Zákon o politických stranách umožňuje
vytváření politických hnutí,
ve kterých se mohou sdružovat politické strany
podle svých zájmů a potřeb, právě
tak zákon o sdružování občanů
umožňuje, aby se vytvářely svazy občanských
sdružení, a to zase podle demokratických principů
svobodně a podle potřeb těchto sdružení.
Konečně lze očekávat, že nový
zákon národních rad místní
samosprávě umožní, dokonce i obcím,
aby si vytvářely svoje sdružení a jejich
prostřednictvím hájily a prosazovaly své
zájmy.
Dosavadní pojetí Národní fronty, jak
je upraveno v dosavadním článku 6 Ústavy
z roku 1960, je naprosto překonané politickým
vývojem a podle našeho názoru nezbývá
nic jiného, než je z ústavy vypustit, aby nevznikaly
zbytečné pochybnosti o tom, zda a popřípadě
nakolik Národní fronta dosud existuje, či
neexistuje.
Doplněk k původnímu návrhu se týká
soudců a jde o nezbytné promítnutí
důsledků faktického i právního
zániku Národní fronty, pokud jde o způsob
navrhování volby a odvolávání
soudců v zákonodárných sborech. Jinak
ještě podotknu, že ústavně právní
výbory obou sněmoven tento návrh podrobně
projednaly a na základě návrhu, resp. doporučení
federální vlády, v jistém smyslu doplnily
a navrhovatelé se ztotožňují s tím,
jak úpravu původního návrhu provedly
ústavně právní výbory.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, pane poslanče. Iniciativní návrh
poslanců Federálního shromáždění
na vydání ústavního zákona
projednaly ústavně právní výbory,
a výbory sociální a kulturní obou
sněmoven a navrhly společnými zpravodaji
poslance Václava Bendu za Sněmovnu lidu a Petra
Tomana za Sněmovnu národů. Dávám
slovo panu poslanci Bendovi.
Společný Zpravodaj výborů SL poslanec
V. Benda: Vážené Federální shromáždění,
moje zpravodajská zpráva bude poněkud nekonvenční
a možná poněkud nepřehledná.
Není to z nějakého politického záměru,
ale souvisí to s hmotně právními i
procesními okolnostmi okolo tohoto zákona.
Jak bylo naznačeno zástupci navrhovatele, návrh
prodělal poměrně složitý vývoj,
to znamená, že vy byste měli mít k dispozici
tisk 65, úpravu tisku 65 a tisk 115, který obsahuje
stanovisko VÚP a modifikuje tisk 65. Problémy jsou
dvojího charakteru. Jednak jsou tu spojovány jenom
z formálně právních důvodů
dvě věci dost odlišné povahy, to je
otázka soudců a voleb soudců a otázka
existence Národní fronty. Další a podstatnější
potíže vyplynuly z toho, že kromě zmínky
v ústavě nebylo postavení Národní
fronty nikdy zákonně upraveno, že NF postrádá
jakýkoliv právní statut.
Takže se velmi těžko zákonem ruší
něco, co nikdy de jure neexistovalo. Z toho plynuly rozpaky
a měnící se filozofie tohoto zákona.
Přednesu tedy stručnou zpravodajskou zprávu
za výbory Sněmovny lidu. Původní návrh
ústavního zákona - tisk 65 - byl na základě
podnětu předsedy Nejvyššího soudu
České a Slovenské Federativní Republiky
Judr. Motejla, skupinou poslanců doplněn a dopracován.
Byla tak řešena související otázka
předkládání návrhu na volbu
a odvolání soudců z povolání
a nové znění soudcovského slibu. V
podrobnostech se odvoláváme na důvodovou
zprávu.
K původnímu návrhu se vyjádřil
výbor ústavně právní Slovenské
národní rady, který s ním souhlasí
a doporučuje předsednictvu Slovenské národní
rady, aby doporučil Federálnímu shromáždění
uvedený návrh zákona schválit v předloženém
znění.
Také výbor ústavně právní
České národní rady vyslovil souhlas
s předloženým návrhem. Tento výbor
zároveň upozornil, že s touto navrhovanou právní
úpravou je třeba dát do souladu všechny
právní souvislosti, zejména urychleně
novelizovat zákon o organizaci soudů a volbách
soudců. Tato připomínka je v zásadě
v souladu s provedenou změnou původního návrhu.
Návrh ústavního zákona, tedy jeho
nové pozměněné znění,
projednaly výbory sociální a kulturní,
které s ním vyslovily souhlas a doporučily
Sněmovně lidu a Sněmovně národů
tento návrh projednat a schválit.
Nové, upravené znění návrhu
bylo 6. září zasláno vládě
České a Slovenské Federativní Republiky,
České národní radě, Slovenské
národní radě a Nejvyššímu
soudu. Od Nejvyššího soudu přišlo
jen ústně kladné vyjádření
k návrhu zákona. Dále ještě přišlo
stanovisko výboru Slovenské národní
rady pro státní správu a územní
samosprávu, kde byl také vyjádřen
souhlas. Vláda České a Slovenské Federativní
Republiky předložila stanovisko ze dne 13. září
1990. V tomto stanovisku doporučuje, aby v článku
2 byla formulace upravena a rozšířena v tom
smyslu, že likvidace majetku, který spravovala bývalá
Národní fronta, a vypořádání
nároků z pracovně právních
vztahů pracovníků bývalé Národní
fronty zajistí vláda České a Slovenské
Federativní Republiky a vlády České
republiky a Slovenské republiky. Dále byly navrhovány
některé drobné úpravy.
Prakticky všechny připomínky ze strany vlády
byly akceptovány a zapracovány do návrhu,
jehož konečnou podobu máte před sebou,
tedy v definitivním znění tisku číslo
115.
Společná schůze výborů ústavně
právních Sněmovny lidu a Sněmovny
národů, která se konala 17. září,
návrh projednala a svým usnesením číslo
28 vyslovila s konečným zněním souhlas.
Jako zpravodaj výborů Sněmovny lidu vám
doporučuji vyslovit s tímto Zákonem souhlas
v tom znění, jak je předkládán,
to znamená ve znění tisku 115.
Přesto, ale pokládám za nutné, protože
při projednávání padla řada
patrně oprávněných a vážných
připomínek k postupu při zrušení
Národní fronty, výbory ústavně
právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů
reflektovaly některé tyto připomínky
ve svém usnesení. Proto bych vám rád
body tohoto usnesení, které se týkají
návrhu do budoucna ještě přečetl
a požádal, aby je sněmovny mlčky vzaly
na vědomí, protože jinak jsou adresovány
předsednictvu Federálního shromáždění.
Výbory ústavně právní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů - kromě základního
souhlasu se zákonem a dalšími formálními
body - 3. považují za nezbytné, aby byl Federálnímu
shromáždění v krátké době
předložen návrh zákona, který
by podrobněji upravoval postavení politických
stran a hnutí a stanovil zásady financování
jejich činností; 4. považují za potřebné,
aby bylo posouzeno, která občanská sdružení
nebo jejich orgány vykonávají činnost
veřejně prospěšnou, a zda by neměl
být Federálnímu shromáždění
předložen návrh zákona umožňující
poskytovat takovým sdružením a svazům
dotace ze státních prostředků. Doporučují
předsednictvu Federálního shromáždění
provést v těchto směrech potřebná
opatření. To je tedy na závěr na vědomí.
Děkuji vám.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Bendovi a prosím zpravodaje Petra
Tomana, aby se ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
P. Toman: Vážené Federální shromáždění,
jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů Federálního shromáždění
se připojuji ke zprávě navrhovatele a ke
společné zprávě pana poslance Bendy.
Rovněž já vám doporučuji ústavní
zákon, jak byl předložen v tisku 65, ve znění
společné zprávy tisku 115 schválit.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, pane poslanče.
Měli bychom zahájit rozpravu. Do diskuse se písemně
nepřihlásil nikdo. Nicméně se ptám
- chce někdo vystoupit? Do rozpravy se přihlásil
pan poslanec Miroslav Grebeníček.
Poslanec SN M. Grebeníček: Vycházím
z toho, že jsme to projednávali v obou výborech,
mám na mysli výbor sociální a kulturní.
Byl přítomen ze sestavy velmi kvalifikovaných
navrhovatelů místopředseda Federálního
shromáždění profesor Jičínský.
My jsme o tom diskutovali a skutečně z úst
profesora Jičínského zazněla věta,
že to není zcela právně čisté.
A proto bych byl rád, abychom si některé
věci přece jen ujasnili a položili pak otázku
zpravodaji. Zejména členové ústavně
právních výborů velmi dobře
vědí, že Federální shromáždění
schválilo 29. 11. 1989 ústavní zákon
číslo 135, kterým bylo mimo jiné upraveno
znění článku 6 ústavy.
Nyní si dovolím citovat: "Národní
fronta je politickým výrazem svazku národů
a národností, sociálních vrstev a
zájmových skupin. Mohou se v ní sdružovat
politické strany, společenské a zájmové
organizace."
V květnu letošního roku se rozhodla komise
České národní rady a vlády
České republiky pro ukončení činnosti
Národní fronty v ČR pod vedením bývalého
předsedy ČNR Jaroslava Šafaříka
ukončit činnost pracovníků Národní
fronty ČR k 30. 6. 1990 s tím, že od 1. 7.
mohou být nejdéle do 31. 10. 1990 zaměstnáváni
výlučně činnostmi, které jim
určí příslušný národní
výbor.
Vážení přátelé, možná
lze pochopit, že za uvedených okolností považují
pracovníci Národní fronty České
republiky v likvidaci i jejich odborové orgány,
včetně Odborového svazu pracovníků
společenských organizací a hospodářských
zařízení tento postup za protiústavní
a protizákonný. To je realita. Domnívají
se, že ve svých důsledcích zpochybňuje
nejen existenci ČSFR jako právního státu,
ale přináší řadu věcných,
pracovněprávních a majetkoprávních
problémů, jejichž řešení
by mělo probíhat koordinovaně na úrovni
federace i obou národních republik. Vzhledem k tomu,
že předseda Nejvyššího soudu České
republiky se k předmětné záležitosti
ve své písemné odpovědi z 10.7. t.r.
předsedkyni Odborového svazu pracovníků
společenských organizací a hospodářských
zařízení nevyjádřil a Ústavní
soud zatím neexistuje, dovolím si položit otázku
zpravodajům, zda postup a politické rozhodování
komise ČNR a vlády ČR pro ukončení
činnosti Národní fronty České
republiky je z právního a ústavního
hlediska správný.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Hlásí se ještě někdo
do diskuse?
(Technická připomínka: Nevím, pane
kolego, zda by nebylo správné adresovat vaši
otázku České národní radě.
Tady jsme na půdě Federálního shromáždění,
a to přece nerušilo Národní frontu v
České republice.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Domnívám se, pane poslanče, že vaše
poznámka byla velmi správná. Chci jen informovat
poslance Federálního shromáždění,
že zítra bude zasedat likvidační komise
ČNR, která projednává konečnou
likvidaci Národní fronty České republiky.
S panem poslancem Grebeníčkem souhlasím,
že likvidace Národní fronty na všech úrovních
by měla probíhat opravdu koordinovaně. Hlásí
se ještě někdo o slovo do diskuse? Dávám
slovo poslanci Sokolovi.
Místopředseda SN J. Sokol: Vážený
pane předsedající vážení
kolegové, vážené kolegyně, chtěl
bych připomenout, že v této souvislosti je
důležité si uvědomit, že Národní
fronta nebyla jen tak ledajakou organizací. Byl to pokus
zglajchšaltovat všechna občanská sdružení
a všechny organizace v této zemi. Už svou strukturou
to bylo něco, co v demokratické pluralitní
zemi nemůže a nesmí existovat. Je to schéma,
které navazuje na pojetí tzv. korporativního
státu. Už od třicátých let tohoto
století vznikaly v takových zemích jakési
střechové organizace, jejichž úlohou
bylo vlastně zabránit pluralitě občanského
sdružování. To je velmi důležité
si uvědomit. Nejen bývalá Národní
fronta, ale žádná organizace podobné
struktury v pluralitní demokratické zemi v podstatě
nemůže existovat.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Dávám slovo zpravodaji Bendovi.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Benda: Vážené Federální shromáždění,
necítím se kompetentní k odpovědi
na dotaz poslance Grebeníčka, ale rád bych
přece jen řekl několik slov na okraj.
Jak jsem již zdůraznil, je velmi obtížné
právně čistým způsobem zrušit
právně neexistující organizaci. Je
nutné rozhodnout o tom, které datum, nebo který
akt pokládáme za její faktický zánik.
V tomto případě došlo tuším
v únoru t.r. k vyhlášení zániku
Národní fronty na federální úrovni.
Na republikových úrovních to probíhalo
poněkud odlišným způsobem. Na federální
úrovni i na republikových úrovních
byl proveden pokus o vytvoření jakýchsi nástupnických
organizací. V tomto ohledu a z hlediska právní
čistoty bych chtěl upozornit, že toto Federální
shromáždění schválilo zákonné
opatření předsednictva, podle kterého
- a to s retrográdním účinkem - byl
mimo jiné zablokován majetek Národní
fronty a jejích event. nástupnických organizací
k jinému než běžnému užívání.
Současně toto Zákonné opatření
konstatuje, že jakékoliv převody majetku těchto
organizací, který byl zablokován, na jiný
subjekt než na stát, jsou neplatné a ty částky
majetkové podstaty, které pocházely ze státního
rozpočtu (tj. v případě Národní
fronty celá její majetková podstata, protože
neměla jiné zdroje příjmů),
pokud byly takto převedeny, propadají ve prospěch
státu. To jsem jen chtěl říci na vysvětlení
k event. dotazům nástupnických organizací,
zda a v jakém rozsahu smělí či nesmělí
disponovat s majetkem bývalé Národní
fronty. Ať Národní fronta zanikla nebo nezanikla,
její majetek byl Federálním shromážděním
s účinností od listopadu loňského
roku zablokován.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Dávám slovo poslanci Gürtlerovi.
Poslanec SL Š. Gürtler: Vážený pane
předsedající, vážené Federální
shromáždění, u článku
2, kde je zmínka o vypořádání
se s Národní frontou a o tom, že toto vypořádání
provede Česká a Slovenská Federativní
Republika, bych se chtěl zeptat, jestli by bylo možné
vsunout datum do kdy.
Dále bych chtěl říci - není
divné, že Národní fronta byla, ale je
ohromně divné,že stále ještě
existuje. Pravděpodobně jste četli interpelaci
jednoho našeho člena, který se podivoval nad
tím, že někdo chce omezovat finanční
zdroje, z nichž je hrazen funkcionářský
aktiv Národní fronty. Nebyla zkoumána otázka,
jaký je přínos Národní fronty
pro současnost, ale bylo zkoumáno, že někdo
by chtěl omezit zdroje, které jsou jí poskytovány,
což je s podivem. Nedomnívám se, že by
její přínos v současné době
byl ještě potřebný. Sčítat
brigády, sčítat akce Z - to už nebude
potřebné. K čemu jinému by byla? (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Dávám slovo poslanci Šternovi.
Poslanec SN J. Štern: Pane předsedající,
vážené dámy a pánové.
Já nechci zdržovat, ale jenom bych konkretizoval to,
co tady uvedl pan poslanec Benda, že v podstatě jsou
tady činěny pokusy vytvořit jakýsi
politický servis pro politické strany. Tímto
způsobem se v podstatě zaštiťují
ty organizace, které si činí nástupní
nárok ne na Národní frontu jako politický
orgán, ale zejména na její politický
majetek, neboť řádově tam jde o desítky,
možná stovky miliónů, možná
několik miliard. Příjem z loterie Sazka jde
na konto Národní fronty, čili to tzv. Shromáždění
politických stran a hnutí, které také
předložilo svoji alternativu ke scénáři
ekonomické reformy a z čeho ji platilo, to nevím,
ale mám obavy, že právě třeba
z tohoto fondu a toto hnutí si činí nástupnický
nárok na Národní frontu. Já bych chtěl
v této souvislosti upozornit, že nejde jenom o otázku
politickou, ale někdo se tu zaštiťuje jakýmisi
servisními politickými důvody, ale v zásadě
tady jde o obrovský majetek. Prosím, abyste toto
vzali v potaz. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě
někdo? Poslanec Stanislav Devátý.
Poslanec SN S. Devátý: Já bych se rád
připojil k panu kolegovi Grtlerovi, který říká,
že by to mělo být doplněno, ten zákon
datem, které by vlastně upřesňovalo,
do kdy musí být majetkové vypořádání
dokončeno, protože jak o tom mluvil pan kolega Štern,
ta nástupnická organizace, ten svaz, nebo ta společnost
dobrovolných organizací existuje, funguje, vydává
různé brožůrky, které zasílá
různým spolkům. Samozřejmě,
musí to hradit z určitých finančních
prostředků, které, se domnívám,
by mohly být použity třeba na financování
vyrovnání s politickými vězni či
financování vlastnických vztahů, které
nás čekají. Čili tyto zdroje nám
momentálně utíkají. Čili si
myslím, že by to mělo být doplněno
konkrétním datem, které by upřesňovalo
dokončení tohoto aktu. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci. Pokud se už nikdo z poslanců
nehlásí do rozpravy mne by to krajně uspokojovalo,
ale nemohu omezovat toto plénum. Prosím pane poslanče.
Poslanec SL V. Filip: Já bych jenom upřesnil, že
to není organizace, která sčítá
hodiny. Já to řeknu ze zcela jednoduchých
důvodů, a je to technická připomínka.
Ty peníze, které byly pro rok 1990 ještě
z konta Národní fronty, jsou v rozpočtech
národních výborů a Městský
národní výbor v Českých Budějovicích,
to je konkrétní věc, z toho uhradil pro jedno
sídliště, na kterém bydlí cca
14000 obyvatel 20 000 Kčs pro akci Skauta a Junáka,
abychom měli vůbec ty dvě organizace kam
dát, abychom pronájem těch budov, pak z toho
zaplatili 6 000 Kčs tělovýchovně jednotě
tohoto sídliště, 2 000 Kčs pionýrské
organizaci a 4 000 Kčs na činnost občanských
výborů. Čili takto jsou čerpány
tyto peníze. Není pravda, že by to byla organizace
na sčítání hodin.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Prosím, hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Jako předsedající nechci do
této rozpravy zasahovat, i když bych mohl leccos zajímavého
k tomuto tématu dodat. Nicméně tedy uzavírám
rozpravu k tomuto bodu a žádám zpravodale,
pokud chtějí, aby vystoupili.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
P. Toman: Já mám pouze stručné vyjádření
k tomu jednomu návrhu na doplnění článku
2 o datum. Podle mého názoru, nesmíme zapomenout
v této souvislosti, že se jedná o ústavní
zákon. Myslím si, že datum by do tohoto ústavního
zákona nemělo přijít. Nehledě
k tomu, že - obracím vaši pozornost k tomu zákonnému
opatření, které jsme přijímali.
Tuším v květnu tohoto roku - kde jsme pozastavovali
nakládání s majetkem a stanovili jsme nutnost
inventarizace majetku. Víte, že jsme nebyli schopni
to v krátké době udělat a museli jsme
platnost zákonného opatření zase prodlužovat.
Myslím si, že v současné době
nejsme schopni říci, jak obsáhlý je
ten majetek Národní fronty a ne- jsme z tohoto důvodu
schopni dát uspokojivé datum, takové, aby
nebylo zas příliš dlouhé a takové,
abychom zase tento ústavní zákon nemuseli
po nějaké době měnit. Myslím
si, že účel ke kterému směřovaly
doplňovací návrhy lze splnit jiným
způsobem.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, pán poslanec Benda.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Benda: Já se připojuji ke stanovisku kolegy zpravodaje
s tím, že bych snad ještě podotkl, že
vypořádání nároků pracovněprávních
vztahů by nemělo být terminováno,
protože odpovídá zákoníku práce
a jiným, zákonem daným termínům
s tím, že ať už platí 2 000 Kčs
na Junáka nebo na jinou instituci, tam se pohybují
obrovské peníze, v průběhu prvního
pololetí tohoto roku vyšly nalevo nějaké
dvě miliardy hotových peněz, které
Národní fronta měla na jakýchsi zvláštních
fondech, a ani do budoucna nejsou vyloučena ještě
různá překvapení a jenom by si vláda
svazovala ruce, kdybychom zkoumání majetku Národní
fronty termínovali. Nicméně, pokud by předkladatel
pozměňovacího návrhu souhlasil, tak
bychom jako zpravodajové doporučili, aby tam bylo
vloženo slůvko "neprodleně". Tím
by se zdůraznila naléhavost tohoto úkolu.
Táži se autora pozměňovacího
návrhu, zda by mu stačilo to slůvko "neprodleně".
(Hlas z pléna - Stačí.) Táži
se navrhovatelů poslanců, jestli by souhlasili s
doplněním operativním o toto slůvko.
(Ano.)