Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Sněmovna lidu

Přítomno: 131 poslanců Sněmovny lidu

Omluveni poslanci:

Adam, Bárta, Dlouhý, Dienstbier J. st., Kavan, Klaus, Kňažko, Kocáb, Komárek, Konečný P., Kováč, Langoš, Malina, Miller, Molnár, Rynda, Soldát, Šepetka, Vandas

Předseda SL R. Battěk: Vážené poslankyně, vážení poslanci, srdečně vás vítám a dovolte, abych zahájil 2. schůzi Sněmovny lidu. Moje přivítání patří také poslancům Sněmovny národů, pokud jsou zde přítomni. Dovolte, abych nejprve konstatoval počet přítomných - je nás 110, takže jsme usnášení schopni.

Dostali jste písemný návrh pořadu dnešní schůze, který má pět bodů:

1. Ověření platnosti volby poslance Sněmovny lidu

2. Slib poslance Sněmovny lidu

3. Volba poslance Sněmovny lidu do výboru Sněmovny lidu

4. Návrh skupiny poslanců na odvolání poslance Sněmovny lidu z funkce člena předsednictva Federálního shromáždění a případná volba nového člena

5. Zpráva mandátového a imunitního výboru v imunitní věci.

Pokud nejsou připomínky k navrhovanému programu, dal bych tento program schválit. Má někdo z poslanců připomínku k navrhovanému programu? (Nikdo se nehlásí.) Kdo tedy souhlasí s uvedeným programem? (Hlasuje se.) - Jedno sto šest hlasů.

Kdo je proti? (Jeden.)

Zdržel se někdo hlasování? (Tři.)

Návrh byl většinou hlasů schválen.

Přejdeme k prvnímu bodu programu.

Zprávu k tomuto bodu přednese předseda mandátového a imunitního výboru poslanec dr. Kessler. Žádám, aby se ujal slova.

Předseda mandátového a imunitního výboru poslanec Z. Kessler: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se za zdržení - do parlamentu se dostavila delegace finského výboru, konkrétně delegace Memorialu, kde jsou mí kolegové, věznění v Sovětském svazu, takže jsem se jim musel alespoň chvíli věnovat.

Dovolím si přečíst náš návrh k prvnímu bodu programu:

Rozhodnutím předsednictva Federálního shromáždění z 20. září 1990 se stal za hlavní město Slovenska Bratislavu a za Veřejnost proti násilí poslancem Sněmovny lidu Dušan Baďura, který na tuto funkci rezignoval. Předsednictvo Sněmovny lidu vzalo rezignaci na vědomí dne 1. října 1990, čímž jeho mandát v souladu s § 9 odst. 2 zákona o poslancích FS zanikl.

Předsednictvo Federálního shromáždění usnesením č. 39 ze dne 2. října 1990 prohlásilo, že na uprázdněný poslanecký mandát nastupuje podle § 49 odst. 3 zákona č. 47/1990 Sb., z náhradníků za Veřejnost proti násilí Michal Bláha, student slovenské Vysoké školy technické v Bratislavě.

Mandátový a imunitní výbor podle § 89 písm. b) zákona o jednacím řádu FS přezkoumal, zda se poslanec Michal Bláha stal poslancem Sněmovny lidu v souladu se zákonem o volbách do Federálního shromáždění. Mandátový a imunitní výbor navrhuje sněmovny lidu ověřit podle článku 47 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci, že se Michal Bláha stal poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Kesslerovi. Má někdo dotaz nebo připomínku? (Nikdo se nehlásí.) Dám tedy hlasovat o schválení návrhu usnesení, který poslanec Kessler přednes. Kdo z poslanců souhlasí s předneseným návrhem? (Hlasuje se.) Jedno sto čtrnáct hlasů.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Návrh předsedy mandátového a imunitního výboru byl schválen.

Měli bychom nyní přistoupit k poslaneckému slibu poslance Bláhy. Prosil bych, aby test slibu přednesl poslanec JUDr. Valko.

(Shromáždění povstává.)

Místopředseda SL E. Valko: Sľubujem na svoju česť a svedomie vernosť Českej a Slovenskej Federatívnej Republike. Budem dbať na vôľu a záujmy ľudu, riadiť sa ústavou a ostatnými zákonmi a pracovať tak, aby boli uvádzané do života.

Michal Bláha: Sľubujem.

(Shromáždění usedá.)

Předseda SL R. Battěk: Já srdečně našeho nového poslance mezi námi vítám a přeji mu dobrý odpich - možná také, aby si zrovna nebral příklad z mnohých našich jednání, ale to už bude záležet na něm.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 74.)

Přistupuje k třetímu bodu našeho programu, kterým je

Po dohodě je zde navrženo jeho zvolení do výboru sociálního a kulturního. Dám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí, aby poslanec Sněmovny lidu Michal Bláha se stal členem výboru sociálního a kulturního? (Hlasuje se.) Jedno sto šestnáct hlasů.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Poslanec Michal Bláha je členem sociálního a kulturního výboru. Přeji mu úspěch v práci v tomto výboru.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 75.)

Přecházíme k bodu čtyři, kterým je

Tento návrh by měl přednést jeden z navrhovatelů. Kdo jím je, nechť se přihlásí o slovo. Hlásí se poslanec Wagner.

Poslanec J. Wagner: Pane předsedo, paní a pánové, před časem jsme předložili skupina 79 poslanců Sněmovny lidu návrh, aby na pořad jednání byla zařazena otázka odvolání poslance Vasila Mohority z funkce člena předsednictva Federálního shromáždění.

Už v této chvíli bylo jasné, že důvodů pro tento postup je bezpočet a také bylo v této chvíli jasné, že na mnohých z nich se shodneme téměř všichni, na některých jen někteří. Důležité je ovšem to, že velká většina z nás, a to všichni ti, kteří se pod návrh podepsali, získali pocit, že akt volby, který byl proveden při první schůzi Sněmovny lidu byl chybný a že tuto volbu je třeba napravit. Získali jsme pocit, že jsme povinni nejen vůči sobě a svému svědomí, ale zejména vůči svým voličům provést akt, který dá najevo, že ctíme všechny důvody, které jsme jednoznačně vyslovovali ve volební kampani pro to, jak se tu chceme chovat a jak tu chceme jednat, že ctíme mravní hodnoty, s nimiž nás sem voliči poslali. Z toho důvodu nepovažuji za podstatné argumentovat věcně s předloženým návrhem, neboť i události, které se staly od doby, kdy jsme návrh na doplnění pořadu jednání předložili, jednoznačně potvrdily oprávněnost našeho postoje.

Svými výroky, by dokonce i jejich dementy, pan poslanec Mohorita projevil zcela jednoznačně, že jeho názory patří minulosti, že je příliš všemi svými postoji touto minulostí vázán a že my tudíž postupujeme naprosto správně a v logice věci, když navrhujeme, aby takovýto člověk nemohl být členem předsednictva Federálního shromáždění.

Předkládám proto návrh, aniž zdůvodňuji věcně argumenty o činech či chybách pana Mohority s tím, že doporučuji, abychom tajným hlasováním, podle jednacího řádu, vyjádřili svou nedůvěru k panu Mohoritovi jako ke členu předsednictva Federálního shromáždění. Děkuji za pozornost.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslancovi. Jsou nějaké dotazy nebo připomínky? Je zde písemná přihláška pana doktora Jedináka.

Poslanec Z. Jedinák: Pane předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, Klub komunistických poslanců Federálního shromáždění se seznámil s návrhem na odvolání poslance Vasila Mohority z funkce člena předsednictva Federálního shromáždění za Sněmovnu lidu.

Tato otázka byla posuzována i na prvním sjezdu KSČM, kde delegáti okresních organizací s uvedeným požadavkem nesouhlasili

Klub komunistických poslanců nevidí důvody, proč by Vasil Mohorita měl být z funkce předsednictva Federálního shromáždění odvolán. Domníváme se také, že demokratickým právem každé parlamentní frakce je navrhnout svého člena do předsednictva.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás, abyste ještě jednou před hlasováním zvážili důvody, zda cesty, kterou dnes jdeme, je správná nejen pro tuto chvíli, ale také do budoucna.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do diskuse? Zatím je zde jeden písemný požadavek kolegy Michálka.

Poslanec F. Michálek: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh, který zde byl přednesen a který jsme vyslechli, je velice vážný.

Než přikročím k hlasování, chtěl bych se obrátit na pana poslance Mohoritu, aby nám vysvětlit několik problémů. Jde o to, zda-li to, co řekl, je jeho osobní stanovisko, jeho názor, nebo jako předseda komunistické strany mluvil jménem této strany. Pokud je to jeho osobní názor, potom jsem pro to, aby vždycky měl možnost své osobní stanovisko vyjádřit, a to by nebylo důvodem pro jeho odvolání.

Jako předseda komunistické strany, mluví-li jménem této strany, táži se, zda-li komunistická strana nadále trvá ve svém programu na třídním boji, nebo na vedoucí úloze strany, nebo zda-li platí ono známé heslo o zakroucení krkem. V tom případě nezáleží na funkci pana Vasila Mohority, ale spíš na programu komunistické strany, která by tímto způsobem nebyla demokratickou organizací v naší republice, ale jistě při upevňování našeho demokratického systému by byla brzdou.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji. Dále je přihlášen poslanec Mandler, připraví se poslanec Benčík.

Poslanec E. Mandler: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ještě než k tomu něco řeknu, chtěl bych reagovat na poznámku, že mám mluvit stručně. Pokusím se mluvit stručně, ale myslím, že pokud se scházíme k takovému aktu, mohli bychom si podobné poznámky odpustit.

Shodou okolností právě minulý týden upozornil v Literárních novinách místopředseda Sněmovny národů Jan Sokol na nevhodnost přepřahání, rozuměj změn ve vedoucích místech, během jízdy. Hned poté, co článek vyšel, se ději dvě změny tohoto druhu. Jedna se udála na místě ministerstva obrany a nyní je navržena změna ve složení předsednictva Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Oběma těmto změnám je společné to, že přicházejí tak brzy, pouhých pár měsíců po ustanovení příslušných orgánů.

Že přepřahání, smíme-li tohoto obrazu použít, právě v této počáteční fázi jízdy je krajně obtížné, o tom není pochyb. Tím důležitější je vědět, proč tyto změny nastávají.

Všimněme si, co je společné oběma funkcionářům, proti kterým byly vzneseny námitky. Jde o komunisty svázané oním způsobem s nomenklaturním předlistopadovým režimem. Můžeme proto snadno dospět k závěru, že pověřování těchto lidí mocensky exponovanými funkcemi je chybné. K takovému závěru jsme ovšem měli dospět v době, kdy nebylo pozdě.

V této souvislosti musím připomenout, že jsme k tomu měli příležitost při první ustavující schůzi Sněmovny lidu. Ještě před tím než poslanec Petr Kučera stačil tlumočit výsledek jednání politických stran, které vyústilo v závěr, cituji "pokusit se vytvořit takové zastoupení politických stran ve Federálním shromáždění, které by odpovídalo výsledkům voleb", konec citátu, navrhl poslanec V. Benda, aby z volebního řádu byla odstraněna zásada poměrného zastoupení a zdůvodnil to způsobem, který je poučný. Řekl: "Tento bod v podstatě prodlužuje praxi kulatých stolů." Osobně se domnívám, že pokračovat v této praxi i poté, co ve svobodných volbách byli zvoleni zplnomocnění zástupci této země, by bylo velmi nešťastné a zavádějící.

Proti zásadě poměrného zastoupení jsem tedy vystoupil i já. Připomínám tuto záležitost proto, aby bylo zřejmé, že dnes by nemělo jít o osobní věc Vasila Mohority. Mělo by jít o to, postupují-li demokratické strany vůči komunistické straně tak, jak navrhl poslanec Petr Kučera, jako by se nic nestalo, a komunistická strana je pouze a výlučně druhou největší stranou ve státě, nebo podle druhého pojetí, přistupují-li k ní jako ke straně, která se nepřestala hlásit ke svým protidemokratickým tradicím, tedy ke straně, která byla v prvních svobodných volbách poražena. Návrh na odvolání poslance Mohority může vyhovět obojímu pojetí.

Prvnímu, Kučerovu, tím, že se může zdát, jako by se stalo něco významného a důležitého, a přitom v předsednictvu Federálního shromáždění zůstane dalších pět členů komunistické strany a jeden z nich je místopředsedou Federálního shromáždění. V takovém smyslu hlasovat nebudu. Budu hlasovat pro odvolání Vasila Mohority z předsednictva Federálního shromáždění jako pro akt, který fakticky a silně problematizuje zásadu poměrného zastoupení v předsednictvu a dalších funkcích Federálního shromáždění. Děkuji za pozornost.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Mandlerovi, prosím poslance Benčíka.

Poslanec M. Benčík: Vážený pán predseda, vážení poslanci, vážené poslankyne, ďakujem, za udelenie slova aj preto, že ste ma uprednostnili. Chcel by som povedať k tomuto bodu programu niekoľko slov.

Predovšetkým v mojom veku, človek už nemá veľké ilúzie o spôsoboch politického zápasu. Napriek trpkým životným skúsenostiam stále a opätovne a dôsledne se hlásim k demokratickému, pluralitnému a tolerantnému postupu. Po neúspěšných reformných pokusoch vznikla 17. novembra historická šanca pre to, aby sa tieto ušľachtilé myšlienky presadzovali a uplatnili aj v našej spoločnosti. Vôľu a zmýšľanie občanov tohto štátu vyjadrili pri poslednych parlamentných voľbách. Na jej výsledky môžeme mať rozdielne, ba až protichodné názory, ale primárnym - ak nám skutočne ide o parlamentú demokraciu - musí byť rešpektovanie rozloženého politického spektra.

My, čo sme tu - aj mimo sály - vieme, že v tomto zákonodarnom orgáne majú parlamentnú väčšinu občianske hnutia - Občianske fórum a Verejnosť proti násiliu. Parlamentné pravidlá umožňujú aj v tomto parmente schváliť to, čo ony považujú za účelné a pre nich v tomto smere vhodné. Z tohto hľadiska sa zdá byť osud návrhu na odvolanie poslance Mohoritu úplne zrejmý a nie je třeba o tom veľa čo hovoriť.

Ak vládna koalícia má na jeho odvolaní záujem, tak to pri súčasnom rozložení hlasov urobí. Je teda vecou politickej a morálnej zodpovednosti tohto parlamentu, či sa k pluralite hlási a chce ju aplikovať vo všetkých oblastiach, alebo k tejto zásade sa hlásime len ústne a účelovo ju aplikujeme len vtedy, keď to niekomu vyhovuje. To je však účelovosť a silne mi to pripomína minulosť, keď tzv. silné osoby alebo skupiny pod pláštikom demokratickej väčšiny presadzovali vybavovanie účtov voči nepohodlným, alebo voči inak zmýšľajúcim ľuďom. Každý nech si urobí vlastný názor, k čomu takáto politika slúži a kam nás takáto tendencia môže zaviesť.