Předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo prozatím
zvolit do výboru Sněmovny lidu pouze poslance Jána
Pobežala, a to do výborů pro plán a
rozpočet; mají poslanci Sněmovny lidu připomínky
k tomuto návrhu? (Nemají.) Nemají.
Do výboru branného a bezpečnostního
je navržen poslanec Pavol Balgavý. Jsou nějaké
připomínky k tomuto návrhu? (Nejsou.) Nejsou.
Budeme hlasovat. Ptám se poslanců Sněmovny lidu, kdo souhlasí s návrhem, aby tito dva poslanci byli členy příslušných výborů? (Hlasuje se.) To je většina.
Oba poslanci byli zvoleni, Pavol Balgavý do výboru
branného a bezpečnostního Sněmovny
lidu, Ján Pobežal do výboru pro plán
a rozpočet Sněmovny lidu.
Předsednictvo Sněmovny národů navrhlo
zvolit do výborů Sněmovny národů
poslance: Jaroslava Selnera do zahraničního výboru
a Sonju Hlávkovou do výboru pro plán a rozpočet.
Je k tomuto návrhu nějaká připomínka
Prosím, poslanec Veverka.
Poslanec SL J. Veverka: Já jsem poslancem za stejný
okres jako paní poslankyně Hlávková
a jsem členem výboru pro plán a rozpočet.
Doporučuji proto - a také vzhledem k tomu, že
paní Hlávková je učitelka - aby by
zařazena do sociálního a kulturního
výboru.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
O slovo požádal předseda Sněmovny národů
Milan Šútovec.
Předseda SN M. Šútovec: Chcem pánovi
poslancovi vysvetliť, že navrhnutá pani poslankyňa
má zaujať miesto, uvolnené úmrtím
poslanca Stračára, v príslušnom výbore.
Je potrebné, aby miesto bolo obsadené poslancom
rovnakej národnosti, kvôli zachovaniu parity vo výbore.
Preto bolo navrhnuté takéto riešenie.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Jsou k tomuto návrhu ješte nějaké připomínky
než dám hlasovat? (Nejsou.) Nejsou. Dávám
hlasovat Sněmovně národů. Kdo souhlasí
s tím, aby pan Jaroslav Selner byl zvolen do zahraničního
výboru a poslankyně Sonja Hlávková
do výboru pro plán a rozpočet? (Hlasuje se.)
To je naprostá většina. Poslanec Selner byl
zvolen do zahraničního výboru a poslankyně
Hlávková do výboru pro plán a rozpočet.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 44, SN
č. 44)
Dalším bodem programu je
Návrh stanoviska Sněmovny národů v
imunitní věci
O slovo požádal poslanec Ján Horník,
předseda mandátového a imunitního
výboru, aby podal zprávu v imunitní věci
poslance Stanislava Devátého a současně
předložil Sněmovně národů
návrh stanoviska v souladu s § písm. d) zákona
o jednacím řádu Federálního
shromáždění.
Předseda mandátového a imunitního
výboru SN poslanec J. Horník: Vážená
Snemovňa národov, Okresný súd v Zlíne
žiada Snemovňu národov o stanovisko k ďalšiemu
vedeniu trestného konania proti poslancovi Snemovne národov
Stanislavovi Devátému, ktoré bolo na základe
amnestie zastavené, ale pán Devátý
sám pred Mandátovým a imunitným výborom
navrhol, aby sa konaní pokračovalo.
Žiadosť okresného súdu bola v súlade
s rokovacím poriadkom Federálneho zhromaždenia
postúpená predsedníctvom Snemovne národov
Mandátovému a imunitnému výboru Snemovne
národov. Mandátový a imunitný výbor
Snemovne národov zisťoval podľa § 89 písm.
d) zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia,
či sú dané podmienky pre vydanie poslanca
na trestné stíhanie. Zo žiadosti Okresného
súdu v Zlíne, z vyjadrenia pána poslanca
Devátého ako aj z materiálov, ktoré
si výbor obstaral sám, zistil, že na Okresnom
súde v Zlíne dosiaľ nie je právoplatne
skončené trestné konanie proti Stanislavovi
Devátému, poslancovi Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia, že je vedené pod sp. zn. 2T 200/89
a 2T 220/89, a to pre trestný čin podľa §
100 ods. 1 a § 100 ods. 3 Tr. zák., § 156 a Tr.
zák. a § 156 odst. 2 Tr. zák.
Predmetom trestného stíhania sú skutky z
obdobia pred 17. novembrom 1989, ktoré už dnes podľa
novely Trestného zákona čís. 175/90
Zb. nie sú trestné. Trestné stíhanie
bolo na základe amnestie zastavené, ale pán
Devátý využil svoje právo a navrhol,
aby sa v konaní pokračovalo podľa § 11
ods. 2 Tr. por.
Aby bolo možné vec ukončiť, pretože
ide o konanie proti poslancovi Federálneho shromaždenia,
je v zmysle ustanovenia § 11 ods. 1 c) Trestného poriadku
potrebný súhlas snemovne. Z vyjadrenia pána
poslanca Devátého bolo ďalej uistené,
že súhlasu Snemovne národov s pokračovaním
v trestnom poriadku sa domáha sám poslanec Stanislav
Devátý.
Na základe tohto zistenia a skutočností,
že poslanec Federálneho zhromaždenia nemôže
mať menej práv ako ostatní občania,
navrhuje mandátový a imunitný výbor,
aby Snemovňa národov prijala v zmysle článku
50 ústavného zákona o československej
federácii toto uznesenie:
Snemovňa národov Federálneho zhromaždenia
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky s pokračovaním
trestného stíhania Stanislava Devátého,
narodeného 8. 6. 1952, poslanca Snemovne národov
FZ, ktoré je vedené na Okresnom súde v Zlíne
pod spisovou značkou 2T 200/89 pre trestné činy
podľa § 100 ods. 1 a 3 Trestného zákona,
§ 156 a) Trestného zákona a § 156 ods.
2 Trestného zákona, ktorých sa mal dopustiť
tým, že:
a) V Gottwaldove dňa 14. 11. 1988 spoločne s ďalšími
osobami z nepriateľstva k socializmu, spoločenskému
a štátnemu zriadeniu republiky sa podieľal na
koncipovaní a vyhotovovaní písomností
adresovaných FZ Československej socialistickej republiky
a predsedníctvu vlády Československej socialistickej
republiky a v priebehu štvrtého štvrťroku
1988 sa zúčastnil organizovania podpisovej akcie
na podporu tejto písomnosti, ktorou sú socialistické
republiky klamlivo obvinované z porušovania ústavných
a iných zákonov a medzinárodných dohôd
v oblasti ľudských a občianskych práv
a slobôd pričom túto písomnosť
s podpismi najmenej 421 osôb odoslal 3. januára 1989
Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej
republiky a predsedníctvu vlády Československej
socialistickej republiky.
b) Tamtiež najneskôr 2.2.1989 s ďalšími
osobami koncipoval a vyhotovil ďalšie písomnosti
adresované predsedníctvu vlády Československej
socialistickej republiky a FZ Československej socialistickej
republiky, v ktorej sa ultimatívnym spôsobom domáha
plnenia predcházajúcich neoprávnených
požiadaviek, zameraných proti štátnemu
a spoločenskému zriadeniu Československej
socialistickej republiky a túto 2. 2. 1989 odoslal FZ ČSS
a predsedníctvu vlády ČSSR, pričom
text tejto písomnosti bol dna 3. 2. 1989 odvysielaný
v českej relácii rozhlasovej stanice Slobodná
Európa.
c) Dňa 1. 5. 1989 v čase medzi 9.30 a 10.00 h na
Václavskom námestí v Prahe počas konania
prvomájovej manifestácie, v skupine osôb,
ktorá rozvinula transparenty s provokačnými
požiadavkami a vyvolávaním hesla, schopného
narušiť, slávnostnú atmosféru osláv
1. mája, odmietol na výzvu preukázať
svoju totožnosť, príslušníkovi Zboru
národnej bezpečnosti, neuposlúchol výzvu,
aby ho nasledoval a svojmu predvedeniu sa bránil tým,
že si lahol na zem tak, že musel byť z davu vynesený.
(Potlesk.)
d) Dňa 1. 5. 1989 okolo 21. hodiny a ďalej dňa
2. mája 1989 v čase medzi 6. a 7. hodinou v cele
číslo 19 väzenského a eskortného
oddelenia Mestskej správy VB v Prahe 1, Konviktská
14, hrubými výrokmi napadal službu konajúceho
príslušníka ZNB. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Jánu Horníkovi. Je okouzlující,
jakých výkonů někteří
poslanci jsou schopni.
Dovolte, abych se otázal, zda se někdo hlásí
o slovo. (Nikdo se nehlásí.) Není-li tomu
tak, měli bychom přistoupit k hlasování.
Předpokládám, že počet poslanců
je stále dostatečný, abychom mohli hlasovat.
Bude hlasovat pouze Sněmovna národů.
Táži se tedy poslanců Sněmovny národů,
kdo souhlasí s návrhem, který doporučil
výbor mandátový a imunitní, nechť
zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Je to naprostá
většina, nebudeme sčítat.
Konstatuji, že návrh mandátového a imunitního
výboru byl Sněmovnou národů schválen.
(Poznámka redakce: usnesení SN č. 45)
Měli bychom teď přistoupit k pátému
bodu našeho jednání. Na pořadu je
Vládní návrh, kterým se předkládají
Federálnímu shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
k vyslovení souhlasu Dohoda o Mezinárodním
měnovém fondu sjednaná dne 22. 7. 1944 ve
Washingtonu, Dohoda o Mezinárodní bance pro obnovu
a rozvoj sjednaná dne 22. 7. 1944 ve Washingtonu, Dohoda
o Mezinárodní finanční korporaci sjednaná
dne 25. 5. 1955 ve Washingtonu, Dohoda o Mnohostranné agentuře
pro rozvoj investiční záruky sjednaná
dne 11. 10. 1985 ve Washingtonu a Dohoda o Mezinárodním
sdružení pro rozvoj sjednaná dne 26. 1. 1960
ve Washingtonu (tisk 63)
Výklad k předloženému vládnímu
návrhu podá ministr financí České
a Slovenské Federativní Republiky pan Václav
Klaus. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, vážení
hosté, Mezinárodní měnový fond,
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní
finanční korporace, Mnohostranná agentura
pro investiční záruky a konečně
Mezinárodní sdružení pro rozvoj, jsou
nejvýznamnějšími mezinárodními
finančními institucemi světa. Chtěl
bych připomenout, že Československo bylo v
roce 1944 zakládajícím členem první
ze dvou techto institucí a v roce 1954 bylo nuceno své
členství ukončit pro neplnění
některých svých povinností. Členství
v těchto organizacích umožňuje členským
státům plně se zapojit do mezinárodního
měnového a finančního systému
a využívat všech jeho mechanismů, včetně
čerpání úvěrů. Členství
našeho státu v těchto institucích zvyšuje
jeho ekonomickou prestiž a stát se tak stává
seriózním partnerem pro věřitele všeho
druhu. Členství navíc umožňuje
účast na projektech organizovaných a financovaných
těmito organizacemi.
Ohromné bohatství poznatků o jednotlivých
ekonomikách, nashromážděné v
těchto institucích, je přístupné
všem členským státům a usnadňuje
hledání vhodných hospodářských
partnerů ve světě. Získání
srovnatelných poznatků je přitom umožněno
povinností všech členských států
přizpůsobit svůj informační
systém a systém vykazování statistických
údajů standardům OSN.
Česká a Slovenská Federativní Republika
požádala o přijetí za člena Mezinárodního
měnového fondu a Mezinárodní banky
pro obnovu a rozvoj v lednu tohoto roku, o členství
v dalších třech organizacích v březnu
tohoto roku. Záměr, stát se členem
těchto organizací, je obsažen i v programovém
prohlášení federální vlády.
Z formálního hlediska členství státu
v uvedených mezinárodních organizacích
vzniká jeho přístupem k mezinárodním
smlouvám, na základě kterých byly
tyto organizace založeny. Vzhledem k tomu, že tyto smlouvy
jsou mezinárodními hospodářskými
smlouvami obecné povahy, je nezbytné, aby s přístupem
k nim vyslovilo souhlas Federální shromáždění
a přistoupení k těmto smlouvám vyžaduje
rovněž ratifikaci prezidentem republiky. Po ratifikaci
a podpisu budou dohody publikovány ve Sbírce zákonů.
Mezinárodní měnový fond i Banka pro
obnovu a rozvoj požadují, aby podpis smluv byl posledním
krokem přijímacího procesu, po jehož
ukončení se smlouvy stávají závaznými
a účinnými pro členský stát,
jakož i pro tyto mezinárodní organizace ve
vztahu k tomuto státu. Proto je třeba, aby byly
smlouvy schváleny parlamentem a ratifikovány prezidentem
před jejich podpisem, který se má uskutečnit
dne 20. září t. r. ve Washingtonu (v 11.00
hodin ve čtvrtek).
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vzhledem k důležitosti členství
ČSFR v těchto nejvýznamnějších
mezinárodních finančních organizacích
pro uskutečnění naší ekonomické
reformy a pro budoucí racionální fungování
naší ekonomiky ve světě vám doporučuji,
abyste vyslovili souhlas s přístupem ČSFR
k předloženým dohodám.
Pro úplnost ještě uvádím, že
tento vládní návrh byl projednán postupně
ve výborech zahraničních, pro plán
a rozpočet, v hospodářských výborech,
a v ustavně právních výborech Federálního
shromáždění. Ve všech těchto
výborech vyústilo projednávání
v doporučení, aby Federální shromáždění
vyslovilo s tímto návrhem souhlas. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu ministru Klausovi za přednesené
zdůvodnění. Poprosil bych nyní společného
zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance
Jaromíra Šlápotu, aby přednesl ústní
zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Šlápota: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, předkládám vám jako zpravodaj
vládní návrh, jehož znění
máte obsaženo v tisku 63. Vládní návrh
byl projednán výbory ústavně právním,
zahraničním, hospodářským a
pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny
národů. V podstatě byla položena jedna
základní otázka - zda přistoupit k
uvedené dohodě, nebo nepřistoupit.
Mohu konstatovat, že všechny výbory se shodly
na přistoupení k této dohodě. Protože
v žádném výboru nebyla vznesena doplňující
připomínka ani pozměňující
návrh, nebylo nutné vypracovat ani obvyklou společnou
zprávu výborů.
Z tohoto důvodu doporučuji jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu schválit
předložený návrh, jak vám byl
předložen.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Za výbory Sněmovny národů
byl přednesením zpravodajské zprávy
pověřen pan poslanec Martin Kontra, člen
výboru hospodářského. Uděluji
mu slovo.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Kontra: Vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, vážení hostia, úloha spravodajcov
obidvoch snemovní je v danom prípade pomerne jednoduchá,
pretože rozprava k predloženému vládnemu
návrhu (parlamentná tlač 63) vo výboroch
sa neniesla v smere pripomienok, doplnkov a pozmeňujúcich
návrhov.
Predložené materiály totiž predstavujú
už platné medzinárodno-právne dokumenty.
Tým aj uznesenia z jednotlivých výborov boli
stručné a vyslovovali súhlas s tlačou
(tlač 63) a odporúčajú ju na schválenie
na plenárnej schôdzi obidvoch snemovní.
Rozprava vo výboroch, v ktorých sa materiály
prerokovali, sa orientovala predovšetkým na otázky
postavenia nášho štátu v týchto
medzinárodných organizáciách, a jeho
práva a povinnosti vyplývajúce z členstva
i na súvislosti medzi členstvom a realizáciou
scenára našej ekonomickej reformy. Časť
otázok mala informatívny charakter - vzhľadom
na kratší čas pre štúdium materiálov.
Zazneli aj kritické pripomienky k postupu čs. vlády
z päťdesiatych rokov, na základe ktorého
nás právom z vtedy existujúcich organizácií
vylúčili. Aj z tohto miesta treba vysloviť
poľutovanie a odsúdiť fakt, že aj napriek
tomu, že sme boli spoluzakladajúcim členom
Medzinárodného menového fondu a Medzinárodnej
banky pre rozvoj a obnovu v r. 1944, vinou predstaviteľov
totalitného režimu z päťdesiatych rokov
sme sa ocitli mimo toto svetové spoločenstvo.
Tak sme začali strácať dych so svetovým
ekonomickým vývojom, domnievajúc sa, že
7 európskych štátov s ďalšími
chudobnými príbuznými z Ázie a strednej
Ameriky vo svojej izolovanosti môže v spoločenstve
RVHP a jej Medzinárodnej investičnej banky nahradiť
výhody, ktoré plynuli z tohto svetového ekonomického
kolosu. Tento vynútený zánik nášho
členstva v roku 1954 v Medzinárodnom menovom fonde
a v Medzinárodnej banke pre obnovu a rozvoj podmienil aj
našu neúčasť v ďalších
troch medzinárodných organizáciach, a to
v korporácii, agentúre a v združení,
ktoré vznikli po roku 1954.
Ak sa pozeráme takmer so 40-ročným odstupom
na našu snahu vrátiť sa do svetového finančného
spoločenstva, ukazuje sa, že tento chybný krok
v ekonomike mal nesmierne negatívne dôsledky pre
náš ďalší vývoj. Rovnako,
ako teória a prax iných ekonomických rozhodnutí,
napr. teória o dvoch svetových sústavách
a tým vytvorenie železnej opony v širokom zmysle.
Teória o jedinom spoločenskom vlastníctve,
a tým likvidácia všetkých predtým
existujúcich podnikateľských foriem. Teória
o vedúcej úlohe KSČ, a tým likvidácia
pluralitného politického systému a pod. Dúfam,
že nie je potrebné pokračovať vo výpočte
týchto nesprávnych teórií a negatívnych
krokov.
Musím zároveň vysloviť poľutovanie
nad tým, že i po preštudovaní dôvodovej
správy i celého znenia dohôd jednotlivých
medzinárodných finančných organizácií
utvorených pre rozvoj jednotlivých národných
ekonomík sa pri schvaľovaní uznesenia vo výboroch
Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia našli poslanci, ktorí neodporučili
prijať tieto dohody Federálnym zhromaždením.