Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Sněmovna lidu

Hovorím o tendenciách úmyseľne, pretože návrh na odvolanie Mohoritu vôbec nie je v tomto parlamente izolovaný. Čo si myslieť o tom, keď pán predseda parlamentu Dubček sám, nikto iný tu nevystúpil, a musí sa z tejto tribúny vysvetľovať to, čo všetok náš ľud oceňuje a všetka pokroková svetová verejnosť vie, aká bola jeho úloha a postoje v roku 1968. Alebo výbor schváli návrh, že předseda výboru poslanec Zeman nemá byť spravodajcom k scenáru ekonomickej reformy, a mohol by som takto pokračovať ďalej a uvádať ďalšie prejavy toho, že v tomto parlamente sa spochybňuje nielen pluralita, ale aj tolerantnosť, niekedy úcta a, žiaľ, niekedy aj kultúrnosť.

Obávam sa, že ak budeme takto postupovať, za chvíľu bude tu návrh na odvolanie ďalších a ďalších. A čo je ale podľa mňa vážnejšie, je to, že ak tieto tendencie budú takto pokračovať, mám vážne obavy o ďalší osud demokracie, plurality nielen v parlamente, ale aj v celej spoločnosti.

Do tohto zákonodarného zboru vložili občanie tejto republiky veľké nádeje. Svojou činnosťou má prispieť k splneniu historickej úlohy, ktorá nikde na svete ešte nebola realizovaná, ale ani vyskúšaná. Prejsť od politického systému jednej strany k pluralitnej demokracii, od direktívneho plánovaného hospodárstva k trhovému hospodárstvu a k humanistickému štátu.

Postupne, žiaľ, zreteľne klesá pred verejnosťtou náš kredit a myslím, že k tomu môže ďalej prispieť i takéto konjunkturálne rozhodovanie, ako je tento prípad. Ak sa návrh na bezdôvodné - pretože som čakal, že sa aspoň nejaké dôvody uvedú - odvolanie z funkcie prijme, bude vážna škvrna, ktorá ďalej zníži vážnosť a autoritu tejto snemovne a tohto orgánu. Ďakujem pekne.

Předseda SL R. Battěk: Také děkuji. Přihlášen je dále poslanec Magyar.

Poslanec F. Magyar: Vážený pán predseda, dámy a páni, ja som tu poslancom za Maďarské kresťanskodemokratické hnutie. Nie som teda komunista, ale som za demokraciu. Prosil by som teda pána Wagnera, aby nám vysvetlil, akú chybu sme urobili pri voľbe Mohoritu do predsedníctva, pretože som bol prítomný a nepamätám sa na to, že by nás vtedy bol niekto upozornil, že Mohorita je plesový bitkár, alebo niečo takého. Pamätám sa na to, že sme nevolili na podpredsedu Kanisa, pretože sa tu ozvali hlasy, že je stalinovec. Nebol by som za to, keby sme od komunistickej diktatúry prešli k antidemokratickej demagógii.

Prosím teda po prvé zdôvodniť to, akú chybu sme urobili pri voľbe. Potom prosím nejaké argumenty, aby sme skutočne konali demokraticky a nie demagogicky. Ďakujem.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji. Přihlášen je poslanec Richard Sacher. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec R. Sacher: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, pan poslanec Jedinák vznesl otázku, zdali jdeme správnou cestou. A já jednoznačně říkám, že tímto aktem ne. A nejdeme správnou cestou proto, že z parlamentu jako zákonodárného orgánu se tímto způsobem pozvolně, ale zcela jistě stává politický tribunál a není nikde jasné, kde tato cesta skončí.

Ať byl výrok pana Mohority jakkoliv nevhodný, hlavní nebezpečí ohrožení demokracie nehrozí v tomto výroku, ale v tom, že na nejcitlivější místo státního mechanismu přicházejí lidé, kteří třeba ještě donedávna byli součástí totalitního režimu, dnes v anonymní podobě se na těchto místech usazují. Nemyslím, že dnes hájím pana Mohoritu, ale hájím obecný princip, a to je princip demokracie.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji. Dále je přihlášen do rozpravy poslanec Petr Kučera.

Poslanec P. Kučera: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Budu velice stručný. Chtěl bych odpovědět, protože moje jméno tady několikrát padlo z úst poslance Mandlera. V době, kdy jsme se po volbách zamýšleli nad otázkou jakým způsobem, jakým mechanismem vytvořit tento parlament, protože jsme k tomu neměli v minulosti žádný použitelný vzor, došli jsme k názoru a byli u toho zástupci všech politických stran, které uspěly ve volbách, že pro parlament, na rozdíl od výkonné moci, zvolíme systém poměrného zastoupení. Domnívám se, že to je vhodný způsob, že parlament by měl skutečně v této podobě odrážet politické spektrum. Na adresu pana Mandlera bych ho odkázal k předkládanému jednacímu řádu. Je vidět, že je tady většina lidí, kteří tento názor, jak jsem ho tady tlumočil, sdílí. Předkládaný jednací řád hovoří o tom, že Federální shromáždění by mělo být vytvářeno poměrným zastoupením všech politických stran a myslím si, že při zpětném pohledu a při srovnání, tak jak se předpokládá vytvoření budoucího parlamentu po budoucích parlamentních volbách a bude-li tento jednací řád schválen, a já věřím, že ano, že ten mechanismus, ta procedura se nebude lišit od mechanismu, který jsme zvolili před vytvořením tohoto parlamentu, vlastně na zelené louce. Takže si myslím, že chybu jsme po této stránce neudělali a že předkládaný jednací řád potvrzuje, že jsme rozhodli dobře. Děkuji vám.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Kučerovi. Ještě je zde jedna písemná přihláška poslance Michala Malého, prosím.

Poslanec M. Malý: Pane předsedo, dámy a pánové. Dovolte mi jen dvě poznámky k panu doktoru Jedinákovi a k panu doktoru Sacherovi. Souhlasím s panem doktorem Jedinákem, že demokratickým právem každého klubu je navrhnout svého kandidáta, ale chci konstatovat, že je také demokratickým právem tohoto pléna rozhodnout o jeho nezvolení či odvolání. Proto navrhuji, aby byla diskuse ukončena, abychom okamžitě hlasovali. Děkuji.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji, ještě se přihlásil poslanec Václav Benda. Prosím.

Poslanec V. Benda: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci. Já se především domnívám, že valná diskuse je zmatečná, poněvadž diskutujeme o tom, zda respektovat princip poměrného zastoupení, nebo nerespektovat, ve chvíli, kdy se rozhoduje o důvěře nebo nedůvěře, o odvolání nebo neodvolání jedné osoby. Většina diskusních příspěvků směřovala k tomu, že za pana Mohoritu, bude-li odvolán, by měl být zvolen do předsednictva FS jiný komunistický poslanec. Ani jednací řád, který není mimochodem schválený, ani volební řád, ani žádné jiné aktivum u kulatého stolu, neříkali, že se musíme rozhodnout pro tu či onu osobu a musíme na její volbě setrvat. Mimochodem pan Mohorita byl zvolen do předsednictva neobyčejně těsnou většinou dvanácti hlasů, tehdy v tom červenci nebo koncem června, tedy už v té době zřejmě byly vážné pochybnosti, pokud jde o jeho osobu. Ale já se tedy přimlouvám za odvolání pana Mohority z předsednictva FS, ale současně se přimlouvám za zpochybnění principů, které zde byly předneseny, jako svým způsobem definitivní a nezpochybnitelné. Já si skutečně myslím, a poslanci naší strany si také myslí, že je třeba respektovat ve FS volební výsledky a tím pádem také, pokud jde o podíl na práci FS, měli by se zástupci stran podílet způsobem odpovídajícím volebním výsledkům. To je ovšem záležitost, která se týká pracovních orgánů FS, jednotlivých výborů, případně komisí, podle všeho také předsednictva FS. Nicméně jsme byli zásadně proti tomu - a v tomto ohledu nebyly dohody u kulatého stolu jednotné - aby strany, které se podílejí na vládní koalici a speciálně komunistická strana, byly automaticky a mechanicky zastoupeny také ve vedení FS, tzn. mezi jeho předsedy a místopředsedy, a protože toto vedení je orgánem po více výkonným a mělo by být tedy složeno z představitelů loajální vládní většiny. A nemyslím si, že by v tom bylo něco proti demokratického. Dokud tedy setrvává komunistický poslanec ve funkci místopředsedy FS, necítíme se ani v nejmenším vázáni nějakými dohodami u kulatého stolu, ostatně komunisté ústy právě Vasila Mohority konstatovali, že skončil čas národního porozumění, které bylo právě obsahem dohod u kulatého stolu, a že začíná čas zápasu, a proto za těchto okolností nevidím důvod, proč bychom měli odvolat Vasila Mohoritu a proč bychom měli místo něho volit do předsednictva FS jiného komunistického poslance. Děkuji.

Předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Bendovi, přihlásil se ještě poslanec Soukup. Prosím.

Poslanec J. Soukup: Pane předsedo, dámy a pánové. Nechci prodlužovat diskusi, budu velice stručný. S nesmírným potěšením sleduji, jakými postoji se poslanci komunistické strany hlásí k demokratickým principům. S potěšením proto, že je to jedna z prvních faktických příležitostí, kdy toto činí a považuji to za jistý opak k lepšímu. Podle mého pojetí demokracie je jednou ze základních postulátů zodpovědnost k vlastním voličům. V nedávné době se na mě řada voličů obracela s rozhořčenými dotazy, jak je možné, že poslanec Mohorita sedí v předsednictvu FS. Argumenty zdůvodnil pan Mohorita svými vystoupeními sám. Ani jeden z mých voličů se na mne neobrátil se žádostí, abych pana Mohoritu v jeho předsednické funkci podpořil. Děkuji za pozornost.

Předseda FS R. Battěk: Děkuji také. Žádnou další písemnou přihlášku zde nemám. Prosím, táži se vás, hlásí se ještě někdo do rozpravy? Poslanec Wagner se hlásí, prosím.

Poslanec J. Wagner: Pane předsedo, dámy a pánové, byl jsem vyzván, abych zdůvodnil návrh. Byl jsem vyzván, abych zdržel schůzi této sněmovny. Rozmýšlel jsem chvíli, jestli se mám chovat kolegiálně vůči těm, kteří chtějí věnovat svůj čas účelnějším věcem nebo vyhovět těm, kteří chtějí - byť je jich menšina - dostat argumenty. Usoudil jsem, že většina je povinna chovat se tolerantně, chovat se tak, aby odpověděla na všechno, aby nic nezůstalo nevyřčeno. Zdržím vás proto tím, co jsem měl písemně připraveno a o čem jsem si myslel, že nebude třeba uvést.

Předtím bych rád poděkoval kolegovi Bendovi, že za mne řekl věci, které bychom si měli jasně a jednoznačně uvědomit, věci týkající se jednacího a volebního řádu tohoto parlamentu.

Je zcela zřejmé, že jsme se dohodli a schválili princip poměrného zastoupení v předsednictvu Federálního shromáždění. Mohou být na tento princip různé názory při jeho uplatnění při volbě členů předsednictva. To jsou v této chvíli však jen názory, protože platí jednací řád, až budeme projednávat nový, uvidíme, co bude platit po jeho schválení. Nicméně právo kterékoliv strany navrhnout kohokoliv neznamená, že parlament musí navrženou osobu akceptovat. To je ta chyba, kterou jsme udělali, že jsme akceptovali návrh na volbu poslance Mohority. Návrh na jeho odvolání neznamená žádnou diskriminaci kterékoliv politické síly, znamená v tuto chvíli nic méně a nic více než odsouzení politických postojů, pozice a osoby Vasila Mohority. Sněmovna projevila v den volby pana Mohority za člena předsednictva maximum vůle po uplatnění demokratických principů poměrného zastoupení stran i v orgánech Federálního shromáždění, a to podle výsledků voleb. Takto se na místo vyhražené KSČ dostal její tajemník. Ne všichni jsme již tehdy tento návrh podporovali. Postupem času si ti, kteří pana Mohoritu volili, uvědomili, že chybili. 20. září jsme zahájili proceduru jednání, která uvede do souladu složení předsednictva s důvěrou poslanců a veřejnosti.

Byla to právě veřejnost, která se ve své většině s přílišnou tolerancí poslanců neztotožnila a svůj odpor výrazně projevila. Poslední proklamace pana Mohority a její dementi ukazují, že se nemýlila naše občanská společnost, kvalifikující tohoto muže jako politika éry normalizace. Jeho vlastní slova jsou toho nejlepším důkazem.

Náš návrh je potvrzením, že poslanci nemuseli čekat na páně Mohoritovo vyznání minulosti, aby pochopili, že přesně tam on patří. Přeplněná náměstí posledních dnů vyslovila poslanecké iniciativě podporu nejcennější. Ona je odpovědí na těch několik hlasů odsuzujících odvolání Mohority prý pro nevhodné chování. Nevím, jestli někomu z poslanců natolik vadila osoba žvýkající v předsednictvu sněmovny při přijetí státní návštěvy, že by jen proto chtěl její odvolání. Nevím, jestli některým poslancům příliš vadila Mohoritova reakce na část projevu jiné státní návštěvy. To právo má. Jiní mají právo si myslet, že tak vyjádřil nejen příslušnost k jisté straně, ale též přesně vymezené politice této strany demonstrativně povýšil nad zájmy národa.

Který aspekt je významnější, ptám se? Občan ví. Až to bude vědět i občan - komunista, pak teprve sám sebe kvalifikuje jako občana.

To vše jsou jen úvahy. Fakta jsou silnější. Mladý Mohorita patřil k pilířům SS-mládeže, tvořící po okupaci v roce 1968 organizaci pro mládež na bázi idejí sekty tzv. Leninského svazu mladých a za cenu likvidace opravdového hnutí a jeho svazů, konkrétně v Praze 2 za pomoci Státní i Veřejné bezpečnosti. Kdyby někdo chtěl důkazy, lze je předložit. V této tradici je jeho plesová aktivita pomocníka a poté svědka proti odpůrcům režimu v roce 1978.

Ve stejné režii musela být i práce člena sekretariátu ÚV KSČ. V tomto mocenském centru měl pán, tolik milující demokracii, možnost pomoci jí včas. Vím o návrzích Obrody, které k tomu otevíraly. Vím o dopisech Obrody členům KSČ, vyzývajících je dlouho před 17. listopadem 1989 k činům ve prospěch svobody národa. Za účasti dnešního tajemníka i předsedy KSČ se rozhodlo stejně jako vždy v uplynulých 20 normalizačních letech. Diskuse s pomocí zavírání, výslechů a perzekucí a jen pozvánka k péči o naši dnešní demokracii, kterou tak citlivě pan Mohorita projevil. Krátká je paměť soudruhů. Odvolávání svých členů z funkcí klasifikují jako stejné pronásledování, jakého se dopouštěli sami. Předně, za minulého režimu nemohl nikdo jiný, než člen KSČ vykonávat státní politické, společenské a hospodářské funkce a pokud ano, tak jen jako výjimka potvrzující toto pravidlo. Důsledkem revoluce musí být likvidace i tohoto bezpráví, které přivedlo národ i stát ke katastrofě hospodářské, společenské i mravní. Odvoláváni jsou jmenovitě právě pro tu - pro pány soudruhy nepostižitelnou maličkost - neschopnost a připusťme zlé činy, a tím nemyslím jen zločiny. Je zde proti minulosti jen "nepatrný" rozdíl. Oni mohou pracovat kde chtějí, nikomu se nezakazuje pobyt v Praze, ve Středočeském kraji, žádnému se neurčuje mzdový strop, neodmítají se jim žádné dělnické profese s poukazem, že by si moc vydělali, mohou dělat co umějí hlavou i rukama. Nepronásleduje je všudypřítomné oko Státní bezpečnosti. Mají cestovní pasy, mohou cestovat, mohou vše jako svobodný občan. Mohou být v předsednictvu parlamentu, ale nemohou tam být ti, kteří nevyhovují těm nejprimitivnějším mravním kritériím a to je pan Mohorita. A nemohou ještě jedno - nemohou vládnout, a to je dobře. (Potlesk.)

Předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. (Ne.) Není tomu tak. Tím považuji rozpravu k tomuto bodu za uzavřenou. Budeme si muset říci něco k dalšímu postupu.

Jak je nám všem známo, podle § 24 odst. 1 jednacího řádu FS se provádí volba člena předsednictva Federálního shromáždění tajnou volbou. Pro odvolání člena předsednictva není meritorně žádný pasus uveden. Vycházíme z toho, že bychom měli dodržet tento postup, totiž tajnou volbu i při návrhu na odvolání člena předsednictva.

Dám hlasovat o návrhu provést odvolání člena předsednictva tajnou volbou.

Budeme hlasovat o tom, aby návrh na odvolání byl proveden tajnou volbou. Přítomen je dostatečný počet poslanců. Jedno sto dvacet čtyři poslanců.

Kdo je pro takto navržený způsob odvolání poslance? (Hlasuje se.) Jedno sto jedenáct.

Kdo je proti? (Šest.) Šest.

Kdo se zdržel hlasování (Šest.) Šest.

Návrh byl schválen.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 78)

Aby toto hlasování mohlo proběhnout, bude nutno zvolit komisi pro zjišťování výsledků hlasování. Je zde navržena komise, která už - myslím - se osvědčila v této funkci. Tedy jsou navrženi poslanci: Bobovnický, Jansta, Kladivo, Konečný, Kroupa, Michálek, Niedoba, Sahligerová, Záležáková.

Jsou všichni navržení poslanci přítomni? Kdo není, ten se přihlásit nemůže, takže moje otázka je zmatečná. Ale dám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo z poslanců je pro, aby navržení poslanci byli členy volební komise? Kdo z poslanců je pro zvolení takto navržené komise? (Hlasuje se.) Jedno sto dvacet.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Dva.) Dva.

Navržená komise byla zvolena.

Vyzývám tímto členy komise, aby zajistili vydání hlasovacích lístků. V čítárně knihovny v přízemí je připraven zvláštní prostor pro úpravu hlasovacích lístků tak, aby byla zaručena tajnost hlasování.

Upozorňuji poslance, že manipulace s hlasovacím lístkem je náležitá tímto způsobem: Pokud poslanec nesouhlasí s odvoláním poslance z předsednictva, musí přeškrtnout text celé kandidátky, respektive aspoň jméno navrženého poslance. Prosím, rozdejte hlasovací lístky.

Ještě jednou opakuji. Kdo nebude souhlasit s odvoláním, přeškrtne jméno poslance, případně celý text na lístku.

(Probíhá tajná volba.)

Na dobu hlasování přerušuji schůzi.

(Jednání přerušeno v 11.04 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.38 hodin.)

Předseda SL R. Battěk: Vážené poslankyně, vážení poslanci, pokračujeme v jednání naší schůze. Vzhledem k tomu, že hlasování bylo ukončeno, nemohu se dost dobře tázat, kdo se ještě hlasování nezúčastnil a chtěl by se ho zúčastnit. Řada poslanců se ještě v průběhu hlasování dostavila a hlasovala, takže musíme spolehnout na podání zprávy volební komise.

Požádal bych nyní předsedu volební komise poslance Bobovnického, aby nám podal zprávu o výsledcích hlasování.

Předseda komise pro zjišťování výsledků voleb J. Bobovnický: Vážený pán predseda, vážené kolegyne a kolegovia Snemovne ľudu, ako predseda komisie poslancov pre kontrolu tajných volieb prečítam zápis o odvolaní poslanca Snemovne ľudu z funkcie člena Predsedníctva Federálneho zhromaždenia.