Poslanec SL J. Wagner: Já se chci jen ohradit proti způsobu
argumentace pana poslance Klause, protože my ničeho
nezneužíváme. Naše argumenty byly ve výborech
přijaty. My pouze konstatujeme, že do výborů
a do parlamentu přišla nekvalifikovaná a špatná
předloha, nezodpovědně zpracovaná,
o čemž bylo dost řečeno i jinými
odpovědnými činiteli republik na veřejnosti.
Měli bychom se chovat odpovědněji.
Poslanec SN I. Fišera: Promiňte, ale obě dvě
republiky mě donutily, abych znovu vystoupil. Nemyslím
si, že vláda předložila nekvalitní
předlohu. Vláda předložila předlohu
takovou, jakou mohla v daném čase zpracovat a zpracovala
ji v nejlepší možné vůli. Stejně
jako poslanec Wagner však odmítám nařčení,
které zde bylo vysloveno. Já jsem použil slova,
že z toho, co řekli zpravodajové, vyplývá,
že ve výborech byly různé názory.
Nejde o stanovisko jednotlivých poslanců.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Môžeme pristúpiť,
k hlasovaniu. Budeme hlasovať o návrhu pána
poslanca Fišeru, aby sme diskutovali najskôr všeobecne
o poňatí a filozofii tohto zákona a záver
aby bol zapracovaný do nového textu, prípadne
do úprav textu. Dávam hlasovať o návrhu
poslanca Fišeru. Najskôr hlasujú poslanci Snemovne
národov. Kto z nich je za návrh poslanca Fišeru,
nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko
(Hlasuje se.) 20 je za.
Kto je proti? (Šedesát jedna.)
Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet.)
Budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu. Kto z nich
je za návrh poslanca Fišeru, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačítko. (Hlasuje se.) 10 je za.
Kto je proti? (Sedmdesát tři.)
Kto sa zdržal hlasovania? (Třicet.)
Konštatujem, že ani jedna snemovňa návrh
pána poslanca Fišeru neprijala.
Budeme pokračovať obvyklým spôsobom.
Základom nášho rokovania zostáva tlač
č. 159 a 214, spoločná správa výborov
upravená tak, ako sme ju počuli z úst spravodajcov.
Slovo má poslanec Benda, pripraví sa poslanec Zeman.
Poslanec SL V. Benda: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
ještě mi dovolíte, abych před svým
vlastním vystoupením připomněl, že
zde padl ještě jeden návrh, t.j., aby bylo
používáno mechanického sčítání
hlasů, zvláště v těch situacích,
kdy to bude vypadat sporně, protože na elektronické
zařízení není dostatečný
spoleh. Já bych tento návrh podporoval.
Ale k vlastnímu návrhu: Především
konstatuji, že nepokládám tento návrh
za špatný, ani v původním návrhu,
jak přišel do Federálního shromáždění,
a pokládám ho za maximálně dobrý,
jak to bylo realizovatelné v návrhu, který
máme nyní před sebou a podporuji ho.
Přesto si dovolím malý pozměňovací
návrh. Týká se § 22. Již zde o
tom informoval pan zpravodaj jako o minoritním vótu,
jako o menšinovém stanovisku ústavně
právního výboru Sněmovny lidu. Podle
tohoto návrhu by § 22 zůstal v dosavadním
znění, ale dále by se připojil text:
"Pracovníkům organizací, kteří
byli pracovně přiděleni v době nabytí
účinnosti tohoto zákona v provozní
jednotce, která je předmětem převodu
vlastnictví, vzniká na jejich straně dnes
vydražení možnost okamžitého rozvázání
pracovního poměru s dosavadní organizací."
Důvody onoho dodatku: Ono se to také úzce
váže - jak bylo konstatováno na § 17,
kde ukládáme vydražiteli pokračovat
v provozu v potravinářském obchodě.
Tady podle mého názoru hrozí nebezpečí,
že organizace, jejíž provozní jednotka
je vydražována nedobrovolně, nebo ne z vůle
této organizace, nebude mít zájem dohodnout
se se svými zaměstnanci a s vydražitelem. Navíc
ta organizace může mít jiné provozy,
které vůbec privatizaci nebudou podléhat
nebo se dostanou do privatizace až po čase a v tomto
případě by hrozilo nebezpečí,
že kvalifikovaní zaměstnanci, ať už
obchodu, nebo např. autodílny apod., by byli převedeni
touto organizací, která by s nimi nebyla ochotna
rozvázat pracovní poměr, i když by vydražitel
byl ochoten je zaměstnat a že by na dva měsíce,
než vyprší odpovědní lhůta,
byli převedeni někam jinam a chod obchodu by se
zastavil. Čili chráníme tím, podle
mého názoru, tímto ustanovením, především
spotřebitele, především veřejnost,
chráníme tím také vydražitele,
aby neměl od samého počátku potíže,
nebo nejistotu; navíc u potravinářských
obchodů pod sankcí, nejistotu s pracovníky.
A poskytujeme tím větší svobodu nebo
ochranu nebo svobodu volby těm zaměstnancům
vydražené provozovny, jest-li si přejí
setrvat v pracovně právním poměru
s organizací anebo jestli se dohodnou s novým majitelem.
Jenom k tomuto návrhu podotýkám, že
není třeba, aby byl projednáván s
odborovými organizacemi, protože se práv pracovníků
týká jen ve smyslu jejich rozšíření;
jinak je neomezuje, nebo nezasahuje do nich.
Navrhovatel, aspoň ústy pana náměstka
ministra financí Třísky toto doplnění
podpořil. Přesto bych potom ještě požádal
pana ministra Klause, zda by se k mému návrhu mohl
vyjádřit. Po legislativní stránce
byl připraven a projednán v ústavně
právních výborech, čili po této
stránce nepotřebuje dalšího projednání;
ústavně právní výbory se z
věcných důvodů rozhodly nakonec většinově
nepřijmout tento doplněk. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Bendovi. Ďalej
má slovo pán poslanec Zeman, pripraví sa
pán poslanec Kessler. V zmysle rokovacieho poriadku som
preradil členov predsedníctva, ktorí sa prihlásili
dodatočne, pred ostatných.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
nečiní mi potíže souhlasit s filozofií
i duchem tohoto zákona o malé privatizaci, a to
především proto, že nikomu nedává
nic zadarmo. Mám proto pouze jediný pozměňovací
návrh, který není názorem poslance,
jenž s tímto názorem neuspěl ve svém
výboru, jen naopak názorem poctivě řečeno
slabé většiny, nicméně většiny
obou výborů pro plán a rozpočet. Dříve
než tento pozměňovací návrh předložím,
dovolte mi několik úvodních slov.
Jsem sice pro preferenci zaměstnanců tam, kde lze
předpokládat, že zaměstnanci jsou zainteresováni
na rentabilitě svého podniku více, než
lidé, kteří v tomto podniku nepracují.
Na druhé straně však vycházím
z předpokladu, že noví vlastníci ve
většině případů budou
v těchto drobných provozovnách sami pracovat.
Kdybychom tedy přijali původní návrh
zákona o preferenci dosavadních zaměstnanců,
pak bychom de facto nepreferovali zaměstnance před
nezaměstnanci, ale pouze staré zaměstnance
před novými zaměstnanci, a proto nevidím
důvod. Také proto se celý výbor pro
plán a rozpočet jednoznačně přiklonil
k návrhu na zrušení preferencí.
Jeho většina však navrhla pozměňovací
návrh, který vychází z toho, že
kdybychom jenom zrušili tuto preferenci, tzn. ono 50 % splácení
a ponechali pro všechny potenciální zájemce
povinnost prakticky okamžitě splatit 100 % aukční
ceny, pak by to vedlo k tomu, že by se reálně
mezi tyto zájemce dostaly pouze osoby s vysokou finanční
hotovostí a zhruba všichni víme, o koho tady
především jde.
Podstata pozměňovacího návrhu tedy
spočívá v tom, že navrhujeme, aby vydražitel
zaplatil hotově 25 % aukční ceny a zbývajících
75 % doplatil ve třech splátkách každý
rok, tedy v období tří let s tím,
že by tyto splátky byly valorizovány. Podle
mého názoru jsou tři důvody pro tento
návrh:
1) Podstatně zvýší počet uchazečů
o drobné provozovny.
2) Zvýší, i když patrně méně,
než v předchozím případě,
aukční cenu. Toto je někdy považováno
za nevýhodu. Já to pokládám za výhodu,
a to z toho důvodu, že si musíme uvědomit,
že výtěžek z privatizace půjde
mimo jiné do majetku obcí a máme patrně
zájem na tom, aby tyto obce disponovaly určitými
fondy. A konečně třetí a poslední
důvod - umožní to v případě
racionální organizace drobných provozoven
krýt část splátek ze zvýšeného
výnosu z prodeje. Přitom je tento systém
krytý tím, že prvních 25 % v případě
neplnění splátkových povinností
by propadlo státu a objekt by šel znovu do dražby.
Samozřejmě, že tím riskujeme, že
některé podniky zkrachují. Ale nevidím
důvod, proč bychom se měli obecně
krachu podniků bránit. Ekonomika, ve které
nekrachují podniky, krachuje jako celek.
Dostal jsem stanovisko Státní banky československé
k tomuto návrhu datované rovněž dnes.
Abych vás nezdržoval přečtu vám
závěr:
"Pokud by se tedy ve Federálním shromáždění
došlo k závěru nové podnikatele zvýhodnit,
musel by být zvolen systém se stejnými účinky,
jako zvýhodněný úrok, ale jednoduchý
a transparentní. Takovou možností je podle
našeho názoru odložení splátky
v určitém stanoveném rozsahu např.
- a to je skutečně jen příklad - 25
% na dobu cca 5 let".
Jsme tvrdší, navrhovali jsme tři roky a valorizaci.
Z tohoto důvodu doporučuji pozměňovací
návrh prodiskutovat a nechat o něm hlasovat už
proto, abychom při překročení Rubikonu
dobře hodili naše kostky a abychom při překročení
řeky Halys nezničili velikou říši.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Poslanec Kessler sa vzdal svojho vystúpenia,
slovo má poslanec Sacher, pripraví sa poslanec Bakšay.
Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
když jsme projednávali zákon o restituci, upozornili
jsme s panem poslancem Bendou na nedostatečnost §
15. Myslím, že by bylo vhodné, aby v tomto
zákoně byla jakási zmocňovací
klausule, která by měla asi takové znění:
"Ministr financí ČSFR svým rozhodnutím
může ve zřetele hodných případech
odstranit případné tvrdosti tohoto zákona".
I když tento zákon může být dokonalý,
mohou nastat situace, které nemohl ani zákonodárce
předvídat. V tomto případě
je velmi praktické, když taková klausule, která
by odstraňovala tvrdosti, bude v zákoně zakotvena.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Je to pozmeňovací návrh, pán
poslanec? (Poslanec F. Sacher: Je to dodatečný návrh
k § 24.) Slovo má poslanec Bakšay. Pripraví
sa poslanec Němec.
Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán
predsedajúci, dámy a páni, v súlade
s mojimi prvými pripomienkami navrhujem dve drobné
zmeny, ktoré technicky sú drobné, ale významovo,
myslím, že budú dosť dôležité.
Prvá sa týka ods. 1 § 16, kde v prvej vete
navrhujeme zmeniť dátum "k dňu 1. mája
1990" na dátum "1. 9. 1990". Odôvodním
tento návrh. Tento dátum, ktorý je pvodne
určený, t.j. 1. 5. 1990, vzhľadom na odkaz
č. 6 v treťom riadku, je v podstate odkazom bezo zmyslu,
pretože zákon, na ktorý sa odvoláva,
t.j. č. 116/90, je zákon, ktorého platnosť
nadobudla účinnosť 1. 5. 1990. Na základe
tohoto zákona vlastne nemohol nastať nijaký
spsob prenájmu. To isté sa týka event. použitia
zákona č. 105/90 Zb., o súkromnom podnikaní
občanov, v ktorom sa problematika prenájmu neriešila.
Pokiaľ by sme uplatnili dátum 1. 5. 1990, došlo
by v podstate k dosť výraznému poškodeniu
značnej časti podnikateľov, ktorí sa
v prvej etape podnikania pustili do prenájmu týchto
priestorov a investovali už svoje značné prostriedky.
Chápem, že navrhovateľa zmeny viedol pravdepodobne
myšlienkový pochod pokúsiť sa zamedziť
určitým spôsobom obohacovaniu sa špekulantov,
ktorí by event. prenajali priestory a v prípade
ďalšej dražby sa k nim lacno dostali. Chcem upozorniť
hneď na prvú vetu § 16, kde je napísané
slovo "užívané". Ide o jednotku,
ktorá bola užívaná, čiže
nielen bola podpísaná zmluva o prenájme,
ale kde i fakticky došlo k užívaniu daných
priestorov. Toto užívanie sa však už dá
kontrolovať, pretože v súvislosti so započatím
podnikateľskej činnosti je treba okrem registrácie
na MNV ešte otvoriť bankový účet,
je potrebné podpísať nejaké zmluvy,
čiže to sú záležitosti, ktoré
sú evidovateľné a tým pádom i
kontrolovateľné. Naviac si myslím, že
privatizáciu v tejto forme budú vlastne riadiť
okresné privatizačné úrady. Tam začne
fungovať regionálna kontrolná činnosť,
ktorá tým, že vstúpia do privatizačného
procesu iné subjekty a podnikatelia, skontroluje, či
dotyčný prenajímateľ podľa tohoto
zákona sa event. pokúsil o spsob obohatenia sa,
alebo je to prípadne poctivý podnikateľ, ktorý
začal podnikať ihneď v prvej fáze.
Domnievam sa, že mechanizmus kontroly je dostačujúci
k tomu, aby sme ustrážili - a hlavne regióny
- podnikateľov, ktorí sú nepodnikateľmi.
Na druhej strane posunutie termínu zabráni poškodeniu
podnikateľov, ktorí už investovali svoje značné
prostriedky do rozvoja svojho budúceho podniku. Toľko
k prvej zmene.
Druhá zmena je ešte kratšia. Tam odporúčam
nemeniť nijaký text, ale jednoducho ho vypustiť.
To je § 17 ods. 1. Odvodňujem to nasledovne: vieme,
v akej situácii je finančná stránka
nášho štátu. Jednotliví podnikatelia,
ktorí sa zúčastnia dražby, svoj vklad
vlastne zlikvidujú zaplatením dražobnej ceny.
Nezostanú im peniaze na vlastnú prevádzku
a tým pádom vlastne štátna pokladnica
nebude môcť dostať spätne prostredníctvom
daní prostriedky, o ktorých uvažujeme. Bude
teda nevyhnutne treba zabezpečiť prísun finančného
kapitálu. Finančný kapitál sa u nás
nenachádza, takže jediná logická cesta
je použitie zahraničného kapitálu. Zahraničný
kapitál ale potrebuje pre svoj prístup určité
záruky. Záruky, ktoré by mohla dať banka,
nemôže prijať, pretože naša banka nemže
dať záruky v dsledku situácie, ktorú
som uviedol. Jediná možnosť, ak sem príde
zahraničný kapitál, je zabezpečiť
inštitúciu, ktorá u nás nie je nijako
známa, to sú hypotéky. Zahraničná
banka však hypotéku nemže realizovať, pokiaľ
nemá záruku, že majiteľ skutočne
vlastní tento objekt a s ním v plnej miere nakladá.
Pokiaľ by sme prijali zákon v podobe, v akej je, znemožníme
možnosť zástavného práva a s tým
v prípade neplnenia úverových platobných
podmienok znemožníme zahraničnému finančnému
ústavu vymáhať svoje požiadavky.
Ešte by som upozornil na jeden dosť dležitý
fakt, že vo veľkej väčšine vyspelých
krajín sa v asi 70 - 80 % na celkovom sociálnom
produkte krajiny podieľa práve drobné a stredné
podnikateľstvo. Práve týmto privatizačným
zákonom sa pokúšame vytvoriť základy
tejto skupiny obyvateľov. Čiže je potrebná
naša snaha, aby sme vytvorili týmto podnikateľom
takú platformu, aby sme potom mohli urýchlene realizovať
práve sociálny program.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Bakšayovi. S technickou
poznámkou sa prihlásil pán poslanec Senjuk.
Poslanec SN R. Senjuk: Pane předsedající,
domnívám se, že důležitost tohoto
zákona jako jednoho ze základních ekonomických
zákonů, by si vyžadovala v sále alespoň
usnášení schopnou účast minimálně
kvůli informovanosti. Chci navrhnout, buď vyhlásit
přestávku, nebo vyzvat poslance, aby se vrátili
aspoň na počet, abychom byli usnášení
schopní.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Je to samozrejme určitý prejav nezáujmu
poslancov. Neviem, či sa zvýši tým,
že urobíme prestávku a či pomžu
výzvy. Všeobecný názor je, že by
sme mali urobiť prestávku.
Prerušujem zasadanie na 20 minút, to znamená
do 16.30 hodín. Buďte, prosím, presní.