Môj druhý podnet. Chcel by som sa obrátiť
na vás na všetkých. Včera sme hovorili
o bezpečnostnej situácii v našej republike.
Konštatovali sme, že mimoriadne stúpla nebezpečná
kriminalita. Nechcem to rozoberať, príčiny
toho sú veľmi hlboké a je treba to vidieť
komplexne. Ale je treba si uvedomiť, že pod pláštikom
demokracie, ktorá tu pôsobí, začali
vystrkovať rožky určité sily zla, ktoré
sú skryté. A ako základný cieľ
je treba si vytýčiť, morálne ozdraviť
spoločnosť. To je zrejme všetkým jasné.
Dali sme tu plno úloh vláde, hlavne ministrovi vnútra,
ale ja myslím, že by sme si mali dať jednu úlohu
i sebe, aby sme v snahe pomôcť vyriešiť bezpečnostnú
situáciu v našej republike vyzvali jednak parlament,
t.j. sami seba a jednak verejnosť, aby podporovala a pomáhala
policajným orgánom - to sme urobili v našom
uznesení - ale mali by sme tiež vyzvať príslušníkov
všetkých strán našich národov,
národností, etník, aby sa nerozpútavali
nacionálne vášne, ktoré sú alebo
môžu byť príčinou rôznych
fyzických inzultácií až likvidácií.
Chcel by som vyzvať parlament a celú verejnosť,
aby politické a šovinistické prejavy neposlúžili
silám, ktoré chcú niečo iného.
Aby sme si nenechali vziať tie hodnoty, ktoré tvoria
demokraciu. Preto žiadam nás všetkých
poslancov tu, politické strany, ale i hnutia, ale i pracovníkov
masmédií, aby sme všetci spoločne pozitívne
pôsobili na myslenie ľudí v záujme udržania
demokracie a bezpečnosti všetkých občanov,
aby sme mali v tejto republike pocit bezpečia. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, pán poslanec, tu prvú
časť máme chápať, ako interpeláciu?
Chcete ju podať písomne, alebo to zostane v tejto
ústnej podobe?
Poslanec SN J. Klokner: Stačí mi to v ústnej
podobe.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Takže opakujem tá prvá časť
je považovaná ako interpelácia a ako takú
ju dostane vláda a príslušný predseda
snemovne, tzn. pán predseda Šůtovec, ktorý
sa postará o jej administratívne spracovanie, aby
sa dostala vám všetkým.
S technickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec
Hubálek.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
při pohledu na tabuli jsem vás chtěl požádat,
abyste vyzval kolegy, kteří se neúčastní
zasedání - je to nakonec projev nekázně
a neúcty k těm, kteří nám zde
sdělují to, co bychom měli slyšet všichni,
když už jsme se zavázali vzít na sebe
poslanecký mandát - k návratu do zasedacího
sálu. Já bych kolikrát také rád
odešel, ale měli bychom si stanovit nějaký
čas na přestávku, ale rozhodně bychom
měli jednat jinačím způsobem. Promiňte,
že jsem s tímto vystoupil, ale není to pěkná
vizitka pro nás pro všechny. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Mám to chápať tak, že navrhujete,
aby sme urobili prestávku? (Áno.)
Vyhlasujem 15 minút prestávku na kávu s tým,
že potom budeme pokračovať, a verím, že
v zostave, ktorá bude môcť prijímať
závery.
(Jednání přerušeno v 16.31 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 16.50 hodin.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Iste všetci - predovšetkým tí,
ktorí sú prítomní - cítite,
že musíme niečo urobiť s vlastnou disciplínou,
pretože za takýchto okolností sa dá
ťažko pokračovať. Bolo tu už i pri
interpeláciách povedané, že je to jednak
neúcta voči kolegom, druhý názor,
ktorý som počul, je, že poslanci sa domnievajú,
že pri interpeláciách nie je potrebná
ich účasť. Ale keď sa budeme chcieť
uzniesť, aby nám napr. vláda dala odpoveď
skôr než za 30 dní, musíme o tom hlasovať.
O každej odpovedi, ktorá bude problematická,
by mala príslušná snemovňa hlasovať.
Teda všetko je viazané na to, či je snemovňa
uznášania schopná. Teda i pri bode interpelácie
je treba, aby tu poslanci boli, aby sme mali možnosť
uznášať sa.
Doporučujem obidvom predsedom snemovní, aby v tejto
chvíli nechali urobiť prezenciu svojich poslancov
a na jej základe vyvodili patričné závery,
ktoré už dnes vyplývajú zo zákona.
(Potlesk.) Už som hovoril, že počítač
je zariadený tak, že v každej chvíli je
možné zistiť, ako to vyzerá s prítomnosťou
poslancov. Bude sa to zaznamenávať i do pamäti.
Ale ak už to tak je, presne neviem, doporučujem obidvom
predsedom snemovní, aby prezenciu urobili klasickým
spôsobom.
Předseda SL R. Battěk: Odporúčanie
je samozrejme v poriadku, ale s ohľadom na to, že je
to poprvý raz a že by to zbytočne predľžilo
naše rokovanie, odporúčam, aby sme tentokrát
prezenciu nerobili a využili čas na interpelácie.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Prezencia sa môže urobiť napríklad
pri odchodě jednotlivých poslancov, môžu
sa podpísať na prezenčnú listinu, alebo
nájsť iný spôsob. Domnievam sa, že
sa to dá urobiť bez predlžovania nášho
rokovania.
Dovoľte, aby sme pokračovali v rozprave k tomuto bodu.
Poslanec SL J. Piskoř: K otevření polských
hranic se ve foyer diskutovalo a vyšel požadavek zjistit
přesnější informace. Zítra ve
14 hodin - všichni co mají zájem - je na polské
ambasádě možné zjistit celou problematiku
a prodiskutovat si to navzájem s polskou stranou. Kdo má
zájem, ať se u mne přihlásí.
(Technická poznámka: Chtěl bych upozornit
na to, že opět nemáme zapisovatelky.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Áno, je mi známe, prosím, aby
ste sa teda ďalej predstavovali. Celý problém
budeme riešit, v rámci pripomienky, ktorú tu
predniesol poslanec Malý v Predsedníctve FS dne
večer.
Teraz má slovo poslanec Grebeníček, pripraví
sa poslanec Sochor.
Poslanec SN M. Grebeníček: Pane předsedající,
dámy a pánové, moje vystoupení by
mělo vyústit ve tři dotazy orientované
přítomným zástupcům vlády.
Vyjdu z toho, že jsme nedávno projednávali
ve výborech scénář ekonomické
reformy. V našich výborech byl přítomen
generální sekretář Hospodářské
rady vlády ČSFR pan Studýnka. Dostali jsme
se k problematice zemědělství a v podstatě
jsme orientovali dotazy na pana Studýnku v tom smyslu,
že se ozývají hlasy v zemědělských
oblastech, které tvrdí že snad ve scénáři
ekonomické reformy vidí jisté snahy rozbít
zemědělská družstva. Je zcela pochopitelné,
že se to objevilo i na stránkách tisku a že
s touto problematikou také zabývá vedení
Československé strany zemědělské.
Mimo jiné požadují, aby mohla proběhnout
v televizi k dané problematice diskuse, a to před
veřejností. Dovolím se zeptat vlády,
zda by bylo možné orientovat vedení Československé
televize na uspořádání besedy k zemědělské
problematice před zraky veřejnosti. Údajně
to nebylo zatím dovoleno.
Další problém - stále ještě
mluvím o naší diskusi s panem Studýnkou
problematika známých znárodňovacích
dekretů z toku 1945. Ono to mírně souvisí
se známou omluvou sudetským Němcům
atd., což pohnulo myslí Svazu bojovníků
za svobodu - jak jste jistě v našich sdělovacích
prostředcích zachytili - ale nejen tohoto svazu,
ale i obyvatel pohraničních okresů.
Už po rekonstrukci parlamentu, v minulém období,
v souvislosti s panem Tomášem Baťou zde zaznělo,
že údajně si kladl jako podmínku pro
podnikání v našich podmínkách
rehabilitaci své rodiny a vrácení veškerého
majetku rodiny Baťů, což by se dotýkalo
právě znárodňovacích dekretů.
Tato problematika začíná být vážná
v tom smyslu, že v mnohých zahraničních
sdělovacích prostředcích, nejen že
se znovu citují mnohé principy přístupu
sudetoněmeckého krajanstva k těmto otázkám,
ale objevují se tam už i jména našich
státníků, v tomto případě
premiéra Čalfy.
Když dovolíte, ocituji jednu záležitost.
Doktor Fritz Littmann, poslanec Spolkového sněmu,
předseda Sudetoněmecké rady, místopředseda
Sudetoněmeckého krajanstva, napsal tuto myšlenku:
"Když se právem odsoudilo vyhnání
jako nejnemorálnější čin, musí
se hledat také prostředky a cesty, jak pokud možno
odstranit následky a škody vzniklé vyhnáním.
V budoucnosti musí být možné, aby se
Němci, kteří to chtějí, mohli
vrátit do své vlasti. V jednom rozhovoru se jasně
vyjádřil československý ministerský
předseda dr. Marián Čalfa, že "také
budou muset být řešeny majetkové otázky
se zřetelem k beznáhradovému vyvlastnění
sudetských Němců". Uvedený Fritz
Littmann pokračuje: " Zde jsou pochopitelně
myslitelné různé cesty. Sudetští
Němci trvají na svém domovském právu."
Pan Littmann vyzval ČSFR, aby se distancovala od vyhnaneckých
dekretů bývalého československého
prezidenta dr. E. Beneše. Konec citátu z uvedených
novin.
Proto kladu otázku - není zde přítomen
premiér Čalfa, ale jsou zde další zástupci
vlády. Prosím o odpověď zástupce
vlády, jak se vláda staví k otázce
zmíněných dekretů z roku 1945.
Třetí problém. V tzv. parlamentních
prázdninách jsem měl řadu jednání.
Obrátili se na mě i drobní podnikatelé,
soukromníci, případné ti, kteří
začali zřizovat družstva. Co jim dělá
potíž? Údajně požadují zákaz
vývozu surovin do zahraničí, např.
konkrétně látky do SRN. Prý pak nejsou
tyto zdroje pro začínající podnikatele,
aby mohli začít vyrábět atd. Samozřejmě
oni přemýšleli jako vy, tj. chtějí
zhodnotit tyto látky. Podobně se vyjadřují
k další problematice surovin, dřevo, pak nemají
družstva z čeho vyrábět. Proto se ptám
zástupců vlády, nakolik jsou tyto problémy
příslušným ministrům známy,
pokud ano, jaké závěry z nich vyvozují?
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Sú to otázky, pán poslanec,
nie interpelácie, aby bolo jasné z hľadiska
procedurálneho.
Poslanec SL K. Novosád: Pane místopředsedo,
ztotožňuji se s panem Grebeníčkem, že
byste měli Československé straně zemědělské
tento rozhovor umožnit hned první den po volbách
do komunálních zastupitelství. To znamená,
volby jsou 24. 11., 25. 11. by se mohl tento kulatý stůl
uskutečnit.
Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolil bych si krátce
odpovědět na dotaz pana Grebeníčka
na to, že mají být v rámci reformy v
agropotravinářském komplexu poškozována
nebo likvidována zemědělská družstva.
Není to pravda. Jde o to, aby tato zemědělská
družstva byla konečně združstevněna.
Ona totiž de facto družstva nejsou. To jsou bývalé
socialistické organizace, kde pracují námezdní
zaměstnanci na přikázaném majetku.
My nutně potřebujeme z nich udělat družstva.
Děkuji. (Potlesk.)
Poslanec SL E. Kříž: Některé
situace se zde stávají chronickými, protože
stejně jako včera, i dnes chybí zapisovatelky.
Myslím, že bychom tomu měli věnovat
pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Už sme o tom diskutovali. Nahráva sa
to celé na záznam a zajtra bude rozprava zapisovatelkami
prepísaná. Ale už sme sa k tomu vyjadrovali.
Poslanec SN V. Sochor: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
nesouhlasím se stanoviskem předsedajícího,
pokud uzavřel diskusi k pohraničnímu styku
s Polskem. Tato záležitost je tak nesmírně
vážná, že jenom poslanci, kteří
žijí v tomto kraji, mají mandát k tomu,
informovat vás o situaci, jaká je.
Vznikla zde úplně paradoxní situace, že
když jsem dostal řadu dopisů po prvních
zprávách, které pronikly prostřednictvím
televize a rozhlasu mezi naše obyvatele - a také po
projevu pana prezidenta -že bude co nejdříve
otevřena čs.-polská hranice, včetně
ostrých protestů, že lidé chtějí
přerušit práci v závodech, dvě
inženýrky chtějí okamžitě
zahájit hladovku apod. Jsem z pohraničního
města Bohumín. Jsou tam dva celní přechody
první třídy na Polsko. Již dnes je tam
situace taková, že od pátku do neděle
stojí před hranicí šesti až osmi
hodinové fronty, můžeme se to dozvědět
i z rozhlasu, jak to tam vypadá. Není tam absolutně
žádné sociální zařízení.
Dokážete si představit, když cesta na
hranici vede kolem dvou nemocnic, prochází městem,
jak vypadá, jaká je situace. Vzniká tam sice
jakási domobrana z místních obyvatel, která
řídí zatím přechod přes
hranice. Pořádal jsem poslance Severomoravského
kraje dr. Suchánka a pana poslance Chýlka z Východočeského
kraje, abychom zašli za ministrem Klausem a situaci řešili.
Tam bylo řečeno, že situace je známá
a že 11.- 12. září bude jednání
s polskou stranou. Protokol z toho mám sebou. Není
to jen otázka kursů. Je to složitější
oboustranná záležitost. Dokud nebude konvertibilní
měna, jsem toho názoru, že hranice by neměla
být uvolněna.
Takové politické tlaky, že se nemohou navštěvovat
rodiny-ve skutečnosti to není tak moc pravda. Každý,
kdo žije na Těšínsku ví, že
když potřebuje do Polska, že si tam zajede. Poláci
to umějí ještě lépe. Naše
hranice není schopna toto uhlídat, možná,
že máte v živé paměti, když
přijel rychlík Varšavan na hranici do Petrovic,
kde bylo 1600 lidí v rychlíku, kde jich má
být 600. Naše strana se pokusila přistavit
prázdné vagóny. Lidé lehli na koleje,
nedovolili to spojit. Bylo zraněno několik policistů,
ráno se situace uklidnila. Ono to na těch hraničních
přechodech nevypadá tak moc jemně.
Pokud jde o otázku zásobování, lidé
se toho skutečně bojí. Hlavně v předvánočním
období. Mohou se toho bát i lidé na polské
straně. Dnes už funguje kurs 1:300. Stačí,
aby člověk přenesl někde v kapse tisícovku
a za ní dostane na druhé straně 30.000 polských
zlotých. Někdy více, někdy méně.
Dnes tam začali lidé jezdit i na benzín,
protože benzín, kdo si to umí spočítat,
byl o 35 Kčs levnější (10 litrů)
než u nás. Už i to se vyplatilo našim lidem.
Ve čtvrtek je u nás svoláno velké
jednání se všemi zainteresovanými. Je
tam velmi žádaná situace, která by se
dala řešit tím, že se urychleně
provede obchvat starého Bohumína, že se na
polské straně přizpůsobí podmínky,
že se celnice posune dozadu. To ovšem nelze provést
za dva měsíce. Je třeba zřídit
pohraniční stráž na celém území
republiky. Návrh na to předložil generální
ředitel ÚCS vládě. Předal jsem
to místopředsedovi vlády. Dnes se to do vlády
nedostalo. Je tam termín 30. září,
aby již bylo přijato rozhodnutí vlády
o zřízení celní inspekce či
stráže. Jestliže toto nebude, celní správa
je přesvědčena o tom, že potom je tam
totálně zbytečná, hranice bude otevřena.
Ona už je otevřena dnes. Poláci, kteří
k nám jezdí - to nejsou turistické zájezdy.
Přijíždějí sem k nám skutečně
nakupovat zboží. Ví to ministr Klaus. Jsou
nejméně tři měsíce v předstihu
v privatizaci. Je spousta obchodníků, kterým
je jedno, kde nakoupí zboží. Říká
se, že je tam železná opona. Že je tam značnou
řádku let a žádnou jsem tam neviděl.
Ten, kdo má v Polsku příbuzné, může
tam zajet kdykoliv.
V současné době dovolit si na Ostravsku,
kde se domnívám, že má republika zájem
o to, aby tam ti lidé žili trochu spokojeně
(nedávno jsme tomu říkali ocelové
srdce republiky), určitou nespokojenost, to by nebylo dobré.
Prakticky tam je očekávána největší
nezaměstnanost, protože když se zastaví
šachty, hutě, koksovny, dovedete si jistě důsledky
představit, a v této době by nám to
neudělalo žádnou dobrou práci.
Požádal bych, aby poslanci ze Severomoravského
kraje, kteří jsou v iniciativní skupině,
přidali se k nám a přijeli tento čtvrtek
v 9.00 hodin do Bohumína, kde budou zastoupena Občanská
fóra z celého okresu, veřejnost, ale snaha
dát celou záležitost do hromady, abychom se
vůbec mohli postavit před naše obyvatelstvo.
Jak zde předsedající řekl, diskusi
k tomu spustíme až bude vyřízena interpelace.
Slyšel jsem některá vystoupení v tom
smyslu, že interpelace nebyly včas vyřízeny.
Jde o otázku 30 dnů. Za 30 dnů máme
takřka 1. listopad, a domnívám se, že
potom by na jakékoli jednání již bylo
pozdě. Požádal bych, pokud to bude možné,
aby na tuto interpelaci odpověděla vláda
již na příštím jednání
6. společné schůze v navrhovaném termínu.
Situace je skutečně nesmírně vážná.
Nemůžeme si ji dovolit z politických důvodů
podcenit. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. K tomu má faktickú poznámku
poslanec Zelenay.
Poslanec SN R. Zelenay: Chcel by som dve poznámky k vystúpeniu
kolegu. Nechcem s ním polemizovať o tom, čo
hovoril. V podstate sa to kryje. Predovšetkým sa domnievam,
že určite došlo k nedopatreniu, že tým
nemyslel len hranice nachádzajúce sa medzi Českou
republikou a Poľskom, ale chcel zrejme hovoriť o hraniciach
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. To je
jedna vec.
Druhá vec. Dovolil by som si polemizovať s tým,
že niekto tu má mandát hovoriť za niečo.
Sme plnoprávni a hodnotní poslanci a ako takí
máme právo vystupovať k záležitostiam
a veciam, ktorými nás poverujú občania.
Zároveň si pritom dovolím podotknúť,
že tohoto práva som sa nikdy nezriekol ani sa nezrieknem.
Ďalšia věc, ktorú by som chcel pripomenúť
- nie je to len otázka severných okresov. Pri súčasnom
rozvoji motorizácie dostať sa zo severnej na južnú
hranicu trvá štyri hodiny. Chcel by som podotknúť,
že podľa štatistických údajov za
posledných päť rokov poľskí turisti
prichádzali do Československa, trávili tu
v priemere 1,7 až 1,9 dňa, a bolo ich okolo 3,5 milióna.
Šlo väčšinou o tranzitných turistov.
Rovnaké alebo podobné problémy nie sú
len na severe, ale i na juhu. V Bratislave a v južných
okresoch. V prípade malého pohraničného
styku nie je žiadny problém a nemáme prakticky
žiadnu možnosť, aby sme ľud zadržali
v mestách, kam nemajú povolenie. Máme s tým
nakoniec skúsenosť zo 70. rokov, kedy Malý
pohraničný styk toto robil. Len tieto poznámky.
Předsedajíci místopředseda FS J. Stank:
Ďakujem. Konštatujem, že tu bol prednesený
návrh pánom poslancom Sochorom, aby sme vláde
skrátili lehotu na odpoveď k interpelácii,
ale i podnety a otázky, ktoré k tejto problematike
zazneli vo Federálnom zhromaždení. Znamená
to, aby vláda reagovala ešte na 6. spoločnom
zasadnutí, po prerušení, 1. 10. 1990. Pýtam
sa podpredsedy vlády Rychetského, či je možné,
alebo či tomu nebránia nejaké zásadné
dôvody, aby toto stanovisko tu mohlo byť prednesené?
V prípade, že takéto dôvody nebudú,
tak by sme záležitosť odhlasovali.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážení poslanci, sami jste se přesvědčili
o tom, že problematika otevření hranic s Polskem,
malý pohraniční styk a event. ekonomické
dopady na naše příhraniční či
jiné oblasti není jednoduchá otázka.
Ve federální vládě se touto problematikou
zabýváme v poslední době na všech
zasedáních, včetně dnešního.
Zdůrazňuji, že nepodmiňujeme úmysl
federální vlády, k 1. listopadu umožnit
malý pohraniční styk ekonomickými
nebo jinými požadavky, které bychom kladli
vůči Polské republice. Je pravda, že
s představiteli Polské republiky vedeme jednání.
Jde o jednání složitá, protože
z polské strany je vůči nám uplatňovaná
řada požadavků. Jednak ohledně havárie
na řece Odře v roce 1986. Jednak koksárny
Stonava. I když máme v řadě problémů
shodné názory, přesto jsme jednoznačně
toho názoru, že je záležitostí
suverénní vlády, aby si nenechala požadavky
diktovat ze zahraničí.