Zároveň bych vás chtěla upozornit
na to, že země je jen větší region.
Nebojme se slova region. Region rovná se území,
nějaký územní celek. Zákon
o regionální politice vůbec nemusí
být zákon o regionálním zřízení
v užším slova smyslu. Zákon o regionální
politice je zákon o politice v rámci určitých
územních celků a mezi jednotlivými
územními celky. Z toho důvodu tyto dva zákony
souvisejí, a proto si myslím, že by měly
být projednávány co nejdříve,
tedy v únoru a zároveň.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Marvanové. Do rozpravy se přihlásil
pan poslanec Zeman, připraví se pan poslanec Bělehrádek.
Poslanec Vladimír Zeman: Vážená
sněmovno, jsem opravdu vždy smutný z toho,
že se naše jednání o zemské samosprávě
vždy zadrhne a že dobrá vůle chybí
právě lidem pravé vůle.
Je paradoxní, že nejen v této otázce
se pravicoví politici chovají jako typičtí
levičáci. Nepochopitelně chtějí
fixovat tuhý centralismus a to, co přinesly sovětské
tanky v roce 1968. Jsem přesvědčen, že
problém zemské samosprávy vyřešíme
do konce našeho mandátu. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Zemanovi, slovo uděluji panu poslanci Bělehrádkovi.
Poslanec Stanislav Bělehrádek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
domnívám se, že by bylo velice špatné,
abychom zaváděli emoce do našeho jednání.
Je třeba, abychom jednali věcně a konstruktivně,
abychom věděli, co vlastně chceme.
Je zcela jasné, že bychom měli uvažovat
nad tím, zda zákon o samosprávném
zemském zřízení budeme chtít
projednat na březnovém zasedání. Souhlasím
s paní kolegyní Marvanovou, že bude vhodné,
když bude projednán současně zákon
o regionální politice, protože tyto zákony
mohou na sebe navazovat. Byl bych velice nerad, kdybychom tady
předjímali, jak zákon o samosprávném
zemském zřízení bude vůbec
vypadat. Na to jsme tady přece my, poslanci, abychom rozhodli,
zda se nám vládní návrh líbí
nebo nelíbí, zda v něm budeme chtít
nějaké změny nebo nebudeme chtít žádné
změny. Proto nepředbíhejme, diskutujme některé
otázky, které tady byly položeny, až bude
tento zákon předložen, a v současné
době se zabývejme tím, jak bude vypadat usnesení
k přerušenému bodu jednání.
Podporoval bych stanovisko, že usnesení by mělo
být tak, jak bylo předloženo výborem
pro územní správu a národnosti, a
aby bylo doplněno o dodatek paní kolegyně
Marvanové, že zákon o regionální
politice by měl být také současně
projednán.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bělehrádkovi. Protože se nikdo
do rozpravy nehlásí, končím rozpravu
a prosím pana společného zpravodaje, aby
nám sdělil, zdali je schopen v tuto chvíli
zahrnout připomínky do návrhu usnesení.
(Zpravodaj poslanec Hrazdíra: Ano.) Pane poslanče,
máte tedy slovo.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Snad by měl
ještě dostat slovo zástupce vlády, protože
pokud se týká ustanovení zákona a
podle dopisu, který dostala paní předsedkyně
- je to dopis z 15. ledna 1992 - o legislativních úkolech
ČR na první pololetí se počítá,
že návrh zákona bude předložen
až v měsíci červnu. Je tedy třeba,
aby se k tomu vyjádřil přítomný
zástupce vlády.
Ministr vnitra Tomáš Sokol: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, mé vyjádření
k této věci bude velmi obtížné.
Obávám se, že legislativa nebude k tomuto termínu
schopna kvalitně návrh připravit, protože
má i své omezené kapacity. Nicméně
bude-li to uloženo, bude se o to ministerstvo vnitra snažit.
Nic více k tomu nemohu říci. Je to záležitost
toho, že se na legislativu dá naložit určité
množství úkolů, ale více už
nic. Není to tedy otázka nějakého
záměru nebo politiky, ale kapacitních možností,
které resort má.
Poslanec Antonín Hrazdíra: V tom případě
jde o dva pozměňovací návrhy, které
zazněly v diskusi. Návrh paní poslankyně
Marvanové, která doporučuje, aby usnesení
bodu číslo jedna znělo - Česká
národní rada bere na vědomí harmonogram
postupu legislativních prací pro realizaci koncepce
místní správy v ČR obsažený
v příloze vlády ČR č. 292 ze
dne 21. 8. 1991.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dám
o tomto pozměňovacím návrhu hlasovat.
Kdo s ním souhlasí, ať zvedne ruku. (Hlasuje
se.) 76
Kdo je proti? 3
Kdo se zdržel hlasování? 31
Návrh byl přijat.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Druhý návrh
paní poslankyně Marvanové - doplnit usnesení
v bodu IV, první odstavec - žádá vládu
České republiky, aby návrh zákona
o zemské samosprávě a návrh zákona
o regionální politice byly předloženy
České národní radě nejpozději
do 20. února 1992.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dávám
hlasovat.
Kdo je pro, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 85
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 31
Pozměňovací návrh byl přijat.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Ještě
se zde objevily dva pozměňovací návrhy,
poslanec Nerad hovořil o tom, že by bylo vhodné,
aby byl také připraven zákon o profilu státního
úředníka. Beru toto jeho sdělení
jako připomínku a nikoli jako pozměňovací
návrh. Je to tak, pane poslanče? (Není přítomen.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Není
přítomen, ale zdá se, že sněmovna
tomu rozuměla obdobně.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Stejně
tak pohlížíme na připomínku pana
poslance Stibice ve věci přípravy volebního
zákona buď do moravskoslezského nebo moravského
a slezského sněmu s volbami do parlamentu. Je to
tak, pane poslanče? (Poslanec Stibic: Ano.)
Dalších připomínek a doplňovacích
návrhů k usnesení nebylo. Bylo by tedy vhodné
hlasovat nyní o usnesení, snad o jednotlivých
bodech.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Je někdo
proti tomuto návrhu? (Nikdo se nehlásil.) Budeme
tedy hlasovat o jednotlivých bodech.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Bod číslo
jedna: Česká národní rada bere na
vědomí harmonogram postupu legislativních
prací pro realizaci koncepce místní správy
v České republice, obsažený v příloze
usnesení vlády ČR. Tento odstavec byl již
odsouhlasen poměrem 76 hlasů pro.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Souhlasím
a můžeme přikročit k dalšímu
odstavci.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Druhý odstavec:
Česká národní rada konstatuje, že
informace předsedy vlády ČR Petra Pitharta
o koncepci místní správy v ČR neposkytla
ČNR úplný rozbor všech aspektů,
z nichž bude vycházet vlastní legislativní
úprava.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí,
ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) 112
Kdo je proti? 1
Návrh byl přijat.
Poslance Antonín Hrazdíra: Třetí
odstavec: Česká národní rada předpokládá,
že připravované novely zákonů
budou obsahově vycházet z usnesení ČNR
č. 105 ze dne 14. 2. 1991, číslo 150 ze dne
26. 4. 1991 a číslo 174 ze dne 23. 5. 1991.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) 111
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Pokud se týká
odstavce 4, byla první odrážka již odsouhlasena
sněmovnou počtem 85 hlasů.
Druhá odrážka - ostatní příslušné
legislativní návrhy, aby byly předloženy
ČNR nejpozději do 20. března 1992 tak, aby
je Česká národní rada mohla projednat
ve své dubnové schůzi, která by se
měla uskutečnit nejdříve ve dnech
22. - 24. dubna 1992.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
ruku. (Hlasuje se.) 115
Kdo je proti? 1
Návrh byl přijat.
Poslanec Antonín Hrazdíra: K bodu IV. důvodové
zprávy, aby ke všem legislativním návrhům
obsahovaly výsledky připomínkového
řízení.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dávám
i o tomto bodu hlasovat.
Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. 114
Kdo je proti? 2
Takže i tento návrh byl přijat.
Pane společný zpravodaji, děkuji Vám.
Domnívám se, že tím jsme ukončili
projednávání tohoto bodu a budeme pokračovat
bodem č. XIII, kterým je
Slova se ujme pan ministr Špaček, kterého prosím
o poskytnutí základních informací.
Ministr financí Karel Špaček: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
dovolte mi, abych vás seznámil s předběžnými
výsledky rozpočtového hospodaření
České republiky v roce 1991.
Těmito předběžnými výsledky
se na svém zasedání 13. ledna již zabývala
Finanční rada a považuji za účelné,
abyste věděli, jakým způsobem Finanční
rada celkové výsledky hospodaření
celé rozpočtové soustavy federace hodnotila.
Prohlášení Finanční rady v této
věci zní takto:
"Finanční rada se na svém zasedání
dne 13. ledna 1992 zabývala předběžnými
výsledky rozpočtového hospodaření
v roce 1991 především z hlediska účinnosti
finanční a rozpočtové politiky v průběhu
celého uplynulého roku.
V této souvislosti konstatovala, že ve svém
celku působila tato politika pozitivně jako účinný
nástroj makroekonomické regulace, v souladu se záměry
ekonomické reformy. Dařilo se brzdit inflační
vývoj, řešit sociální dopady
a vytvářet podmínky pro transformaci ekonomiky
přesto, že vnější ekonomické
vlivy působily negativně výrazněji,
než se předpokládalo.
Finanční rada však současně velmi
kriticky hodnotila vývoj rozpočtového hospodaření
v závěru roku, kdy došlo ke zlomu ve výsledcích
rozpočtů, zejména v důsledku zrychlení
vývoje rozpočtových výdajů,
které neodpovídalo vývoji příjmů
a na které rozpočtová politika dostatečně
účinně nezareagovala. I přes opatření,
která přijaly jednotlivé vlády k regulaci
výdajů, se nepříznivý vývoj
v prosinci nepodařilo zvrátit.
Kromě přežívajících stereotypů
v rozpočtovém chování organizací
koncem roku a autonomnosti ve vývoji značné
části výdajů, bylo to způsobeno
nízkou účinností kontrolních
a regulačních mechanismů zabudovaných
v celém systému rozpočtového hospodaření.
Svůj podíl na tomto stavu však má i
malá účinnost koordinační funkce
Finanční rady, jejíž postavení
a působnost je nezbytné výrazněji
posílit.
Na základě konečných výsledků
státních rozpočtů bude zpracována
podrobná analýza příčin nesplnění
rozpočtových záměrů, jejíž
výsledky budou předloženy vládám
a zákonodárným sborům v rámci
projednávání státních závěrečných
účtů.
Dosavadní průběh tzv. dodatkového
období, v němž ještě dobíhají
některé rozpočtové příjmy
a výdaje týkající se roku 1991 a které
bude účetně uzavřeno k 15. lednu 1992,
naznačuje, že konečné výsledky
rozpočtového hospodaření za minulý
rok budou pravděpodobně příznivější,
než bylo dosud vykázáno.
Finanční rada rovněž přijala
některá opatření, která by
měla zabránit opakování vývoje
z konce roku 1991. Jde zejména o zajištění
operativnější regulace rozpočtových
výdajů ve vztahu k vývoji rozpočtových
příjmů v průběhu roku a zdokonalení
a zrychlení informací o plnění státních
rozpočtů.
Dále konstatovala, že je nezbytné v rámci
zákonodárství ČSFR jasně vymezit
úlohu a funkce Finanční rady při koordinaci
finanční a rozpočtové politiky."
Potud usnesení Finanční rady, které,
jak vidíte, v podstatě celkové rozpočtové
hospodaření za celý rok hodnotí pozitivně
a kritizuje vývoj na konci roku. K tomu se vrátím
ve svém dalším výkladu.
Nyní vám řeknu cifry hospodaření
státního rozpočtu České republiky.
Jde o cifry předběžné, ale předpokládám,
že vám poskytnou přibližný obrázek
o vývoji rozpočtového hospodaření
republiky.
K 15. lednu činil pokladní schodek 14,8 mld. Kčs.
Do 31. ledna budou ještě zúčtovány
některé další příjmy státního
rozpočtu. Jde o mimořádný odvod volných
zdrojů podniku Transgas 1,2 mld. a 40ti procentní
podíl na odvodu ze zisku bank, tj. 900 mil. Kčs.
Tyto prostředky jsme už obdrželi.
Takže ve státním závěrečném
účtu za rok 1991, který se takto uzavře,
bude položka schodku ve výši 12,7 mld. Kčs.
Při finančním vypořádání
dojde ke snížení tohoto schodku o částku
odložených odvodů z objemu mezd u zemědělských
organizací. Tato částka bude odvedená
do 15. února, což sníží schodek
o 3,3 mld.
Celkový ekonomický výsledek ústředního
rozpočtu tedy bude činit 9,4 mld.
Pokud jde o celkový ekonomický výsledek rozpočtové
soustavy ČR, je třeba vzít v úvahu
přebytek místních rozpočtů,
tzn. územních rozpočtů, který
činí 4,8 mld. Čili celkový úhrnný
výsledek rozpočtové soustavy ČR bude
ekonomicky činit podle našich předpokladů
a podle předběžných cifer 4,6 mld. Kčs.
Kdo jste si to zaznamenával, vidíte, jak k těmto
cifrám dochází.
Pro srovnání českého rozpočtu
se slovenským uvádím, že v částce
14,8, tj. ten pokladní výsledek k 15. lednu, je
na Slovensku 9,5 mld., k té částce ekonomické
9,4 je na Slovensku schodek 6 mld. a po započtení
přebytků územních rozpočtů,
jak jsem již řekl v České republice
tento schodek 4,6 mld., na Slovensku 4,4 mld.
Pokud jde o federální rozpočet, ten v současné
době má přebytek zhruba ve výši
6 mld. Kčs.
K průběhu rozpočtového hospodaření
během roku bych chtěl uvést, že až
do konce měsíce října byl vcelku vyrovnaný,
resp. jen s nepatrným schodkem, který se náhle
v ústředním rozpočtu v měsíci
listopadu zhoršil o 5,8 mld. Přitom však existoval
přebytek územních rozpočtů
ve výši 11 mld., takže ještě koncem
listopadu činil přebytek rozpočtové
soustavy České republiky 4 mld. Kčs.
Samozřejmě ihned jsme reagovali na prudké
zhoršení ústředního rozpočtu
a přistoupili jsme k nezbytným rozpočtovým
opatřením. Byly rozeslány dopisy ústředním
orgánům, aby nepřipustily nehospodárnost
v čerpání prostředků ze státního
rozpočtu, aby blokovaly výdaje celkově ve
výši 2 miliardy 100 miliónů Kčs.
Dále obdobně všem okresním úřadům
byly rozeslány podobné dopisy a tam to bylo ještě
podpořeno tím, že okresním úřadům
nebyla poskytnuta část dotace za prosinec, což
znamenalo úsporu ve výši 1 miliarda 500 miliónů
Kčs. Zejména jsme požadovali, aby koncem roku
nebyly dočerpávány výdaje až
do výše rozpočtových limitů.
Přesto v prosinci došlo k řádovému
zvýšení výdajů a k nezvykle nízkému
vývoji příjmů, což potom vedlo
k tomu náhlému rozpočtovému schodku
v prosinci. Proto provedeme přísné kontroly
použití rozpočtových prostředků
v závěru roku z hlediska oprávněnosti
jejich čerpání v souladu s rozpočtovými
pravidly a pravidly pro hospodaření rozpočtových
a příspěvkových organizací.
Stejně tak požádáme finanční
úřady o provedení kontrol a revizí
vykazování zisku hospodářských
organizací. Máme signály, že v řadě
případů byly do nákladů vyúčtovány
položky, které tam nepatří a tím
došlo ke snížení zisku a tím i
základny pro odvody příslušných
daní.
Zvlášť je třeba rozebrat hospodaření
na úseku výdajů a na úseku příjmů.
Pokud jde o oblast výdajů, upravený rozpočet
činil 239 miliard 900 miliónů Kčs.
Byl splněn ve výši 239 miliard 300 miliónů
Kčs, čili jak vidíte, došlo dokonce
k malé úspoře. Rozpočtované
výdaje nebyly překročeny. A to přesto,
že v rámci těchto schválených
výdajů jsme řešili dvě velké
výdajové položky. A to na zabezpečení
valorizovaných výdajů sociálního
zabezpečení, které nás stálo
11 miliard 400, jsme měli v rozpočtu rezervu jenom
7 miliard. Museli jsme navíc uhradit 4 miliardy 400. Dále,
jak víte, byl jsem tady na podzim, byla provedena valorizace
některých výdajů, zejména ve
zdravotnictví a ve školství, ve výši
3 miliardy 600. Rovněž tato valorizace byla uhrazena
v rámci plánovaných výdajů.
To znamená, že úsporami výdajů
na jiných úsecích jsme řešili
dvě tato velká překročení,
dvě tato zvýšení výdajů
celkově ve výši 8 miliard. Našli jsme
některé úspory ve výdajích
na jiných úsecích, zejména dvě
miliardy 300 se ušetřily z rezervy na nezaměstnanost,
ve fondu tržní regulace úspora půl miliardy,
odložení splátky okresním úřadům
1,5 miliardy, blokace u resortů, o kterých jsem
mluvil, které sice nebyly v plné výši
dosaženy, ale přesto přinesly úsporu
ve výši podle našich odhadů 700 miliónů
Kčs až 1 miliardu. Takže vidíte, že
výdaje nebyly překročeny, přičemž
se uhradila řada mimořádných výdajů.