Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
S. Matochová: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění.
Dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou
zprávou k návrhu zákona o dani z příjmu
obyvatelstva. Ačkoliv se jedná o zákon přechodný,
má zásadní důležitost. Pro rozvoj
podnikání je nutné vytvořit ekonomické
a právní podmínky. A právě
zdanění příjmů obyvatelstva
je důležitou podmínkou, která je nutná
k novému způsobu zdanění. Víme,
že reforma daní je finančně i věcně
velmi náročná, a proto se v zájmu
reagování na rozvoj podnikatelské činnosti
fyzických osob upravuje zdanění daní
z příjmů obyvatelstva a daní ze zemědělské
výroby. Daň z příjmu obyvatelstva
plní funkci zbytkové daně, tzn. že postihuje
všechny ostatní příjmy obyvatelstva,
které nejsou zdaněny jiným systémem
daně. Ve FS byl návrh zákona projednán
ve výboru pro plán a rozpočet, v hospodářském,
sociálně - kulturním a dodatečně
byl projednán výborem pro životní prostředí.
Byla zde též expertní porada, zřízená
předsedou ústavněprávního výboru
akademikem Čičem za účasti podnikatelů
českých a slovenských a za účasti
odborníků. Bylo přijato vyjádření
expertní porady na základě určitého
koncensu, které modifikuje návrh zákona v
některých zásadních otázkách.
Dále byly přijaty výborem pro životní
prostředí některé změny ve
smyslu ekologického působení na poplatníky
a ve smyslu podnícení činnosti tohoto druhu.
Chtěla bych zdůraznit, že projednávání
návrhu tohoto zákona byla věnována
mimořádná pozornost. Systematicky bych uvedla
zásadní připomínky, které mění
znění návrhu zákona, a to buď
ve smyslu určitého upřesnění
nebo ve smyslu zvýhodnění podnikatelských
fyzických subjektů. Pokud se jedná o úvodní
paragrafy, došlo pouze k formálnímu zpřesnění
a k legislativně technickým úpravám.
Mám na mysli paragraf 1, 2 a 3. V § 4, který
upravuje osvobození od daně, bylo doplněno
písmeno f) v návaznosti na změny provedené
v našem právním řádu. Jsou zcela
osvobozené příjmy, získané
v souvislosti s nápravou křivd. Proti tomuto byla
námitka ve výboru sociálněkulturním,
a to v tom smyslu, že pojem náprava křivd není
pojmem právním. Ovšem současné
právní předpisy ho používají
a též připravovaný návrh zákona
o reprivatizaci používá tento termín.
Proto se doporučuje původní znění.
K písmenu g) § 4 se osvobozují od daně
úroky z úsporných vkladů. Je sice
zvykem v cizině zdaňovat tyto úroky, ale
v současné době s ohledem na výši
úroků a na určitý nepříznivý
vývoj znehodnocování vkladů bylo rozhodnuto
po toto přechodné období dvou let ponechat
úroky z úsporných vkladů osvobozeny.
To už se však nestalo, pokud jde o cenné papíry,
které jsou uvedeny v § 12. Tam je dvacetipětiprocentní
zdanění. Výbor pro plán a rozpočet
navrhl připomínku, kde požaduje patnáctiprocentní
zdanění. Tento požadavek by odpovídal
filozofii, že jde o určitou formu uložení
peněžních prostředků. Pokud však
tuto otázku posuzujeme v širších souvislostech,
je třeba vidět, že stejná úprava,
stejné procento zdanění je uvedeno v zákoně
o důchodové dani, tedy fyzické a právnické
osoby by byly zdaněny jinak a jinak je to velmi nevýhodné
ve vztahu k cizím právnickým subjektům,
fyzickým osobám které by nebyly zdaněni
zde a případně by byly zdaněny v zahraničí.
V tom případě bych potom poprosila pana ministra
Klause, kdyby se kvalifikovaně k tomuto vyjádřil,
kdyby výbor pro plán a rozpočet trval na
tom patnáctiprocentním zdanění. Dále
dochází ke změně v § 4 písmeno
f), kde byla na základě připomínky
výboru sociálně kulturního i dalších,
částka 1000,- zvýšena na 5000,- - jedná
se o ceny z veřejných a sportovních soutěží.
Nově byly zařazeny v písmenu h) náhrady
z rehabilitačního řízení a
na základě připomínky výboru
sociálně kulturního se doporučuje
doplnit písmeno i) kromě osvobození dárců
krve též jiných biologických materiálů.
Dále bych se zabývala § 7, tam v nové
úpravě došlo k zapracování ustanovení,
které se týká zpoplatnění podílu
na zisku, a to u společných obchodních společností,
účastníků koncorsií a u tichých
společníků. V § 9 byly vyvolány
značné diskuse pokud jde o výdaje uznávané
pro daňové účely. Tam konkrétně
jde o výdaje vynaložené na dosažení
zajištění a obdržení příjmů.
Největší diskuse byla zejména kolem
výdajů na reklamu a na reprezentaci a též
se požadovalo osvobození příjmů
za použití vlastního motorového vozidla.
Došlo k tomu, že pokud se týče reklamy,
byly výdaje na reklamu přímo propagující
podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost
poplatníka zcela osvobozeny, u reprezentace se přistoupilo
k tomu, že se odpočte do 1% z celkových příjmů.
V návrhu ústavněprávního výboru
byl požadavek 3% do položky odpočitatelných
nákladů, ale tento návrh hlasováním
neprošel. Jinak v zájmu podpory a investování
podnikatelské činnosti se řeší
otázky odpisování základních
prostředků samostatně vyhláškou
federálního ministerstva financí číslo
94/1980 Sb. Jako odčitatelné položky jsou též
posuzovány částky na používání
vlastního motorového vozidla, použitého
v souvislosti s výdělečnou činností.
A dále jsou zahrnuty výdaje na předškolní
zařízení, závodní stravování
a vzdělávání pracovníků
v rozsahu stanoveném obecně závazným
předpisem pro organizaci. Na základě připomínek
ve výborech, prakticky ve všech, byly též
zahrnuty povinné příspěvky stanovené
zákonem na činnost orgánů advokátní
komory a obdobně u komerčních právníků.
Paragraf 9, odst. 4d: je tam zpřesnění, jedná
se o uplatnění výdajů procentem z
příjmů.
Paragraf 10 upravuje položky odpočitatelné
od základů daně. Na základě
jednání ve výborech došlo po projednání
ke zvýšení některých částek,
a to zvýšení odpočitatelné položky
z původně 1000,- na 1200,-Kčs. V návaznosti
na to jsou zvýšeny částky v písm.
f a odst. 2c, především se jedná o násobek
této částky, který bude činit
14 400,- Kčs.
Došlo i ke změně v písm. d. Tam bylo
požadováno ústavně právním
výborem, aby poplatník, který vyživuje
2 a více dětí měl odpočítanou
částku 12 000,- aby se tedy zohlednil počet
dětí a byly podpořeny rodiny s více
dětmi tak, aby nebyly neúměrně zvýhodňovány
rodiny s 1 dítětem. Tento návrh byl odhlasován
ve VÚP.
Nově byl zařazen odst. 5, jednalo se o velmi časté
připomínky celé řady výborů,
kde se odečítá od základu daně
též hodnota darů, které poplatník
věnuje čs. právnickým osobám
na vědu a vzdělání, charitativní,
sociální, zdravotnické a ekologické
účely a na podporu rozvoje kultury, tělovýchovy
a sportu a částky darované obcím.
Směřuje to k podpoře financování
společensky potřebných účelů,
které společnost nezbytně potřebuje.
Promítly se požadavky VSK, který požadoval
zahrnutí vědy a školství.
Paragraf 11 upravuje sazbu daně, která je stanovena
v určitých rozpětích od 15 do 55 %.
Tato zásada se proklamuje 15% daní, je to upraveno
v přechodných ustanoveních, kdy se jedná
o podporu nekonvenčních zdrojů energie. Ta
je v každém případě bez ohledu
na příjmy poplatníka 15%.
Pokud se jedná o též diskutovanou hranici 55%,
je třeba si uvědomit, že by se jednalo pouze
o příjmy vyšší než 1 mil.
800 tis., což v zásadě po odečtení
všech výdajů a odpočitatelných
položek bude dost ojedinělé.
Paragraf 14 odst. 1 upravuje úlevy na daních. Ve
VÚP se odhlasovalo zvýšení částky,
která se odečítá za každého
pracovníka se změněnou pracovní schopností
s těžším zdravotním postižením.
Jedná se o částku nikoli 8 000, ale 12 000
Kčs. Jde o to, že v současné době,
kdy nebude existovat povinnost podniků zaměstnávat
tyto pracovníky s těžším zdravotním
postižením, bude mnohem těžší
pro tyto lidi najít uplatnění. Může
se jednat třeba o nevidomé, nebo o lidi s velmi
těžkými orthopedickými vadami. Není
nijak zvlášť náročné zaměstnávat
pracovníky se změněnou pracovní schopností,
ale u těžce zdravotně postižených
mohou být daleko větší náklady
na to, aby mohli být zaměstnáni.
V § 24 se vypouští odstavce 3 a 4. Je tam sporné,
zda jde o přestupek či nikoli, a proto se dospělo
ve VÚP k tomu, že by se použily obecné
předpisy pro řízení ve věcech
přestupků. Byl by použit zákon ČNR
o přestupcích.
V § 25, kde se jedná o řízení,
se vypouští slovo "tento". Smyslem je poukázat
na to, že právní úprava, upravující
řízení ve věcech daní a poplatků
je zde nevhodná a nedostatečná. Byla by žádoucí
úprava předpisem jiné právní
síly, tedy zákona.
V § 27 odst. 1a a b se přistoupilo k vypouštění
tohoto zmocnění. V připomínkách
všech výborů bylo doporučeno, aby VÚP
posoudil a omezil rozsah podzákonných norem. Jedná
se vlastně o určitý rozpor s ústavou,
kde podle článku 12 je možno daně a
poplatky ukládat jen na základě zákona.
VÚP došel k tomu, že tato dodatková daň
nebude ukládána nařízením vlády,
ale v tomto případě by bylo nutno přijmout
zákon.
V § 27 odst. 3 se na základě připomínky
VŽP mohou stanovit vládou ČR a SR též
regionální daňové úlevy. Má
se na mysli podpora činnosti v určitých regionech,
která by směřovala nejen k podpoře
určitých profesí, ale i oblastí.
Ustanovení § 28 soustřeďuje většinu
ustanovení, která zvýhodňují
oblasti činností, které by měly být
preferovány. Chtěla bych upozornit na § 28
odst. 6 kde na str. 9 chybí slova "větrných
elektráren". Dochází zde k tomu, že
příjmy z provozu malých vodních elektráren,
větrných, solárních a geotermálních
zdrojů energie a zařízení na výrobu
bioplynu jsou osvobozeny od daní po pět let. Osvobození
se uplatní poprvé z příjmy za rok,
v němž byly tyto zdroje uvedeny do provozu. Jednalo
se o připomínky VSK a VŽP.
Paragraf 28, odst. 7 upravuje možnost odložení
daně ve výši 60, 40 nebo 20% v následujících
letech, pokud poplatník pokračuje v této
činnosti alespoň dva následující
roky a vynaloží na investování částku
alespoň ve výši odložené daně.
Potom může být od povinnosti zaplatit daň
osvobozen.
V § 29 se reagovalo na specifickou činnost, která
je spojena s příjmy, které vznikají
z činnosti spojených se zpracováním
odpadů nebo spalováním a likvidací
nebezpečných odpadů, čištěním
plynů a odpadních vod. Zdaňují se
odděleně od ostatních příjmů
poplatníka a daň činí 15% bez ohledu
na výši základní daně. Jde o
připomínku VŽP, která byla schválena
s tím, že je žádoucí podporovat
činnosti tohoto druhu.
Paragraf 30 řeší legislativní otázku,
kdy ustanovení tohoto zákona se nepoužijí,
pokud stanoví mezinárodní smlouva, kterou
je ČSFR vázána, jinak. Daň podle tohoto
zákona se vyměří poprvé podle
příjmu za rok 1990. V některých případech
by však zvláště u činností
malého rozsahu mohlo být pro poplatníka výhodnější
vyměření daně podle předpisů
č. 145/1961 Sb. V těchto případech
se toto umožňuje na žádost poplatníka.
Musí si daň sám vypočítat a
zjistit, která by pro něj byla výhodnější.
Zákon nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1990. Navrhuji jako zpravodajka VÚP SN vyslovit
s navrhovaným zákonem souhlas.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem vám za spravodajskú správu.
Abysme tomu úplne presne rozumeli, navrhujete korekciu
proti tlači 119? (Ne.) Nie. Okrem toho slova (větrných)
na str. 9 Pani spravodajkyňa doporučuje spoločnú
správu tak, ako bola predložená.
Teraz prosím spravodaje výborov SL pána poslanca
Wagnera.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Wagner: Pane předsedající, paní
poslankyně, páni poslanci, výbory Sněmovny
lidu, kterým bylo přikázáno k projednání
znění zákona (tisk 66) akceptují filozofii
vládního návrhu v tom smyslu, že přijímají
toto řešení jako nutné a současně
jako přechodné.
Dosavadní daňový systém výrazně
nevyhovuje nejen potřebám tržní ekonomiky,
ale ani nevyhovuje pro přechodné období.
Z tohoto důvodu považujeme navrhované řešení
za přijatelné, neboť vytváří
potřebný prostor zrovnoprávněním
soukromého podnikání občanů
s podnikáním podniků a organizací.
Za další významnou skutečnost považujeme
vymezení některých daňových
prvků - jako jsou základ daně, sazba daně
tak, aby navržené zdanění mohlo být
východiskem, z něhož by vycházela komplexní
reforma příjmů obyvatelstva.
Výbory svou pozornost při projednávání
tohoto vládního návrhu zákona usměrnily
těž na připomínky a návrhy, které
vyplývaly zejména z porady konané 27. srpna
1990 za účasti poslanců, ale i odborníků
z teorie a praxe, zástupců sdružení
podnikatelů i odborových svazů. Přehled
o těchto návrzích a doporučeních
k dalšímu postupu je předložen v samostatné
zprávě (tisk 119).
Z této zprávy plyne, že výbory věnovaly
předloženým návrhům značnou
pozornost, a pokud nenavrhují převzetí některých
podnětů, je tomu tak proto, že považujeme
za významné respektovat především
filozofii změn, daňové úlevy z důvodů
mimořádného zřetele, jako jsou příčiny
sociální, ekologické, zdravotní, schopnost
investovat při zahájení podnikání
apod. Nicméně projednání zákonodárce
může být uplatněno rozumně jen
do té míry, do jaké lze daňovým
břemenem zatížit poplatníka, aby zůstal
zachován jeho podnikatelský záměr
na straně jedné a aby výnos daně uspokojil
potřeby financování, k nimž je určen.
Pokud se jedná o výši sazeb, shodně
lze konstatovat, že sazbou lze vytvářet prostor
pro zájem podnikatelských subjektů i progres,
že předložený návrh tak činí
v rozsahu, jak jen to daný stav věci dovoluje.
Závěrem považuji za důležité
zdůraznit, že výnos daně v tomto případě
závisí jak na rozvoji podnikatelské činnosti,
tak i na úrovni daňové správy a kontroly.
Správa daně přísluší národním
republikám, a tedy, včetně péče
o rozvoj systému daňové správy, je
jedním z rozhodujících prvků státní
správy v podmínkách tržní ekonomiky.
I toto je příčina, pro kterou je vhodné
předložený návrh zákona včetně
navržených změn a doplňků, které
navrhovatel akceptoval, přijmout, a to výbory ústavně
právní, pro plán a rozpočet, hospodářské,
sociální a kulturní a pro životní
prostředí Sněmovny lidu 6. společné
schůzi sněmoven Federálního shromáždění
doporučují. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Wagnerovi. Obidvaja
spravodajcovia odporúčajú prijať tento
zákon v znení spoločnej správy výborov.
Písomne sa do rozpravy prihlásilo zatiaľ 8
poslancov. Sú to: posl. Benda, posl. Prokop, posl. Bakšay,
posl. Kontra, posl. Huml, posl. Uhl, posl. Macek, posl. Bačinský.
Zahajujem rozpravu. Slovo má posl. Václav Benda.
Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální
shromáždění, jsem nucen polemizovat
s panem ministrem Klausem, protože si nejsem jist, zda pan
poslanec Klaus za chvíli nevystoupí se svými
námitkami jako s protinávrhem. Hovořím
k tisku 119 k bodu 24 tohoto tisku, který je změnou
§ 10 odst. 1 písm. d/.
Jedná se o změnu, kdy se na jedno dítě
odepisuje z daní 6 tisíc Kčs, na dvě
a více dětí 12 tisíc korun podle tohoto
návrhu. Původní návrh byl jednotný
- 6 tis. Kčs pro libovolný počet dětí.
Mrzí mě, že o tom musím hovořit,
protože jsme o tom v ústavně právních
výborech velmi dlouho diskutovali. Zástupci ministerstva
financí tam přednesli stejné argumenty jako
nyní pan ministr a my jsme se pokusili jim tyto argumenty
vyvrátit a vysvětlit svoje stanovisko. Jde o to,
že zhruba od 70. let se zde uplatňuje na nejrůznějších
zákonných a podzákonných úrovních
snaha nivelizovat výhody pro rodiny s jedním dítětem
a pro rodiny s dvěma a více dětmi. Tzn. poskytovat
stejné výhody rodinám bez ohledu na počet
dětí. Osobně, abych nehovořil za ústavně
právní výbory, k čemuž nemám
pověření, pokládám tuto snahu
za nemoudrou, protože je výrazem protitotalitní
politiky. Vede tedy k preferenci jednodětného systému.
Podíváme-li se na čs. populační
křivku, měli bychom dělat všechno jiné,
jen nesnižovat natalitu. To za prvé.
Za druhé. Pokládám tuto snahu za mírně
nemorální. Nechci říci, že nyní,
ale původně v ní byly jisté rasistické
a podobné akcenty, když se tato politika začala
prosazovat.
Zástupcům ministerstva financí jsme se pokoušeli
vysvětlit, že v žádném případě
nechceme nějakým způsobem zvýhodňovat
podnikatele proti jiným kategoriím zaměstnanců,
ale že prostě nesouhlasíme s tímto systémem
daňové a jiné politiky, a že toto je
první krok, kde zákonodárné sbory
se proti této politice stavějí a kde se poskytují
určitým kategoriím s více dětmi
větší slevy než rodinám s jedním
dítětem. Samozřejmě, že čím
dříve nám vláda umožní
novelizovat ostatní daňové systémy,
daně ze mzdy apod., tím dříve se dostaneme
na spravedlivou úroveň a budeme tuto politiku prosazovat
i do těchto ostatních systémů. Odněkud
se však, podle mého názoru, začít
musí. Kdybychom začali od změny této
politiky v oblasti daně ze mzdy, tak by si asi stěžovali
podnikatelé.
V tuto chvíli máme zkrátka na stole tento
daňový zákon a od této chvíle
napříště se osobně budu snažit,
abychom v jakýchkoli daňových zákonech,
kde se rodinám nějaké úlevy budou
poskytovat, poskytovaly rozličné úlevy podle
počtu dětí.
Doporučuji nedbat kritiky pana ministra a ponechat zákon
ve znění důvodové zprávy jak
přišla z výborů. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Bendovi. Slovo má
poslanec Prokop. Pripraví se poslanec Bakšay.
Poslanec SN M. Prokop: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové poslanci a poslankyně,
úvodem bych chtěl říci, že návrh
zákona, který nám zde byl předložen,
považuji za první krok k vybudování
nové moderní progresívní daňové
soustavy. Přesto, že pan ministr Klaus zde sdělil
a my všichni to víme, že se jedná o zákon
s přechodnou působností, považuji přesto
ho za skutečně velmi pozoruhodný a jako člověk,
který díky své bývalé profesi
má zkušenosti z pozice daňového poplatníka
poněkud jiné než má většina
z vás, kteří jste byli v zaměstnaneckém
poměru, mohu říci, že se jedná
o skutečně progresívní, moderní
a "bohulibý" návrh zákona. To k
jeho koncepci a filozofii.
Pokud se týče mého konkrétního
návrhu, je mi líto, že budu polemizovat s předřečníkem,
panem poslancem Bendou, protože v souladu s tím, co
navrhl pan ministr Klaus se budu přimlouvat, aby v bodě
24 návrhu společné zprávy, to znamená
§ 10, odst. 1, písm. d), kde se navrhuje, aby byl
změněn text v tom smyslu, že u poplatníka,
který vyživuje ve společné domácnosti
dvě a více dětí, aby byl odpis daňového
základu zvýšen, nebyla úprava přijata.
Z důvodů, které zde pan ministr řekl
a i z praktických důvodů se domnívám,
že to není vhodné. Bylo zde řečeno,
že se jedná v principu o to, aby daňový
systém byl co nejvíce jednotný a co nejjednodušší.
Znamená to, aby bylo co nejméně výjimek
a různě zdůvodňovaných změn.
Bylo zde také řečeno, že připustíme-li,
že u jedné kategorie daňových poplatníků
zvýhodníme rodiny s více dětmi, je
to nedemokratické vůči ostatním daňovým
poplatníkům, ať jsou daněni daní
ze mzdy, nebo z literární a umělecké
činnosti, nebo jinak. Myslím, že názory,
že kdyby se odpisovalo na více dětí,
že se tím podporuje populační politika
státu, nejsou zcela v pořádku. Nelze takto
směšovat daňovou politiku a sociální
politiku. Pan ministr zde celkem jasně vysvětlil
a i ve výborech kulturních a sociálních,
kde jsme tuto problematiku projednávali, a i při
jiných zákonech bylo celkem jasné, že
tyto věci se řeší na základě
jiných právních předpisů, např.
na základě přídavků na děti
atd.