Česká národní rada 1990 – 1992

U fyzických osob upravuje přímo zákon dobu mezi vznikem nároku na vrácení nemovité věci a jejím faktickým převzetím vlastníkem na nájemní vztah ve smyslu § 22 zákona o půdě. Jaké zákonné normy platí v těchto případech pro obce, jestliže podle Halbicha a Herdy, jak napsali ve speciálním komentáři k zákonu č. 172/1991 o majetku obcí, § 22 - 24 zákona o půdě pro ně neplatí? Lze z toho vyvodit, že pro ně platí § 2 téhož zákona, který říká, že kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem. Vlastník pozemků je vlastníkem porostů na nich vzešlých.

V praxi by to ovšem mohlo znamenat, že dosavadní držitelé užívají obecní pozemky ode dne účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. protiprávně. Není dále vůbec jasné, jak postupovat z hlediska nároků na finanční vyrovnání za produkty vzešlé z obecních pozemků ode dne účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. do doby jejich převzetí obcí.

Je škoda, že ministerstvo financí České republiky, které bylo navrhovatelem zákona č. 172/1991 Sb., nevydalo k těmto otázkám metodický výklad, který by sjednocoval postup státních orgánů a jim pod řízených organizací v těchto věcech. K prodloužení období mezi datem účinnosti zákona č. 172/91 Sb., a tedy obnovením vlastnických práv obcí k nemovitostem, a datem skutečného převzetí nemovitostí obcemi zřejmě dojde, a to ne vinou obcí jako takových. Odporovalo by jistě zákonu, kdyby obce nemohly se svým majetkem řadu měsíců a možná i roků jakkoliv manipulovat a své vlastnické právo prakticky uplatňovat.

3. Na rozdíl od vracení nemovitostí fyzickým osobám nepřísluší podle zákona č. 229/1991 Sb. obcím

- podle § 11 náhrady za pozemky uvedené v odstavci 1 téhož paragrafu,

- podle § 14 náhrady za budovy, které nelze podle tohoto zákona vydat,

- podle § 15 náhrady za trvalé porosty, není-li na pozemku jiný srovnatelný porost,

- podle § 20 náhrady za živý a mrtvý inventář.

Dále ve smyslu komentáře Halbicha a Herdy k zákonu č. 172/1991 Sb. neexistuje ani právo výměny pozemků uvedených v odstavci 3 za jiný pozemek ve vlastnictví státu.

V případech, kdy se obce rozhodnou na svém majetku hospodařit vlastními silami, jsou zejména vůči dnešním státním podnikům a jejich nástupnickým organizacím ve velké nevýhodě. Samy kdysi předávaly fungující a vesměs prosperující lesní, rybářské či zemědělské celky, dnes se jim vracejí torza. Počáteční nutnost investovat mnohamilionové částky do nákladných oprav a na výstavbu hospodářských budov, do chybějícího provozního zařízení, či dokonce za živý inventář, odrazuje předem řadu obcí od samostatného hospodaření na vráceném majetku. Těmito okolnostmi jsou obce více méně nuceny k tomu, aby svůj majetek pronajímaly stávajícím státním hospodářským organizacím, které samozřejmě jako dosud jsou monopolními výrobci. Podniky Státních lesů, Státních rybářství diktují podmínky pronájmu.

4. Zákon č. 172/1991 Sb. definuje zastavěné pozemky jako pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek. Tato definice ponechává dosavadním držitelům části obecních pozemků, na nichž byly postaveny stavby po datu 31. 12. 1949. Včetně zaručení přístupu k těmto stavbám, a to i v případě, kdy tyto stavby narušují celistvost obecních pozemků, či jsou dokonce vybudovány uvnitř obecních areálů, například sklady a garáže uvnitř areálu městských sádek. Je třeba upozornit na to, že takové případy budou vyvolávat nejrůznější kompetenční spory - užívání vymezených prostor, pohyb cizích osob v cizím výrobním areálu apod. - které mohou vyústit do vleklých soudních jednání.

5. Podle zákona č. 172/1991 Sb. nepřecházejí do majetku obcí také stavby typu cest vybudované na obecních pozemcích. Kdo je povinen udržovat tyto stavby, budou-li sloužit převážně hospodářským účelům obce? Obdobou je ustanovení zákona č. 100/1990 Sb., o státním vlastnictví všech vodních toků. Kdo bude udržovat např. vodoteče propojující rybníky uvnitř rybniční soustavy obce?

6. Zákon č. 172/1991 Sb. nevrací obcím lesní nemovitý majetek, který sdružily do 31. 12. 1949 do tzv. lesních družstev. V případech, kdy bylo vlastnické právo v pozemkových knihách vloženo na zmíněná družstva, prokazatelně za účelem společného obhospodařování a obce jsou schopny prokázat svůj podíl vloženého nemovitého majetku, je záhodno, aby i tento nemovitý majetek byl obcím vrácen.

Z podnětů, které zazněly na přípravném setkání zástupců obcí k založení Sdružení majitelů obecních lesů konaném v Pelhřimově dne 19. 12. 1991, jehož se zúčastnili zástupci 200 obcí, doporučujeme k řešení:

- v zájmu dodržených zákonných lhůt k uplatnění nároku obcí na nemovitý majetek ve smyslu zákona č. 172/1991 Sb. vytvořit organizační předpoklady na střediscích geodézie a v pozemkových knihách,

- jednoznačně z majetkoprávního hlediska legislativně definovat období mezi počátečním datem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. a dnem převzetí nemovitého majetku obcí od dosavadních držitelů,

- přezkoumat vhodnost legislativního řešení majetkoprávních vztahů ke stavbám vzniklým na obecních pozemcích po 31. 12. 1949 - § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 172/1991 Sb.,

- přezkoumat vhodnost legislativního řešení majetkoprávních vztahů k vodním tokům propojujícím ucelené rybniční soustavy,

- legislativně umožnit obcím vrácení lesního nemovitého majetku sdruženého za účelem společného obhospodařování do tzv. lesních družstev, jestliže budou obce schopny prokázat svůj vklad nemovitého majetku do těchto družstev.

Dále vzhledem k tomu, že obce neobdržely ze zákona náhradu za odevzdaný živý a mrtvý inventář a za zlikvidované, případně prodané a znehodnocené hospodářské a provozní budovy, doporučujeme, aby vláda zvážila, zda by nebylo vhodné předat obcím část majetku dnešních Státních lesů v těch místech, kde Státní lesy předávají obcím převážnou část svých pozemků podle zákona č. 172/1991 Sb. a přestávají tam hospodařit. Zároveň doporučujeme, aby vláda v této věci spolupracovala s nově založeným Sdružením obcí - vlastníků lesů. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Litomiskému. Prosím pana poslance Válka. Připraví se pan poslanec Chromý.

Poslanec Alois Válek: Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, dámy a pánové, chtěl bych se obrátit na opět zde nepřítomného pana ministra Šabatu s dotazem, kdy bude schopen odpovědět na můj dotaz z 21. listopadu, to znamená už před 60 dny, který se týkal jeho vztahů se Slovenskem jako ministra, popřípadě soukromé osoby. Prosím jej proto o urychlenou odpověď.

Začátkem ledna t. r. se setkali starostové obcí z okolí ostravského letiště v Mošnově s poslanci Federálního shromáždění a ČNR, s panem ministrem obrany Dobrovským a představiteli armádního letectva.

Toto letiště používá od jara minulého roku opět vojenská letka, což má po vnuceném pobytu sovětů další závažné dopady na životní podmínky tamějších obyvatel např. nadměrný hluk, kontaminace některých místních zdrojů pitné vody i zemědělských plodin, narušování tektoniky staveb a mj. i rušení televizního příjmu.

Po předcházejících jednáních na podobné úrovni došlo sice ze strany armády k omezení letů na nezbytnou míru, přesto je pro objektivizaci situace nutné provést patřičná měření těchto negativních vlivů a učinit opatření na jejich zmírnění nebo odstranění. Ministr Dobrovský doporučil vytvoření komise poslanců Federálního shromáždění včetně zástupců z ČNR, což se má uskutečnit až někdy koncem příštího měsíce.

Chtěl bych tímto upozornit vládu České republiky, zejména pak pana premiéra, který je členem Rady obrany státu, aby byli do této skupiny zařazeni specialisté, kteří by měli pomoci při stanovení obecně platných předpisů pro provoz vojenských letišť na území České republiky, jelikož nejde pouze o problém Mošnova.

Obrana státu samozřejmě patří do kompetence Federálního shromáždění, je však otázkou, jak k této věci přistoupí slovenská strana. Starostové v postižených obcích chápou současnou hospodářskou situaci republiky, domnívají se však, že česká vláda by měla podniknout zatím alespoň možné dílčí kroky a tyto by měly vést k uvolnění potřebných financí v příštím roce, tzn. v roce 1993, v tomto roce už se to nepovede. Vláda by měla zajistit alespoň snesitelnější podmínky života té části svých občanů, kteří měli tu smůlu, že si jejich předkové vybrali sídla tam, kam později vtrhnul technický pokrok. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Válkovi. Na řadě je pan poslanec Chromý, ale protože sněmovna zeje prázdnotou a jde o naléhavou interpelaci, jak jsem zjistila, myslím, že bude souhlasit s tím, že posunu jeho příspěvek na odpoledne. /Poslanec Chromý souhlasí./

Chci vám zároveň sdělit, že mně bylo ohlášeno, že je příprava voleb již v té fázi, že se teď začnou vydávat volební lístky. Jejich vydávání bude skončeno ve 14.15 h. Doporučuji tedy přerušit schůzi na oběd a současně na volby a sejít se k odpolednímu sezení ve 14.15 h.

Přerušuji schůzi a prosím vás, aby ti, kteří máte možnost teď vyzvednout si lístky a odvolit, tak učinili.

/Přerušení schůze./

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, řekli jsme si, že začneme ve 14.15 h., je půl třetí. Budeme pokračovat v přerušeném jednání, ve volbě předsedy ústavně právního výboru ČNR. Prosím pověřeného poslance ze skupiny ověřovatelů, je to pan poslanec Karas, aby nás seznámil s výsledky volby.

Poslanec Jiří Karas: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě předsedy ústavně právního výboru ČNR. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 152 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 152 platných lístků. Odevzdáno bylo nula neplatných lístků. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků nula, počet nevydaných hlasovacích lístků 48. Pro pana Miloslava Výborného bylo odevzdáno 116 platných hlasů. Předsedou ústavně právního výboru byl zvolen pan Miloslav Výborný. (Potlesk.) Jménem skupiny navrhovatelů blahopřeji panu Miloslavu Výbornému ke zvolení do této funkce. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Já chci panu poslanci Výbornému rovněž poblahopřát. Myslím, že z výsledku vyplývá, jak obrovská je důvěra naší sněmovny v něj a v jeho odborné schopnosti. Ještě jednou gratuluji. Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je volba členů Rady České televize, volba členů Rady Českého rozhlasu a volba členů Federální rady... Pan místopředseda Kasal chce požádat o slovo.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy a pánové, já v první řadě děkuji za to, že jste podpořili kandidaturu pana dr. Výborného a poté bych s chtěl seznámit s tím, že pan poslanec Stanislav Bělehrádek vzhledem k tomu, že je výrazně časově omezen svou funkcí a vzhledem k tomu, že Klub křesťanské a demokratické unie tím, že dr. Výborný byl zvolen do této významné funkce by měl vyšší zastoupení, než odpovídá početnímu složení klubu, žádá o to, aby byl uvolněn z funkce člena předsednictva ČNR. Bohužel tím, že se připravuje na zítřejší zasedání ČNR ve svém úřadě v Brně, nemůže být osobně přítomen a mám tady písemný dopis, kde rezignaci podává. Prosím, aby toto bylo přijato plénem ČNR. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Dávám hlasovat o usnesení: "Česká národní rada bere na vědomí rezignaci poslance Stanislava Bělehrádka z funkce člena předsednictva ČNR."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 89

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 5

Nejsme usnášeníschopni.

Prosím Kancelář, aby se laskavě podívala po chodbách a počítala bedlivě ty poslance, kteří vstupují. Zdá se, že se sněmovna zaplnila.

Dávám hlasovat znovu o usnesení "Česká národní rada souhlasí s odvoláním poslance Stanislava Bělehrádka na jeho vlastní žádost."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 108

Je někdo proti? Nikdo.

Usnesení bylo přijato. Nyní se politické kluby budou zabývat otázkou, koho dovolit na uvolněné místo v předsednictvu.

Dalším bodem je

Začali jsme tento bod projednávat už ve středu 22. ledna, a to návrhy volebních řádů, které jsme také s některými změnami schválili. Protože původní návrhy byly minule rozdány, předpokládám, že je máte u sebe, ale pokládám stejně za vhodné, aby pan poslanec Vondráček v úvodu svého vystoupení tyto změny ještě připomněl. Poté jsme požádali ústavně právní výbor, aby zaujal stanovisko k výběru kandidátů u všech voleb, které se v této schůzi předpokládaly ve schváleném pořadu. Pro úplnost ještě uvádím, že k volbě členů rad televize a rozhlasu jste také minule obdrželi seznam kandidátů. Nyní už mohu dát slovo panu poslanci Vondráčkovi, aby nám zejména předložené návrhy kandidátů zdůvodnil.

Poslanec Josef Vondráček: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážená sněmovno, obdrželi jste návrh kandidátů do Rady České televize, Českého rozhlasu a Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V těchto návrzích za dobu od posledního zasedání do dnešního dne došlo k některým změnám, ke vzdání se kandidatury. Byl bych rád, kdybyste si návrh opravili.

U kandidátů do Rady České televize nekandiduje Karel Steigerwald, Roman Ráž a Miloš Valík. Ostatní je beze změny.

U kandidátů do Rady Českého rozhlasu nekandiduje Oldřich Korte, Josef Vágner, Věra Heroldová-Šťovíčková, dr. Ivo Plaňava, Petr Fiala, prof. Höschl, dr. Jiří Kabele.

Kandidáti do Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsou beze změny.

Na základě usnesení ústavně právního výboru se všemi kandidáty bylo znovu jednáno, podepsali souhlas k provedené lustraci a žádosti o výpis z trestního rejstříku. U výpisu z trestního rejstříku u tří kandidátů byly některé drobné nálezy nebo závady, které jsou již promlčeny z minulých let. Všichni kandidáti se podrobili lustraci a ti, které vám navrhujeme, splňují všechny podmínky lustračního zákona.

Protože volební řád byl schválen v minulé schůzi, prosil bych, kdyby bylo možné, paní předsedkyně, aby paní dr. Marvanová znovu upozornila na změny, ke kterým došlo. Jinak bych připomněl, že do Rady České televize i Českého rozhlasu volíme 9 kandidátů, a to zakroužkováním, do Federální rady 3 kandidáty.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Prosím paní dr. Marvanovou, aby byla tak laskavá a ještě jednou nás upozornila na rozdíly, k nimž došlo v pozměňovacích návrzích.

Poslankyně Hana Marvanová: Ve volebním řádu pro Federální radu pro rozhlasové a televizní vysílání se změnil bod 9, takže nyní zní takto: "Jestliže nejsou zvoleni všichni tři kandidáti do Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání, volby končí a mohou se opakovat, a to i s dalšími kandidáty, nejdříve na příští schůzi ČNR." Body 10 a 11 se vypouštějí.

Ve volebním řádu pro volby do rad České televize a Českého rozhlasu došlo ke změně v bodech 10 a 11.

Bod 10 nyní zní: "Do tohoto kola postupují z příslušné kandidátky ti kandidáti, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů, nejvíce však dvojnásobný počet kandidátů na volná místa, než je počet členů rady, kteří mají být zvoleni (při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti, u nichž rovnost nastala). Na průběh voleb se přiměřeně použije ustanovení odst. 1 až 8."

Následuje bod 11: "Není-li v tomto druhém kole zvoleno všech 9 kandidátů do Rady České televize, a všech 9 kandidátů do Rady Českého rozhlasu, koná se třetí kolo, v němž se postupuje stejně jako v kole druhém."

Vkládá se nový bod 12, který zní: "Není-li ani po tomto třetím kole zvoleno všech devět kandidátů do Rady České televize a všech devět kandidátů do Rady Českého rozhlasu, volby končí a mohou se opakovat, a to i s dalšími kandidáty, nejdříve na příští schůzi ČNR." Další body - 12 a 13 - se přeznačují jako body 13 a 14.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Marvanové. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? Zdá se, že nikdo. Rozpravu končím. Prosím ověřovatele ČNR, aby v souladu se schválenými volebními řády dohlíželi na volbu. Zůstaňte na svých místech, hlasovací lístky nejsou ještě připraveny. Dostávám informaci, že za 40 minut můžeme začít hlasovat. Hlasovací lístky se začnou vydávat za 40 minut, ukončení výdeje hlasovacích lístků bude od té doby za dalších 30 minut. To bude za pět minut půl čtvrté a poté za pět minut čtyři bude ukončen výdej hlasovacích lístků, protože ověřovatelé budou nějaký čas potřebovat na zhodnocení výsledků volby, budeme pokračovat interpelacemi. Budeme pokračovat i nyní v interpelacích. Prosím pana poslance Chromého, který byl přihlášen již dopoledne, aby se ujal slova.

Poslanec Heřman Chromý: Vážení páni ministři, vážená paní ministryně, vážená sněmovno, obracím se na vládu České republiky ve věci zásobování Prahy teplem. Jak mnozí jistě víte prostřednictvím masmédií, České energetické závody svým rozhodnutím z 6. ledna zastavily dokončení stavby tepelného napaječe Horní Počáply - Praha pro nedostatek domácího i cizího kapitálu. Rozhodnutí Českých energetických závodů, schválené českým ministrem pro hospodářskou politiku a rozvoj je vcelku pochopitelné, výroba elektřiny poskytuje slušný zisk, teplo přináší pro České energetické závody zisk minimální nebo je ještě mnohdy ztrátové. Již méně čitelný je postoj vlády ČR, která prostřednictvím hospodářské rady uložila Českým energetickým závodům v srpnu 1991 pozastavit výrobu tepelného napaječe. Během té doby bylo proinvestováno 250 miliónů. Zároveň byla tehdy zadána studie u zahraniční firmy, která celý projekt měla zhodnotit. Přestože tato studie prokázala výhodnost celého projektu, zejména v porovnání s ostatními variantami, hospodářská rada vlády své stanovisko nezměnila.