Ještě bych chtěl dodat, že jsem v ostatních
kapitolách převzali škrty, které ministerstvo
financí provedlo a které jsou velmi výrazné,
např. v kapitole na cesty, zejména zahraniční,
kde byly škrtnuty asi na 1/3, neakceptovaly se požadavky
Hradu na zajištění prostředků
pro další rozmnožení počtu poradců
popř. dalšího personálu. Domníváme
se shodně, že není vhodné dávat
ekonomické prostředky k jakémusi přirozenému,
ale s ústavou rozpornému vývoji dalšího
mocenského a politického centra, jež by v praktickém
životě přesahovalo úlohu, kterou podle
ústavy zatím plnit má. Takže zde je
vhodné použít tento nekonvenční
nástroj tj. rozpočet, který je nejúčinnější,
když máme usměrnit vývoj v nějakém
oboru činnosti nebo nějaké instituce. Já
bych rád měl ještě jednu poznámku
k oblasti výdajů na obranu. Pan profesor Zukal byl
kritizován, zčásti možná z hlediska
odborníků právem, ale jinak se domnívám,
že mluví i ze srdce a duší nás
všech a jeho argumentace byla dostatečně obrazná
a věcná pro laiky, když operoval průměrným
výdajem na obranu v přepočtu na jednoho obyvatele
ve srovnání s jinými zeměmi a také
velmi správně zastaralostí technického
vybavení velkého počtu našich továren,
která velmi kontrastuje s neustále modernizovaným
technickým vybavením armády. Já si
myslím, že my nakonec jsme ani nedostali v ostatních
výborech rozpočet na obranu do té míry
podrobný, abychom mohli specifikovat, v kterých
položkách má být snížen.
My bychom to stejně neuměli jako laici, ale domnívám
se, že jako poslanci, máme schopnost vidět
věci v širších souvislostech a zhodnotit,
že na obranu se dává nepřiměřeně
moc a je třeba to omezit. Domnívám se, že
omezení o 10 % je přijatelné a shledávám
ho dokonce minimálním. Zapracování
do kapitol rozpočtu, pokud tento návrh odhlasujeme,
je práce navrhovatelů, popřípadě
ministra obrany nebo zpravodajů, aby tedy vhodně
promítli do jednotlivých kapitol toto procento tak,
abychom nakonec schvalovali rozpočet v konkrétních
částkách o 10 % snížený.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Pohankovi. Pán poslanec,
váš pozmeňovací návrh je vyjádrený
na prihláške? Ano. Ďakujem. Slovo má poslanec
Doležal.
Poslanec SN B. Doležal: Vážený pane předsedající,dámy
a pánové. Začnu tam, kde můj předřečník,
pan poslanec Pohanka skončil, ale v trochu jiném
duchu. Demagogie proti demagogii - řekl zde pan poslanec
Zukal, a obávám se, že pokud jde o jeho vystoupení,
na tom, jako na charakteristice, něco trochu je. Nejsme
tady od toho, abychom dělali populistickou politiku, ale
abychom dělali rozumnou politiku, a já se domnívám,
že to, co tady pan poslanec Zukal navrhl, rozumnou politikou
není. Pan poslanec Zukal zde udělal určitou
historickou analogii, já si dovolím také
historickou analogii. Po roce 1918 jsme se zajišťovali
proti obnově Rakousko-Uherska, ale skutečným
nepřítelem, který nás zdolal, bylo
hitlerovské Německo. Po roce 1945 jsme jako hlavní
cíl do budoucna viděli obranu před německým
nebezpečím, ale spolklo nás Stalinovo Rusko.
Obávám se, že budeme postupovat stejným
způsobem, když v situaci,v níž dnes jsme,
se budeme tvářit, jako by nám nehrozilo žádné
nebezpečí, a podstatně snížíme
výdaje na obranu. Nesdílím optimismus pana
poslance Zavřela. Jsme malý stát, nezapojený
do žádného širšího smysluplného
a fungujícího obranného systému, uprostřed
mezinárodního chaosu a vakua, vzniklého rozpadem
sovětského impéria. Nikdo neví, co
se bude v příštích měsících
dít v Rusku a na našem území je doposud
několik desítek tisíc ruských vojáků.
Srovnání s Belgií nebo s Dánskem velmi
kulhá. Obávám se, že přitom naše
armáda v současné době, ať už
jde o organizační nebo o morální stránku
věci, není zatím plně boje schopná.
Měli jsme perfektně vyzbrojenou armádu v
uplynulých letech, kdy to z hlediska našich národních
a státních zájmů nejen že nebylo
k ničemu, ale bylo to proti nim. Ta armáda měla
být v krajním případě použita
i proti nám. Budeme ji snad likvidovat právě
ve chvíli, kdy není vyloučeno, že ji
budeme velmi naléhavě potřebovat?
Pan poslanec Zukal mi soukromě vyjádřil určitou
nespokojenost s tím, že v případě
kompetenčního zákona jsem hlasoval stejně
jako on. Tentokrát, myslím, ho plně uspokojím.
Jeho návrh v žádném případě
podporovat nebudu.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Doležalovi. V rozprave
ďalej vystúpi poslanec Kontra, pripraví sa
poslanec Sokol a ďálej sú prihlásení
poslanec Zelenay a Wagner.
Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne a kolegovia, moja poznámka
sa týka charakteru ekonomického rastu roku 1991.
Z charakteristiky faktorov uvedených v materiáloch
o rozpočte, a ktoré budú ovplyvňovať
ekonomický rozvoj v budúcom roku ako predpokladaný
zdroj príjmov štátneho rozpočtu federácie
a republík vyplýva, že uvádzané
exogénne činitele budú vo svojom súhrne
pôsobiť negatívne. Ale chovanie obyvateľstva
ako faktor tohto rastu by som nezahrňoval jednoznačne
medzi exogenně činitele a nevidel by som to tak
rozporuplno, ako to uvádzajú autori návrhu
zákona.
Súčasné prehnané tendencie obyvateľstva
na vyberanie osobných úspor z peňažných
ústavov, stupňujúca sa nákupná
horúčka po spotrebných predmetoch, je okrem
obáv pred očakávanou liberalizáciou
cien, spôsobená predovšetkým nedostatočnou
až žiadnou ponukou kapitálových zdrojov,
nevytváraním primeraných podmienok pre rozsiahlejšie
podnikanie. Ozývajú sa kritické hlasy, že
sa vytvára veľký časový posun
medzi proklamovanou malou a veľkou privatizáciou a
jej praktickou realizáciou. V okamihu možnosti nadobudnutia
majetku do súkromného vlastníctva veľká
časť, obyvateľstva sa začne chovať
ako skutoční podnikatelia a veľmi racionálne
a ekonomiky začnú regulovať svoj vzťah
k spotrebe, k investovaniu a k úsporám svojich príjmov.
V danej otázke si neberieme poučenie z myšlienok
amerického ekonóma Miltona Friedmana, ktorý
v otázke postupnosti alebo razantnosti transformácie
štátneho majetku do súkromného vlastníctva
povedal: "Podľa môjho názoru by najväčšou
chybou bolo pokúšať sa transformovať ekonomiku
po kúskoch, niečo sa dá a musí robiť
postupne, ale uvoľnenie cien, zrušenie kontroly miezd,
uvoľnenie výmenných kurzov a otvorenie podnikania
vo všetkých odboroch by sa malo stať skutočnosťou
okamžitou, zo dňa na deň." Postupovať
pomaly, po jednotlivých krokoch, znamená vytvárať,
podmienky pre to, aby sa súčasné mocenské
záujmy, to je záujmy dnešnej byrokracie a včerajšej
nomenklatúry znovu presadili v oblasti kontroly ekonomiky.
V našich podmienkach je zatiaľ príznačná
práve postupnosť a nezladenosť trasformačného
procesu. Napríklad uvoľňovanie cien bez uvoľňovanie
miezd podľa Friedmana vedie k schudobneniu krajiny, pretože
to znamená zmrazenie existujúcej štruktúry
zamestnanosti, umelé zviazanie robotníkov s ich
neproduktívnymi pracovnými miestami. Tí,
ktorí by ponúkali produktívnejšie využitie
pracovnej sily, by v takej mzdovej regulácii nemohli platiť
viac ako tí zamestnávatelia, ktorí s pracovnou
silou plytvajú.
Podnikavosť obyvateľstva sa zatiaľ realizuje len
formou drobného podnikania na základe zákona
o súkromnom podnikaní občanov. K ambíciám
o podnikani vo väčšom alebo veľkom rozsahu
stále chýbajú nielen právne, ale i
ekonomické predpoklady, čo u potenciálnych
podnikateľov vytvára nervozitu, nedôveru a špekulatívne
kroky. Obavy z nedostatočného záujmu o vyvlastnenie
štátneho majetku predovšetkým formou malej
privatizácie z dôvodu nedostatku finančných
prostriedkov u obyvateľstva v určitom smere môže
rozptýliť i príklad malej dražby predajných
miest v mestskej tržnici v Bratislave na rok 1991. O prenájom
pultov a stánkov bol enormný záujem a skutočné
ceny vyskočili na 3-4násobok výkričnej
ceny. Za pulty dosiahli až 30 tisíc korún a
za stánok dokonca 150 tisíc korún na prenajatú
jednotku. Obdobný záujem možno očakávať
i pri dražbe verejného majetku pri malej privatizácii.
Pretože proces privatizácie je v dokumentoch o štátnom
rozpočte na rok 1991 považovaný za jeden z
pozitívnych faktorov ekonomického rastu a tým
i ako významný zdroj príjmov do štátneho
rozpočtu federácie a republík, apelujem týmto
na náš zákonodarný zbor, aby sme urýchlene
schválili tzv. veľký privatizačný
zákon a na naše vlády, aby obe zákonné
normy uviedli čo najskôr do života. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Kontrovi. Slovo
odovzdávam poslancovi Sokolovi, pripraví sa poslanec
Zelenay.
Místopředseda SN J. Sokol: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
státní rozpočet je tradičně
historicky nejdůležitějším bodem
jednání každého parlamentu a parlamenty
v historii vznikly právě proto, aby projednávaly
rozpočty. Je to v každé demokratické
zemi jakýsi vrchol parlamentního roku a jedna z
nejdůležitějších věcí.
V současné společnosti je rozpočet
nutně zajisté značně odborný
a specializovaný. Z toho podle mého názoru
plyne, že věcné zpracování rozpočtu
mělo být vyhrazeno výborům. Pozměňovací
návrhy do rozpočtových položek přednesené
na plénu tohoto sboru jsou podle mého názoru
celkem nezbytně populistické. Tím myslím
to, že vyzvedávají jednu stránku věci
a vědomě nebo nevědomě zamlčují
tu druhou. Chci to ukázat na jednom příkladě,
který jsem tu před chvíli slyšel.
Mluvilo se tady o rovnovážném kursu. To je
u nás velmi zavedená a rozšířená
představa, která vypadá na první pohled
pěkně právě proto, že zastírá
druhou stránku věci. Nikdy se nedovíme od
obhájců rovnovážných kursů,
co máme udělat se státní hranicí.
Jakýkoli jiný než tržní kurs totiž
předpokládá, že na hranicích
jsou ostnaté dráty a proluky mezi nimi jsou bohatě
zalidněny vlčáky. Příklad německého
důchodce působí rovněž velmi
působivě, ale dovolte, abych ho představil
z jiné stránky. Německý důchodce
nebo nezaměstnaný, který si u nás
dává v restauracích, nám totiž
vytváří devizový export, a to bez
prostřednictví podniků zahraničního
obchodu, bez jakékoli další státní
a jiné režie, je to čistý devizový
export, něco, čemu se v uplynulém režimu
dávala taková přednost, že jsme byli
ochotni vyvážet třeba starou městskou
dlažbu za jakoukoli cenu, jen za to, že to bude devizový
export. Dnes nám ho tito lidé, o kterých
populisté říkají, že nás
vyjídají, realizují tak, že se exportují
věci, které bychom jinak nikdy vyvést nemohli.
Průměrná strava v naší restauraci
není takového druhu, že bychom ji mohli exportovat
do devizové oblasti. To je jen příklad, jak
populisticky podaná skutečnost vypadá strašně
přesvědčivě právě pro
to, že se zastře a zamlží její
druhá stránka.
V této souvislosti, i když je to velmi nepopulární,
bych trochu varoval. Samozřejmě, že takovým
preferovaným objektem na ořezávání
špeku musí být v Československu armáda.
To je právě to místo, kde bychom si všichni
mohli vysloužit ostruhy tím, že budeme proti
ní, ale právě z toho, co jsem řekl,
vyplývá, že toto by mělo být
úlohou příslušného výboru
a řezy na plénu budí mé podezření.
Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J.Stank: Ďakujem poslancovi Sokolovi, poslanec Zelenay
ma požiadal, aby mohol vystúpiť až jako
ďalší, teraz dávam slovo poslancovi Wagnerovi.
Poslanec Zelenay vystúpi po ňom jako posledný
písomně prihlásený.
Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedající,
dámy a pánové, přihlásil jsem
se proto, aby po obnovení pořadu jednání,
který byl včera přerušen, po projednávání
rozpočtu, nedošlo eventuálně k tomu,
že není možno danou věc řešit
s tím, že měla být zmíněna
při rozpočtu.
Považuji za důležité vás nejdříve
informovat o kvantifikaci, kterou nám dalo k dispozici
ministerstvo financí v záležitostech periodického
i neperiodického tisku.
V příslušném oboru sazebníku
je u položky periodika 735 stanovena sazba daně z
obratu tak, že výsledný příjem,
se kterým všechny tři státní
rozpočty počítají, je 1,062 mil. U
neperiodik je tato částka 644 tis. za předpokladu,
že by došlo jen k tomu řešení, že
bychom se rozhodli při projednávání
konkrétní věci v následujícím
bodu pořadu doporučit federální vládě,
aby své usnesení změnila - nebo jí
to přímo uložit -pak je to téměř
bez vlivu na rozpočty, pokud se sazba u periodik z 22%
sníží na 0 a současně u ostatních
položek oboru 735, to je položka 735 3-9 zvýší
z 22 na 32. Pak by rozdíl představoval necelých
100 miliónů a protože kalkulace vycházejí
z odhadů, domnívám se, že je bez předmětné
o rozdílu hovořit. Ty odhady jsou natolik nekvalifikované,
nemohou být jiné, že bychom mohli věc
považovat za vyřešenou. Ale tím jsme pouze
prospěli knižní kultuře a neprospěli
jsme periodikům.
Pokud by ministerstvo financí nebo vláda jako navrhovatel
bylo ochotno toto první předložené řešení
akceptovat, není potřeba v souvislosti s rozpočtem
o něm mluvit.
Kladu tuto otázku proto, aby při obnovení
bodu pořadu mohl pověřený zástupce
iniciativní skupiny přednést příslušný
návrh usnesení. Pokud nebude akceptováno
toto řešení ministerstva financí, považuji
za nemožné předložit jinou variantu návrhu
teď a žádám proto, aby ministerstvo financí
odpovědělo před závěrečným
slovem, před uzavřením diskuse, abychom mohli
předložit, případně jiný
návrh v této konkrétní věci.
Pokud se jedná o periodika, je řešení
obtížnější. Nelze už hledat
zdroje ve změnách sazeb daně z obratu u jiných
položek stejné skupiny a je nutno hledat zdroje jinde.
Potřeba těchto zdrojů by byla u periodik
548 miliónů. A to jen pro případ,
že bychom sazbu daně z obratu u periodik snižovali
z 22 na 12 a ještě bychom ji ponechávali. Dramatičtější
snížení na 0 by představovalo 1,062
mil. - což bylo pro nás příliš
mnoho na to, abychom se rozhodli doporučovat toto snížení
z 22 na 0.
Doporučujeme pouze snížení na 12 s tím,
že budou použity zdroje, o nichž zpravodajové
hovořili ve zpravodajské zprávě. Mimo
to považujeme za vhodné najít další
zdroje a doporučit, aby Federální shromáždění
uvolnilo pro kulturní sféru federace celkem 500
miliónů korun s tím, že budou rozděleny
- 300 miliónů pro Českou republiku a 200
miliónů pro Slovenskou republiku. O jejich použití
rozhodnou ministerstva kultury a budou jimi subvencovat ty kulturní
statky, o kterých usoudí, že subvenci potřebují.
Jedná se zejména o nápravu nejhorších
případů vlivů cenových tam,
kde by pravděpodobně došlo k nezbytnému
omezení vydávání poezie, vědecké
literatury, a zejména národnostní literatury
tam, kde náklady jsou tak nízké, že
by nebylo reálné uvažovat o tom, aby byla vykalkulovaná
cena plus minimální zisk uhrazena kupujícím.
V zájmu národních a národnostních
kultur považujeme toto ne zcela konformní řešení
za nezbytně nutné a za dostatečně
kulturní, abychom mohli hlasovat pro rozpočet jako
pro celek.
Tolik k této problematice. Jinak bych chtěl využít
příležitosti a vyjádřit se k
některým otázkám rozpočtu z
pohledu slov, která tady před chvílí
odezněla. Pan poslanec Sokol hovořil o některých
vystoupeních jako o populistických. Velice si vážím
pana kolegy Sokola, ale nedomnívám se, že posuzovat
jakoukoli kvalitu jakýchkoliv vystoupení pánů
kolegů z tohoto místa je správné.
Nedomnívám se, že chyby jsou v tom, co tu teď
bylo nazváno populistickým, ale jsou v samé
podstatě možností, které máme
k dispozici. Nejsem si jist, když zvednu ruku pro tento rozpočet,
že ji zvedám kvalifikovaně. Při nejlepší
vůli jsme nemohli mít dostatek prostoru pro to,
aby každý z nás aspoň tu malou část
rozpočtu, kterou považuje pro sebe za podstatnou,
mohl prostudovat natolik, aby mohl se stoprocentní jistotou
říci: Ano, hlasuji pro dobrou nebo špatnou
věc.
Každý, kdo vnímá činnost tohoto
parlamentu, musí vidět, že nemáme za
sebou pomocné struktury, které za sebou mají
poslanci v zavedených parlamentech a nejsme schopni ničeho
jiného, než v souhře svědomí
a zdravého rozumu posuzovat věci. Proto se neodvažuji
připojit k velmi sympatickým návrhům
na omezení vojenského rozpočtu tak radikálně.
Ale současně chci konstatovat, že způsob
projednávání tohoto rozpočtu nám
neumožňuje - a že by mohl umožnit - pravděpodobně
i kvalifikovanější pohled.
Mám za to, že rozdíly v metodice, evidenci,
plánování, v armádě a v civilních
sektorech mohou zamlžovat mnohé podstatné položky.
Před touto schůzí sněmoven jsem velmi
pozorně sledoval debatu o rozpočtu v tomto parlamentu
v březnu. Při této debatě už
tehdy hovořil ministr financí o neprůhlednosti
minulých rozpočtů. Domnívám
se, že ministr financí a vláda učinil
řadu pokusů věci zprůhlednit. Ale
nejsem si zcela jist, že jsou dostatečně zprůhledněny
i pro nás.
Pokud se jedná o věci obrany vcelku, o rozpočet
národní obrany zvlášť, o rozpočet
vnitra zvlášť a o jisté souvislosti s
rozpočtem ministerstva zahraničního obchodu,
považuji za důležité zmínit se
o této procedurální záležitosti.
Projednávání rozpočtu je v parlamentě
podle ústavního zákona jednoznačně
veřejné. Výbory pro plán a rozpočet
musely respektovat a jednat veřejně. Výbory
branné a bezpečností vyloučily tisk.
Měly či neměly na to nárok, když
výbory mají postupovat v souladu přiměřené
se zákonem o jednacím řádu Federálního
shromáždění? Bylo to tak správné
či nebylo?
Samozřejmě, nikdo si nemyslí a nechce myslet,
že by to nebylo zdravé, že některé
věci nemají byt utajeny. Ale mají-li být
utajeny, tak procedurálně upravme pravidla tak,
aby o jedné části rozpočtu bylo jasně
řečeno, do jaké míry může
či nemůže a co má být projednáváno
veřejně. Proto všechny debaty, které
vedou k snižování vojenského rozpočtu,
nemohou být přesvědčivé, protože
nejsou přesvědčivé důkazy.
Přesvědčivá je jen obecná argumentace.
Je to dost, abych pro to zvedl ruku, ptám se sám
sebe? A mám jenom jedinou odpověď: Nevím.
Takže jak se rozhodnu hlasovat? Rozhodnu se hlasovat podle
té nejprimitivnější zásady, a
to je, abychom neznemožnili fungování federace.
Je tento postup rozumný? Jsou okolnosti, které nás
k tomuto vedou, správné? Neměl by někdo
uvažovat o tom, že v právním řádu
se objevila další díra a že je potřeba
ji rychle vyspravit.
Doporučoval bych vřele, aby se legislativní
odbor federální vlády touto záležitostí
zabýval a aby nám to v příslušné
době, nepříliš dlouhé, bylo předloženo.
Nechci nic navrhovat, protože nechci věci komplikovat,
pokud se jedná o vojenský rozpočet. Ale byl
bych rád, kdyby alespoň následně výbory
pro plán a rozpočet měly příležitost
společně s výbory brannými a bezpečnostními
projednat celý komplex obranných a bezpečnostních
rozpočtů, a to způsobem, který zaručí
dokonalou průhlednost, znalost metodiky apod. před
projednáním. Nic nebude bránit pak v tom,
abychom předložili event. návrhy, které
z takovéhoto posouzení vzejdou, následně.
A v každém případě by to bylo
prospěšné k tomu, aby zde vznikla praxe, která
zaručí kvalifikovanější projednávání
věcí.
Zdržel jsem vás tímto výkladem, ale
považoval jsem za nezbytně nutné se o tom zmínit,
neboť okolnosti, za nichž rozhodujeme mnohé věci,
je potřeba změnit tak, abychom mohli ze dne na den
rozhodovat odpovědněji. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Wagnerovi. Ďalej vystúpi
v rozprave poslanec Zelenay. Vážené poslankyne,
poslanci, chcem vás len upozorniť, že v dolnom
riadku "Snemovňa národov" beží
čas vášho vystúpenia.