Předpokladem kvalitního plnění úkolů
prokuratury je zabezpečení personálních
stavů pracovníků v počtech objektivně
odpovídajících rostoucímu rozsahu
a složitosti práce, zejména výraznému
nárůstu agendy na trestním úseku,
včetně úkolů vyplývajících
ze zákonů o rehabilitacích, a zajištění
jejich žádoucí odborné přípravy.
Po tzv. očistě prokuratury od pravicových
a protisocialistických sil, provedené na začátku
70. let, byla i v personální práci důsledně
prosazována vedoucí úloha KSČ a jen
ojediněle zůstali ve vedoucích funkcích
lidé, kteří se nestali nástrojem politických
orgánů. Je proto zcela pochopitelné, že
změny, ke kterým došlo v naší společnosti
po 17. listopadu 1989, ovlivnily personální situaci
na prokuratuře v České republice.
V lednu 1990 byl jmenován novým generálním
prokurátorem ČR JUDr. Pavel Rychetský, po
jehož odchodu do vlády ČSFR je od července
1990 ve funkci generálního prokurátora ČR
JUDr. Ludvík Brunner. V lednu a poté v dubnu 1990
byli jmenováni noví náměstci generálního
prokurátora ČR. Od ledna 1990 až do současné
doby bylo na GP ČR z celkového počtu 7 ředitelů
odborů nově jmenováno 5 ředitelů.
Na začátku roku 1990 bylo odvoláno a nově
jmenováno všech osm krajských prokurátorů,
přičemž ve funkcích některých
krajských prokurátorů došlo v průběhu
roku k dalším obměnám. Dále bylo
nově jmenováno 11 náměstků
krajských prokurátorů (z celkového
počtu 16, přičemž dvě místa
zůstala neobsazena), 73 okresních prokurátorů
z celkového počtu 86 a 50 náměstků
okresních prokurátorů z celkového
počtu 82 funkčních míst (9 míst
neobsazeno).
V resortu prokuratury v České republice rozhodl
generální prokurátor ČR v průběhu
roku 1990 u 342 prokurátorů a vyšetřovatelů
prokuratury o změnách jejich funkčního
zařazení, přičemž do nižších
funkcí bylo převedeno 102 pracovníků
OP a KP a 5 pracovníků GP ČR, do vyšších
funkcí bylo ustaveno 115 pracovníků OP a
KP a 15 pracovníků GP ČR, ve 105 případech
šlo o přeřazení na srovnatelnou funkci.
V roce 1991 došlo k dalším 64 změnám
ve funkčním zařazení prokurátorů
a vyšetřovatelů prokuratury.
K celkové personální situaci na prokuratuře
v ČR je třeba uvést, že resort prokuratury
v ČR se již dlouhodobě potýká
s problémem doplnění stavu pracovníků
zejména prokurátorů a vyšetřovatelů
prokuratury. V letech 1985 až 1989 chybělo průměrně
ročně do plánovaných stavů
107 prokurátorů a na jejich místa bylo průměrně
připravováno 83 právních čekatelů.
Roční úbytky činily průměrně
60 pracovníků této kategorie. Od roku 1990
se všechny tyto personální problémy
dostaly do kritické polohy.
Takřka výhradním zdrojem pro doplňování
řad prokurátorů jsou absolventi právnických
fakult, jejichž zájem o práci na prokuratuře
a v justici je po několik let malý. Kromě
nutnosti absolvovat dvouletou právní čekatelskou
praxi k získání základních
odborných znalostí pro samostatný výkon
funkcí, po kterou jim přísluší
platy v rozpětí od 2 000, do 2 700,- Kčs,
tedy blízké výši minimální
mzdy, je odrazuje od práce na prokuratuře i současné
veřejné mínění a postoje veřejnosti
k práci prokuratury a justice. Počty nově
přijatých absolventů se stále snižují.
Zatímco do roku 1988 přicházelo ročně
asi 55 až 60 právních čekatelů,
v roce 1989 se podařilo přes veškerou snahu
včetně nabídky resortního stipendia,
získat jen 34 absolventů právnických
fakult. V průběhu čekatelské praxe
navíc jedna třetina právních čekatelů
odchází. Vzhledem k vysokému podílu
studentek na celkovém počtu posluchačů
právnické fakulty je z nově přijímaných
právních čekatelů 75% žen, což
nepříznivě zvyšuje již tak vysokou
feminizaci na prokuratuře a problémy s ní
spojené.
V souvislosti s politickými a společenskými
změnami v naší společnosti výrazně
vzrostl počet rezignací pracovníků,
kteří svým rozhodnutím rezignovat
na funkci předcházeli uvolnění z resortu,
případně ze stejných důvodů
se rozhodli odejít do starobního důchodu
v okamžiku vzniku na starobní důchod. Zvýšila
se však i fluktuace z důvodů pracovního
uplatnění mimo resort za výrazně výhodnějších
platových podmínek (zejména u advokacie a
hospodářské sféře), případně
pro uplatnění na pracovních místech,
kde pracovníkům není zakazován výkon
další výdělečné činnosti,
či nejsou jinak omezováni, jako je tomu na prokuratuře.
Negativní roli sehrála a stále sehrává
neujasněnost ústavního postavení prokuratury
a jejích úkolů a z toho vyplývající
pracovní nejistota, zejména specialistů pro
dozor v netrestní oblasti. Tito specialisté zčásti
nacházejí uplatnění u soudů,
největší zájem však mají
o advokacii. V průběhu roku 1990 tak došlo
k úbytku 169 prokurátorů, což se v plánu,
který činil 1 209, promítlo nenaplněním
jejich plánovaných stavů o 167. Na funkci
prokurátorů se připravovalo 62 právních
čekatelů. Nově bylo přijato 71 prokurátorů,
zejména v rámci pracovní rehabilitace, takže
jde většinou o pracovníky, u nichž nelze
počítat s delší pracovní perspektivou.
Nedostatek prokurátorů se stává již
v některých konkrétních místech,
kde se tento problém soustřeďuje kritickým
(zejména v Severočeském, Západočeském,
Severomoravském a Východočeském kraji)
a je přímo ohroženo i plnění
těch nejzákladnějších dozorových
funkcí prokurátora. Při nezájmu absolventů
právnických fakult, případně
právníků o práci na prokuratuře
a zejména v těchto oblastech je zcela i nadále
vyloučena možnost žádoucího výběru
pracovníků a zkvalitňování
jejich přípravy pro výkon funkce.
Také vývoj za I. čtvrtletí 1991 signalizuje
pokračován nepříznivého stavu
naplňování plánovaných počtů
prokurátorů. Přijato bylo pouze 27 pracovníků,
z toho 17 právních čekatelů, což
nenahradí ani úbytek 38 pracovníků,
k němuž za stejné období došlo.
Hlavní příčiny rezignací prokurátorů
a překážky výběru nových
pracovníků a jejich stabilizace jsou zejména
v nedostatečném platovém ohodnocení
práce. Platová úprava přijatá
od 1. července 1990 pro okresní a krajské
prokuratury přinesla zvýšení základního
platu pro jednotlivého pracovníka cca o 600,- Kčs.
V porovnání s hmotným ohodnocením
právnických míst v jiných resortech,
je tato úprava naprosto neodpovídající
a proto nemohla nežádoucí fluktuaci zastavit.
V důsledku snižujících se stavů
pracovníků, nárůstu rozsahu a složitosti
agendy, včetně dalších povinností,
které prokurátoři přebírají
v souvislosti s novelizací trestního řádu
(značný rozsah pracovních pohotovostí
na pracovišti) a vývoje mezd a cen ve státě,
byla již zvýhodnění této úpravy
zcela eliminována. K výrazným personálním
problémům v důsledku dlouhodobě neřešené
úrovně odměňování došlo
i u Generální prokuratury. Platová úprava
se zde za změnou přijatou u podřízených
prokuratur opozdila o jeden rok, což bylo příčinou
odchodu specialistů mimo resort a znemožnilo přijetí
nových pracovníků.
Nepříznivá personální situace
se negativně promítá i do plnění
úkolů v odborné přípravě
pracovníků.
Je žádoucí zkvalitnit systém organizace
odborné resortní přípravy prokurátorů,
vytvořit prostor pro individuální studium
pracovníků a věnovat větší
pozornost přípravě právních
čekatelů. V současné době však
se resort potýká s vážnými problémy
jak pohotově reagovat na změny právních
úprav, jsou dokonce potíže se zabezpečováním
odborné právnické literatury včetně
právních předpisů, a to i vzhledem
k limitovaným objemům finančních prostředků
pro tyto účely.
Organizační změny probíhající
v jiných resortech umožnily doplnit početní
stavy pracovníků administrativního aparátu.
Problémem však i nadále zůstává
jeho odborná úroveň a fluktuace. Někteří
pracovníci považují pracovní zařazení
na prokuratuře za přechodné, hledají
možnost uplatnění v zaměstnáních
s menší intenzitou práce a bez dalších
požadavků na odbornou přípravu, její
ověřování a přejímání
povinností pracovníků státních
orgánů, které ve svých důsledcích
vedou k omezení v občanském životě.
Pro zabezpečení výběru, zkvalitnění
a stabilizaci administrativního aparátu je tedy
nutno dořešit i jejich otázku odměňování,
výrazně zlepšit vybavení moderní
kancelářskou technikou a úroveň pracovního
prostředí.
Všechny personální změny realizované
od ledna 1990 vytvořily předpoklady k tomu, aby
prokuratura prosazovala důsledné dodržování
zákonnosti bez ohledu na zájmy politických
stran, hnutí či směrů a zájmy
činitelů určitých lokalit a aby si
postupně získávala důvěru veřejnosti,
bude-li funkční. Nedořešená ústavní
koncepce prokuratury a z ní plynoucí nejistoty pracovněprávní
a sociální, dále přetrvávající
paušální kritika práce prokurátorů,
nevybíravé útoky části veřejnosti
a sdělovacích prostředků na prokurátory,
souběžně s rostoucí intenzitou pracovního
zatížení totiž nevytvářejí
přitažlivou pracovní atmosféru, spíše
naopak. Neuspokojivé pracovní podmínky, minimální
sociální zázemí včetně
neochoty obecních úřadů přidělovat
byty pro prokurátory podle nařízení
vlády ČR č. 205/1990 Sb., a platové
ohodnocení nesouměřitelné s příjmy
právníků v soudnictví a advokacii
(o podnikatelské sféře ani nemluvě)
jenom završují nepřitažlivost práce
na prokuratuře.
Nelze proto než konstatovat, že personální
situace prokuratury se v průběhu druhé poloviny
roku 1991 stane kritickou a je tedy nutné řešit
ji zásadním způsobem s přihlédnutím
ke specifice resortu i práce v něm. Jenom tak lze
vytvořit podmínky pro žádoucí
výběr pracovníků odpovídajících
přísným požadavkům na odbornost,
osobní a morální vlastnosti.
Pro plnění všech úkolů české
prokuratury je třeba vytvořit odpovídající
ekonomické podmínky, a to při hospodárném
a účelném využití přidělovaných
rozpočtových prostředků.
Rozpočtové zajištění činnosti
prokuratury v ČR však není dořešeno.
Komplikovaná situace se zvlášť projevuje
v roce 1991. Po realizaci usnesení ČNR č.
92 (snížení neinvestičních výdajů
o 10%), kterým byl i tak nedostačující
rozpočet prokuratur snížen o 15 mil. Kčs,
představuje celkový schválený rozpočet
výdajů částku 145 466 tis. Kčs.
Uvedená částka je ve srovnání
s uplatněným celoresortním návrhem
nižší o 38 154 tis. Kčs. Přitom
požadavek na zabezpečení potřeb v oblasti
výdajů je ve srovnání s předchozími
lety objektivně vyšší, a to jak z důvodu
změn právních předpisů (soudní
rehabilitace, novela trestního řádu - úhrada
obhajoby advokátům ex offo, předpisy o náhradách,
platové řády apod.), vlivů cenové
liberalizace, dislokačních rozhodnutí, nárůstu
agendy apod. Současné finanční zajištění
je však kupř. jen ve srovnání s rokem
1990 pouze na úrovni 70% skutečných výdajů.
Ve schváleném rozpočtu nejsou dosud pokryty
úkoly prokuratury vyplývající ze zákona
č. 119/1990 Sb. o soudních rehabilitacích.
V průběhu I. čtvrtletí 1991 byla ze
současně stanoveného rozpočtu věcných
neinvestičních výdajů (bez mzdových
prostředků), a to přes uplatnění
hospodárnostních opatření, čerpána
částka 9 374 tis. Kčs, tj. téměř
42% celoročního objemu.
Na základě výsledků I. čtvrtletí
1991 a známé kvantifikace potřeb uplatnila
GP ČR na MF ČR žádost o posílení
rozpočtu výdajů, které však dosud
nebylo vyhověno. Skutečné čerpání
rozpočtových prostředků v I. čtvrtletí
prokazuje, že současně stanovenými ukazateli
rozpočtu není možno pokrýt nejen nové
úkoly, ale ani základní provoz prokuratury
v ČR.
Ve všech položkách rozpočtu výdajů
se nepříznivě projevují cenové
nárůsty, které ve spojení s neustále
rostoucím nápadem agendy, počtu pracovníků
i novými úkoly neúměrně zatěžují
výdajovou část rozpočtu.
Nové zatížení výdajové
části rozpočtu představují
odměny advokátům ustanoveným ex offo.
V současné době nelze ještě tyto
výdaje přesně kvantifikovat, ze zkušenosti
I. čtvrtletí 1991 však vyplývá,
že celoroční potřeba jen tohoto nového
výdaje bude činit cca 800 tis. Kčs. V důsledku
vydávání nových právních
předpisů mimořádně vzrůstá
potřeba nákupu právnické literatury,
zvyšují se výdaje na náhrady svědkům
apod. Všechny tyto výdaje jsou nezbytným předpokladem
pro výkon činnosti prokuratury, vyplývající
ze zákona a nelze je proto omezovat.
Vysoké nároky na rozpočtové výdaje
jsou spojeny zejména s problematikou umístění
prokuratur.
Vhodné pracovní prostředí, vyhovující
vybavení pracoven prokurátorů i místností
pro jednání s občany jsou jedním ze
základních faktorů pro výkon činnosti
prokurátora. Odpovídající umístění
prokuratur v ČR je dlouhodobým a naléhavým
problémem. V převážné většině
případů je perspektiva prostor užívaných
prokuraturou omezená, což je dáno jak způsobem
vzniku prokuratury, aplikací restitučních
zákonů i dalšími vlivy.
Prokuratury v současné době sídlí
v cca ze 69% v budovách cizích organizací,
převážně soudních orgánů.
Konkrétně v budovách soudů je umístěno
45 krajských a okresních prokuratur, včetně
Generální prokuratury ČR a Rejstříku
trestů v Praze (RT). Téměř všechny
obdržely výpověď z užívání,
neboť příslušné soudy v souvislosti
s nárůstem běžné agendy a novými
úkoly hodlají vymístěním organizací
prokuratury ze svých objektů řešit vlastní
zvýšenou potřebu kancelářských
prostor.
Ani umístění prokuratur ve vlastních
objektech není definitivní. Organizace prokuratury
v ČR mají právo hospodaření
pouze k 28 objektům, ovšem na některé
z nich se vztahují ustanovení restitučních
zákonů.
Dislokace prokuratur v ČR je v některých
případech dále komplikována rozhodnutím
územních orgánů o asanaci jejich sídla,
případně tím, že budovy jsou
v naprosto nevyhovujícím technickém stavu
a nesplňují ani základní požadavky
na umístění státního orgánu.
Ve všech případech, kdy byly vůči
prokuratuře uplatněny požadavky na uvolnění
užívaných prostor, ať už ve vlastních
nebo cizích budovách, bylo zahájeno jednání
o náhradním řešení. Snahou prokuratury
je získat přiměřené prostory
odpovídající platným ČSN a
postavení prokuratury jako mocenského orgánu
státu, přičemž zásadní
důraz je kladen na definitivní nebo alespoň
dlouhodobou perspektivu přijatých dislokačních
rozhodnutí. V tomto světle se jeví jako nejvýhodnější,
aby prokuratura přejímala náhradní
objekty bezplatným převodem do vlastní správy.
Tato tendence byla sledována již v minulém
období, avšak s přechodem na tržní
ekonomiku takové možnosti prakticky odpadly, přičemž
cena nemovitostí výrazně stoupla. Finanční
odhad realizace současně známých dislokačních
záměrů již přesahuje možnosti
stávajícího rozpočtu prokuratury v
ČR, neboť úhrn pořizovacích cen
budov uvažovaných k převzetí do správy
prokuratury představuje částku cca 20 - 25
mil. Kčs.
Další cestou, kterou je možno řešit
náhradní umístění prokuratur
s omezenou perspektivou užívání, je
přikázání nájmu do budov jiných
právnických osob. V těchto případech
je ovšem rozpočet neinvestičních výdajů
nově zatěžován náklady na nájemné,
jehož stanovenou výši vzhledem k omezeným
možnostem výběru je prokuratura nucena akceptovat.
Třetí možnou cestou, jak řešit
umístění organizací prokuratury v
ČR, je výstavba nových budov, a to samostatně,
formou sdružené investiční výstavby
s tuzemskými partnery nebo se zahraničním
investorem na základě leasingových smluv.
Zvlášť závažným problémem
je situace na území hl. m. Prahy. Zde bude třeba
přednostně řešit umístění
některých OP, GP ČR a RT v Praze.
Generální prokuratura ČR a Rejstřík
trestů jsou umístěny v budově NS ČSFR.
V souvislosti s nárůstem počtu pracovníků
na úseku soudních i mimosoudních rehabilitací
jsou nyní užívané prostory zcela nepostačující,
u Rejstříku trestů v Praze pak velikost užívaných
prostor prakticky zabraňuje dalšímu postupu
konverze zpracování agendy trestních listů
na automatizovaný systém. Řešením
s dlouhodobější perspektivou realizace by byla
uvažovaná výstavba nové administrativní
budovy formou leasingu, tedy s minimálními nároky
na rozpočet. Realizace tohoto záměru je odvislá
od výsledku jednání, která jsou vedena
Generální prokuraturou ČR s magistrátním
úřadem hl. m. Prahy ve věci přidělení
vhodného pozemku.
Za kritický je možno označit současný
stav v umístění OP Praha 1 a 7, které
sídlí v budově obvodního soudu pro
Prahu 1. Rozhodnutím býv. NVP bylo sice přikázáno
st. o. Ústřední ředitelství
ČSD pronajmout těmto organizacím prokuratury
nebytové prostory v objektu Praha 1, Na Příkopě,
avšak výkon tohoto rozhodnutí je povinnou organizací
stále odkládán. Podle dostupných informací
je možno očekávat realizaci nejdříve
k 1. 1. 1992, přičemž nájemné
bude s největší pravděpodobností
stanoveno ve výši 5 tis. Kčs za 1 m2
ročně, což znamená roční
výdaj cca 5,5 mil. Kčs.
Řešení problematiky umístění
prokuratur v ČR i vhodného pracovního prostředí
je spojeno s nároky na rozpočtové výdaje,
a to vedle investičních výdajů i v
položkách údržby a oprav a služeb
a výdajů nevýrobní povahy, kde se
zvyšují náklady na nájemné, spoje,
stěhování, v materiálních výdajích
pak náklady na paliva, elektrickou energii apod.
Jedním z předpokladů zvládnutí
nových úkolů i zvýšeného
nápadu agendy je postupné vybavování
prokuratur moderní administrativní technikou. V
souladu s přijatou koncepcí by bylo třeba
urychleně vybavovat prokuratury osobními počítači,
elektrickými psacími stroji, moderní rozmnožovací
technikou, telefaxy apod. Zvlášť používání
záznamové techniky se osvědčilo z
hlediska vazebního řízení i dalšího
pohotového předávání informací.
V prvé fázi bylo možno záznamovým
zařízením vybavit pouze krajské prokuratury
a vybrané okresní prokuratury, které vykonávají
dozor nad místy, v nichž je vykonáván
trest odnětí svobody. Účelné
by bylo propojení všech prokuratur tímto systémem.
Náklady na dovybavení ještě v roce 1991
představují částku cca 2,2 mil. Kčs.
Potřebu vybavení všech okresních prokuratur
osobními počítači pak lze vyčíslit
částkou cca 6 mil. Kčs.
Vzhledem ke zvýšeným potřebám
investičních výdajů z titulu pořizování
náhradních objektů dosud stanovený
objem investičních výdajů na rok 1991
ve výši 10 mil. Kčs neumožňuje
záměry prokuratury na úseku vybavení
technikou ani zčásti naplnit.
K finančnímu pokrytí úkolů
prokuratury v ČR uplatnila Generální prokuratura
ČR požadavek na naléhavé posílení
rozpočtu výdajů jak v oblasti neinvestičních
výdajů (mzdových i věcných),
tak i v oblasti výdajů investičních.
S odvoláním na usnesení ČNR č.
105 i prokazatelné nezbytné potřeby prokuratury
v ČR předpokládáme, že rozpočtovým
opatřením MF ČR bude chod prokuratury v nejnutnější
míře zajištěn.
Předběžná kvantifikace současně
známých rozpočtově nepokrytých
potřeb prokuratury v ČR činí v oblasti
investičních výdajů cca 28 - 34 mil.
Kčs, věcných neinvestičních
výdajů cca 35 mil. Kčs a mzdových
prostředků v celoročním vyjádření
cca 117 mil. Kčs. Z toho představuje navrhovaná
platová úprava prokurátorů (obdoba
návrhu justice) 86,5 mil. Kčs, platová úprava
odborného a administrativního aparátu (státní
správa) 24 mil. Kčs a valorizační
opatření při 9% směrném růstu
6,1 mil. Kčs.
Velmi výrazný nárůst kriminality a
jiného protiprávního jednání,
důsledná ochrana práv občanů,
nutnost nápravy křivd minulého období
a zájem na řádném fungování
státní správy vyžadují, aby prokuratura
především
- zabezpečila plnění úkolů
vyplývajících z trestních kodexů
a jejich novel při ochraně občanů
a společnosti před pachateli trestných činů,
- pokračovala v realizaci zákonů o soudních
a mimosoudních rehabilitacích a v podávání
stížností pro porušení zákona
a protestů proti nezákonným rozhodnutím
soudů a jiných orgánů,
- zabezpečila po přijetí novely občanského
soudního řádu do jednoho roku objektivní
a rychlý přezkum podnětů k podání
stížností pro porušení zákona
tak, aby občané nebyli v důsledku změn
zákonné úpravy dotčeni ve svých
právech,
- využívala svých zákonných oprávnění
a prostředků při ochraně práv
občanů ve správní sféře
a při prosazování zákonnosti v činnosti
orgánů státní správy,
- účinně prosazovala celospolečenský
zájem na ochraně životního prostředí.
Současný personální, sociální
a materiálně technický stav prokuratury v
České republice je kritický a bez urychleného
řešení reálně hrozí ochromení
její nezastupitelné funkce a neplnění
základních úkolů.
Ochromení prokuratury při stávajících
trendech kriminality a jiného porušování
práva může vést k neplnění
základních funkcí policie a soudů
při stíhání a postihu pachatelů
trestných činů a tím k vážným
celospolečenským problémům.
Řešení problémů justice bez současného
řešení problémů prokuratury by
vedlo k dalšímu odlivu zkušených pracovníků
z resortu prokuratury a k dalšímu prohloubení
nezájmu o práci na prokuratuře i ze strany
absolventů právnických fakult.
Za nejaktuálnější nutný krok
k řešení této situace považujeme
současnou úpravu platů prokurátorů
a soudců na shodnou úroveň a posílení
rozpočtu na zabezpečení plnění
základních funkcí prokuratury v České
republice.
Tabulka č. 1
Odbor prokurátorské informatiky
| Ostatní vyřízení | Zastaveno a odloženo v amnestii | |||||||||||||||||
| Celkem | Koeficient na 10 000 obyv. | Z nich známých pachatelů | Celkem | Koeficient na 10 000 obyv. | % ze stíhaných | Celkem | % ze stíhaných | Celkem | % ze stíhaných | Celkem | % ze stíhaných | |||||||
| 1986 | 98986 | 125 | 74262 | 61797 | 78 | 62,4 | 8564 | 8,7 | 59 | 0,1 | 26063 | 26,3 | 23042 | 2503 | 1106 | |||
| 1987 | 96951 | 122 | 71716 | 59379 | 75 | 61,3 | 9074 | 9,4 | 93 | 0,1 | 26449 | 27,3 | 23425 | 1956 | 464 | |||
| 1988 | 99097 | 124 | 72887 | 51782 | 65 | 52,3 | 15213 | 15,4 | 97 | 0,1 | 27667 | 27,9 | 24437 | 4338 | 8640 | |||
| 1989 | 93987 | 117 | 65957 | 48523 | 60 | 51,6 | 9495 | 10,1 | 96 | 0,1 | 29887 | 31,8 | 26377 | 5986 | 5178 | |||
| 1990 | abs. | 165499 | 204 | 55317 | 26341 | 32 | 15,9 | 19218 | 11,6 | 166 | 0,1 | 112333 | 67,9 | 107484 | 7441 | 17863 | ||
| +- 1989 | +76,1 | x | -16,1 | -45,7 | x | x | +102,4 | x | +72,9 | x | +275,9 | x | +307,5 | +24,3 | +245,0 | |||
| 1986 | 62967 | 79 | 34509 | 28001 | 35 | 44,5 | 295 | 0,5 | 50 | 0,1 | 29871 | 47,4 | 28408 | 4750 | 450 | |||
| 1987 | 59329 | 75 | 33198 | 26991 | 34 | 45,5 | 242 | 0,4 | 47 | 0,1 | 27435 | 46,2 | 26077 | 4614 | 37 | |||
| 1988 | 58086 | 73 | 32242 | 21563 | 27 | 37,1 | 598 | 1 | 40 | 0,1 | 26814 | 46,2 | 25798 | 9071 | 4924 | |||
| 1989 | 51276 | 64 | 26629 | 19285 | 24 | 37,6 | 595 | 1,2 | 67 | 0,1 | 25647 | 50 | 24610 | 5682 | 2260 | |||
| 1990 | abs. | 35816 | 14 | 3930 | 3073 | 4 | 8,6 | 410 | 1,1 | 51 | 0,1 | 27100 | 75,7 | 26737 | 5182 | 4705 | ||
| +- 1989 | x | x | x | x | x | x | x | x | x | x | x | x | x | x | x | |||

