Česká národní rada 1990 – 1992

55. § 27 odst. 1 zní:

"(1) Právnickým osobám, jakož i fyzickým osobám provozujícím podnikatelskou činnost [§ 12a až § 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).], které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše 1.000.000 Kčs."

56. § 27 odst. 2 písm. b) zní:

"b) provedení změny kultury zemědělské půdy v rozporu s podmínkami uvedenými v § 4,".

57. § 27 odst. 2 písm. c) zní:

"c) nedodržování podmínek nebo n plnění povinností při hospodaření na zemědělském půdním fondu (§ 5),".

58. V § 27 odst. 2 se vypouští písmeno d). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

59. V § 27 odst. 3 v první větě se slovo "organizace" nahrazuje slovy "právnické osoby nebo fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost [§ 12a až § 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).]". Slova "nebo přečin" se vypouštějí.

60. § 27 odst. 5 zní:

"(5) Uložením pokuty podle odstavce 1 zůstává nedotčena trestní odpovědnost pracovníků právnické osoby nebo fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost [§ 12a až § 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).]. Nedotčena zůstává i odpovědnost za náhradu škody podle zvláštních předpisů."

61. § 27 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

"(6) Dojde-li k poškození nebo znehodnocení zemědělské půdy a pozemků uvedených v § 1 odst. 3 fyzickou osobou, postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.]."

62. § 28 zní:

Na řízení podle § 8 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 3 a § 26 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení."

63. V § 29 odst. 1 se slova "zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické" nahrazují slovy "životního prostředí České".

64.. V § 29 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.

65. V § 30 odst. 1 se slova "Federální ministerstvo zemědělství a výživy" nahrazují slovy "Ministerstvo životního prostředí České republiky".

66. § 30 odst. 1 písm. a) zní:

"a) o tom, které pozemky náležejí do zemědělského půdního fondu a o změnách kultur,".

67. § 30 odst. 1 písm. b) zní:

"b) technických podmínek hospodaření na zemědělské půdě z hlediska požadavků na ochranu životního prostředí,".

68. V § 30 odst. 1 písm. c) se slova "zejména při odnímání pro účely zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat" nahrazují slovy "včetně způsobů nakládání se skrývanými kulturními vrstvami půdy".

69. V § 30 odst. 1 písm. d) se slova "přípravné dokumentaci staveb a při těžební a průmyslové činnosti" nahrazují slovy "zpracování zadání staveb, při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při dostavbě chatových lokalit".

70. V § 30 odst. 2 se slova "zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické" nahrazují slovy "životního prostředí České".

1. Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (§ 1 odst. 4, § 2, § 3, § 4, § 5, § 12 odst. 4, § 13a, § 14, § 15, § 19, § 21 a § 27) před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti.

2. Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. před účinností tohoto zákona, se nevykoná.

3. V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, zůstává tato povinnost nedotčena.

4. Má-li být na základě předchozího souhlasu, který byl udělen přede dnem účinnosti tohoto zákona, na žádost vydáno po dni účinnosti tohoto zákona rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., orgán ochrany zemědělského půdního fondu v tomto rozhodnutí upustí od předepsání odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, půjde-li o odnětí pro účely uvedené v § 22 písm. a), c), d) a h) tohoto zákona.

Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 102/1976 Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací.

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

I. Všeobecná část

V důsledku změn v oblasti vlastnických a užívacích vztahů, vyplývajících z nově přijatých zákonů v oblasti ekonomiky (např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku) a dále v návaznosti na zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících a na vyhlášku Č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, jakož i z hlediska maximálního uplatňování zájmů a požadavků na ochranu životního prostředí a jeho složek se některá ustanovení zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 124/1976 Sb., dále jen "zákon") dostávají do zásadního rozporu s principy tržního hospodářství, privatizace, cenové politiky a se zásadami uplatňování výkonu vlastnických či uživatelských práv. Jejich ponechání v platnosti by znamenalo vytvoření téměř nepřekonatelných překážek jak pro výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, tak pro naplňování konkrétních cílů ekonomické reformy. Koncepce citovaného zákona je založena na výlučně administrativních principech rozhodování orgánů státní správy ve všech otázkách týkajících se využívání zemědělské půdy a její kvantitativní ochrany, přičemž není vytvořen prostor pro uplatňování požadavků na takovou ochranu zemědělského půdního fondu, která by zabránila poškozování, znehodnocování a devastaci těch vlastností zemědělské půdy, které jsou rozhodné pro to, aby tato půda mohla rovněž plnit funkci jedné z nejvýznamnějších složek životního prostředí.

Z uvedených důvodů je navrhována novelizace některých ustanovení citovaného zákona. K přijetí navrhovaných změn s působností pro Českou republiku je příslušná Česká národní rada, neboť z hlediska nového rozdělení působností podle novely ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci (ústavní zákon č. 556/1990 Sb.) bylo zákonodárství ve věcech ochrany zemědělského půdního fondu přeneseno z působnosti federace do působnosti republik.

Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě mají povahu úhrady a nejedná se v žádném případě o odvody a daně ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. c) ústavního zákona o čs. federaci.

Pokud se jedná o vyhlášku č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, byla nedávno provedena její novelizace vyhláškou MZP ČR č. 528/1991 Sb., s účinností od 1. 1. 1992.

Zákon ČNR č. 77/1976 Sb., o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu ČSR se zabývá kompetencemi orgánů ochrany zemědělského půdního fondu; jedná se tedy o právní předpis procesní povahy. V současné době se připravuje návrh zásad zákona, na základě kterých bude vypracován nový předpis, kterým bude dosavadní zákon ČNR č. 77/1976 Sb. nahrazen.

Zásadní změny v přístupu k ochraně zemědělského půdního fondu vyžadují podstatně delší přípravu a časově náročný legislativní proces, a jsou teprve připravovány. Navrhované úpravy nepředstavují žádné požadavky na rozpočet republiky ani na zvýšení počtu pracovních míst orgánů státní správy.

II. Zvláštní část

K bodu 1 až 3

Úpravou se m.j. sleduje dosažení souladu se změnami navrhovanými v dalších bodech, zejména v bodu 4 (§ 2), 6 (§ 4) a 7 (§ 5).

K bodu 4

Přeměna nezemědělských pozemků na pozemky zemědělské je při rozšiřování podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob v nových podmínkách umožňována za předpokladu, že tomu nebude bránit ochrana dalších zájmů na území podle zvláštních předpisů nebo nebudou-li tím ohrožovány zájmy ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Nelze však připustit, aby se takové přeměny uskutečňovaly živelně a bez souhrnného odborného posouzení jejich důsledků, které bude závazným podkladem pro vydání rozhodnutí o změně ve využití území podle zvláštních předpisů.

K bodu 5

Dřívější společenský tlak na rozšiřování orné půdy vedl v řadě případů k nežádoucím a těžko odstranitelným důsledkům. Kromě toho administrativní metody tohoto procesu jsou v rozporu s výkonem vlastnických (uživatelských) práv. Proto se navrhuje zrušit ustanovení § 3 zákona a věcnou stránku problematiky řešit podle jednotných kriterií změn kultur zemědělské půdy, které jsou v bodu 6 (§ 4).

K bodu 6

Za současné situace je především věcí vlastníka (nájemce - uživatelů zemědělské půdy, v jaké kultuře ji bude při zemědělském obhospodařování užívat. Z hlediska obecných ekologických požadavků je však nezbytné, aby prováděním změn kultur nebyly ohrožovány zájmy ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek nebo aby nebyly uskutečňovány na pozemcích, na které se vztahují omezení vyplývající ze zvláštních předpisů. V souvislosti s tím se pak zdůrazňuje, že v některých případech může být zamýšlená změna kultury provedena až na základě rozhodnutí orgánu státní správy, vydaného v řízení o využití území podle stavebních předpisů. To se týká takových změn kultur, které představují významné změny v dosavadním využití území z hlediska územního plánování a stavebního řádu. Navrhovaná úprava ovšem umožňuje, aby orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohly vlastníku (nájemci - uživateli) zemědělského pozemku uložit změnu kultury, pokud by byly dosavadním využíváním půdy ohroženy zájmy životního prostředí. Protože tento administrativní zásah bude zpravidla pro povinného znamenat zvýšení nákladů, je mu umožňováno, aby podal návrh na zmírnění ekonomických důsledků z toho vyplývajících.

K bodu 7

Dosavadní právní úprava je zaměřena především na intenzívní a tzv. "racionální" využívání zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu bez ohledu na jiné ekologické funkce. Z tohoto hlediska je upraven i administrativní přístup orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, což je v zásadním rozporu s výkonem vlastnických (uživatelských) práv a s principy tržního hospodářství. Navrhovaná úprava klade důraz na takové způsoby hospodaření na zemědělských pozemcích, kterými nebude docházet k poškozování a zhoršování vlastností půdy, k ohrožování životního prostředí a požadavků na ochranu jeho jednotlivých složek. Zároveň se vymezují základní povinnosti vlastníků (nájemců - uživatelů) zemědělské půdy z hlediska zajišťování ochrany životního prostředí a jeho složek. Rovněž se vymezují povinnosti vlastníků (nájemců - uživatelů) zemědělské půdy postarat se o řádnou ochranu těch pozemků, které nebudou moci po určitou dobu plně využívat pro zemědělskou výrobu.Návrh na úhradu nákladů nebo na zmírnění ekonomických důsledků zůstává nedotčen a lze ho uplatnit například podle usnesení vlády České republiky č. 332/1990. Působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu je formulována jako činnost kontrolní s tím, že jsou oprávněny ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

K bodu 8

V návaznosti na změny navrhované v bodu 7 je třeba nově formulovat dosavadní ustanovení z hlediska uplatňování vlastnických (uživatelských) práv k některým pozemkům, pokud jde o funkční využití půdy podle zvláštních předpisů. Vychází se ze zásady, že tyto pozemky nejsou určeny k zajišťování zemědělské výroby, neboť mají ve smyslu zvláštních předpisů zcela jiné účelové funkce. Novými ustanoveními se vymezují povinnosti vlastníků (nájemců uživatelů) těchto pozemků z hlediska zajišťování ochrany životního prostředí.

K bodu 9

Navrhovaná drobná úprava směřuje k odstranění věcné nepřesnosti dosavadního znění v návaznosti na názvosloví zvláštních předpisů (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon, a související právní předpisy) a zároveň umožňuje upustit v dalších ustanoveních zákona od pojmu "zastavěné území obce k 1.9.1966 (intravilán)".

K bodu 10 a 11

Navrhované drobné úpravy směřují k tomu, aby byly nahrazeny některé výrazy, které již nejsou z hlediska současné situace vyhovující, a aby byly odstraněny formální nepřesnosti původních ustanovení zákona, které vznikly jinými nově navrhovanými změnami a úpravami.

K bodu 12

Navrhované doplnění směřuje ke zpřesnění dosavadní úpravy týkající se možnosti odnímat zemědělskou půdu pro účely zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat. Zároveň se odstraňují formální nepřesnosti původních ustanovení zákona, které vznikly jinými nově navrhovanými změnami a úpravami.

K bodu 13

Navrhovaná úprava je nutná v zájmu zpřesnění původního ustanovení o zákazu odnímat zemědělskou půdu pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů s ohledem na změny navrhované v bodu 35 (§ 13a odst. 8), kterými se vymezují případy, kdy se řízení podle zákona nezahajuje.

K bodu 14 až 17

Navrhovanými změnami je z dosavadní právní úpravy vypouštěna část týkající se problematiky ekonomické újmy (viz bod 53) a působnosti orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, které byly zrušeny zákonem č. 194/1986 Sb., o působnosti federálních orgánů státní správy. Současně se uvádí navrhované znění do souladu s názvoslovím zvláštních předpisů (stavební zákon a související právní předpisy) a s postupy uplatňovanými v uplynulém období orgány ochrany zemědělského půdního fondu při posuzování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, neboť je nesporné, že koncepční ochranu zemědělského půdního fondu lze v maximální míře zajistit právě na úrovni územně plánovací činnosti. Dále se nahrazují některé výrazy, které již nejsou z hlediska současné situace vyhovující, a odstraňují se formální nepřesnosti původních ustanovení zákona, které vznikly jinými nově navrhovanými změnami a úpravami. K vypuštění části ustanovení, která se týká obecných předpisů o správním řízení, se přistupuje s ohledem na to, že v bodu 62 (§ 28) se souhrnně uvádějí případy, při kterých se nepostupuje podle správního řádu.

K bodu 18 až 20

Navrhované drobné úpravy směřují k tomu, aby byly nahrazeny některé výrazy, které již nejsou z hlediska současné situace vyhovující, vypuštěna působnost orgánů státního hospodářského řízení zemědělství (viz komentář k bodům 14 až 17) a odstraněny formální nepřesnosti původních ustanovení zákona, ke kterým došlo v důsledku jiných nově navrhovaných změn a úprav. Část ustanovení týkající se obecných předpisů o správním řízení se vypouští z důvodů uvedených v komentáři k bodům 14 až 17.

K bodu 21 až 23

Navrhovanými drobnými úpravami se uvádí dosavadní znění do souladu s názvoslovím zvláštních předpisů (vyhláška č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb) a zároveň se nahrazují některé výrazy, které již nejsou z hlediska současné situace vyhovující.

K bodu 24

Působnost dosavadní úpravy se rozšiřuje i na pozemní komunikace, celostátní dráhy a vodní cesty a jejich součásti, neboť jde o akce, které se zásadním způsobem dotýkají zájmů ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek. K jejich posuzování z hlediska důsledků na zemědělský půdní fond dosud přistupovaly orgány ochrany zemědělského půdního fondu pouze na základě ustanovení § 15 vyhlášky č. 36/1987 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu ve znění vyhlášky č. 528/1991 Sb., s tím, že při udělování souhlasu s návrhy jejich tras byla nezbytná věcná součinnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu prvního stupně s orgány zemědělského půdního fondu vyšších stupňů, šlo-li o trasy dálnic, silnic I. a II. třídy, celostátních drah a vodních cest. Část ustanovení týkající se obecných předpisů o správním řízení se vypouští z důvodů uvedených v komentáři k bodům 14 až 17.

K bodu 25 až 27

Navrhovanými drobnými úpravami se doplňuje dosavadní znění zákona, protože povinnost zabránit škodám na zemědělském půdním fondu a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu je třeba vyžadovat i při stavební činnosti na zemědělské půdě, jak to ostatně vyplývá ze znění § 11, a to právnickými a fyzickými osobami, které se uvedenými činnostmi zabývají. Zároveň se nahrazují některé výrazy, které již nejsou z hlediska současné situace vyhovující.

K bodu 28

Navrhovanou drobnou úpravou se vypouští ustanovení o působnosti orgánů státního hospodářského řízení zemědělství (viz komentář k bodům 14 až 17) a zakotvuje se povinnost projednat zamýšlené záměry též s vlastníkem (nájemcem uživatelem) dotčené zemědělské půdy.

K bodu 29

Navrhuje se nové vymezení pojmu dočasného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě s tím, že za rozhodné kritérium se považuje schválený způsob a zaměření následné rekultivace. Jako dočasné odnětí se vymezuje jen takové odnětí zemědělské půdy, při kterém bude po ukončení nezemědělské činnosti provedena zemědělská rekultivace a pozemky budou vráceny zemědělské výrobě bez ohledu na dobu odnětí. Přitom se vychází ze skutečnosti, že dosavadní hranice 12 let se jeví z hlediska vlastnických nebo užívacích vztahů k dotčeným pozemkům jako nepřijatelná. V souvislosti s tím se stanovuje, jaký charakter bude mít zamýšlené odnětí zemědělské půdy v případech, že v době rozhodování orgánů ochrany zemědělského půdního fondu podle zákona nebude možno spolehlivě určit konečný způsob rekultivace.

K bodu 30

Navrhovaná drobná úprava zpřesňuje okruh osob oprávněných podat žádost o udělení předchozího souhlasu k odnětí zemědělské půdy za účelem zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, a to s ohledem na nově konstituované vlastnické a užívací vztahy k pozemkům.

K bodu 31

Znění dosavadní úpravy se zpřesňuje a mění s ohledem na vypuštění problematiky ekonomické újmy (viz bod 53) a působnosti orgánů státního hospodářského řízení zemědělství (viz komentář k bodům 14 až 17). Dále se nahrazují některé výrazy, které již nejsou z hlediska současné situace vyhovující. Současně se doplňuje o konkrétní výčet základních věcných náležitostí, kterými je nutno doložit žádost o udělení předchozího souhlasu k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

K bodu 32

Navrhovaná drobná úprava směřuje k vypuštění té části ustanovení, která se týká problematiky ekonomické újmy (viz bod 53).

K bodu 33

Dosavadní ustanovení se zcela vypouští, protože se týká problematiky ekonomické újmy (viz bod 53). Nahrazuje se novým ustanovením, kterým se definuje účastník řízení o udělení předchozího souhlasu, protože absence obdobné definice v dosavadním právním předpisu působí značné potíže při výkonu státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu. Vydáním předchozího souhlasu se totiž neřeší žádné majetkoprávní nebo uživatelské vztahy k dotčeným pozemkům, které i nadále zůstávají zemědělskou půdou, a to až do doby, kdy bude pravomocně rozhodnuto o jejím odnětí.

K bodu 34

Dosavadní ustanovení se zcela vypouští, protože se týká problematiky ekonomické újmy (viz bod 53). Nahrazuje se novým ustanovením, kterým se vymezuje, kdy a za jakých podmínek lze předchozí souhlas změnit podle analogie se změnou územního rozhodnutí (§ 41 stavebního zákona). Absence tohoto vymezení v dosavadním právním předpisu působí značné potíže při výkonu státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, protože orgány ochrany zemědělského půdního fondu rozhodují o odnětí zemědělské půdy podle § 14 zákona v souladu s pravomocným rozhodnutím o udělení předchozího souhlasu v mnoha případech etapovitě a se značným časovým odstupem (5 i více let) a přitom nemají možnost patřičně reagovat na změnu územně technických nebo jiných podmínek, z nichž se vycházelo při udělování předchozího souhlasu.

K bodu 35

Navrhuje se doplnit dosavadní právní úpravu novým ustanovením, kterým jsou definovány případy, při nichž se řízení o udělení předchozího souhlasu nezahajuje, takže nepřichází v úvahu ani rozhodování o odnětí zemědělské půdy podle § 14 zákona. Tato výjimka bude přicházet v úvahu tehdy, půjde-li o odnětí zemědělské půdy na pozemcích taxativně vymezených v § 6 (viz bod 8), které z hlediska své účelové funkce neslouží zemědělské výrobě. Navrhovaná úprava přitom představuje výrazné snížení rozsahu rozhodovací činnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu se značnou administrativní náročností.

K bodu 36

Nově navrhovaným ustanovením se odstraňují zásadní technické překážky při vyřazení odnímaného pozemku ze zemědělské půdy při vedení evidence nemovitostí, je-li odnětím dotčena jen část parcely, na které v uplynulém období orgány geodézie a kartografie soustavně upozorňovaly.

K bodu 37

Navrhovaná drobná úprava směřuje k vypuštění té části ustanovení, která se týká problematiky ekonomické újmy (viz bod 53).

K bodu 38

Dosavadní ustanovení se vypouští, protože z hlediska jiných nově navrhovaných změn a úprav nemá praktický význam. Nahrazuje se novým ustanovením, kterým se zabezpečí, že kulturní vrstvy půdy na zemědělských pozemcích dotčených navrhovaným trvalým odnětím, zejména pak svrchní kulturní vrstvy půdy (ornice, drnové vrstvy), se nestanou předmětem nezákoných záměrů a postupů žadatelů o toto odnětí pro nezemědělskou činnost. Jsou to totiž mimořádně cenné materiály, které je nutno pokládat za prakticky neobnovitelné přírodní bohatství pro jejich půdotvorné, fyzikálně chemické, agronomické, produkční a krajinotvorné vlastnosti.