoři scénáře
předpokládali. Navíc tato zdánlivá
rovnováha je pouze rovnováha z vnějšího
makroekonomického pohledu, nemá žádné
vnitřní stabilizační či pojistné
mechanismy a co je nejzávažnější,
absentují zatím sebemenší krystalizační
jádra vzniku nových zdravých tržních
a sociálních struktur. A tak rozpočet, jak
je předložen, klade spíše nové
otázky, než aby na otázky již vyslovené
odpovídal.
Abstrahujeme-li od různých kouřových
clon, (např. přerozdělování
5 miliard Kčs) i "šidítek" (např.
čerpání výdajů na jednoho občana
republiky) zůstává obnažen hlavní
problém ztráta schopnosti ekonomiky zabezpečit
minimálně akceptační úroveň
příjmů. To je první otázka,
kterou neklademe my, ale klade ji předložený
návrh rozpočtu, a na kterou by měli příslušný
místopředseda vlády a ekonomičtí
ministři odpovědět.
Jaké závěry vyvodili z chybných odhadů
ekonomických pohybů v roce 1991 a na jakých
konkrétních opatřeních a věcných
řešeních je postavena prognóza tohoto
vývoje 1992? Kdo je odpovědný za situaci,
pokud bude vše řádově jinak? Dovolte
několik konstatací:
1. Podle našeho názoru prostou extrapolací
trendu posledního čtvrtletí i charakteru
další transformace jsou uvažované všechny
hlavní daňové příjmy nereálné.
2. Rozpočet je založen na celé řadě
sociálních škrtů na úrovni Federálního
shromáždění. Jaká bude jeho stabilita,
když tyto výdaje nebudou sníženy (cca
13 miliard Kčs).
3. Rozpočet nepočítá s dnes již
téměř reálným vysokým
schodkem letošního rozpočtového hospodaření.
Odhad byl 0 - 7 miliard Kčs, zřejmě půjde
i za tuto hranici.
4. Celý rozpočet je výdajově postaven
pod úroveň prognózované inflace, to
znamená kromě věcných selektivních
škrtů i plošné krácení
ve všech odvětvích. Netvrdíme, že
tam nejsou některé výdaje nehospodárné.
To je však potřebné řešit také
stimulací a ne pouze restrikcí.
Vážená sněmovno, předložený
rozpočet je skutečně vyrovnaný, optický
a numerický. Nikoliv však reálně. Pokud
by však měl mít nějaký přívlastek,
pak zřejmě a nejspíše "asociální",
ale i "antitržní". Za nepřijatelnou
považujeme i tu skutečnost, že zde není
pamatováno na důchodce žádnými
prostředky na valorizaci. Přitom životní
náklady této skupiny lidí vzrostly již
v tomto roce o 50 %. Lze dále očekávat růst
cen, potravin, energií, nájemného, dopravy,
konečně hovořil zde o tom pan poslanec Chutný.
V rozpočtu se škrtá dotace 1,8 miliard
Kčs. Chabé rozpočtové impulsy, včetně
daňového systému a daňových
sazeb nemotivují podnikatelské subjekty k rozvoji,
ale ke spekulacím. Nové pracovní příležitosti
vznikají téměř výhradně
v oblasti státní správy, včetně
prudkého růstu nákladů a právě
v této oblasti by naopak slušela větší
střídmost.
Jediné, co lze ocenit, je větší transparentnost
přerozdělovacích procesů mezi hlavními
rozpočtovými subjekty celé rozpočtové
soustavy a použitá nová objektivizace výdajů
do regionů. To je však spíše záležitost
formy než vlastního obsahu. Proto návrh státního
rozpočtu České republiky na rok 1992 nepodpoříme.
(Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Hájkovi a prosím
pana poslance Holomka. Připraví se pan poslanec
Zajíček.
Poslanec Karel Holomek: Vážená paní
předsedkyně, vážená vládo,
milé kolegyně, milí kolegové, můj
příspěvek směřuje ke společné
zprávě a to ke kapitole 334 týkající
se ministerstva kultury České republiky, kde je
řečeno: "Aby byl snížen objem dotací
pro rómská sdružení na 0 korun a prostředky
převedeny do kapitoly 398 - "Všeobecná
pokladní správa" - jako účelovou
rezervu pro občanská sdružení."
Dovedu si představit, jaké úvahy k tomuto
rozhodnutí zpravodaje vedly. Nejsem však přesvědčen,
že toto rozhodnutí v tomto grémiu, bylo většinové
a domnívám se, že bylo výsledkem nedostatečných
informací, které byly k dispozici. Chci se držet
faktů.
Pravděpodobně k tomuto rozhodnutí přispěla
kontrola ministerstva financí, týkající
se hospodaření rómských sdružení,
která nedopadla příliš dobře.
Připouštím. Přesto však musím
konstatovat, že z 18 kontrolovaných organizací
12 organizací dopadlo bez závad a nebo se závadami,
které jsou omluvitelné. To za prvé.
Za druhé. Je třeba říci, že iniciativu
k nápravným opatřením projevili Rómové
sami, sami na tyto nedostatky upozornili a byli to oni, kteří
vlastně prostřednictvím předsednictva
ČNR vyvolali tuto kontrolu. Rád bych tedy zdůraznil,
že i v tomto prostředí, v této komunitě,
je dosti samosprávných sil.
Za třetí: Většina rómských
organizací a i Rómů samotných, kteří
nejsou organizováni z jakýchkoliv důvodů
jinde, se od tohoto pochybného způsobu využití
finančních prostředků distancuje.
Přispělo to, a já si myslím, že
to není bezvýznamné, i k jakémusi
očistnému procesu, který probíhal
ve dvou směrech: v tom, že autorita osobností
v minulosti a přítomnosti zdiskreditovaných,
byla tímto způsobem vážně ohrožena,
což přispívá ke zlepšení
situace: osoby, které se naopak nezdiskreditovaly si uchovávají
morální kredit a autoritu a to sehrává
také velkou roli.
Ukázalo se, že princip činností jakýchkoliv
organizací, i rómských, nelze založit
na pochybných způsobech jednání.
Za čtvrté bych rád řekl, že smysl
a účel státní dotace pro občanská
sdružení spočívá nejen v realizaci
opatření státu v různých oblastech
prostřednictvím těchto sdružení,
čili v jakési prodloužené ruce státu,
nýbrž také posiluje občanský,
samosprávný přístup občanů
k věcem veřejným. Je třeba říci,
že toto je také jeden ze závažných
bodů programů, zcela zásadních v řešení
koncepce problematiky Rómů, která byla na
půdě ČNR přijata, předsednictvem
doporučena vládě k řešení
a vláda již k této problematice zaujala postoj
tím, že vyslovila zásady, které rovněž
budou na půdě ČNR jistě diskutovány.
Jedním z těchto zásadních opatření
je vytvářet právě u Rómů
samotných princip občanství na jedné
straně a na druhé straně uchovávat
jim možnost identity. Není pochyb o tom, že občanská
rómská sdružení v tomto směru
sehrávají a mohou sehrát důležitou
roli.
Rád bych řekl, že návrh společné
zprávy tento princip nepodloženým způsobem
maří. I rozpočet je jeden ze zákonů,
který není pouze hrou strohých a suchých
čísel, ale který také prosazuje jakási
společenská opatření a který
nemůže směřovat proti usnesením,
která byla na této půdě již dříve
přijata.
Za páté mi dovolte konstatovat, že i jiné
občanské organizace si počínaly podobným
nedokonalým způsobem a přesto dotace v tomto
směru není žádným způsobem
zpochybněna.
Za šesté: Jestliže někdo vznáší
argumentaci, že je třeba do této systematiky
vnést stejné zásady, jaké jsou přijaty
na půdě Slovenské republiky, pak pravím,
že to není argument dostatečně pádný.
Neboť problémy Slovenska, zejména problematiky
rómské, jsou zcela zásadní a nepoměřitelné,
a proto i přístupy mohou být zcela jiné.
Za sedmé mi dovolte konstatovat, že i pravidla vytvořená
pro hospodaření s finančními prostředky
ministerstva financí ČR byla nedokonalá a
umožňovala velmi široký, volný
výklad, který bezpochyby přispěl k
takovému způsobu počínání
rómských organizací. Rád bych řekl,
že tato věc je v podstatě nezpracovaná,
metodika, která bude vypracována, bude dokonalejší
a takovýto přístup již neumožní.
Za osmé mi dovolte naposledy konstatovat, zda je možno
vyjmout v tomto ranku ministerstva kultury - kde jsou jmenovány
všechny národnosti, všechna sdružení
Němců, Poláků, Slezanů, Ukrajinců
a nevím koho ještě - Rómy a postavit
je mimo tuto skupinu, do jisté míry i mimo společnost,
na okraj společnosti. Domnívám se, že
to je naprosto nepřijatelný a nemožný
způsob tohoto řešení. Domnívám
se, že to není ani vaším úmyslem.
Ze všech těchto důvodů, které
jsem si dovolil přednést k vaší úvaze,
navrhuji, aby ono citované usnesení společné
zprávy zpravodajů bylo vyškrtnuto.