Vládní návrh odůvodní ministr
vnitra České a Slovenské Federativní
Republiky Ján Langoš. Uděluji mu slovo.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Vážené
Federálne zhromaždenie, dovoľujem si predložiť
ku schváleniu prístup Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky k Dohode OSN o právnom postavení
utečencov (Ženeva 1951) a Protokol OSN, ktorý
sa týka právneho postavenia utečencov (New
York 1967). Vláda Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky s týmto prístupom vyslovila súhlas
svojím uznesením č. 231 zo dňa 18.
apríla 1991.
Obidva tieto medzinárodné dokumenty stanovujú
základné, v medzinárodnom spoločenstve
dnes už rozsiahle prijaté štandardy, ktoré
sa vzťahujú na zaobchádzanie s osobami, ktoré
pre oprávnené obavy pred prenasledovaním
z rasových, náboženských a národnostných
dôvodov či v dôsledku príslušnosti
k určitým spoločenským vrstvám
alebo zastávaniu určitých politických
názorov sú donútené krajinu svojho
pôvodného trvalého pobytu opustiť a zdržiavajú
sa v cudzine.
Pôvodná dohoda z roku 1951 sa vzťahovala len
na osoby, ktoré sa do takejto situácie dostali v
dôsledku udalostí pred 1. februárom 1951,
zatiaľ čo protokol z roku 1967 ustanovenie dohody
rozšíril na akékoľvek ďalšie
kategórie utečencov, ktorí opustili svoju
vlasť i po tomto dátume.
Predošlý totalitný režim, ktorý
panoval v Československu pred 17. novembrom 1989, odmietal
k týmto dokumentom pristúpiť. Dôvody,
ktoré k tomu viedli, vyplývali z jeho nehumánneho
ideologického zamerania, avšak mnoho občanov,
podrobených zo strany tohto režimu rôznym druhom
a stupňom perzekúcií, nútených
opustiť svoju vlasť, malo to šťastie, že
mohlo výhody postavenia uprchlíkov v demokratických
krajinách využívať.
Z tohto hľadiska je prístup Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky, k uvedeným medzinárodným
dokumentom, morálnou splátkou dlhu, ktorý
voči demokratickým krajinách, medzi ktoré
sa chceme počítať, máme.
Súčasne je i pragmatický dôvod pre
prístup k týmto dokumentom. Československo
sa stáva a v dohľadnej dobe sa bude stále viac
stávať krajinou, kam budú - i keď často
s prechodným úmyslom - smerovať cesty utečencov
zo zemí, kde ešte panujú rôzne formy
prenasledovania občanov. Prístup k obidvom dokumentom
je za týchto okolností podmienkou pre to, aby hlavne
v naliehavých situáciách dostala Česká
a Slovenská Federatívna Republika potrebnú
podporu od OSN a od ostatných krajín.
Prístup k Dohode OSN o právnom postavení
utečencov a k Protokolu OSN, ktorý sa týka
právneho postavenia utečencov, prináša
celý rad povinností a záväzkov. Preto
je v obidvoch dokumentoch stanovené, že zmluvné
štáty premietnu svoje záväzky do vnútroštátneho
zákonodarstva, a to ako federálneho, tak národných
republík. V tomto smere bol už urobený podstatný
krok prijatím zákona č. 498/1990 Zb., o utečencov.
Za najpodstatnejšiu časť dohody je možné
pokladať definíciu pojmu utečenec, ktorá
umožní rozhodovať o tom, či určitá
osoba bude alebo nebude zahrnutá medzi osoby, na ktoré
sa ďalšie články dohody vzťahujú.
O zásadách zaobchádzania s osobami, ktoré
boli uznané za utečencov, je možné všeobecne
povedať, že sa zmluvný štát zaväzuje
zaobchádzať s nimi ako s vlastnými občanmi
vo veciach osobného postavenia a školského
vzdelania. V iných otázkach sa zmluvný štát
zaväzuje zaobchádzať s nimi čo najprijateľnejšie
ako s inými cudzincami na svojom území.
Významnou zásadou je zákaz navrátenia
utečencov na hranice krajín, kde im preukázateľne
hrozí prenasledovanie.
Dohoda však zdôrazňuje i povinnosť utečencov
voči krajinám, na ktorých území
sa nachádzajú, to znamená, že sa musia
podriadiť zákonom, nariadeniam a predpisom, ktoré
sa týkajú napríklad udržovania verejného
poriadku.
V dohode sú ustanovenia, ktoré zabezpečujú
všeobecne i v mimoriadnych situáciách pre zmluvný
štát možnosť uplatniť voči utečencom
mimoriadne opatrenia, určované záujmami ich
bezpečnosti.
Vážené Federálne zhromaždenie,
vzhľadom k významu uvedených skutočností
odporúčam prístup Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky k Dohode OSN o právnom postavení
utečencov a Protokolu OSN, ktorý sa týka
právneho postavenia utečencov, schváliť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu ministrovi.
Sděluji sněmovnám, že vládní
návrh projednaly výbory ústavně právní
a zahraniční obou sněmoven. Prosím
poslankyni Kláru Samkovou, aby přednesla zpravodajskou
zprávu výborů Sněmovny národů.
(Poslankyně Samková žádá, aby
nejprve vystoupil zpravodaj Sněmovny lidu.) Zpravodajem
za Sněmovnu lidu je poslanec Kopřiva, kterému
dáma dává přednost. Prosím,
má slovo jako první.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
T. Kopřiva: Pane předsedající, kolegyně
a kolegové, vládní návrh, kterým
se předkládá Federálnímu shromáždění
k vyslovení souhlasu Úmluva OSN o právním
postavení uprchlíků, podepsaná v Ženevě
v roce 1951 a Protokol OSN, týkající se právního
postavení uprchlíků, podepsaný v New
Yorku v roce 1967, projednaly ústavně právní
výbory a zahraniční výbory Federálního
shromáždění.
Svůj souhlas s přístupem České
a Slovenské Federativní Republiky k úmluvě
a protokolu OSN zaslala po projednání ve výborech
Slovenská národní rada a Česká
národní rada. Ve výborech Federálního
shromáždění zástupce předkladatele
odpověděl uspokojivě na řadu položených
otázek, výbory ústavně právní
a výbory zahraniční doporučily přistoupení
k úmluvě a k protokolu.
Vzhledem k dostatečně jasnému a úplnému
úvodnímu slovu pana ministra Langoše bych si
dovolil připomenout vám pouze několik vět
z důvodové zprávy.
Na základě přistoupení České
a Slovenské Federativní Republiky k Úmluvě
a Protokolu OSN o uprchlících získá
žadatel přiznáním postavení uprchlíka
na území České a Slovenské
Federativní Republiky a současně též
uznání svého postavení z hlediska
mezinárodního práva. Po přistoupení
k uvedeným dokumentům bude možné uprchlíkům
vydávat tzv. uprchlický pas.
Lze předpokládat podstatné prohloubení
spolupráce s úřadem vysokého komisaře
OSN pro uprchlíky, a to jak na úseku finanční
a materiální pomoci, tak především
při zprostředkování možností
vycestování uprchlíků do třetích
států.
Jako společný zpravodaj Sněmovny lidu doporučuji
sněmovně, aby vyslovila s předkládaným
vládním návrhem (tisk 666) souhlas. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Kopřivovi.
Nyní má slovo poslankyně Samková.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
K. Samková: Domnívám se, že vše
podstatné již zde bylo řečeno jak mým
předřečníkem, kolegou Kopřivou,
tak panem ministrem Langošem. Domnívám se,
že přijetí této úmluvy bude dalším
krokem do společenství evropských států
a národů. Domnívám se, že to
bude velice užitečné z hlediska mezinárodního,
a to právě z již vzpomínané spolupráce
našich nejvyšších úřadů,
do jejichž kompetence tato problematika patří,
s úřadem Spojených národů.
Myslím, že z tohoto hlediska můžeme konstatovat,
že přijetí této úmluvy nás
vlastně staví do rovnocenného postavení
s ostatními státy, díky jemuž nám
nebudou vyplývat pouze povinnosti ve vztahu k uprchlíkům,
ale též i jistá práva, která
naše postavení jako státu, který uprchlíkům
poskytuje jistá práva, výrazně zlepší.
Proto jako společná zpravodajka Sněmovny
národů se plně připojuji k návrhu
kolegy Kopřivy a doporučuji tisk č. 666 přijmout
a schválit.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji paní
poslankyni Samkové. Hlásí se ještě
někdo do diskuse? Poslanec Konečný a Žáček.
Poslanec SL J. Konečný: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vážení kolegové, kolegyně, rád
bych upozornil na některé problémy, které
se vyskytují v souvislosti s uprchlíky. Nejde mi
o to, že se setkávám ve většině
případů s nesouhlasem našich občanů
s přijímáním uprchlíků,
i když jde ze strany naší vlády o legální
postup.
Víme, že k problematice uprchlíků jsme
se vyjádřili loni a chápeme ji nejen jako
naše určité morální gesto, ale
i morální satisfakci za to, že i našim
občanům bylo v minulosti umožněno, aby
mohli odsud odejít, respektive když přišli
do cizích zemí, aby tam mohli pobývat.
Jde však o zcela něco jiného. Naše bezpečnostní
orgány se v poslední době čím
dále více setkávají s jedním
negativním jevem, se kterým souvisí i bezpečnost
v oblasti hranic a pochopitelně nejen tam. Čím
dál dochází k většímu
ilegálnímu přechodu hranic, ale hlavně
k "dovozu" uprchlíků. Jde hlavně
o dovoz, promiňte, že používám
tohoto výrazu, ale je to doslova tak, z Rumunka v tureckých
kamiónech. Kamióny jsou zapečetěny
a na našem území tito lidé je opouštějí.
Většinou jde o děti, ženy, ale pochopitelně
také o muže. Tito lidé zůstávají
bez prostředků, nemají zaopatření
a většinou chtějí přejít
do Německa. Přirozeně - chtějí
přejít ilegálně, a odtud jsou k nám
opět vraceni. Stává se, že jsou u nás
prohlášeni za nežádoucí, třeba
i třikrát, protože se opět nějakým
způsobem snaží dostat přes hranici,
a opět jsou vráceni zpět. Vůči
našim bezpečnostním orgánům se
stávají velice agresívními. Například
jen v oblasti Božího daru bylo v posledním
období takových případů asi
50.
Nikdo třetí většinou tyto uprchlíky
nechce, sousední země je vracejí, pokud od
nás utíkají. Myslím, že by bylo
zapotřebí nějakým způsobem
tento vztah upravit. Jde mi však ještě o jednu
záležitost.
Čím dále, tím více se na naší
zelené hranici objevují tzv. převaděči,
kteří jsou právě ve spojení
s uvedenými dovozci, resp. s řidiči tureckých
kamiónů a nějakým způsobem
se de facto tyto osoby snaží převádět
přes hranice. Je třeba, aby na této zelené
hranici, a to zejména v oblasti hranice s Německem,
byly učiněny nějaké kroky k tomu,
aby tito převaděči byli zadrženi a aby
vůči nim byl veden také náležitý
postih. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Žáček.
Poslanec SL L. Žáček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vláda České a Slovenské Federativní
Republiky předložila společné schůzi
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění návrh o právním
postavení uprchlíků na podkladě Úmluvy
OSN, Ženeva 1951, a Protokolu OSN, New York 1967.
Úvodem chci říci, ze plně souhlasím
s poskytnutím azylu politickým uprchlíkům.
Výše uvedená Úmluva OSN i Protokol OSN
svým obsahem rovněž mají na mysli politické
uprchlíky, kteří se nacházejí
mimo svou vlast a mají oprávněně obavy
před pronásledováním z důvodů
rasových, náboženských, národnostních
nebo politických.
Oba tyto dokumenty jsou zaměřeny na počátek
padesátých a konec šedesátých
let tohoto století. Jsou v souladu s Chartou Spojených
národů a deklarací lidských práv.
Mnozí naši emigranti po roce 1948 a 1968 využili
této vysoce humánní možnosti. V současné
době se politická mapa Evropy změnila a pojem
politický uprchlík přestal existovat díky
demokratizačnímu procesu ve střední
a východní Evropě. Dnes se objevil nový
typ uprchlíka, vyzbrojeného nadějí
na blahobyt nebo aspoň slušný život. Není
to uprchlík politický, o kterém oba dokumenty
hovoří, ale uprchlík ekonomický, který
našemu státu vytvoří nesmírné
problémy, a to i problémy morální.
V polovině roku 1990 k nám přišla velká
skupina běženců z Rumunka, která se
nadále rozrůstá a zvětšuje i
o jiné národnosti, jak tady o tom již hovořil
předřečník.
To je teprve začátek. Tato migrace může
přerůst v zoufalý a nekontrolovatelný
exodus. Počet imigrantů může dosáhnout
několika miliónů.
Náš stát vynakládá denně
na jednoho ekonomického uprchlíka 150,- Kčs,
4 500,- Kčs měsíčně, 54 000,-
Kčs ročně. Takový není ani
průměrný plat našich občanů,
ani nejvyšší důchod. Náklady spojené
s těmito uprchlíky jsou kryty z rozpočtové
rezervy federace. Tito lidé nepřispěli ničím
k tvorbě národního důchodu, ba naopak,
mohou pomoci naši ekonomiku položit na lopatky.
Nejsme bohatý stát, prožíváme
přechod z plánovitého hospodářství
na tržní hospodářství. Rodí
se něco nového, ale za velkých porodních
bolestí, za poklesu životní úrovně
našeho lidu. Kdo dobře sleduje dění
v naší zemi ví, že vyspělé
sousední státy nepřijímají
tyto uprchlíky, a pokud přejdou přes naši
hranici, tak nám je vracejí zpět. A to jsou
bohaté, ekonomicky silné státy. Nezapomeňme,
že značně vzroste již tak vysoká
kriminalita a zločinnost.
Předložený vládní návrh
(tisk 666) nemá nic společného s Úmluvou
a Protokolem OSN. Proto budu hlasovat proti. Děkuji za
pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Hlásí se ještě
někdo do diskuse? Poslanec Mlynárik - faktická
poznámka.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážení kolegovia
a kolegyne, pánu predrečníkovi by som chcel
len pripomenúť, že my, čo sme zažili
emigráciu, my, ktorí sme zažili pohostinstvo
demokratických krajín, môžeme len s vďakom
prijať tento zákon a vrátiť svetu to,
čo sme si dosiaľ od neho požičali.
Ja by som mal len jednu otázku na pána ministra
Langoša, či boli vyriešené kompetenčné
spory medzi Ministerstvom obrany, zahraničných vecí
a Ministerstvom vnútra, pokiaľ ide o utečenecké
tábory v oblasti Ovemora lazu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Sokol má
také další faktickou poznámku.
Místopředseda SN J. Sokol: Vážené
Federální shromáždění,
myslím, že to, jak hodnotil situaci pan kolega Žáček,
je přílišný optimismus, Tady se sice
do jisté míry ve většině východoevropských
zemí zmírnil politický tlak, ale uprchlíků
z důvodů rasových, národnostních
a jiných bude pořád dost a není pravda,
že by to byli dnes jenom lidé, kteří
touží po lepším bydle. Myslím,
že úprava, která je tady navrhována,
to umožňuje rozlišit a lidí, kteří
budou utíkat před svou vlastní vládou
a před svými spoluobčany ve východní
Evropě, obávám se, ještě na desetiletí
bude dost.
Naopak se obávám, že právě národnostní
a rasové konflikty, které nás čekají,
zdaleka nekončí a naopak to vypadá, že
jim jaksi kyne "světlá budoucnost". Takže
po této stránce myslím, že by bylo nezodpovědné,
kdybychom dnes, kdy tu možnost máme, byť nejsme
bohatý stát, se chtěli z této odpovědnosti
vyhnout. Velmi by mně připadalo nebezpečné
toto optimistické hodnocení, že v Evropě
je dnes po všech stránkách všechno v pořádku.
To se obávám, že vůbec neodpovídá
skutečnosti. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ptám se poslanců,
zda si někdo přeje ještě slovo v této
rozpravě? (Nikdo.) Není tomu tak. Rozpravu končím.
Pan ministr - závěrečné slovo.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Dovolím si len
krátko odpovedať pánu poslancovi Žáčkovi,
že pravdepodobne došlo k nepochopeniu toho, čo
vlastne znamená prístup k Dohode a Protokolu.
Problém, o ktorom hovoril pán poslanec Žáček,
by mal byť vyriešený novonavrhovaným zákonom
o pobyte cudzincov, pretože tie osoby, o ktorých ste
hovorili, sú cudzinci. Nie sú to osoby, ktorým
bol priznaný štatút utečenca a ktoré
majú isté výhody z tohto štatútu,
výhody, ktoré im poskytuje štát.

