Teraz táto komisia dostáva úplne iný
charakter i iné poslanie než mala pôvodná
komisia pre dohľad na vyšetrovanie. Viete, že vykonávam
zatiaľ funkciu podpredsedu Federálneho zhromaždenia
a predsedu jednoho výboru, a z toho dôvodu som tiež
účasť na práci komisie odmietol, napriek
tomu, že ma do nej niektorí kolegovia poslanci i z
iných politických strán navrhovali. Povedal
som, aby moja účasť bola zvážená.
Keď sa o tom v predsedsedníctve hovorilo, padla zmienka,
že študenti si neprajú (boli to práve
študenti ktorí komisiu iniciovali), aby budúca
komisia mala kontinuitu s komisiou predchádzajúcou.
Oni sami do tejto komisie tiež žiadneho z predchádzajúcich
študentov nedali, ani Václava Bartušku, ktorý
o činnosti minulej komisie pekne písal, ani žiadnych
ďaľších študentov, ktorí v komisii
pracovali. Kontinuitu by som predstavoval len ja, pretože
jedine ja som v parlamente z tých poslancov, ktorí
v minulej komisii boli. To bol ďalší dôvod,
pre ktorý som sa dodatočne takto rozhodol.
Tak to je, prosím, ešte treba na vysvetienie, aby,
keď sa to tu začalo bolo jasné, aký
je môj osobný postoj k tejto záležitosti.
Inak som hlasoval, iste ste si všimli, tak, aby tá
komisia bola kompletná, aby tam mala i zástupcu
komunistickej strany z principiálnych dôvodov.
Ešte sa k tomuto chce niekto vyjadriť?Pán poslanec
Blažek.
Poslanec SN A. Blažek: Kolegyně a kolegové,
já bych chtěl zdůraznit, že jsme se
rozhodovali o účasti komunistické strany
při parlamentní práci mimořádné.
Nerozhodovali jsme se o její činnosti při
tvorbě zákonu nebo při podobné regulérní
práci. Institut vyšetřovací komise je
institutem mimořádným. Je výsledkem
naší revoluce, a proto naše rozhodování
mělo jisté oprávnění.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi. Chce sa ešte
niekto k tomuto problému vyjadriť? Prosím,
ešte technická poznámka.
Poslanec SN J. Vild: Já bych chtěl jenom upřesnit,
proč tam nejsou ti studenti, kteří tam byli
předtím, oni tam nechtějí být.
To je důvod proč jsme je nenavrhovali do této
komise.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ja sa domnievam, že môžu
prijať jednotlivé kluby politických strán
odporučenie, ktoré tu vyjadril pán poslanec
Černý a myslím, že týmto by sme
mohli ten problém pre túto chvíľu uzavrieť.
Chce sa k tomu ešte niekto vyjadriť? S technickou poznámkou,
zdôrazňujem, ešte nediskutujeme k bodu programu,
sa prihlásil pán poslanec Tomis.
Poslanec SN V. Tomis: Vážené kolegyně,
vážení kolegové, já bych tady
vznesl jenom jednu připomínku, která se mi
nelíbí. A sice to, že jsem vznesl otázku
k výsledkům prověrky na integračních
akcích Krivorožský těžebně
upravárenský kombinát a Uralský plynárenský
komplex, které byly v loňském roce a bylo
tam promrháno téměř 5 miliard korun
a požádal jsem paní ministryni kontroly, aby
mne informovala, jak to bylo dovedeno do konce a jak bylo splněno
usnesení vlády o najití odpovědných
osob a vyvození důsledků. Doteď jsem
nedostal odpověď. Podle § 65 mělo se tak
stát do 30. dnů.
Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Toto má charakter normálneho vystúpenia v tomto bode programu, pretože takéto vystúpenia tu budú odoznievať, tak sme si vypočuli práve prvý a dovoľte mi, aby som pred tým, než budeme ďalej pokračovať vás informoval, že sem samozrejme, boli pozvaní členovia vlády, vrátame predsedu vlády. Pán predseda Čalfa a podpredseda Dientsbier sa ospravedlňujú, sú s pánom Delorsom, ktorý je u nás teraz na návšteve, pán minister Dlouhý je v Japonsku, pán Klaus v USA, pán Mill
er v Beneluxe, pán Mikloško je tu a pán minister
Hoffmann sa tiež už dostavil, takže pri tejto príležitosti
by som chcel privítat, členov vlády k tomuto
bodu programu. Predsedu vlády zastupuje pán podpredseda
Rychetský. Domnievam sa, že môžeme plnohodnotne
pokračovať v programe. Takže opakujem znova,
interpelácie, otázky a podnety sú týmto
bodom nášho programu. Kto chce vystúpiť,
nech sa prihlási, podľa možnosti písomne.
Zatiaľ sú prihlásení 4 poslanci, a to
pán poslanec Uhl, pán poslanec Malý, pani
poslankyňa Němcová a pán poslanec
Malina. Ešte poznámku, aby bolo jasné. Odpovede
na interpelácie prerokovávame v ďalšom
bode programu. Teraz sú na programe nové interpelácie,
podnety atď. Teraz má slovo pán poslanec Uhl.
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní
a pánové, považuji ústní odpověď
ministra vnitra z 19. září t. r. na interpelaci
poslance Miloše Zemana z 19. července t. r. o agenturní
síti Státní bezpečnosti za nedostatečnou.
V souvislosti s usnesením FS z 19. září
t. r. ke zprávě ministra vnitra, který požaduje,
aby ministr vnitra nechal zkompletovat evidenci agenturní
sítě bývalých pracovníků
a důvěrníků Státní bezpečnosti,
uvádím, že tito lidé představují
potencionální nebezpečí pro demokratický
stát. O tom, zda svazky těchto bývalých
pracovníků a důvěrníků
o jejich evidenci mají být zachovány, o tom,
zda a jak jich má být nadále užíváno
a o tom, kdo má právo na informace o činnosti
bývalých spolupracovníků a důvěrníků,
o tom všem by neměl rozhodovat pan ministr vnitra
sám, nýbrž celá vláda, což
se ostatně při povolování lustrací
souboru osob už děje. Vláda by však měla
své stanovisko ke všem těmto problémům
předložit FS k posouzení. Prosím aby
předseda vlády chápal tuto mou poznámku
jako interpelaci vlády.
Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem panu poslancovi Uhlovi. Pán podpredseda vlády sa potom vyjádrí naraz. Opakujem znovu, že odpovede na interpelácie, tak ak ich tu máme a ak ste ich dostali, budeme postupně prejrokúvať, tzn. že v prípadě nespokojenosti alebo nejakých korekcií atd. sa budete k tomu mocť
vyjádriť. Ale hovorím len o tých odpovediach,
ktoré ste dostali v písomné forme a ktoré
sú predmetom tohoto rokovania.
Slovo má poslanec Malý, pripraví sa poslankyňa
Němcová.
Poslanec SL M. Malý: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych se zastavil
u několika bodů. Nejprve bych se chtěl vyjádřit,
protože máme bod nejen interpelace, ale i podněty,
k práci administrativního aparátu této
budovy. Dozvěděli jsme se nedávno, že
některé tisky některých zákonů
leží více jak týden v šuplících,
včera jsme zaregistrovali absenci stenografů. Je
nám známo, že aparát je naprosto maximálně
zatížen, je nám známo, že spousta
jeho pracovníků pracuje díky mnoha přesčasovým
hodinám a je nám známo, že jejich práce
není dostatečně finančně oceněna.
Myslím si, že je na nás, abychom v této
situaci zjednali nápravu, protože kdo jiný
než my, by si měl udělat pořádek
ve vlastním domě. A dávám otázku.
My na tuto zoufalou situaci poukazujeme už osm měsíců
a jsem nucen říci, že se nic konkrétního
nezměnilo. Domnívám se, že bychom se
měli zasadit o to, že pokud se tato situace radikálně
do měsíce nezlepší, mělo by být
vedení administrativního aparátu této
budovy odvoláno. Já nevím, ale jestli k tomu
nedojde - možná se vám to bude zdát
směšné, ale navrhoval bych, abychom ustavili
nezávislé svobodné odbory poslanců,
zvolili stávkový výbor a vyhlásili
stávkovou pohotovost.
Dovolte mi, abych se v tomto směru obrátil i na
členy vlády. Stává se, že dostáváme
tisky zákonů nebo návrhy zákonů,
jejichž tisky jsou vypracovány v dubnu, předkládány
jsou nám v září. Stalo se nám
to na branně bezpečnostním výboru,
když jsme k tisku zákona měli značné
množství připomínek a bylo zřejmé,
že jej vrátíme k přepracování,
byli jsme navrhovatelem upozorněni, co všechno zdržíme,
bylo nám řečeno, že navrhovatel naše
připomínky zná, ale já se ptám,
na čí straně byla chyba, zda-li na naší,
či na straně vlády. Domnívám
se, že v tomto případě byla chyba na
straně vlády. A ptám se členů
vlády, zda-li hodlají v této situaci něco
zlepšit. Já myslím že máme opravdu
vládu profesionálů a odborníků,
ale nedá se to říci o aparátech jednotlivých
ministerstev.
Domnívám se, že by právě páni
ministři měli jako první uplatnit nově
přijaté zákony a opatření na
odvolání vedoucích řídících
pracovníků.
Chtěl bych se zastavit u toho, co bylo nedávno řečeno
v televizi, a to je uvažované zvýšení
ceny lidového vozidla značky Favorit. Bylo řečeno,
že se uvažuje o zvýšení ceny na 105
či dokonce 115 tis. Kčs. Ptám se, zda-li
v případě, že je zvýšena
poptávka, půjdeme cestou zvyšování
cen jako v minulosti, či zda konečně začneme
zvyšovat výrobu. Doporučoval bych vládě,
aby v tomto konkrétním případě
učinila taková opatření, aby stanovila
výrobci maximální přípustnou
cenu, která by v žádném případě
nebyla zvyšována. Už tak je toto vozidlo předraženo.
Chtěl bych se obrátit na nepřítomného
ministra sociálních věcí pana Millera.
Předem chci říci, že i já si
uvědomuji, že budeme mít takové sociální
jistoty, na jaké si vytvoříme prostředky.
Přesto chci položit, po uvedení několika
čísel, dvě otázky. V sobotním
deníku Práce byly uvedeny tyto údaje. V březnu
t. r. doporučila komise expertů pro stanovení
životního minima zvýšení částky
na 1200 až 1400 Kčs. Tato částka by
měla zajistit nejzákladnější
životní potřeby. Hladina nejnižšího
příjmu je v současné době asi
800 Kč. Z minimálního důchodu žije
v současné době zhruba 300 tisíc lidí
odkázaných na podporu národního výboru,
u mladých lidí to bylo v roce 1988 cca 54 tis. domácností.
Jako hranice bídy se ve světě udává
50 % z průměrného příjmu na
jednu osobu. Hranice chudoby, tzv. sociální minimum
je 56 % tohoto příjmu. 50 % je dávka k přežití,
6 % má zajistit aspoň něco navíc.
U čtyřčlenné rodiny se dvěma
dětmi je to částkou 1140 korun na jednu osobu.
V roce 1988 pod touto hranicí tu žilo 1200 tisíc
lidí, to znamená každé desáté
dítě. Pod touto hranicí v roce 1987 u nás
žilo 95 tisíc domácností, což 370
tisíc lidí, z toho 212 200 dětí.
Ptám se, kdy bude zvýšena částka
životního minima s ohledem na růst cen, kdy
bude podán návrh na zákonnění
minimální mzdy, to je nejnižší
mzdy pro nejméně kvalifikovaná povolání.
Ptám se dále FMPSV zda uvažuje o novele zákona
o adopci tak, aby byla odstraněna jeho tvrdost. Mám
na mysli to, že zvláště adopci brání
projevený zájem legitimních rodičů,
za jehož provedení je prý považován
i pozdrav z dovolené či jedna návštěva
za rok.
Chtěl bych se krátce zastavit u novelizace zákona
a střelivu. Odhlasovali jsme ho tady a neuvědomili
jsme si, že jsme tím vlastně dali na získání
krátké kulové zbraně právní
nárok. Dochází k tomu, že bývalí
straničtí funkcionáři z obavy o vlastní
bezpečnost podávají žádosti o
tuto střelnou zbraň. V současné době
je prý asi 1500 kladně vyřízených
žádostí bývalých příslušníků
Státní bezpečnosti o soukromé detektivní
kanceláře, ostrahu objektů, benzínových
čerpadel, donášku peněz. Podají
si žádost o zbraň, občanská komise
jí neschválí, žádost je jim zamítnuta,
ale soud rozhodne pochopitelně v jejich prospěch.
Je to dost závažná situace, aby se složka,
či jak ji mám nazvat, znovu ozbrojila. Apeluji na
své kolegy, aby ustavili iniciativní skupinu poslanců,
která urychleně ve spolupráci s legislativci
ministerstva vnitra bude pracovat na novelizaci zákona
o zbraních a střelivu.
Když už jsem u příslušníků
Státní bezpečnosti, dovolím si kritiku,
pro někoho možná ironickou poznámku.
Včera jsem tady hovořil, Že i mezi námi
jsou lidé, o nichž je všeobecně známo,
že spolupracovali se Státní bezpečností
a mají poslaneckou imunitu. Nemluvím o tom, kolik
lidí, o kterých to není všeobecně
známo, mezi námi je. Chci s povděkem kvitovat,
že po mém vystoupení tito lidé z parlamentu
odešli a já jen doufám, že to bude natrvalo.
Chtěl bych se zastavit u šetření VLK,
kdy byly zveřejněny v tisku fotografie bývalých
prominentů, společně s jejich jmény
a adresami. Považuji to za trochu alibistický krok,
bylo učiněno "a", ale ptám se,
kde je "b", jak dlouho ještě tito lidé
budou v poklidu svých vil dál užívat
našmelených kont a my se na to budeme dívat?
Jestliže nás někdo v tomto směru kritizuje
z laxního přístupu k této věci
tak právem, protože pokud neexistuje v současné
době forma právního postihu, kdo jiný
pro ni má vytvořit podmínky, než toto
shromáždění.
V poslední věci se chci obrátit na pana ministra
Vacka. Doufám, že je přítomen a moje
otázky uslyší, případně
je podám písmeně. Chci se ho zeptat, zda
je znám počet zbraní, munice a vojenské
techniky, jakou disponovaly do listopadu 1989 Lidové milice.
Ptám se, zda byl mezi její výzbrojí
i semtex, dále se chci zeptat, zdali tyto počty,
pokud jsou známy, odpovídají počtům
odevzdaných zbraní. Dále kdo rozhodl, že
vojenský materiál převezme armáda,
zda to byl bývalý ministr národní
obrany, vlády, či rada národní obrany
státu.
Ptám se, zda je pod kontrolou vojenský materiál
CO, zda je o něm přehled a zda je zajištěno,
aby nebyl zneužit. Ptám se, zda je pravda, že
Lidové milice byly vyzbrojovány částečně
zbraněmi bez jakékoli evidence a dokladů
přímo z výrobních závodů,
a zda je pravda, že ministerstvo obrany či ministerstvo
vnitra v uplynulé době přímo obchodovalo
se zahraničím, to znamená přímo
prodávalo zbraně cizím státům.
Chci se zeptat pana ministra, zda opravdu nebyly zjištěny
úmysly o provedení ozbrojeného převratu
po listopadu 1989 a ptám se, zdali toto nebezpečí
nehrozí i dnes. Jen pro srovnání chci říci
pár čísel, ale nevím, zda jsou přesná.
Údajně před listopadem 1989 Lidové
milice disponovaly tímto potenciálem: automatické
pistole 20 000 ks, semtex 13,5 t. Ptám se, na co měl
tento materiál sloužit a kde je dnes? Ptám
se pana ministra Vacka, pana ministra Langoše, předsedy
vlády a bývalého šéfa KSČ
pana Adamce. Myslím, že touto otázkou by se
měla kromě jmenovaných zabývat i vyšetřovací
komise událostí ze 17. listopadu, protože tyto
údaje velmi úzce souvisí se 17. listopadem.
Nechci tady malovat strašáka na zeď, ale domnívám
se, že určitá reálná hrozba ozbrojené
akce stále trvá.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Malému.
Ak som tomu dobre rozumel, všetko to boli iba otázky,
nebola to interpelácia. Vidím, že pán
minister Vacek tu má svojho vedúceho kancelárie,
v prípade, že sa dostaví, by na tú poslednú
mohol event. reagovat, pretože už v minulosti podobná
interpelácia tu odznela. Ostatné chápeme
ako otázky, nebudeme ich evidovat, ako interpelácie.
Neznamená to, že by jednotliví členovia
vlády nemali v termíne stanovenom zákonom
na ne reagovat,. Očakávame samozrejme priamu odpoveď
poslancovi Malému. Pokiaľ ide o pripomienku, ktorá
sa týkala práce parlamentu a vôbec činnosti
kancelárie Federálneho zhromaždenia, asi ste
informovaní o tom, že nedávno nastúpil
nový vedúci kancelárie Federálneho
zhromaždenia a celá táto záležitost,
ako ju tu formuloval pán poslanec Malý, bude prerokovaná
v Predsedníctve a bude daná pri najbližšej
príležitosti odpoveď na spoločnom zasadnutí.
Slovo má pani poslankyňa Němcová,
pripraví sa pán poslanec Malina.
Poslankyně SL D. Němcová: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, chci přednést
interpelaci vládě České a Slovenské
Federativní Republiky, která je určena k
rukám jejího předsedy a kterou vznášejí
za Sněmovnu Lidu poslanci Rudolf Battěk, Dana Branná,
Jiří Dienstbier ml., Ivan Mynář, Dana
Němcová, Jaromír Piskoř, Rút
Šormová, Ivan Rynda a Soňa Tarhoviská
a za Sněmovnu národů Stanisiav Devátý,
Eleonóra Sándorová a Petr Uhl. Využíváme
svého ústavního práva interpelovat
vládu ČSFR podle článku 49 ústavního
zákona o čs. federaci a podle § 62 odst. 1
a 2 a § 64 zákona o jednacím řádu
Federálního shromáždění
a předkládáme tuto interpelaci ve věci
administrativních omezení cestovního styku
občanů ČSFR a Polska. Tento styk je upraven
dvěma právními předpisy: Úmluvou
mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou
o pohraničním styku, která byla sjednána
4. 7. 1959 a vstoupila v platnost 12. 4. 1960. Tady je odkaz na
vyhlášku ministra zahraničních věcí
z 8. 6. 1960.
Druhým dokumentem je Dohoda mezi vládou ČSSR
a vládou PLR o usnadnění cestovního
styku občanů obou států, která
byla podepsána 20. 7. 1977 a vstoupila v platnost 20. 8.
téhož roku. Rovněž je citována
vyhláška ministra zahraničních věcí.
Dne 6. prosince 1981 zavedla vláda ČSSR pro čs.
i polské občany cestující do druhého
státu povinnost, prokázat se při přechodu
čs.- polské hranice úředně
či jinak oficiálně potvrzeným pozváním.
Tímto jednostranným aktem porušila oba uvedené
předpisy, zvláště článek
2 odst. 1 zmíněné dohody. Jednostranné
a tím protiprávní praktické suspendování
Úmluvy z roku 1959 a porušování Dohody
z roku 1977 trvá dosud.
Polská strana čs. opatření z 6. 12.
1981 nikdy neuznala. Považujeme toto porušování
mezinárodních závazků čs. státu
za zvlášť nepřijatelné proto, že
důvodem zavedení omezujícího opatření
v prosinci 1981 byla snaha omezit kontakty občanů
obou států a zabránit pronikání
demokratických myšlenek z Polska do Československa.
Byla to reakce na politickou situaci v tehdejším Polsku,
na legální působení nezávislé
a samosprávné odborové organizace Solidarita.
Byl to strach vládnoucích kruhů v Československu
ze Solidarity, z nezávislého občanského
hnutí, z demokracie.
Daný stav, kdy československé orgány
vyžadují pozvání, je však také
v rozporu s mezinárodním právem. Podle závěrečného
aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
z Helsinek z roku 1975 - cituji - "zúčastněné
státy si kladou za cíl usnadňovat volnější
pohyb a kontakty, individuální a kolektivní,
soukromé i oficiální mezi osobami, institucemi
a organizacemi zúčastněných států".
Státy se zde také zavázaly "postupně
zjednodušovat a pružně vyřizovat formality
pro vycestování a vstup". Tyto mezinárodní
závazky byly dále prohloubeny závěrečným
dokumentem Vídeňské následné
schůzky z roku 1989 - viz bod 21 kapitoly Spolupráce
v humanitárních a dalších oblastech
tohoto dokumentu, a dokumentu kodaňského zasedání
Konference o lidské dimenzi KEBS z 29. 6. 1990, k tomu
se vztahuje bod 19 tohoto dokumentu.
Žádáme vládu, aby se vyjádřila
k porušování mezinárodních závazků
daných jak Úmluvou z roku 1959 a Dohodou z roku
1977, tak dokumenty z helsinského procesu KEBS. Vzhledem
k ekonomickým a technickým problémům
spojeným s úplným otevřením
čs.-polské hranice, nežádáme
okamžitě její úplné otevření.
Požadujeme však urychlené vytváření
podmínek směřujících ke svobodnému
cestování mezi Polskem a Československem
bez jakýchkoli omezení.
Z důvodů humanitárních však požadujeme
okamžité umožnění malého
pohraničního styku, které by podle našeho
názoru nemělo mít negativní ekonomické
důsledky. Vycházíme při tom z toho,
že tento styk se uskutečňuje v jednotlivých
obcích na malých pohraničních přechodech
určených výhradně k tomuto styku,
a to na propustky, přičemž je cestujícím
zakázáno převážet jakékoliv
zboží a peníze, a to pod sankcí odebrání
této propustky.
Domníváme se, že k překonání
předsudků panujících na obou stranách
společné hranice je třeba vzájemného
poznání našich národů upevňující
naše sousedství a vedoucí ke vzájemně
úctě a přátelství. K tomu bych
chtěla ještě dodat, že jako poslankyně
zvolená v Severomoravském kraji považuji za
svou povinnost lépe informovat místní občany
o tom, co vlastně obnáší malý
pohraniční styk, protože představy o
něm neodpovídají skutečnosti. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslankyni Němcovej. Paní
poslankyňa odovzdáva túto interpeláciu
písomne, takže ju dostanú všetci písomne.
Slovo má poslanec Malina, pripraví sa poslanec Pohanka.
(Technická poznámka: Chtěl bych se zeptat
navrhovatelů na dvě věci, a to zda se jedná
o návrh laděný populisticky, či návrhu
předcházela i seriózní ekonomická
analýza, jaký dopad bude mít otevření
hranice pro celé oblasti našeho národního
hospodářství. Podotýkám, že
z Ostravska sám pocházím a problematiku čs.-polských
vztahů musíte posuzovat i z názorů
voličů tam žijících. Ti celý
problém vidí trochu jinak. Děkuji.)