Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

(hlas z pléna: Jsem jedním z navrhovatelů, mohu okamžitě odpovědět. Byla to seriózní ekonomická zpráva jak z polské, tak české strany. Celá záležitost je v pochodu a ministr Klaus o ní dostatečně dobře informuje na všech svých povolebních setkáních na celé severní Moravě.)

Poslanec SN V. Tomis: Chtěl bych říci pár slov z toho důvodu, že jsem konkrétně z Českého Těšína. Celníci jednoznačně prohlásili, že ani při malém pohraničním styku nejsou schopni v současné době, ani v nejbližší době, zabezpečit kontrolu toho, co se vynáší při malém pohraničním styku. To je třeba si uvědomit.

Neviděl jsem ještě žádného občana polské národnosti, aby přešel naší hranici pouze s propustkou a ničím jiným. Dobře to řekl na našich hospodářských výborech pan ministr Klaus, že se musí připravit nejprve ekonomické, technické, kursovní a celní opatření, aby to mohlo být otevřeno. Mohu říci jménem svých voličů česky mluvících na Těšínsku, že dokud nebudou zabezpečeny garance, aby kapacita obchodu stačila v místech přilehlých k hranici, není možné toto otevřít, jinak to bude hrozba stávek. Jedna věc je právo, druhá věc je ochrana ekonomiky a občanů tam žijících.

Máme nárok na to, abychom si v obchodech koupili všechno, bez front a nemuseli jezdit do Ostravy za nákupy. Naše prodejny není možné zabezpečovat - ani oblastní, ani krajský závod. Na plénu v Karviné bylo jednoznačně řečeno, že nemůžeme zvýšit zásobování těmi potravinami, které vykupují Poláci. Jestliže se Rakousko tomu brání a nemrzí ho Helsinská konference a jiná mezinárodní práva, myslím si, že i my musíme trvat na tom, aby byli co nejdříve zabezpečeni naši občané a potom, abychom přistupovali k tomu, co chce menšina tohoto národa. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Hlási sa poslanec Suchánek.

Poslanec SL J. Suchánek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se rovněž vyjádřil k této otázce a odpověděl na zde pronesenou interpelaci. Každý z nás nepochybně chápe správnost i naléhavost tohoto roku, tedy otevření čs.-polské hranice. Jak zde již však jednoznačně zaznělo, tato záležitost má dva aspekty. Obyvatele příhraničních oblastí znepokojuje ekonomický aspekt tohoto roku. Již před 14 dny iniciativní skupina poslanců navštívila ministra financí pana Klause. Schůzky se zůčastnil též generální ředitel Ústřední celní správy pan Hronovský a velmi podrobně byla tato problematika projednávána. Jestliže se odhaduje, že otevření našich hranic s Rakouskem a SRN bez předchozí úpravy kursu nás stálo 8 - 9 mld. Kčs, těžko lze odhadnout, kolik by nás stálo otevření severní hranice bez předchozích příslušných opatření, především bez tržního stanovení kursu koruny vůči zlotému. Je zajímavé, že právě tomuto kroku, který naše ministerstvo financí prosazuje a s nímž také předběžně souhlasil pan Balcarovič, polská strana, která se minulý týden účastnila jednání (konkrétně vedoucí polské delegace pan Janovský), se právě tomuto kroku z jakýchsi důvodů bránila.

Proto ministr Klaus, který uznává potřebnost otevření přinejmenším malého pohraničního styku co nejdříve, navrhuje takové řešení, kterému by se dalo pouze přikývnout - aby v první fázi byl malý pohraniční styk otevřen prakticky okamžitě, ovšem v neděli, čímž bude samozřejmě učiněno zadost turistickým návštěvám a rovněž tak se zabrání vykupování našich příhraničních okresů. Minulý týden probíhala na Broumovsku akce otevření hranic a ekonomický výsledek je velmi problematický. Děkuji.

Předsedající předseda SN J. Stank: To samozřejmě na interpelaci nic nemění. Jde jen o to, že poslanci vyjadřují rozdílné názory nebo stanoviska k této interpelaci. K technické poznámce se přihlásila poslankyně Branná.

Poslankyně SL D. Branná: Jako jedna z předkladatelů této interpelace, považuji za nutné vystoupit za účelem podání určitého vysvětlení pro mé předřečníky. Jakožto navrhovatelé absolutně souhlasíme s tím, že je nutno stanovit tržní kurs koruny. Souhlasíme s tím, (jak uváděl kolega Piskoř) co nyní připravuje pan ministr Klaus. Na druhé straně považujeme za nutné, upozornit všechny zde, a zároveň i vládu na to, že malý pohraniční styk je něco jiného. Byl vytvořen proto, aby umožnil styk především rodinám rozděleným státní hranicí.

Musíme si uvědomit, že území na úseku, o kterém se jedná bylo po první světové válce rozděleno státní hranicí mezi Polskem a Československem. Tím byly rozděleny i rodiny, které právě používaly propustky k malému pohraničnímu styku.

Podle dohody, na kterou upozorňujeme v naší interpelaci, je výrazně stanoveno, že účastníci malého pohraničního styku nemají právo vyměňovat peníze a nemají právo přenášet jakékoli zboží přes hranici. Z toho vyplývá, že pokud by občan přenášel jakékoli zboží nebo peníze, bylo by to nelegální a propustka by mu měla být okamžitě zabavena. Z toho vyplývá, že jakýkoliv ekonomický dopad malého pohraničního styku by mohl být dán pouze tím, že by bylo potřebné vybavit pohraniční přechody. Pohraniční přechody pro malý pohraniční styk existují.

Jsou to přechody v malých obcích (jako např. Jablůňkovsko, Ješná, Karviná) jsou to přechody, které nejsou používány pro běžný pasový styk. Chci ještě dodat, že jako poslankyně zvolená na severní Moravě, v oblasti pohraničí, souhlasím s tím, že musíme chránit naše občany před tím, aby obchody nebyly vykupovány.

Ještě jednou ovšem zdůrazňuji, že malý pohraniční styk toto nezaviní. Vykupování zaviní pašeráci nebo spekulanti, či cizinci, kteří používají území Československa k tranzitu, využívají možnost přejet a vykupují u nás zboží. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Odporúčam ukončit, diskusiu na túto tému, lebo je široko publikovaná v oznamovacích prostriedkoch. Hlási sa poslankyňa Sándorová.

Poslankyně SN E. Sándorová: Prihlásila som sa ako jedna z tých, ktorí podpísali túto interpeláciu. Žiadala by som pána predsedajúceho, aby sme dodržali doterajšie parlamentné zvyklosti a diskusia bola otvorená potom, čo dostaneme odpoveď na túto interpeláciu.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Som rovnakého názoru. Nemôžeme však zabránit, poslancom v zmysle rokovacieho poriadku, aby sa k tejto problematike neprihlasovali s technickými poznámkami. Nemôžem nedať im slovo. Pretože ma upozorňuje poslanec Kakačka, že má svoje diskusné vystúpenie tiež na túto tému, prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec SL J. Kakačka: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci. Čo sa týka otvorenie hraníc, som za. Minulý týždeň, keď som prišiel zo zasadnutia hospodárskych výborov v noci domov a mal som telefón: Jozef, ráno ideš do Bratislavy, pretože situácia na Orave je neúnosná. Čo sa týka zásobovania, chodia si k tebe ľudia sťažovať domov. Chodia za predsedou ONV. V obchode, než som išiel sem do Prahy, nebolo dostať ani kilo cukru, ani kilo múky, žiadne cestoviny, žiadne tuky, oleje a pod. Ešte predtým tri týždne bol na rokovaní ONV na Orave, v Dolnom Kubíne vedúci, kde sme si rozobrali všetky tieto veci. Urobil som to tak, aby ma nedobehol. Znamená to, že som si prešiel centrá Trstená, kde je priamo colnica, Námestovo, Tvrdošín - najhustejšie osídlené lokality tak, že každá vedúce predajne mi ukázala štyri rozvozy dozadu, čo mala objednané a čo dostala.

Výsledok bol nula. V jednej predajni dokonca pri ôsmich rozvozoch nula určitého druhu tovaru. Včera som dostal telegram, aby som dnes prišiel na Oravu, že o 12 hodine tam bude rokovanie s ministrom obchodu pánom Krenom a jeho námestníkom Dr. Kováčovským. Neklamem vás, situácia na Orave je taká, že v obchodoch nie je čo kúpiť. Otvorme hranice - a máme tu štrajky a demonštrácie. Upozorňujem na to. Ak sa budú hranice otvárať, je treba dať regionálne výnimky a Orava nech zostane zatiaľ zablokovaná, pokiaľ sa nezlepší zásobovanie. (Potlesk.)

(Predsedajúci J. Stank: Nedostatok vyplýva z turistiky?). Nedostatok vyplýva z turistiky už z toho hľadiska, Že tadiaľ vedie hlavný tranzit na Maďarsko, to znamená Krakow, Katowice, Trstená, celý tento tranzit sa tiahne cez Oravu. Všetci Poliaci, ktorí idú od Bratislavy, i s kamionmi, tu nakupujú. Druhou vecou však je to, že zásobovanie celej Oravy je nedostatočné.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Vážení kolegovia, doporučujem, aby sme na túto tému diskutovali v dobe, až sa vláda vyjadrí k interpelácii. Tak je to podľa rokovacieho poriadku. Aby to bolo komplexné, navrhujem, aby predsedníctvo vlády alebo Úrad predsedníctva vlády dostal výpis z tejto časti diskusie, ktorá sa týka problematiky otvorenia hraníc s Poľskom, aby boli brané do úvahy i názory poslancov, i keď sa to bezprostredne netýka interpelácie.

Dávam slovo poslancovi Malinovi. Pripraví sa poslanec Pohanka.

Poslanec SL Z. Malina: Pane předsedající, dámy a pánové, problém, který hodlám nastínit, je neméně závažný, třebaže o něm není tolik známo. Problematická je i forma, zda se jedná o podnět či interpelaci. Skupina poslanců, která se rozhodla tento podnět nebo interpelaci podat právě jako interpelaci, tak učinila z důvodu důležitosti tohoto problému.

Tuto interpelaci podávají za Sněmovnu lidu: Zdeněk Malina, Miroslav Richter, Libor Kudláček, Jaroslav Suchánek a Jozef Bakšay, za Sněmovnu národů Jan Sokol.

S interpelací jsme se obrátili na předsedu vlády: Využíváme svého ústavního práva interpelovat členy vlády ČSFR dle ustanovení § 49 ústavního zákona č. 143/ 1968 Sb., a § 62 odst. 1 a 2 zákona o jednacím řádu FS a obracíme se na vás s touto interpelací:

Pro vyspělé státy je charakteristická velice rozvinutá informační infrastruktura, která kvalitativně mění výrobu, služby, řídící a obecně řečeno společenské procesy. Právem se mluví o společnosti vyspělých států jako o společnosti informatické. Převratné změny ve společnosti, které byly podmíněny rozvojem a aplikací techniky zpracování dat a spojové techniky, mohou být bez nadsázky přirovnány k průmyslové revoluci. Náš přechod k tržní ekonomice je podmíněn vytvořením odpovídající informační infrastruktury. Bez vybudování této sítě jsou myšlenky na návrat mezi vyspělé státy pouhou iluzí.

Ve velmi omezeně míře a navíc nevyváženě byly členěny pokusy o aplikaci informatiky u nás. Nejprve byla kybernetika ideologicky odmítána jako buržoazní pavěda. V době, kdy význam informatiky byl všeobecně uznán nebylo v důsledku celkového rozpadu socialistické společnosti už na aplikaci moderní techniky sil a prostředků, což rozpad ještě urychlilo.

Ke zděděným torzům informačních systémů přibývají v současné době nově projektované a instalované systémy. Iniciativa, se kterou se orgány na nejrůznějších úrovních snaží vyrovnat dluh minulosti, se kterou jsou hledány a nalézány zahraniční sponzoři, kteří v některých případech pomáhají projekty financovat, je jistě chvályhodná. Dochází však k budování systémů, které bude možno v budoucnu velmi špatně, pokud vůbec, pro pojit. A otázka spojení je, jak bude ukázáno dále, podstatná.

Za ideální stav v oblasti státní správy, což je oblast s obrovskými nároky na množství zpracovávaných informací, považujeme jednotný informační systém státní správy. Neznamená to nutně jediný obrovský komplex, v naší představě se spíše jedná o informační systémy federální, republikové, resortní, lokální atd., které mohou být řešeny rozmanitými technickými prostředky dle možností a požadavků svých hlavních uživatelů, které ale musí splňovat určitě normy, aby se jednalo o systémy v pravém slova smyslu vzájemně propojitelné a výhledově i propojené. Tento informační systém se neomezuje na dosavadní představu státní správy, ale musí v podstatě zahrnovat informační systémy ve všech sférách společenských aktivit státu. Důležité je, aby data byla autentická, aby vstupovala do systému pouze na úrovních, kde vznikají, tedy podle jejich charakteru na úrovni obcí a měst, resortů a republik nebo federace. Stejně důležité je, aby data byla podle určitého klíče přístupná všem uživatelům, aby uživatelé nebyli postaveni před problém nedostupnosti potřebné informace. Izolované systémy, případně systémy, kde autenticita dat není zaručena, by obsahovaly samozřejmě méně informací, případně informace, jejichž platnost by mohla být úspěšně zpochybněna. Důležitými problémy jsou otázky ochrany dat před zničením a zneužitím a také otázky komerční.

Pro možnost vybudování jednotného informačního systému státní správy považujeme za nutné, aby federální vláda okamžitě ustavila vládní výbor, nebo jakousi koordinační komisi pro informace, do jejíž kompetence by spadala problematika informačního systému státní správy a informačních systémů obecně. Tento orgán by měl zabezpečit pro vznik a provoz informačního systému určité metodické řízení. Doporučujeme, aby ve výboru pracovali i zástupci obou republikových vlád, územně správních orgánů, zástupci samosprávy a dalších rozhodujících institucí zabývajících se zpracováním informací v oblasti sociálně ekonomické. Za vhodné pokládáme, aby obdobné výbory či koordinační komise byly zřízeny i u republikových vlád.

Návrh pracovní náplně vládního výboru pro informace:

1. činnost normotvorná - tvorba, spíše však volba norem pro budování informačních systémů, například normy pro národní abecedy, spojovací protokoly a strukturu dat atd.;

1. činnost legislativní - předkládání návrhů zákonů, jejichž přijetí je nutné pro spolehlivý a bezpečný provoz systému, například zákony řešící ochranu dat, proti jejich zneužití a ztrátě;

1. koordinační činnost v etapě budování informačního systému;

1. dohled nad provozem informačního systému státní správy.

Při své činnosti by měl výbor v hojné míře využívat formu zadávání úloh externím nevládním organizacím na základě konkursů, aby se minimalizoval počet pracovníků, kteří se budou muset problémem zabývat profesně (například z Úřadu kanceláře předsednictva vlády ČSFR). Činnost navrhovaného výboru musí být podřízena dohledu parlamentu, aby byla zaručena kontrola a znemožněno zneužití dat.

Vzhledem k naléhavosti problému požadujeme, aby se vláda problémem urychleně zabývala a požadujeme, aby FS bylo o postupu prací průběžně informováno.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Malinovi. Slovo má poslanec Pohanka, připraví sa poslanec Černý.

Poslanec SL L. Pohanka: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění vážení hosté, jsem bez náboženského vyznání, ale uznávám význam náboženství zejména v této době u nás při morální výchově lidí, zejména mládeže. Kaple, kostely, nebo i kláštery jsou místa, v nichž a z nichž se šíří láska k bližnímu a celkové povznesení, umocněné kulturními a uměleckými zážitky.

Kulturní bohatství v kaplích a kostelích však soustavně stále více mizí, patrně většinou do zahraničí. Vede k tomu celkový stav společnosti, o kterém byla včera řeč, a také uvolnění pohraničního styku. Proto jsem už 13. července podal interpelaci, v níž se dožaduji, aby tato věc byla podrobena zkoumání z toho hlediska, jakým způsobem a jaké bohatství takto uniká a také proč. V této interpelaci jsem se pokusil naznačit možnosti širších opatření.

Nelze čekat, že ochranu těchto míst a těchto předmětů starožitných a uměleckých zastane dostatečně bezpečnost. Já bych si chtěl postěžovat, je to vlastně dnes první urgence, že jsem dosud nedostal žádnou odpověď. Vzhledem k povaze a širší potřebě nějakých opatření, než které může zajistit pouze ministerstvo vnitra, adresoval jsem tuto interpelaci federální vládě. Zapadla, nevzbudila pozornost ani tisku, ani církví, ani například Čs. strany lidové, ačkoliv by to člověk očekával. Myslím si, že jsem tady trochu zasuploval. Současně tak plní svoji úlohu také Občanské fórum, které má mezi svými příznivci širokou světonázorovou škálu, tedy také lidi výrazně nábožensky cítící a myslící. Takže se obracím na zástupce vlády, aby přezkoumal, jestli ta interpelace neleží u někoho, kdo byl požádán o vyjádření, abychom se mohli nad tím někdy zamyslet.

Předsedající místopředseda FS. J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Pohankovi. Musím konštatovať že, keď vychádzam z jeho informácií, došlo tu k porušeniu k § 63 odst. 2 zákona o rokovaciom poriadku, v ktorej je interpelovanej povinnen odpovedať do 3 dní, písomně interpelujúcemi nebo ustně na schôdzi sněmovny. Tak prosím, aby z tohoto aspektu to bolo posúdené a bolo dané vysvetlenie predsedovi sněmovnie aj pánu poslancovi.

Slovo má pán poslanec Černý. Pripraví sa pán poslanec Klokner.

Poslanec SL J. Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi obrátit se s krátkým dotazem na paní ministryni Kořínkovou. Dnes jsme zde odhlasovali, nebo potvrdili zákonné opatření předsednictva FS, kterým se prodlužuje účinnost zákonného opatření předsednictva FS o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran. Já mám jenom krátký dotaz. Vím, že probíhala kontrola majetku politických stran a dalších organizací, kterých se tato věc týká. Já bych prosil, jestli by bylo možno informovat, zda ta potřeba tohoto opatření trvá u všech stran, samozřejmě konkrétně mě zajímá má strana, to je Čs. strana lidová, protože je známo všeobecně, že její majetek je minimální, téměř nepatrný. Čili bych prosil, jestli by tento dotaz mohl být zodpovězen v zájmu finančního zabezpečení této strany.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Černému, slovo má pán poslanec Klokner a pripraví sa pán poslanec Grebeníček.

Poslanec SN J. Klokner: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia, chcel by som interpelovať zástupcov našej vlády v jednej oblasti a potom by som chcel predložiť aj jeden podnet. V posledných dvoch týždňoch som dostal od zástupcov štátnej správy v mojom okrese - ja pochádzam z okresu Trnava - správu o nedostatku uhlia. Nie je zabezpečené zásobovanie, napriek tomu, že sa zima blíži. A uhlie nemajú v zmysle stanovených dodávok, ktoré majú potvrdené ani 50%. Preto by som chcel požiadať, aby príslušní vládni ministri, ktorí majú uvedenú problematiku v kompetencii, aby nám predložili, ako je zabezpečené zásobovanie obyvateľstva a pokiaľ to nie je celorepublikový problém, ale len problém okresu Trnava, prosím, aby sa k tomu vyjadrili. Dozvedel som sa totiž, že uhlie sa nedodáva preto, že baníci čakajú na zvýšenie cien, takže zásoby majú, ale nedodáva sa a potom, keď majú zase uhlie, tak nedodávajú preto, že zase doprava, ČSD im to nejakým spôsobom komplikuje. Bol by som rád, keby sa vláda k tomuto problému vyjadrila.