Česká národní rada 1990 – 1992

Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích.

(1) Výdaje spojené s volbami do zastupitelstev obcí se hradí ze státního rozpočtu České republiky.

(2) Každá volební strana nese náklady své volební kampaně.

(1) Ministerstvo vnitra České republiky

a) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o úkolech národních výborů při

1. vytváření volebních okrsků,

2. sestavování seznamů voličů,

3. zajišťování a vybavování volebních místností,

4. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;

b) vydá vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů.

(2) Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

(1) Mají-li být pro obce vzniklé před počátkem účinnosti tohoto zákona, které nemají místní národní výbor, zvoleni členové zastupitelstva, provádí přípravu k provedení voleb místní národní výbor, do jehož územní působnosti území obce naposledy patřilo.

(2) Dojde-li v průběhu volebního období ke vzniku nové obce, tvoří jeho zastupitelstvo členové dosavadního zastupitelstva, kteří mají trvalý pobyt na jejím území. Nebylo-li by takto dosaženo ani minimálního počtu členů zastupitelstva (§ 5 odst. 1), připraví dosavadní zastupitelstvo doplňovací volby.

(3) Dojde-li během volebního období ke sloučení obcí, tvoří zastupitelstvo nové obce členové dosavadních zastupitelstev, i když jejich celkový počet překročí maximální počet členů zastupitelstva (§ 5 odst. 1). V případě, že zastupitelstvo takto ustavené by nemělo stanovený minimální počet členů, budou provedeny volby zastupitelstva sloučené obce.

Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.

Rozhodujícím pro počet obyvatel obce je stav k 1. lednu 1990. Jestliže po tomto datu došlo ke vzniku obcí rozdělením, orgány statistiky k 1. září 1990 určí počet obyvatel připadajících na nově vzniklé obce.

Zrušuje se zákon č. 54/1971 Sb., o volbách do národních výborů v České socialistické republice.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část:

Základními východisky obecné části navrhované úpravy byly, vedle snahy zachovat potřebnou návaznost na úpravu voleb do Federálního shromáždění, respektovat připravovanou právní úpravu o obecním zřízení. Obtížnost úkolu tedy spočívá již v těchto zvolených základních východiscích, protože jde o paralelně navrhované a vznikající úpravy nejzákladnějších vztahů, které jsou důležité pro přesnou formulaci jakéhokoli volebního zákona.

Fundamentem osnovy zákona je samosprávné pojetí obce jako základní jednotky územní organizace státu. Respektují se i některá nutná specifika územního členění s přihlédnutím ke zvláštnímu postavení měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem a zejména hlavního města Prahy. V případě uvedených měst bylo nutno vzít do úvahy i reality jejich velikostí a možnosti jejich správy při respektování vlivu občanů na jejich správu, tj. vzít do úvahy i jejich vnitřní členění.

V neposlední řadě bylo nutno vycházet i z existujícího stranickopolitického systému i nutnosti uplatnění nezávislých kandidátů, ale i vlivu masových medií na voliče.

Úprava užívá většinový volební systém. Tím dává voliči možnost, aby vycházeje ze základních politických proudů měl možnost výběru osobností. Kandidátní listiny mohou předkládat politické strany a hnutí (seskupení), ale kandidujícími mohou být i nezávislí kandidáti opírající se o relativní kvalifikovanou podporu veřejnosti. Nezávislým kandidátům zákon umožňuje vytvořit i vlastní seskupení (tzv. radniční strany).

Aktivní volební právo důsledně vychází ze samosprávného postavení obcí a dává volební právo jen těm, kteří obce reálně utvářejí a vylučují z voleb do obecních orgánů osoby, které v těchto obcích nemají trvalý pobyt (např. vyčlenění vojáků základní a náhradní služby).

V zájmu zachování nezávislého fungování zastupitelstev obcí je do zákona zařazeno i ustanovení o neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce se zastáváním některých funkcí a činností.

Počet členů zastupitelstva obce je stanoven v závislosti na počtu obyvatel příslušné obce tak, aby tento počet byl dostatečně reprezentativní a zároveň nebyl zbytečně předimenzovaný. Vesměs se jedná o snížení počtu členů zastupitelstva oproti existujícímu stavu. Současně se tím zvyšuje i odpovědnost a vážnost funkce člena obecního zastupitelstva.

Nově se zvýrazňuje i postavení volebních komisí všech stupňů, jak pokud jde o jejich úkoly, tak i pokud jde o jejich utváření ze zástupců politických stran a hnutí, ale i dalších volebních stran a občanů.

Volební řízení se opírá o dostatečně dlouhé lhůty pro přípravu voleb. Velební kampaň byla ve srovnání s úpravou pro volby do Federálního shromáždění ČSFR a národních rad zkrácena o týden, neboť se vychází z toho, že kandidát je v místě dostatečně znám. Čistota přípravy voleb si vyžaduje i stanovení základních pravidel pro vedení volební agitace na republikové i místní úrovni.

Stanoví se podrobná pravidla pro hlasování a hodnocení hlasovacích lístků. Zajišťuje se svoboda rozhodování voliče i tím, že se mu dává možnost přípravy na hlasování. Upravuje se možnost přezkoumání průběhu a výsledku voleb nezávislým soudním orgánem.

Počítá se s využitím výpočetní techniky ve spolupráci s odbornými útvary.

Pro politické strany a politická hnutí se nezavádí pětiprocentní klauzule jako podmínka pro zisk mandátu. Volby jsou stanoveny na jeden den pro celé území České republiky (reakce na jednu ze zásadních připomínek zahraničních pozorovatelů při volbách do FS a NR).

Osnova využívá i dosažitelné zkušenosti z voleb do Federálního shromáždění a národních rad 8. a 9. 6. 1990.

Zvláštní část:

K § 1:

Ustanovení upřesňuje a vypočítává, které konkrétní zastupitelské orgány budou sestaveny v závislosti na postavení jednotlivých administrativních jednotek.

K § 2:

Ustanovení zdůrazňuje platné ústavní zásady volebního práva.

K § 3:

Vyjadřuje se zde požadavek, aby samospráva byla skutečně reálnou. Proto právo volit budou mít pouze ti, kteří mají k obci trvalý vztah daný jejich trvalým bydlištěm. Zakotvují se konkrétní překážky výkonu volebního práva v odst. 3. Případné námitky či nedostatky lze řešit v rámci námítkového řízení (§ 12).

K § 4:

Pasivní volební právo v případě voleb do zastupitelstev obcí koresponduje, pokud jde o věk, aktivnímu volebnímu právu.

Odst. 2 formuluje neslučitelnost funkce člena zastupitelstva s takovými funkcemi, kde se lze důvodně domnívat, že by mohlo v důsledku spojení funkcí dojít k ovlivnění nestrannosti výkonu funkce člena zastupitelstva a jiných funkcí.

K § 5:

V průměru podstatné snížení počtu členů zastupitelstev sleduje zvýraznění odpovědnosti těchto členů, umožňuje kvalitní výběr členů a současně zabezpečuje, aby v rámci určeného rozpětí byl počet členů v konkrétním zastupitelstvu stanoven s ohledem na počet obyvatelstva obce, umožňoval reálný výkon samosprávy a korespondoval s úkoly, které bude příslušné zastupitelstvo na své úrovni řešit.

K § 6 a 7:

Zůstává zachována úprava volebních okresů, která se osvědčila. Urychluje se tak sumarizace volebních výsledků. Volební místo se přibližuje voliči.

K § 8:

Volební obvody jsou teritoria, ve kterých se volí část poslanců příslušné obce v závislosti na počtu obyvatelstva tohoto teritoria.

K § 9:

Ustanovení má předejít nejasnostem v souvislosti s případným nezařazením do voličského seznamu. Každý volič může volit jen jednou.

K § 10:

Seznamy se sestavují podle míst, kde bude volič své volební právo uskutečňovat.

Přípravou voleb jsou pověřeny ještě národní výbory působící až do ustavení nových samosprávných orgánů. Ustavením těchto orgánů zaniká mandát poslanců národních výborů.

K §11:

Úprava dává možnost národním výborům uvážit možnost, jak nejlépe uvést ve známost seznamy voličů. Proto pro způsob vyrozumění o vyhlášení nestanoví závazná pravidla, ale opírá se o místní zvyklosti a tradici.

K § 12:

Námitkové řízení směřuje k zabezpečování aktivního volebního práva. V případě, že upozornění občana bude místním národním výborem zamítnuto, má občan možnost domáhat se, stejně jako v jiných případech zásahu do jeho občanských práv, přezkoumání objektivním orgánem, kterým je soud. Pro řízení před soudem je stanovena přiměřeně dlouhá doba, která současně brání průtahům a respektuje nutnost operativního rozhodování. Místní národní výbor je rozhodnutím příslušného soudu (soud v jehož obvodu působnosti leží volební obvod, pro nějž byl volební seznam sestaven) vázán. V zájmu regulérnosti voleb je řízení před soudem osvobozeno od poplatku. Rozhodnutí soudu je konečné.

K § 13 až 18:

Česká volební komise a okresní volební komise jsou řídícími volebním komisemi. Proto je třeba v zájmu dobrého organizačního zabezpečení voleb, aby byly svolány v dostatečně dlouhém předstihu před zahájením voleb. Narozdíl od voleb do Federálního shromáždění utvářejí se volební komise nikoliv na základě delegace politických stran, ale na základě delegace volebních stran (viz pozn. k § 19). Tato skutečnost vyjadřuje význam nezávislých kandidátů v místech, tedy význam osobností ve vztahu k voličům, jako výraz samosprávnosti. V případě České volební komise jako výrazu reprezentativnosti zastoupení na volbách participujících proudů, úprava trvá na tom, aby v ní zastoupené volební strany kandidovaly alespoň v polovině všech okresů.

Pro zjištění výsledků voleb do příslušných zastupitelstev obcí mají význam místní volební komise. Jejich funkci v hl. m. Praze a ve městech Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí n. Labem plní městské volební komise.

Okrskové volební komise mají klíčový význam z hlediska technicko-organizačního provedení voleb.

K § 19:

Pojem volební strana je odlišny od pojmu politická strana. Jde o terminus technicus, který má vyjadřovat účastníka voleb, který je veden zájmem podílet se na správě veřejných věcí bud prostřednictvím zvolení svých kandidátů, popřípadě svým vlastním jménem. Pro volební účely se nevylučuje ani sdružování politických stran nebo nezávislých kandidátů.

K § 20:

Kandidátní listiny mohou podávat pouze volební strany. Předpokladem je, aby byly zaregistrovány. V případě, že nejsou registrovány ani jako politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice, je třeba, aby volební strana ke kandidátní listině připojila originál petice na podporu kandidatury podepsanou požadovaným počtem oprávněných voličů, závislým na počtu obyvatel obce. Počtem obyvatelstva obce se rozumí celkový počet obyvatelstva obce nezávisle na tom, zda je tato obec dále administrativně členěna (např. na obvody). Volič může podepsat volební petici více volebních stran.

Maximální počet kandidátů na volební listině je dán předpokladem, že volební strana může získat všechny mandáty; zvýšení o 10% znamená rezervu pro případ změn v kandidátní listině. Počty uvedené v odst. 4 jsou horní hranicí. Dolní hranice je věcí volební strany.

Požadavky uvedené v odst. 2 a 5 jsou obligatorní.

K § 21:

Projednání kandidátních listin místní volební komisí má dvě stádia.

První stadium směřuje k odstranění vad kandidátních listin. Místní volební komise může v kandidátní listině provést změny (škrty). Je zde vyjádřena i zásada, že jedna osoba může kandidovat pouze na jedné kandidátní listině (odst. 2 písm. b)). Zdůrazněna je zde i nutnost stanovení horní hranice počtu kandidátů na kandidátní listině volební strany a obligatornost prohlášení kandidáta podle § 20 odst. 5. Kandidátní listiny, u kterých nedošlo v příslušné lhůtě k odstranění vad uvedených v zákoně se nezaregistrují.

Ve druhém stadiu projednávání místní volební komise zaregistruje platné kandidátní listiny, které vyhovují všem stanoveným požadavkům, což je podmínkou rozmnožení kandidátních listin.

K § 22:

Kandidaturou disponuje kandidát a volební strana do okamžiku volby. Po zvolení se může člen zastupitelstva svého mandátu pouze vzdát. Kandidát se může své kandidatury vzdát sám nebo kandidaturu může odvolat zmocněnec politické strany v případě, že tato podala kandidátní listinu.

V obou případech je podmíněna obligatorní písemná forma. Vzdání se a zpět vzetí je neodvolatelné a je nutné je požadovaným způsobem včas zveřejnit, aby vešlo voličům ve známost.

K § 23:

Odpovědným za vytištění volebních listin je předseda místní, popřípadě městské, volební komise. Hlasovací lístek je pro všechny volební strany společný. Každé volební straně náleží jeden sloupec, kde jsou uvedena v abecedním pořádku jména všech kandidátů této strany.

Rámečky před jmény kandidátů slouží k označení křížkem kandidáta, pro kterého volič odevzdává svůj hlas.

Za odevzdání volebních lístků všem voličům je odpovědný předseda příslušného národního výboru.

K § 25:

Volby proběhnou na celém území České republiky v průběhu jednoho dne. Reaguje se zde na jednu z hlavních připomínek zahraničních pozorovatelů k průběhu voleb do nejvyšších zastupitelských orgánů v červnu 1990. Jde o další prohloubení záruk objektivnosti a neovlivnitelnosti průběhu a výsledku voleb.

Konec voleb je po zkušenostech s červnovými volbami do nejvyšších zastupitelských orgánů stanoven na 18 hodinu, aby volební komise měly ještě dostatek času na zpracování výsledků voleb.

K § 27 a 28:

Okrskové volební komise musí zajistit tolik oddělených prostorů, aby byl zajištěn plynulý průběh hlasování. Totéž platí i pro přenosné volební schránky zvláště v těch okrscích, kde lze předpokládat jejich potřebu.

K § 29:

Délka trvání volební kampaně se po zkušenostech s délkou a trváním volební kampaně do nejvyšších zákonodárných sborů zkracuje. Delší doba kampaně není třeba i z toho důvodu, že se jedná o volby komunální, kde by kandidáti měli být v místech dostatečně známi.

Stanoví se základní pravidla vedení volební agitace. Politické strany mají přístup ke státním veřejným sdělovacím prostředkům, protože lze předpokládat, že jsou schopny formulovat program, který bude jednotným základem pro místní modifikace v celostátním měřítku. Zákaz poskytování informací (odst. 5) se přirozeně netýká toku informací v rámci soustavy volebních komisí.

K § 30 a 31:

Zajišťuje se zde princip tajnosti hlasování a svobody rozhodování.

K § 32:

Viz poznámky k § 23, 30 a 31.

Volič může rozdělit mezi jednotlivé kandidáty a jednotlivé volební strany jen tolik hlasů, kolik členů zastupitelstev je voleno v příslušném okrsku.

K § 33:

Ustanovení zajišťuje výkon aktivního volebního práva i těm osobám, kterým by toto právo bylo objektivně znemožněno, často z důvodu, který nezavinily. Je výjimkou ze zásady, že do prostor pro úpravu hlasovacích lístků smí vstupovat pouze sám volič. Předpokládá se, že jako pomocník bude voličem zvolen ten, kdo má jeho plnou důvěru. Obálku s hlasovacím lístkem vkládá oprávněný volič do volební schránky vždy sám.

K § 34 - 36:

Ustanovení o zachování pořádku je doplněno ustanovením o možnosti přerušit hlasování. V případě takového přerušení je možno ukončit hlasování až po uplynutí stanovené doby určené počtem hodin pro trvání hlasování. Ustanovení o dni voleb však musí být zachováno (volby tedy musí proběhnout v jednom dni - § 25 odst. 1).

K § 37 - 39:

K zajištění tajného hlasování je třeba smísit hlasovací lístky z přenosných schránek s obsahem ostatních schránek.

Úředními obálkami jsou ty obálky, které voliči obdrželi od okrskových volebních komisí, pokud jsou označeny úředním razítkem s podpisem pověřeného člena okrskové volební komise (§ 32 odst. 1).

Jsou podrobně formulovány podmínky neplatnosti odevzdaných hlasovacích lístků. Podrobně se také upravuje postup okrskové volební komise v případech, kdy drobné nedostatky při hlasování lze odstranit, aniž by docházelo k pochybnostem o projevené vůli voliče.

K § 40:

Zákon stanoví nezbytné náležitosti zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku.

Pro uvedení počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a pro jednotlivé kandidáty se užijí z důvodu přehlednosti zbylé hlasovací lístky, které je však třeba označit tak, aby z nich bylo na první pohled patrné, že je jich užito pro zmíněný úřední účel.

K § 42:

Obvodní volební komise sumarizuje počty hlasů odevzdaných v jednotlivých volebních okrscích.

Jsou stanoveny obligatorní náležitosti zápisu obvodní volební komise obdobně jako u okrskové volební komise.

Viz i poznámku k § 40.

K § 44:

Analogicky k § 40 a 42.

K § 45:

K uveřejnění výsledků voleb do příslušného zastupitelstva je zmocněna místní volební komise.

K § 46:

Hlavní město Praha a města Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem jsou považovány za jedinou a jednotnou samosprávnou jednotku. Volí se v nich jak zastupitelstvo města, tak obvodní zastupitelstva. Úkoly místní volební komise při těchto volbách plní městská volební komise těchto měst.

K § 47:

Okresní volební komise a její zápis tvoří organizační mezičlánek mezi volebními komisemi v obcích a Českou volební komisí.

K § 48:

Česká volební komise zajišťuje a uveřejňuje výsledky voleb za celé území České republiky. Lze tak zjistit celkové rozložení sil podle jednotlivých stran a hnutí a nezávislých kandidátů při obsazení zastupitelstev obcí.

K § 49:

Ustanovení umožňuje dodatečně provést volby tam, kde bez ohledu na důvod neproběhly volby v souladu se zákonem nebo neproběhly vůbec. Rozhodnutí o tom činí výhradně předsednictvo ČNR.

Příslušné zákonem požadované lhůty lze podle okolností zkrátit; nesmí to však být na újmu splnění jejich funkce.

K § 50:

Zákon umožňuje, aby každý občan zapsaný do seznamů voličů ve volebním okrsku, kde byl zvolen člen zastupitelstva, a každá volební strana, která v obci podala kandidátní listinu podali stížnost proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva. Příslušným pro rozhodnutí je soud, který rozhoduje v senátu podle občanského soudního řádu s konečnou platností.

K § 51:

Upravuje se způsob povolávání náhradníka na uprázdněný mandát v zastupitelstvu obce. Nadále se respektuje většinový systém voleb a nastupuje nezvolený kandidát s nejvyšším počtem hlasů (první nezvolený kandidát za posledním zvoleným).

Náhradníkovi se o nastoupení za člena zastupitelstva vydává osvědčení obdobně jako osvědčení o zvolení členem zastupitelstva.

K § 52 a 53:

Jsou zde upraveny povinnosti národních výborů, státních orgánů a všech dalších organizací při provádění zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Ze zákona je stanovena povinnost všem, kdo se zabývají činností v oboru polygrafie, zabezpečit řádné a včasné vytištění všech potřebných úředních dokumentů.

Povinnost se týká všech dokumentů, které jsou požadovány a uvedeny tímto zákonem. Nejde např. o tiskoviny vztahující se k volební agitaci.

K § 54 a 55:

Významné úkoly při zabezpečení voleb plní volební komise. Zákon upravuje podmínky pro to, aby jejich členové mohly své funkce vykonávat nerušeně a bez újmy na svých právech, zejména v oblasti pracovně právních a obdobných vztahů. Obdobné postavení se zabezpečuje přirozeně i kandidátům do zastupitelstev.

K § 56:

Volební náklady přebírá stát a hradí je ze státního rozpočtu České republiky. Náklady spojené s volební kampaní nese každá volební strana sama v plném rozsahu.

K § 58:

Zákon upravuje důsledky územních změn na postavení a fungování zastupitelstva v nově vzniklých obcích a to tak, aby volby nového zastupitelstva byly omezeny jen na případy nezbytně nutné.

K § 59:

V zájmu posílení záruk průběhu a kontroly voleb se zmocňují příslušné orgány k vydání prováděcích předpisů. Umožňuje se též provádět předběžná opatření k urychlenému zahájení přípravy voleb.