Účelem zákona je přispět k
udržení a obnově přírodní
rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí
forem života, přírodních hodnot a krás
a k šetrnému hospodaření s přírodními
zdroji.
/1/ Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona
rozumí dále vymezená péče státu
a fyzických i právnických osob o volně
žijící živočichy, planě
rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty,
horniny, paleontologické nálezy a geologické
celky, péče o ekologické systémy a
krajinné celky, jakož i péče o vzhled
a přístupnost krajiny.
/2/ Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona
se zajišťuje zejména
a) ochranou a vytvářením územního
systému ekologické stability krajiny,
b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích
rostlin a volně žijících živočichů
a zvláštní ochranou těch druhů,
které jsou vzácné či ohrožené,
pozitivním ovlivňováním jejich vývoje
v přírodě a zabezpečováním
předpokladů pro jejich zachování,
popřípadě i za použití zvláštních
pěstebních a odchovných zařízení,
c) ochranou vybraných nalezišť nerostů,
paleontologických nálezů a geomorfologických
a geologických jevů i zvláštní
ochranou vybraných nerostů,
d) ochranou dřevin rostoucích mimo les,
e) vytvářením sítě zvláště
chráněných území a péčí
o ně,
f) účastí na tvorbě a schvalování
lesních hospodářských plánů
s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní
hospodaření zejména ve zvláště
chráněných územích a významných
krajinných prvcích,
g) spoluúčastí v procesu územního
plánování a stavebního řízení
s cílem prosazovat vytváření ekologicky
vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,
h) účastí na ochraně půdního
fondu, zejména při pozemkových úpravách
k udržování a vytváření
územního systému ekologické stability,
i) ovlivňováním vodního hospodaření
v krajině s cílem udržovat přirozené
podmínky pro život na vodu vázaných
ekosystémů a zachovat přitom přirozený
charakter a přírodě blízký
vzhled vodních toků a ploch,
j) obnovou a vytvářením nových přírodně
hodnotných ekosystémů, např. při
rekultivacích a jiných velkých změnách
ve struktuře a využívání krajiny,
k) ochranou celků přirozené i kulturní
krajiny pro ekologicky vhodné formy turistiky a rekreace.
Pro účely tohoto zákona se vymezují
některé základní pojmy takto
a) územní systém ekologické stability
krajiny (dále jen "systém ekologické
stability") je vzájemně propojený soubor
přirozených i pozměněných,
avšak přírodě blízkých,
ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální
a nadregionální systém ekologické
stability,
b) významný krajinný prvek jako ekologicky
nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří
její typický vzhled či přispívá
k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště,
vodní toky, rybníky, jezera, údolní
nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny,
které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany
přírody jako významný krajinný
prvek, zejména mokřady, remizy, meze, trvalé
travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin,
stepní trávníky, umělé i přirozené
skalní výchozy a odkryvy. Zvláště
chráněná část přírody
je z této definice vyňata (písm. f),
c) planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina")
je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně
hub, jejichž populace se udržují v přírodě
samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní
i nadzemní části. Dřevina rostoucí
mimo les je z této definice vyňata (písm.
g),
d) volně žijící živočich
(dále jen "živočich") je jedinec
živočišných druhů, jejichž
populace se udržují v přírodě
samovolně, a to i v případě jeho chovu
v zajetí, nestanoví-li tento zákon jinak.
Živočichem jsou všechna vývojová
stádia příslušející k
danému druhu,
e) živočišný nebo rostlinný druh
je rovněž systematická jednotka nižšího
řádu,
f) zvláště chráněná část
přírody je velmi významná nebo jedinečná
část živé či neživé
přírody; může jí být část
krajiny, geologický útvar, strom, živočich,
rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní
ochraně státním orgánem podle části
třetí nebo čtvrté tohoto zákona,
g) dřevina rostoucí mimo les (dále jen "dřevina")
je strom či keř rostoucí jednotlivě
i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních
útvarech na pozemcích mimo lesní půdní
fond [Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.],
h) paleontologický nález je věc, která
je dokladem nebo pozůstatkem života v geologické
minulosti a jeho vývoje do současnosti,
i) biotop je soubor veškerých neživých
a živých činitelů, které ve vzájemném
působení vytvářejí životní
prostředí určitého jedince, druhu,
populace, společenstva. Biotop je takové místní
prostředí, které splňuje nároky
charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,
j) ekosystém je funkční soustava neživých
a živých složek, zejména organismů,
hornin, půdy, vod a ovzduší, jež jsou
navzájem spojeny výměnou látek, tokem
energie a předáváním informací
a které se navzájem ovlivňují a vyvíjejí
v určitém prostoru a čase,
k) krajina je část zemského povrchu se souborem
typických ekosystémů a civilizačních
prvků.
/1/ Vymezení systému ekologické stability,
zajištujícího uchování a reprodukci
přírodního bohatství, příznivé
působení na okolní méně stabilní
části krajiny a vytvoření základů
pro mnohostranné využívání krajiny,
stanoví a jeho hodnocení provádějí
orgány územního plánování
a ochrany přírody ve spolupráci s orgány
vodohospodářskými, ochrany zemědělského
půdního fondu a státní správy
lesního hospodářství. Ochrana systému
ekologické stability je povinností všech vlastníků
a uživatelů pozemků tvořících
jeho základ; jeho vytváření je veřejným
zájmem, na kterém se podílejí vlastníci
pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení
a hodnocení systému ekologické stability
a podrobnosti plánů, projektů a opatření
v procesu jeho vytváření stanoví ministerstvo
životního prostředí České
republiky (dále jen "ministerstvo životního
prostředí") obecně závazným
právním předpisem.
/2/ Významné krajinné prvky jsou chráněny
před poškozováním a ničením.
Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena
jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení
jejich stabilizační funkce. K zásahům,
které by mohly vést k poškození nebo
zničení významného krajinného
prvku nebo ohrožení či oslabení jejich
stabilizační funkce, je nezbytné závazné
stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové
zásahy patří zejména umisťování
staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků,
odvodňování pozemků, úpravy
vodních toků a nádrží a těžba
nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných
prvků stanoví ministerstvo životního
prostředí obecně závazným předpisem.
/3/ Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody
z hlediska ochrany systému ekologické stability
je nezbytné ke schválení lesních hospodářských
plánů [§ 2 zákona ČNR č.
96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní
správě lesního hospodářství.],
k odlesňování a zalesňování
pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních
cest a svážnic. K pěstebním a těžebním
zásahům v lesích prováděným
v souladu s lesním hospodářským plánem
se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody
nevyžaduje.
/4/ Umisťování staveb do vzdálenosti
50 m od katastrální hranice rybníků
nebo jezer a do vzdálenosti 20 m od břehové
čáry vodních toků, s výjimkou
nezbytných zařízení sloužících
plavbě, údržbě vodních toků,
rybníků a jezer nebo jejich provoznímu účelu,
není povoleno; toto omezení neplatí v zastavěném
území obce.
/1/ Všechny druhy rostlin a živočichů
jsou chráněny před zničením,
poškozováním, sběrem či odchytem,
který vede nebo by mohl vést k ohrožení
těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci,
k narušení rozmnožovacích schopností
druhů, zániku místní populace druhů
nebo zničení ekosystému, jehož jsou
součástí. Při porušení
těchto podmínek ochrany je orgán ochrany
přírody oprávněn zakázat nebo
omezit rušivou činnost.
/2/ Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na zásahy při
hubení rostlin a živočichů upravené
zvláštními předpisy [Např.
zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné
výroby zákon č. 87/1987 Sb., ve znění
zákona č. 239/1991 Sb., o veterinární
péči, zákon č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti,
zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.].
Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů
a rostlin jsou zvláště chráněny
podle § 48 až 50 tohoto zákona.
/3/ Fyzické a právnické osoby jsou povinny
při provádění zemědělských,
lesnických a stavebních prací, při
vodohospodářských úpravách
v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo
k úhynu rostlin a živočichů nebo ničení
jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky
i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán
ochrany přírody uloží zajištění
či použití takovýchto prostředků,
neučiní-li tak povinná osoba sama.
/4/ Záměrné rozšíření
geograficky nepůvodního druhu rostliny či
živočicha do volné přírody je
možné jen s povolením orgánu ochrany
přírody. Geograficky nepůvodní druh
rostliny nebo živočicha je druh, který není
součástí přirozených společenstev
určitého regionu.
/5/ Záměrné křížení
a následné rozšiřování
křížence rostlin či živočichů
do volné přírody je možné jen
s povolením orgánu ochrany přírody.
/6/ Vývoz a dovoz ohrožených rostlin a živočichů
chráněných mezinárodními úmluvami,
kterými je Česká a Slovenská Federativní
Republika vázána (dále jen "mezinárodní
úmluvy"), povoluje orgán ochrany přírody.
/1/ Registraci významných krajinných prvků
provádí orgán ochrany přírody,
který ji zároveň oznámí vlastníkovi
a uživateli dotčeného pozemku, územně
příslušnému stavebnímu úřadu
a obci. Je-li dotčen větší počet
vlastníků pozemků, lze oznámení
doručit také veřejnou vyhláškou.
/2/ V oznámení podle odstavce 1 se uvede vymezení
významného krajinného prvku, stručné
odůvodnění registrace a jejích právních
důsledků (§ 4 odst. 2).
/3/ Vlastníci dotčených pozemků mají
právo vznést k registraci významného
krajinného prvku písemně výhrady do
30 dnů od doručení oznámení
či jeho veřejného oznámení
k orgánu ochrany přírody, který registraci
provedl. Tento orgán je povinen výhrady s vlastníkem
projednat a rozhodnout, zda registraci potvrdí nebo zruší.
/4/ Změnu vlastnictví pozemku s významným
krajinným prvkem je původní vlastník
či uživatel povinen oznámit orgánu ochrany
přírody do 30 dnů ode dne převodu
vlastnictví k pozemku. V případě úmrtí
vlastníka pozemku je nositelem této povinnosti dědic
pozemku.
/5/ Zrušit registraci významného krajinného
prvku, nejde-li o zrušení podle odstavce 3, může
orgán ochrany přírody, který registraci
provedl, pouze v případě veřejného
zájmu.
/1/ Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení
před poškozováním a ničením,
pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější
(§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních
předpisů [Zákon č. 61/1964 Sb.,
o rozvoji rostlinné výroby, vyhláška
č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí
předpisy k zákonu č. 61/1964 Sb., zákon
č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým
odrůdám rostlin a plemenům zvířat.].
/2/ Péče o dřeviny, zejména jejich
ošetřování, výsadba a udržování
je povinností vlastníků. Při výskytu
nákazy dřevin epidemickými či jinými
jejich vážnými chorobami, může
orgán ochrany přírody uložit vlastníkům
provedení nezbytných zásahů, včetně
pokácení dřevin.
/1/ Ke kácení dřevin je nezbytné povolení
orgánu ochrany přírody, není-li dále
stanoveno jinak.
/2/ Povolení není třeba ke kácení
dřevin z důvodů pěstebních,
to je za účelem obnovy přestárlých
porostů nebo při provádění
výchovné probírky porostů a z důvodů
zdravotních nebo při výkonu oprávnění
podle zvláštních předpisů [Např.
§ 34 odst. 1 písm. b) zákona č.138/1973
Sb., o vodách (vodní zákon), zákon
č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění
zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 79/1957
Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě
elektřiny (elektrizační zákon), zákon
č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití
topných plynů (plynárenský zákon),
zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.].
Kácení z těchto důvodů musí
být oznámeno písemně nejméně
15 dnů předem orgánu ochrany přírody,
který je může pozastavit, omezit nebo zakázat,
pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin
nebo rozsahu zvláštního oprávnění.
/3/ Povolení není třeba ke kácení
dřevin na pozemcích v zastavěném území
obce, které jsou ve vlastnictví fyzických
osob, jestliže pozemky užívají a jde-li
o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě
jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě
jinou charakteristiku stanoví ministerstvo životního
prostředí obecně závazným právním
předpisem.
/4/ Povolení není třeba ke kácení
dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně
ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li
škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto
podmínek provede kácení, oznámí
je orgánu ochrany přírody bezodkladně,
nejpozději však do 15 dnů od provedení
kácení.
/5/ Podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování
jejich kácení stanoví ministerstvo životního
prostředí obecně závazným právním
předpisem.
/1/ Orgán ochrany přírody může
ve svém rozhodnutí o povolení kácení
dřevin uložit žadateli přiměřenou
náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické
újmy vzniklé pokácením dřevin.
Současně může uložit následnou
péči o dřeviny, nejvýše však
na dobu tří let.
/2/ Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze
uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví
žadatele o kácení, jen s předchozím
souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků
vhodných pro náhradní výsadbu ve svém
územním obvodu po předběžném
projednání s jejich vlastníkem.
/1/ Jeskyně jsou podzemní prostory, vzniklé
působením přírodních sil. Jeskyněmi
ve smyslu tohoto zákona se rozumí i přírodní
jevy na povrchu a pod zemí, které jsou s jeskyněmi
v přímé příčinné
souvislosti.
/2/ Poškozovat a ničit jeskyně je zakázáno.
Pro povolení ke zpřístupnění
či jinému využití jeskyní podle
zvláštních předpisů [§
71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), výnos č. 7 Českého
bánského úřadu ze dne 18. 8. 1987,
kterým se vydává předpis o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti
provozu při pracích ke zpřístupňování
přírodních jeskyní a pracích
k jejich udržování v bezpečném
stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.).] je nezbytný
souhlas orgánu ochrany přírody.
/1/ Kdo učiní paleontologický nález
ve volné přírodě, je povinen zajistit
jeho ochranu před zničením, poškozením
nebo odcizením, ohlásit jej nejpozději do
15 dnů orgánu ochrany přírody a opatřit
jej údaji o nálezových okolnostech, zejména
místě nálezu. Dále je povinen na písemné
vyzvání orgánu ochrany přírody
sdělit údaje o učiněném nálezu
a umožnit přístup a dokumentaci osobám
pověřeným orgánem ochrany přírody.
/2/ Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický
nález učiněn, nebo ten, kdo vykonává
činnosti, při nichž k nálezu došlo,
je povinen umožnit na žádost orgánu ochrany
přírody osobám tímto orgánem
pověřeným provedení záchranného
paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání,
nejdéle však po dobu 8 dnů od ohlášení
nálezu, nedohodnou-li se strany jinak, zdržet se na
místě nálezu činnosti, která
by mohla vést k jeho zničení nebo poškození.
Po ukončení záchranného paleontologického
výzkumu musí být osobám pověřeným
orgánem ochrany přírody umožněno
provádět odborný paleontologický dohled
nad dalšími pracemi.
/3/ Vývoz paleontologických nálezů
je povolen jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
/1/ Krajinný ráz, kterým je zejména
přírodní, kulturní a historická
charakteristika určitého místa či
oblasti, je chráněn před činností
snižující jeho estetickou a přírodní
hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména
umisťování a povolování staveb,
mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování
přirozených či kulturních dominant
krajiny, harmonické měřítko a vztahy
krajinného rázu.
/2/ K umisťování a povolování
staveb, jakož i jiným činnostem, které
by mohly snížit nebo změnit původní
estetickou a přírodní hodnotu krajinného
rázu, je nezbytný souhlas orgánu ochrany
přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu
může stanovit ministerstvo životního prostředí
obecně závazným právním předpisem.
/3/ K ochraně krajinného rázu s významnými
soustředěnými estetickými a přírodními
hodnotami, který není zvláště
chráněn podle části třetí
tohoto zákona, může orgán ochrany přírody
zřídit obecně závazným právním
předpisem přírodní park a stanovit
taková omezení využití území,
která by znamenala zničení, poškození
nebo rušení přirozeného stavu tohoto
území.
/1/ Území s dočasným nebo nepředvídaným
výskytem významných rostlinných nebo
živočišných druhů, nerostů
nebo paleontologických nálezů, může
orgán ochrany přírody svým rozhodnutím
stanovit za přechodně chráněnou plochu.
Přechodně chráněnou plochu lze stanovit
též z jiných vážných důvodů,
zejména vědeckých, studijních či
informačních. Přechodně chráněné
plochy jsou vyhlašovány na předem stanovenou
dobu, případně na opakované období,
například dobu hnízdění. V
rozhodnutí o jejím vyhlášení
se omezí takové využití území,
které by znamenalo zničení, poškození
nebo rušení vývoje předmětu ochrany.
/2/ Vznikne-li vlastníku či uživateli pozemku
v důsledku ochranných podmínek přechodně
chráněné plochy újma nikoliv nepatrná,
přísluší mu na jeho žádost
finanční náhrada od orgánu ochrany
přírody, který přechodně chráněnou
plochu stanovil. Orgán ochrany přírody při
rozhodování o výši finanční
náhrady může požadovat doložení
žádosti doklady či údaji o výnosu
pozemku.