O slovo se hlásí pan zpravodaj s připomínkou.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
R. Senjuk: Mám technickou procedurální připomínku.
Chtěl bych vás požádat, zda byste byli
ochotní, až budete předkládat pozměňovací
návrh, dát je i nám zpravodajům písemně,
abychom se nezdržovali při proceduře o hlasování.
Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Uděluji ještě slovo zpravodajovi
Kovářovi.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Kovář: V rámci rozpravy jsem se rozhodl
reagovat na návrh, který zde předkládá
poslanec Benda. Byl bych rád, abychom si uvědomili,
že v případě přijetí tohoto
pozměňovacího návrhu budou, použiji
slova - podnikatelé - tedy ty fyzické osoby, kterých
by se měl pozměňovací návrh
dotýkat, postaveny v podstatě před bankrot
a s nimi všichni jejich zaměstnanci. Přestože
nemovitosti získaly většinou v dobré
víře a za vysoké aukční ceny.
Svůj vlastní kapitál zaplatili za získanou
nemovitost a rekonstrukci. Ve většině případů
si brali u peněžních ústavů půjčky.
Dostáváme se do situace, kdy oprávněná
osoba, nebo chcete-li původní vlastník, pokud
by mu byla tato nemovitost vydána, závazek peněžnímu
ústavu a dluh nemůže být vrácen.
Do jaké situace se dostává podnikatel nebo fyzická osoba? Bude mu sice vrácena kupní cena organizace, od které to koupil. Ale co s tou půjčkou na rekonstrukci? Tu je povinen on zaplatit. Nezbývá mu, než ji uhradit z kupní
ceny, tedy ze svého kapitálu, který vložil
do nemovitosti. Kam se dostává? Likviduje všechen
svůj kapitál a bankrotuje.
Chtěl bych pohovořit o jistotách zahraničních
partnerů. Existuje u nás celá řada
podnikatelů, kteří mají vnitřní
zařízení a výrobní prostředky
od zahraničních partnerů a jejich splácení
je smutně vázáno na dodávky zboží.
V případě, že by musel objekt vydat,
těžko říci, kde bude provozovat tuto
činnost. Dostáváme se i do vztahu k zahraničnímu
partnerovi a k neochotě investovat u nás.
Jestliže nezaručíme skutečné
právní záruky, jistoty podnikání,
tak sem zahraniční investice nedostaneme.
Proto já bych za svou osobu nedoporučoval přijetí
návrhu pana poslance Bendy.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Do rozpravy se nyní přihlásil
pan poslanec Soldát. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
při projednávání tohoto zákona
ve výborech pro životní prostředí
byl výbor ústavně právní upozorněn,
že v ustanovení § 12 v návaznosti na zákon
č. 166/1990 Sb., tj. zákon o nebytových prostorách
je nejasný vztah oprávněné osoby k
současnému uživateli nebytových prostor
se smlouvou uzavřenou s organizací na dobu určitou.
Protože tato připomínka byla zřejmě
opomenuta, předkládám tento pozměňující
návrh: aby za § 12, za poslední větu,
byla doplněna věta tohoto znění: "Platnost
smluv o užívání nebytových prostor
na dobu určitou přesahující den 31.
12. 1992 uzavřených právnickými osobami
uvedenými § 4 končí dnem 31. 12. 1992,
pokud nebude uvedeno jinak." Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. O slovo se nyní přihlásil
Ferenc Szöcs.
Poslanec SL F. Szöcs: Vážený pán
predseda, vážené Federálne zhromaždenie,
dôvodová správa ma presvedčila o dôležitosti
a naliehavosti tohto návrhu zákona. Dovoľte
mi v tejto súvislosti i v mene nášho klubu
jednu stručnú poznámku.
S týmto návrhom zákona sa vynárajú
ďalšie nedoriešené prípady, ktoré
tiež čakajú na spravodlivé riešenie.
Sú to skonfiškované majetky v rokoch 1945,
1948, s národnostných dôvodov. Vtedy sa neskúmala
vina či nevina jednotlivca. Stačí jen diskriminujúci
zápis v rubrike národnosť. Chápem zložitosť
a rozsiahlosť problémov, ale mali by sme nájsť
spravodlivé riešenie. Mnohí z postihnutých
alebo ich dedičia sú našimi spoluobčanmi.
Bolo by krajne nespravodlivé, aby boli znovu diskriminovaní
a vylúčení z reprivatizačného
procesu. Ďakujem.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kudláček.
Připraví se poslanec Ransdorf.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
mám jen malý doplněk, nikoli pozměňovací
návrh. Jde o § 13. V tomto paragrafu v dodatku 152
se navrhuje určit movité věci k nabídnutí
ke koupi novým vlastníkům, oprávněným
osobám. Na rozdíl od § 19, kde jsou stanoveny
pevné lhůty pro dokončení celého
procesu reprivatizace. U movitých věcí tomu
tak není.
Navrhuji proto doplnit § 13 takto: "V případě
zájmu oprávněné osoby o koupi těchto
movitých věcí, musí být kupní
smlouva uzavřena současně s dohodou (podle
§ 19 odst. 2) - tzn. nejpozději do 30 dnů po
uplynutí 6ti měsíční lhůty."
Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Kudláčkovi, prosím pana poslance Ransdorfa.
Poslanec SN M. Ransdorf: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, Komunistická strana
Československa je pro nápravu křivd vzniklých
aplikací Zákonů č. 15/1959 Sb. a č.
71./1959 Sb., - jak z důvodů etických, tak
i věcných. Upozorňuje však v této
souvislostí na řadu komplikací, které
předkládaný text problematizují.
Především je to fakt, že návrhy
nebyly projednány ve vládních orgánech
obou národních republik, přestože z
rozpočtů národních republik bude realizace
zákona kryta. Uvedený postup je v příkrém
rozporu s proklamovanou zásadou budování
federace zdola.
Návrh zákona o zmírnění následků
některých majetkových křivd dále
nemá v důvodové zprávě uspokojující
údaje o vlivu aplikace zákonné normy na rozpočet.
Tvrzení, že (cituji) "navrhovaná právní
úprava si nevyžádá zvýšení
údajů ze státního rozpočtu"
- se nezakládá na pravdě. Nebyla totiž
provedena úplná šetření přímo
na okresech jaká je hodnota příslušných
objektů, kolik žadatelů a jak využije
své právo atd. Podle našich sond může
rozsah peněžitých náhrad dosahovat 7
- 10 mld. Kčs.
Předkladatelé by se též měli
vyjádřit a jednoznačně potvrdit ústavnost
zvoleného právního řešení
s ohledem na dodatky k ústavě, které se týkají
ochrany majetku před vyvlastněním, a které
byly přijaty v tomto roce. Jde zvláště
o článek 7 a 9 ústavy.
Restituční zákon by měl přispět
k "vyčištění terénu"
pro malou privatizaci. Ve skutečnosti ale dojde v této
formě na místní úrovni k neprovázanému
souběhu zákona o restituci, malé privatizaci
a o nebytových prostorách. Vzniklé spory
zatíží už beztak přehlcenou čs.
justici, stejně jako státní notářství
a národní výbory. Zákon vede také
k riziku vytváření nových křivd,
(zvláště vůči družstvům)
při odstraňování starých křivd
a k zatemnění právních poměrů
ve státě. O dopadech na síť služeb
pro obyvatelstvo nemluvě.
Konečně je pochybný sám způsob
předkládání zákona. Zákon
takového dosahu by neměla předkládat
iniciativní skupina. V tomto konkrétním případě
se tato forma neosvědčila.
Právní kultura legislativního návrhu
je na takové úrovni, že ztěžovala
od samého začátku práci výborů.
Federálnímu shromáždění
by měly být předkládány jen
skutečně připravené návrhy.
Jinak budeme svědky podobných časových
ztrát jako včera. Domníváme se, že
je zapotřebí, aby orgány republik včetně
obecních zastupitelstev přijaly opatření,
třeba i na přechodnou dobu, která by nepřipustila
chaotickou situaci ve fungování obchodu a služeb.
Jde o to, zachovat nejrůznější smluvní
vztahy, které jsou důležité pro činnost
těchto provozů ve vrácených nemovitostech.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Nejedná se tedy, pane poslanče,
o pozměňovací návrh. Přihlásil
se člen předsednictva poslanec Valko.
Místopředseda SL E. Valko: Vážený
pán predsedajúci, vážené dámy,
vážení páni, dovoľte, aby som dvomi
pripomienkami reagoval na môjho predrečníka.
V prvom rade by som veľmi rád upozornil na ustanovenie
§ 37 rokovacieho poriadku, z ktorého je jednoznačne
zrejmé, že návrh zákona vôbec
nemusí byť prerokovaný príslušnými
vládami republík. Teda táto poznámka
bola, domnievam sa, na tomto mieste v rozpore s citovaným
uznesením. Pokiaľ ide o otázku ústavnosti,
ktorá bola pánom poslancom Randsdorfom uvedená.
Poslanec SN M. Ransdorf: Nebyla uvedená.
Místopředseda SL E. Valko: Ja som to tak pochopil.
Poslanec SN M. Ransdorf: To jste pochopil špatně.
Místopředseda SL E. Valko: Dával na uváženie,
aby bola posúdená z hľadiska ústavnosti.
V tomto smere by som veľmi rád poukázal na
ustanovenie článku 158 odsek 1 Ústavy 9.
mája. Jednoznačne je v tomto článku
uvedené, že vlastníci drobných prevádzkární
do 50 zamestnancov, že ich vlastníctvo je zaručené.
Teda v čase prijatia oboch ustanovení a zákonných
opatrení, či už je to pätnástka
alebo sedemdesiat jednotka vo väzbe na túto Ústavu
je jednoznačne protiústavné. Preto neviem,
z akých dôvodov opätovne člen tej strany
v období, keď sa prijímali tieto dve zákonné
opatrenia, poukazuje na súčasné znenie platnej
Ústavy a snaží sa uviesť, prípadne
vzniesť pochybnosť o prípadnej ústavnosti
predložených návrhov zákona. Ďakujem
za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Valkovi, o slovo se teď přihlásil
pán poslanec Kontra a s poznámkou pak vystoupí
zpravodaj poslanec Senjuk.
Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne a poslanci, vážení
hostia, som presvedčený, že o význame
tohto zákona z hľadiska procesu malej privatizácie
a odškodnenia drobných podnikateľov a majiteľov
iných nehnuteľností nikto z nás nepochybuje
a preto budem za prijatie zákona hlasovať. No spôsob
straty tohto majetku uvedenými vládnymi a zákonnými
opatreniami, ako aj strádanie a životné neistoty,
ktoré týmto oprávneným majiteľom
a ich rodinám vytvoril následný totalitný
režim, nemôže nahradiť žiadny reštitučný
zákon. Pozbierajú len paberky z toho, čo
sa niekedy nazývalo majetkom občanov.
V súvislosti s prijímaním tohto zákona
som už vo výbore vyslovil niekoľko zásad,
ktoré našli z veľkej časti miesto i v
znení a dopracovaní návrhu zákona,
ako napr. v § 2, 5, 10, 13, vypustením odseku 2, §
18 a ďalších. Ak aj súhlasím s
dodatkom k § 12 o vypustení variantu 2, odporúčam
§ 12 doplniť ďalším odsekom tohto znenia:
"Ak oprávnená osoba prejaví záujem
aj o užívacie právo na byt alebo nebytový
priestor a má k tomu primeranú náhradu, získava
prednostne právo užívania.
Ak neprijmeme toto rozšírené znenie §
12, oprávnená osoba .sa stáva len formálnym
vlastníkom, ktorého, pri minimálnom nájomnom,
zaťažíme vysokými nákladmi na údržbu
a opravu uvedených nehnuteľností. A práve
na tejto filozofii vlastníckeho práva bol formulovaný
aj § 21 návrhu zákona o prevodoch niektorých
súčastí majetku do vlastníctva fyzických
alebo právnických osôb, v ktorom sa hovorí
doslova: "Vydražovateľ má prednostné
právo na uzatvorenie zmluvy o nájme nebytového
priestoru, v ktorom je prevádzkáreň umiestnená.
Výpovedná lehota tak robí najmenej 5 rokov,
ak nie je dohodnuté inak. Vlastník je povinný
takúto zmluvu s vydražovateľom uzavrieť."
Toto právo vydražovateľovi umožňovala
aj posledná časť vety druhého odseku
variantu 2, § 13, kde sa hovorí, že predkupné
právo na hnuteľné veci umiestnené v
danom nehnuteľnom majetku oprávnená osoba stráca,
ak sú vo vlastníctve povinnej organizácie.
Preto som rád, že to bolo zmenené a doporučujem
preto prijať znenie § 13 uvedené v dodatku k
spoločnej správe. § 13 bez ohľadu na to,
ktorý variant sa prijme, doporučujem doplniť
návrhom podaným Českou národnou radou,
a to v tomto upresnenom znení: "Ak hnuteľný
majetok bol pri prevedení do socialistického vlastníctva
nástupnou organizáciou zničený, alebo
znehodnotený, oprávnená osoba má nárok
na peňažnú náhradu."
V súvislosti s pomerne zložitým postupom pri
prerokúvaní pôvodov jeho vecnej a právnej
nedokonalosti odporúčam v budúcnosti uplatniť
§ 34 zákona o rokovacom poriadku Federálneho
zhromaždenia, v ktorom sa hovorí, že návrhy
zákonov sa prerokúvajú tak, že navrhovateľ
predloží predsedníctvu Federálneho zhromaždenia
najprv zásady pripravovaného zákona a až
potom, až sa k zásadám vyjadrí predseda
Federálneho zhromaždenia, po prerokovaní s
predsedami oboch snemovní, sa má prikročiť
k vypracovaniu návrhu zákona. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Do rozpravy se přihlásili
členové předsednictva nejprve poslanec Rynda,
prosím, aby se ujal slova, a pak poslanec Sacher.
Poslanec SL l. Rynda: Vážený pane předsedo,
vážení poslanci a poslankyně. Dovolte,
abych ve stručnosti vyjádřil stanovisko poslaneckého
klubu Občanského fóra k návrhu zákona
o zmírnění následků některých
majetkových křivd v podobě společné
zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny
národů (tisk 152) a jejího dodatku. Aby toto
stanovisko bylo pochopeno, pokládám za nutné
se stručně zmínit o genezi návrhu.
Přítomným poslancům je známo,
že původní verze návrhu v podobě
tisku 88 se od výsledné liší v celé
řadě bodů formálních, ale především
věcných. Množství těchto změn
si dokonce vyžádalo zcela novou textaci plného
znění návrhu zákona, která
musela být opět upravena řadou dodatků.
Jak se zde zmínili již zpravodajové výborů
obou sněmoven, nejzávažnejší připomínky
se týkaly samotných finančních možností
státu, pokud jde o rovinu ekonomickou, a ústavy,
pokud jde o rovinu právní. V tomto bych si dovolil
oponovat poslanci Ransdorfovi, jehož vystoupení se
zdálo nasvědčovat, že se poslanci ve
výborech těmito problémy nezabývali.
Připomínky byly samozřejmě diktovány
zaměřením jednotlivých výborů
a byly proto často i přímo protichůdné.
Přes tyto opravdu nemalé potíže a různost
názorů se poslanecký klub Občanského
fóra sjednotil na takovém znění návrhů
zákona, ve kterém zbývá podle našeho
názoru tomuto plénu rozhodnout jen o několika
málo dílčích variantách.
Klub si byl plně vědom, že právně
dokonalé řešení není vzhledem
k bezprávnosti bývalého režimu prostě
možné. Právě proto však Klub OF
pokládá navržený text zákona
za optimální z důvodů ekonomických
i etických rovnou měrou. Za stejně důležitou
přitom klub pokládá nápravu křivd
a už deset měsíců netrpělivě
očekávaný start ekonomické reformy,
pro který je obnovení původních soukromovlastnických
vztahů nezbytným předpokladem. Klub OF je
přesvědčen, že parlament právě
v případě návrhu tohoto zákona
pracoval tak, jak pracovat má, ve výborech a v klubech,
že jeho činnost byla produktivní a poskytuje
dobrý základ k odstranění zbytečné
rétoriky zde v plénu.
V této souvislosti se ještě jednou zmíním
i o stanovisku klubu KSČ předloženého
poslancem Ransdorfem. Pokud jde o šetření prováděná
v jednotlivých regionech, k nim samozřejmě
došlo, byla odhadnuta - jak jsme byli informováni
- zhruba na 10 % zhodnocených objektů z celkového
množství, které je uvedeno v návrhu
zákona, oproti 5 % objektů znehodnocených.
Celkem 15 % představuje nejen poměrně malé
číslo, ale vyplývá i z poměru
těchto dvou čísel 5 : 10, že to, co
je uvedeno v důvodové zprávě, že
si totiž přijetí tohoto zákona nevyžádá
zvláštní výdaje ze státního
rozpočtu, je pravdivé.
Pokud jde o druhou připomínku o zatížení
soudů, jak výbory, tak Klub OF si samozřejmě
byly této skutečnosti vědomy. Pokládáme
však za nemyslitelné, aby administrativní potíže
byly brzdou etickým principům nebo ekonomické
reformě jako takové. Ze všech těchto
důvodů pokládá Klub OF návrh
zákona za optimální a podporuje jej.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Ryndovi, a prosím, aby teď
pan poslanec Sacher uvedl svoji připomínku.
Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové poslanci, moje připomínka
bude velmi stručná. Dovolím si nesouhlasit
s mravním principem, který uvádí pan
zpravodaj po mé pravici, a to je ochrana podnikatele, který
chce podnikat na majetku, o kterém vědět
měl anebo mohl, že ho nabývá od jakéhosi
vlastníka, který nebyl originální.
Náš právní řád například
občanský zákoník má také
jakési ustanovení v hlavě V. § 485 "ochrana
oprávněného dědice". Jestliže
státní notářství rozhodne o
dědictví a přisoudí ho někomu
a potom se objeví oprávněný dědic,
má originální dědic právo a
přednost před tímto druhým. Prosím,
aby toto bylo vzato v úvahu, je to trochu jiná filozofie.
Prostě ochrana originálního vlastníka.
Proto plně stojím za názorem poslance Bendy.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Nyní se přihlásil o slovo
poslanec Senjuk.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
R. Senjuk: Dámy a pánové, chtěl bych
přednést pozměňovací návrh
k § 4. Podporuji znění formulace pana poslance
Bendy, ale ještě bych doplnil jeho znění
dodatkem: "S výjimkou podniků se zahraniční
majetkovou účastí v minimální
výši 10 % základního kapitálu."
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Dále se přihlásil do rozpravy
poslanec Ján Mlynárik.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, návrh zákona o zmiernení
následkov niektorých majetkových krívd
chápem ako akt spravodlivosti. Samozrejme len veľmi
obmedzený a selektívny. Rovnako ako sa týkala
časti cirkevného kláštorného
majetku. Nie je možné naraz vyriešiť krivdy,
ktoré sa stali nie za obdobie rokov 1955 - 1962, teda za
sedem rokov, ale za obdobie, tak povediac, od roku 1939, kedy
našu republiky zasiahlo totalitné násilie najprv
hnedej, neskoršie červenej proveniencie. Niekde sa
však začať musí.
Návrh zákona má dnes hlboké historické
aspekty. Majetok bol odnímaný násilím
občanom židovského pôvodu, ktorí
boli postihnutí genocídou. Ich majetok bol arizovaný
osobami, ktoré mali sympatie režimu, a preto ho i
získali. Tento arizovaný majetok bol odňatý
komunistickým systémom nie preto, že bol nespravodlivo
získaný arizáciou, ale preto, že išlo
o súkromný majetok. Dnes by sa tento arizovaný
majetok opäť mal vrátiť pôvodným
arizátorom. To je hodné zamyslenia.