Česká národní rada 1990 – 1992

"Česká národní rada odvolává podle § 4 písm. k) jednacího řádu ČNR poslance Jiřího Nováka z funkce předsedy ústavně právního výboru ČNR a z členství v tomto výboru, na jeho žádost."

Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení, ať zvedne ruku. 148 Děkuji.

Usnesení bylo přijato.

Druhým bodem je

Jak víte, podle § 27 odst. 3 jednacího řádu ČNR se předsedové výborů ČNR volí tajným hlasováním. Návrh volebního řádu vám byl rozdán a po stanovení kandidátní listiny vám jej odůvodní pověřený člen skupiny ověřovatelů ČNR. O kandidátech na uvolněné místo předsedy ústavně právního výboru jednaly poslanecké kluby. Prosím tedy zástupce jednotlivých klubů, aby přednesli své návrhy. Hlásí se pan místopředseda Kasal.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, dovoluji si vám předložit kandidaturu poslaneckého klubu Křesťanské a demokratické unie na místo obsazení předsedy ústavně právního výboru. Doporučujeme sněmovně, aby zvolila dr. Miloslava Výborného předsedou ústavně právního výboru. Pokud dovolíte, domnívám se, že zdůvodňovat tuto kandidaturu osobními i odbornými vlastnostmi našeho kandidáta by bylo neúctou k této sněmovně, protože jsem přesvědčen, že pana kolegu dr. Výborného všichni z jeho 18měsíčního působení v tomto orgánu velice dobře známe. Věřím, že v osobě dr. Miloslava Výborného ústavně právní výbor získá předsedu, který dokáže veškeré složité úkoly, které před tento výbor staví jak legislativní plán, tak občas i my zde ve sněmovně, dobře zvládnout. Děkuji vám za pozornost a za pochopení. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. Má někdo jiný návrh a chce s ním předstoupit před sněmovnu? /Ne./ Zdá se, že pan poslanec Výborný je jediným kandidátem. Prosím proto pověřeného ověřovatele ČNR, aby odůvodnil návrh volebního řádu.

Poslankyně Marie Stiborová: Paní předsedkyně, dámy a pánové, návrh volebního řádu pro tajné hlasování k volbě předsedy výboru ČNR jste dostali na své poslanecké stoly. Samozřejmě je upraven návrh tak, jak probíhají volby pro předsedy výborů ČNR. V tomto směru bych ráda upozornila na bod 5, který hovoří o tom, jakým způsobem je upravován volební lístek. Upravování volebního lístku říká, že ten poslanec, který nesouhlasí s kandidátem, vyjádří nesouhlas s tím, že jméno škrtne. Nebude-li jinak lístek upraven, tzn. zůstane jméno, je to platný hlas pro kandidáta.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Stiborové. Volební řád vám byl rozdán, mohli jste se s ním seznámit, ostatně jsme podle něj volili už několikrát. Žádné pozměňovací návrhy nebyly.

Kdo souhlasí s tímto volebním řádem, ať zvedne ruku. 137

Děkuji. Volební řád byl přijat. Prosím ověřovatele ČNR, aby v souladu s tímto řádem dohlíželi na volbu. Přistoupíme k volbě, hlasovací lístky se začnou vydávat za 40 minut, ukončení výdeje hlasovacích lístků bude ve 14,00 hod. Tedy po obědě. Protože ověřovatelé budou potřebovat nějaký čas na zhodnocení výsledků volby, budeme pokračovat ve 14,00 h., a to projednáváním bodu Interpelace poslanců, zatím zařazený jako bod 17., abychom využili čas. Domnívám se, že bychom s tímto bodem mohli už nyní začít. Má někdo proti mnou navrženému zmíněnému programu, že bychom využili čas, kdy se bude pracovat na volbách, k tomu, abychom probrali bod "Interpelace"? /Ne./ Pokládám to tedy za souhlas sněmovny.

Než dám slovo přihlášeným poslancům, chci upozornit členy vlády, že pokud si někdo bude přát odpovědět na vznesené interpelace, otázky a podněty, bude mít příležitost v tomto bodě.

O slovo se zatím přihlásil pan poslanec Jaroslav Žižka. Není přítomen, hlásí se o slovo paní poslankyně Stiborová.

Poslankyně Marie Stiborová: Paní předsedkyně, dámy a pánové, omlouvám pana poslance Žižku, který musel na chvíli opustit sněmovnu a předal interpelaci do mých rukou, abych ji sněmovně přednesla.

Dámy a pánové, pan poslanec Žižka podával písemnou interpelaci, jak je v jednacím řádu, ovšem žádal sněmovnu o to, vzhledem k tomu, že jde o vážnou problematiku, je nebezpečí z prodlení, aby tato interpelace mohla být přijata jako naléhavá. Chápu, že by asi bylo zcestné, kdyby sněmovna nebyla informována o tom, o jaký problém jde, a dovolte mi tedy ve zkratce informovat, kam je interpelace směřována a čeho se týká.

Interpelace pana poslance Jaroslava Žižky je směřována na místopředsedu vlády doc. ing. Antonína Baudyše, CSc., ministra zemědělství dr. Kubáta a ministra životního prostředí ing. Dejmala ve věci vymezení správy lesního hospodářství.

V závěru loňského roku byl vládou ČR v podstatě schválen návrh koncepce ekonomické reformy v lesním hospodářství.

Zdánlivě v něm po mnoha diskusích a rokováních došlo k jasnému vymezení hranice správy lesního hospodářství, jakožto nástroje státní lesnické koncepce a politiky na straně jedné a výrobní činnosti, která má být předmětem privatizace, na straně druhé.

Po mnoha licitacích resortu bylo nakonec stanoveno organizační schéma Lesů ČR, jakožto právnické osoby garantující zájmy vlastníka - státu na hospodaření v lesích.

Součástí tohoto schématu je i rámcové vymezení odpovědností této právnické osoby, přičemž jejich výčet může u každého blíže nezasvěceného budit dojem, že všechny náležitosti řádné správy lesů jsou plně zajištěny. Toto "vyjasnění" kompetenční čáry mezi Lesy ČR a pravděpodobnými následnickými organizacemi podniků státních lesů - akciovými společnostmi je však skutečně pouze zdánlivé a nemohu se s ním spokojit.

Proto žádám pana ministra Kubáta, aby podal konkrétní bližší vysvětlení, jak převážný objem povinností spojených s evidencí lesního fondu, jeho správou, s plnou odpovědností za jeho obhospodařování a zvelebování obsáhne mávnutím kouzelného proutku cca 10 % THP ze stávajícího počtu, který tuto činnost v současné organizační struktuře lesního hospodářství vykonává.

Obávám se, že toto organizační schéma Lesů České republiky opět ve vší tichosti předpokládá, že všechny zmíněné práce sloužící k ocenění výkonů zadávaných do výroby si provede na základě hospodářské smlouvy akciová společnost sama, aby je pak na jejich podkladě následovně realizovala.

Pan poslanec Žižka se navíc obává toho, že s podobným přístupem má právnická osob a Lesy České republiky záměr se vypořádat i s evidencí a správou majetku, s plněním restitučních povinností, lesní hospodářskou evidencí, správou vodních toků a objektů lesnicko-technických meliorací apod.

Od pana ministra by pan poslanec Žižka rovněž chtěl slyšet odpověď, zda je mu známo, že převážná většina vedoucích pracovníků stávajících lesních závodů je zakladatelem, tedy resortem, navrhována do správních rad akciových společností, kde bude tvořit podnikatelský management. Pokud odpoví ano, považuje pan poslanec Žižka tuto skutečnost přinejmenším za výraz lhostejnosti k osudu správy lesního hospodářství a tím k lesům jako takovým. V případě záporné odpovědi očekává pan poslanec vyjádření, jaké konkrétní kroky hodlá učinit pro to, aby k tomuto zcela nesmyslnému rozčlenění a "využití" profesní odbornosti zabránil.

Pokud pan poslanec ví, lesnická veřejnost se privatizaci nebrání, jak je rozhlasem nepravdivě interpretováni. Žádá jen větší pochopení pro specifikace jeho dlouhodobého výrobního procesu.

Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Pan poslanec Žižka ale navrhl, aby jeho interpelace byla pokládána za naléhavou, ovšem nenavrhl termín, dokdy by měla vláda odpovědět.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážená sněmovno, pan poslanec Žižka navrhuje, aby tato naléhavá interpelace měla zkrácenou lhůtu na odpověď na šest dnů.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji.

Dávám tedy hlasovat o tom, zda tato interpelace pana poslance Žižky má být pokládána za naléhavou a vláda zavázána odpovědět na ni do 6 dnů.

Kdo je pro, nechť zvedne ruku! 69

Kdo je proti? 6

Kdo se zdržel hlasování? 30

Jsme sice usnášeníschopni, ale na samé hranici. Prosím proto poslance, kteří se zdržují na chodbě, aby se laskavě dostavili do jednací síně.

Návrh tedy byl přijat a prosím nyní paní poslankyni Vorlovou, která je druhou přihlášenou.

Poslankyně Milada Vorlová: Moje interpelace je na pana ministra Dejmala, na pana ministra Dybu a na pana premiéra.

Vážení páni ministři a nepřítomný pane premiére, vážení poslanci!

V době minulé jsme dospěli k důkladné proceduře při schvalování čehokoliv. Také než se začalo vůbec stavět, prošel projekt mnoha razítky. Formálně jsme byli na výši. Díky časové náročnosti těchto procesů ještě teď, po více než dvou letech od listopadu, nejen, že některé stavby počaté v minulé éře jsou v hluboké rozestavěnosti, ale některé teprve nyní vstupují do prvních kroků své realizace.

Naše nynější cíle musí být a jsou jiné než tenkrát a odtud plynou spory jako je Gabčíkovo, Novomlýnské nádrže, spalovna Malešice a mnohé jiné.

K nim se teď přiřazuje další. Je to spor o přeložku části silnice I/D Mělník - Vehlovice.

Nebudu vás unavovat výčtem správních řízení, povolení a rozhodnutí. Zainteresované orgány všechna fakta a data jistě znají nazpaměť.

Spor se vede na několika úrovních.

Občané čtyř postižených obcí se svými peticemi obrátili na výbor pro životní prostředí a urbanismus a jeho prostřednictvím na vás na všechny. Proto svou interpelaci přednáším ústně.

Když se tato věc dostala až ke dvěma českým ministerstvům, která na ni zatím mají rozdílný názor, byla vládním rozhodnutím z počátku ledna stavba dočasně zastavena. Vzdor tomuto opatření ještě šest dnů potom se intenzívně stavělo. Kácely se stromy a prováděly terénní úpravy.

Jednomu ministerstvu, pod něž spadá ve věci odpovědná Správa pro dopravu, se celá záležitost jeví jako právoplatná. Ve správním řízení neshledávají nedostatky a na věcnou stránku se dívají zřejmě s přimhouřenýma očima.

Druhé ministerstvo vycházelo z věcného posouzení a dospělo k poznání, že věc je řešena nekomplexně a realizace tohoto úseku silnice vylučuje pokračování další její trasy, které by bylo z hlediska životního prostředí přijatelné. Tuto věcnou chybu lze opřít i o pojmenovatelné nezákonnosti ve správním řízení, a to jak při vydávání územního rozhodnutí MěNV Mělník v roce 1988, tak při udělení stavebního povolení Okresním úřadem Mělník v dubnu loňského roku. Mimo jiné zde došlo k porušení § 62 stavebního zákona, neboť nebylo přezkoumáno, jestli je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby.

Hrozí nebezpečí, že kromě devastace krajiny, kdy byla již zničena historická Lobkovická vinice, provedena skrývka úrodné půdy a vykácen kus lesa, se prostaví další milión korun a vytvoří se tak nátlak, jak to známe z jiných staveb: "Je škoda nedostavět něco, kde se už utopilo tolik peněz!"

K postiženým patří obyvatelé Mělníka - Pšovky a obcí Mlazice, Vehlovice a především Liběchova. K jejich zastáncům patří ekologické iniciativy a patřil k nim i známý novinář-ekolog, zesnulý Josef Velek - protože spor se už táhne dlouho - a nyní ministerstvo životního prostředí.

Na druhé straně stojí Okresní úřad v Mělníce a orgány vlastního města Mělník. Pochopitelně: o povoleních rozhodli jejich úředníci. Mělník si řeší sobecky svůj problém, zřejmě ho ani netíží, že přesouvá silnici z jedné obydlené části města do druhé, natož aby se zajímal, co se děje za hranicemi katastru. Na této pozici stojí také Krajská prokuratura v Praze, která nenašla důvody ke zrušení územního rozhodnutí, a Správa pro dopravu ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, která pravomocně rozhodla v odvolání proti rozhodnutí o povolení stavby.

Jak by vypadala situace u obce Liběchova - když už pomineme, co všechno bylo napácháno cestou až sem - kdyby byla postavena přeložka uvedené komunikace až po hranici jeho katastru vám pro názornost ukáži na schematickém obrázku. (Ukazuje.)

Vlevo vidíte řeku, vedle ní železnici, vedle stávající komunikaci směřující do Liběchova, vedle je komunikace, která by se hrnula na obec Liběchov, kdyby byla dovedena až k hranici katastru. Vpravo od ní je návrší s vinicí, vzadu vidíme Liběchov a historický park - zámeckou zahradu.

Řešení této komunikace by bylo v podstatě čtvero.

Překročit řeku Labe mostem, nebo se probourat viničním kopcem vpravo, nebo zaústit širokou komunikaci přímo do města Liběchova a nebo umístit ji na pozemek nynějšího zámeckého parku.

Nezní vám absurdně výrok náměstka ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj v dopise z 11. 12. 1991 liběchovským občanům - "vás se to netýká!"?

S problémem jsem se podrobně seznámila v terénu. Jedna varianta se jeví nadějná. Spočívá v položení trasy severněji mimo obydlené území a její zaústění zpět je až za Liběchovem. Chce to ovšem v tomto stadiu v první řadě přezkoumání stavebního povolení v mimoodvolacím řízení a jeho zrušení.

Apeluji na Vás, pane nepřítomný ministře Dybo, abyste se do věci vložil osobně a podíval se na ni čistýma očima bez klapek úzce odbornického pohledu svých specializovaných úředníků a bez zátěže prestižních tlaků orgánů, které se pochopitelně budou vzpírat měnit svá rozhodnutí.

Od vás, pane ministře Dejmale, očekávám a přeji vám, abyste obstál jako ochránce životního prostředí, ne pouze jako vykonavatel státní správy v této oblasti. Abyste neopustil svůj postoj v této věci a zastal se lidí, krajiny, památek Liběchova a cenného zámeckého parku, a to i v případě, že by vám nedokonalé zákony nechtěly pomáhat.

A vás, pane premiére, prosím, abyste v souladu se svým smyslem pro historii a jedinečnost místa nedopustil, aby bylo ve vaší vládě uděláno takové rozhodnutí, které by nenávratně zničilo další kulturní hodnoty naší země. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Vorlové, prosím pana poslance Litomiského, připraví se pan poslanec Alois Válek. Podotýkám, že s interpelacemi se přihlásil ještě pan poslanec Chromý, poslanec Meier, Hejsek, Kalousová, Piverka, Soural.

Poslanec Jan Litomiský: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, tuto interpelaci podávám jménem svým a jménem svých kolegů, poslanců Miroslava Volfa a Petra Krause. Je to interpelace na vládu České republiky ve věci "problémy s přejímáním historického majetku obcí a jeho hospodářským využíváním".

Obracím se na celou vládu, neboť problémy, o kterých chci hovořit, se týkají několika ministerstev a vznikají jednak nespoluprací nebo nejednotnou interpretací právních norem při uskutečňování zákona č. 172/1991 jednotlivými orgány státní správy a jimi řízenými organizacemi, jednak mezerami v zákonech. Návrhy na doplnění nebo opravy příslušných zákonů musí však učinit opět vláda po dohodě všech zúčastněných resortů.

Na vzniku problémů se značnou měrou podílí též Český úřad geodetický a kartografický podřízený vládě, který v současné době vůbec není schopný splnit úkoly, jež mu zákon ukládá. Zákon č. 172/1991 o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí obnovuje současně i vlastnické právo obcí k jejich historickému majetku, t.j. k nemovitostem, které vlastnily k 31. 12. 1949. Součástí historického majetku řady obcí jsou i zemědělské, lesní a rybniční hospodářské soustavy. V procesu přejímání právě tohoto majetku i dalšího uplatňování vlastnických práv k němu narážejí obce na velké potíže, což je možné doložit například na praxi úřadu města Českých Budějovic i mnoha dalších. Souhlasně na ně upozorňují také členové Sdružení vlastníků obecních lesů v České republice, jichž je zatím 80, a dle zákona by jim mělo patřit 100 000 hektarů lesní půdy. Jedná se zejména o šest okruhů problému.

1. Podle § 8 zákona č. 172/1991 obce jsou povinny do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem učinit návrh příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí. Většina obcí musí především pracně zjišťovat rozsah svého nemovitého majetku, protože jej na základě zákona č. 279/1949 Sb. a vládního usnesení č. 90/1950 Sb. kdysi předala určeným státním organizacím se všemi evidenčními doklady. Dnes jsou pro obce jediným spolehlivým dokladem vlastnictví pozemků a budov výpisy z pozemkových knih či zemských desek.

Při získávání výpisů z těchto zdrojů jsou největším problémem dlouhé dodací lhůty. Ještě dnes po 8 měsících platnosti zákona č. 172/1991 nemá většina obcí potřebné výpisy k dispozici. Výměry katastrálních parcel, jejich dnešní uživatele a transformaci na současný stav vedený v evidenci nemovitostí poskytuje identifikace parcel prováděná středisky geodézie. Identifikace parcel je nezbytná k přebírání nemovitého majetku od současných držitelů, pro zpracování návrhů obcí na zapsání jejich nemovitostí do evidence nemovitostí, k uzavírání nájemních smluv a další nakládání s nemovitým majetkem. S prováděním identifikace parcel jsou však ještě větší problémy než s výpisy z pozemkových knih. Při současné rychlosti vybavování obecních zakázek jsou zákonem stanovené termíny pro zápis nemovitého majetku obcí do evidence nemovitostí u středisek geodézie naprosto nereálné.

2. Jestliže zákonem stanovené lhůty pro zápis nemovitého majetku obcí a jeho převzetí od současných držitelů nebudou mnoha obcemi z výše uvedených důvodů dodrženy, může se užívání obecního majetku jeho dosavadními držiteli podstatně prodloužit. Negativní důsledky tohoto stavu, t.j. zhoršená péče o nemovitosti v případech, kdy obce projevily o jejich převzetí zájem, je již dnes v praxi zcela zřejmá. V lesích například nezajišťovány kultury proti okusu nátěrem a opravami oplocenek, vyklízení klestu, množí se krádeže dřeva.