Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Dieťa s ľahkým mozgovým poškodením má i pri celkom normálnom intelekte poruchy v oblasti vnímania, ktoré v konečnom dôsledku modifikujú jeho správanie. V našich školách nie je týmto deťom zabezpečená kvalifikovaná špeciálna pedagogická starostlivosť, takže potom v škole obyčajne zlyhávajú a v dôsledku nedostatočnej sebarealizácie v škole nachádzajú patologickú sociálnu realizáciu na ulici, v partiách. Tam sú základy budúcej kriminality. Dnes nie je ani takým problémom dieťa s ťažkým mozgovým poškodením ako práve tieto deti s minimálnym mozgovým poškodením.

Inú skupinu tvoria deti so subnormálnym intelektom. Takých detí je v celkovej školskej populácii asi 15 %. Tieto deti v škole tiež prepadajú, pretože požiadavky školy sú na vyššej úrovni, než sú ich schopnosti. Do zvláštnej školy nepatria, pretože intelekt nie je natoľko znížený, aby tam patrili, ale požiadavky normálnej školy plniť nemôžu. To je ďalšia skupina detí, z ktorej sa rekrutujú delikventi, kriminálnici, čo bolo mnohými prácami opakovane dokázané.

Dnes poznáme pedagopatogéniu alebo didaktopatogéniu ako špeciálnu sociálno-psychiatrickú diagnostickú jednotku. V prvom prípade ide o neadekvátne pedagogické a v druhom prípade o neadekvátne didaktické postupy vo výchovno-vzdelávacom procese týchto detí.

V súčasnej dobe stúpa počet predčasne narodených detí. Tento stúpajúci trend nedonosenosti sa dáva do priamej súvislosti so stúpajúcim počtom potratov.

Ďalšou skupinou detí sú deti, ktoré sa narodia u žien po potratoch. Ak sa vajíčko zahniezdi v deložnej sliznici v jazve po potrate, jeho výživa je nedostatočná a takéto dieťa je neskôr poškodené. Poškodenie môže byť rôzneho stupňa. Ak nedôjde k poškodeniu, môže mať dieťa aspoň minimálnu mozgovú dysfunkciu. Zasa sa takto týmito biologickými príčinami kladú základy budúcej kriminality.

V týchto prípadoch budú najlepšou prevenciou kriminality všetky opatrenia, ktoré vedú k zníženiu incidencie potratovosti.

Z psychologických príčin, ktoré môžu viesť ku vzniku kriminality, ide predovšetkým o psychickú depriváciu v ranom detstve. U dieťaťa, ktoré nemalo v ranom detstve uspokojené základné psychické potreby, ako je potreba privinutia, potreba kontaktu, potreba cicania, potreba lásky, potreba matky, vzniká syndróm psychickej deprivácie. Sú to jedinci citovo chladní, ktorí sa neskoršie dopúšťajú veľmi ťažkých závažných trestných činov, vrážd a pod. Chvalabohu, takýchto klasických prípadov psychickej deprivácie u nás je relatívne málo, zato však pribúda prípadov tzv. mikrodeprivácie. Mám tým na mysli deti, ktoré majú dobre fungujúce rodiny, ale vyrastajú s kľúčom na krku, keď rodičia nemajú v rámci svojich povinností alebo v honbe za ziskom dostatok času na výchovu svojich detí. Keď sa rodina večer konečne zíde a sedia pri televizori, tak zasa nie sú spolu, ale členovia rodiny len sedia vedľa seba.

To všetko podmieňuje vznik tzv. mikrodeprivácie, spôsobuje to citové strádanie detí a môže to byť základom neskoršieho kriminálneho chovania. V týchto prípadoch je najúčinnejšou prevenciou kriminality vrátenie dieťaťa do matkinej náruče a zrušenie jaslí, ktoré sme medzi sebou nazývali štátnymi sirotincami.

K vzniku kriminality prispievajú tiež dezintegrované konfliktové rozvádzajúce sa rodiny. Ťažko sa mi spomína na psychicky poznamenané deti z rozvádzajúcich sa rodín, ktoré prichádzali na moje pracovisko buď z terapeutických, alebo súdnoznaleckých dôvodov. Ich častou obrannou reakciou je únik, úteky z domova, potulka. Na svých potulkách často nachádzajú porozumenie v pochybných partiách, kde začína ich kriminálna kariéra.

Tu by bolo najúčinnejšou prevenciou ozdravenie našich rodín. V rámci prevencie kriminality by bolo potrebné venovať zvýšenú pozornosť i takzvanej subdelikvencii. Mám na mysli akúsi detskú delikvenciu v malom, ktorá často uniká našej pozornosti alebo ju nechceme vidieť.

Nakoniec by bolo treba povedať i niekoľko slov o prevencii na úrovni celospoločenskej. V dôsledku redukcionalizmu, ktorý sa v posledných štyridsiatich rokoch prejavoval i vo vede, sme človeka zredukovali na bytosť dvojrozmernú. Definovali sme ho ako bytosť biologickú a psychickú. Zabudli sme na jeho tretí rozmer, na rozmer duchovný, transcendentálny. Výsledok tohto chápania človeka nám ukazuje i posledné sčítanie ľudu, podľa ktorého v Českej republike je viac ako 40 % ľudí ateistov, zatiaľ čo na Slovensku okolo 9%.

V tejto súvislosti mi prichádzajú na myseľ slová pápeža Jána Pavla II. pri jeho návšteve v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike, ktoré povedal na Pražskom hrade. Citujem:

"Tam, kde sa buduje spoločnosť bez vertikály, bez transcendentálneho rozmeru, bez zakotvenia človeka v Boha, tam je výsledkom ľudského snaženia Babylon."

Myslím si, že stúpajúca kriminalita u nás je len jedným symptómom tohto Babylonu. Teda z celospoločenského hľadiska chceme robiť prevenciu kriminality. Bude preto treba prebudovať celý náš hodnotový systém a vrátiť človeku jeho tretí rozmer, ktorý mu je vlastný, nielen z genetického, ale i zo sociálno-kultúrneho a existenciálneho hľadiska. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Bude hovořit poslanec Stome. Připraví se poslanec Sacher.

Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, já bych chtěl upozornit na jednu textovou záležitost tisku 734.

Když bychom se podívali na bod druhý, písm. d), tak je tam uvedena podivná formulace "rozsáhlé situace". Já se domnívám, že bychom mohli toto slovo, adjektivum "rozsáhlé" klidně vypustit. Domnívám se, že nedává ani žádný smysl. A pak bych se chtěl zabývat tou situací, o které zde bylo hovořeno poněkud z jiných hledisek, a řekl bych výslovně, že odtažitě. Obecně k naší bezpečnostní situaci patří také klima celospolečenské. To bychom mohli vyjádřit mírou oprávnění, kterou orgánům činným na úseku bezpečnosti obyvatelstva a státu společnost umožňuje zasáhnout vůči svobodám a nedotknutelnosti občanů; tedy je nutno vytvořit relaci mezi mírou oprávnění a mírou omezení. A domnívám se, že tyto dvě míry nejsou dostatečně vybalancovány.

Další podmínkou je schopnost zjistit trestnou činnost. Ze zpráv pana ministra vnitra a pana generálního prokurátora nepopřených zprávou předsedy Nejvyššího soudu vyplývá, že v podstatě ve všech složkách chybí tři věci: plat, postup a prestiž. Můžeme tomu říkat "tři P". Zábrana v trestné činnosti totiž není, jak psychologie a empirie učí, ve vysokých trestech, které hrozí, ale obava z odhalení pachatele. Obava z odhalení, to je ten moment, který nám může kromě jiných snížit kriminalitu proti té erupci, kterou nyní zjišťujeme.

K tomu je zapotřebí samozřejmě nejen materiálních podmínek, těch hmotných v tom úzkém slova smyslu, ale je nutno dát (pro pokles objasněnosti), jak jsme si ze dvou zpráv zjistili, možnosti v oblasti schopnosti osob, které toto mají na starosti. Znovu chci upozornit, že jsme jedinou evropskou zemí, která nemá Policejní akademii, která již rok je bez policejního učiliště na této úrovni. A domnívám se, že tento skluz ve vzdělávání policistů naši společnost stojí mnohem více, než jakékoli investice do jejich vzdělávání.

Pak bych se chtěl podívat trošku na to, co zde bylo zmíněno panem předřečníkem, panem poslancem Kvasničkou. Trošku odjinud. My hovoříme o kriminalitě mládeže, a zprávy nám to určitým způsobem dokládají. Říkají, že na jedné straně došlo k poklesu, ale na druhé straně u násilných, majetkových a jiných deliktů došlo k nárůstu. Chci se zeptat, nejsou snad ona postrádaná opatření a ony postrádané možnosti pro výchovu mládeže, o které zde hovořil pan předřečník, oněmi momenty, které nám tu kriminalitu určitým způsobem nejen zvyšují, ale prakticky navozují?

Já se domnívám, že toto shromáždění má dluh účasti naší společnosti. Troufám si připomenout návrh, který před nějakým časem neprošel jakýmsi selháním tohoto parlamentu - odvažuji se říci toto slovo. A to byl návrh na snížení daně z příjmů obyvatelstva u těch zaměstnavatelů, kteří budou zaměstnávat učně a studenty do dvou let po vyučení nebo po absolvování školy.

Tento návrh v tomto parlamentu neprošel a já se domnívám, že v souvislosti s minimální mzdou jsme se dopustili legislativní úpravy, která přímo navozuje, aby tito mladí lidé nebo tito lidé těsně po získání kvalifikace byli lidmi bez uplatnění a tedy vystaveni všem nebezpečím zapadnutí do kriminálního prostředí nebo aspoň do kontaktu s kriminálním prostředím.

Činím tedy apel na všechny své kolegy poslance a kolegyně poslankyně, zda bychom neměli pilně uvažovat o novele, kde bychom aspoň dali národním republikám a jejím vládám možnost, aby takováto sleva byla vyjádřena, podobně jako je tomu v některých ekologických programech a u některých druhů výrob, kde to kupodivu v tom zákoně hladce prošlo.

Další záležitost je načasovaná bomba drogových závislostí narkomanie. Já se domnívám, že by bylo s užitkem, kdyby toto Federální shromáždění dostalo zprávu o činnosti protidrogové komise, ustavené při předsednictvu federální vlády. Říkám to proto, že se domnívám, a zprávy to potvrzují, že by bylo nejvýš na čase, abychom nenechávali ladem ležet informace a umožnili příslušným orgánům zaujetí rasantních opatření v tomto případě, ačkoliv jinak pro razantní opatření příliš nejsem v tomto směru. Zjistili jsme totiž, že se stáváme zatím neznámými skladišti, obsazeným nebo zaplaveným územím. Díky nedostatečné kontrole je nyní možnost drogy do Československa dovážet. Zatím se s nimi neobchoduje. Ale bezpečnostní orgány vědí, že na tomto území jsou.

Potom bych se chtěl vrátit ještě do té obecné roviny. Před nedávnem, koncem minulého měsíce jsme oslavili možnost chovat se ke svému sousedu na východě, ke Svazu sovětských socialistických republik, jako rovný s rovným. Chtěl bych připomenout, že v době, kdy se jednalo o odchodu sovětských vojsk, když z tohoto parlamentu vyšla zákonodárná iniciativa pro odchod Sovětské armády, která se uskutečnila způsobem, který nás na obou stranách potěšil, tehdy jsem v tomto Federálním shromáždění upozorňoval na to, že se musíme také zeptat, z jakých důvodů tato vojska zde byla.

V tomto směru jsme se zatím nedostali do té situace, abychom mohli říci, zda sem přišla sama od sebe nebo zda je někdo pozval. Domnívám se, že při této příležitosti bychom se měli zeptat: "Kde váznou ony diplomatické nóty o vydání materiálů a dokladů o činnostech, které vedly ke vstupu vojsk, případně o pozvání, abychom věděli, kdo za to této společnosti odpovídá?"

Dále mi dovolte, abych se k návrhu usnesení vyjádřil z toho hlediska, jak zde bylo řečeno, výchovy a výchovného působení.

Podívejme se na bod druhý, protože první bod je v tisku č. 734 pouze konstituční, a proveďme si malý rozbor, kde se zabýváme výchovou a ne pouhou represí. Přitom víme, že represe sama nám pro snížení kriminality nemnoho může vykonat. To už je obvykle to poslední.

Podíváme-li se na bod druhý a), zjistíme, že: "...zvýšením... vůči těm osobám, které se nejčastěji dopouštějí trestné činnosti".

Bod b) "dotvoření kontrolního systému", bod e) "k posílení pořádkové policie", bod g) "pro potírání kriminality" atd., atd.

Za metodicky laděné bychom mohli považovat snad body c) "k vytvoření personálních a materiálních podmínek policie, prokuratury a justice", bod d) "případně legislativního návrhu na ustavení", a bod f).

Další body v podstatě z těchto hledisek hodnotit nelze. Domnívám se, že určitým dědictvím toho, jak se díváme na kriminalitu, je i to, že i tyto body takto roztříděné, jak jsem se pokusil učinit, jsou přesně jedna ku jedné.

Neshledávám to zvlášť výhodným a nedomnívám se, že je to jediná cesta, jak bychom mohli kriminalitu u nás snížit a jak bychom se mohli dostat do situace, kterou bychom rádi viděli. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Nyní má slovo pan poslanec Sacher, připraví se poslanec Jenerál.

Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chci se vyjádřit ke zprávě generálního prokurátora o stavu a vývoji evidované kriminality.

Zprávu považuji za objektivní, s vysokou mírou informační hodnoty. Na straně 4, asi uprostřed stránky, je uvedena věta, která zní: "V důsledku nedostatečné zákonné úpravy došlo k miliónovým ztrátám při vyplácení státního vyrovnávacího příspěvku na tzv. černé duše."

Tuto skutečnost nelze vzít jenom na vědomí. Někdo měl povinnost zákonnou úpravu buď navrhnout, anebo v okamžiku zjištění úniku finančních prostředků na titul černých duší, na tzv. státní vyrovnávací příspěvek, okamžitě vydat pokyn či jinými administrativními způsoby tomuto úniku zamezit.

V této souvislosti mě zajímá a myslím, že by to mělo zajímat i tento parlament, který by měl žádat informaci o tom: a) Jaký časový interval uplynul od prvotní informace, kterou avizovaly orgány Veřejné bezpečnosti o této činnosti k přijetí odpovídajícího administrativního či jiného opatření, které by zabránilo těmto únikům; b) Kdo z členů vlády nebo představitel kterého úřadu nekonal to, co konat měl?

V důsledku tohoto tázání navrhuji, aby zpráva 734 v bodě, který je uveden, "žádají vládu", byla uvedena tato dikce: "Informovat Federální shromáždění o míře odpovědnosti konkrétních osob za nedostatečnou zákonnou úpravu, za nečinnost, která umožnila únik finančních prostředků při vyplácení státních vyrovnávacích příspěvků."

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Jenerál, připraví se poslanec Tomis.

Poslanec SL J. Jenerál: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění. Písemné materiály, úvodní slova k nim, koneckonců i poznatky z každodenního života hovoří skutečně o nepříznivém vývoji kriminality. Občanská veřejnost oprávněně očekává a upozorňuje na přijetí potřebných opatření, aby se tento stav změnil.

Z tohoto pohledu samozřejmě významný impuls k některým krokům může znamenat naše dnešní projednávání této problematiky. Z hlediska faktů, která jsou uvedena, si může kdokoliv srovnat návrh, který je obsažen v návrhu usnesení, myslím, že tento návrh usnesení je nedostatečný. Nedostatečný je především proto, že se obrací jenom jedním směrem. Obrací se s určitými doporučeními, náměty k vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Z našeho zasedání by měl zaznít určitý širší apel, a to žádost na všechny ostatní, kteří mohou napomoci řešit tuto složitou otázku, ať už se jedná o církve, společenské, zájmové, charitativní organizace, ale i některé další.

Proto bych doporučoval, aby buď jako bod třetí, nebo jako samostatný bod byla uvedena takováto výzva, směřující k těmto organizacím.

Souhlasím s tím, že je potřebné věnovat soustavnou pozornost analýze příčin tohoto stavu, odhalovat, co je data staršího, a není toho málo, o co jde na vrub dnešním dnům, hledání cest, jak věci napravovat. Proto si myslím, že nelze jenom přijmout konstatování, které bylo uvedeno v úvodních slovech, koneckonců i v předložených materiálech je zakotveno, že jedná se o tři nezávislé zprávy, ale myslím si, že je nutné, aby vznikla skutečně autoritativní komise při vládě, která by byla vybavena patřičnými pravomocemi i prostředky.

Proto doporučuji vypustit z návrhu usnesení v bodě g) slovo "eventuálně". K preventivnímu působení proti kriminalitě ustavit komisi pro potírání kriminality při vládě České a Slovenské Federativní Republiky."

Ze zpráv je také zřejmé, že je krajně neuspokojivý stav právního vědomí našich občanů. Příčin tohoto stavu je celá řada. Některé mají své kořeny v minulosti, ale vážení kolegové a kolegyně, nemá na tom i svůj podíl naše Federální shromáždění?

O potřebě pružného a rychlého reagování na některé nepříliš zdařilé zákonné normy zde byla již řeč.