Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL B. Hubálek: Já bych měl podobný názor, jako poslanec Voleník. Já jsem pana ministra interpeloval 13. listopadu. Jednalo se o velice vážnou záležitost o valorizaci výživného, neboli alimentů pro děti z rozvedených manželství. Dostal jsem tehdy dopisem jen částečnou odpověď jen na první připomínku, kde jsem přehlédl skutečnost, že ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o valorizaci rodičovského příspěvku, a že jsme to tu i odhlasovali. Druhá část se však týká desetitisíců dětí v naší federaci, a ta zodpovězena nebyla. Vyvinul jsem další iniciativu, a ta se snad odrazila ve skutečnosti, na kterou jsem byl upozorněn dopisem pana ministra Millera, ovšem jen po schůzce na legislativním odboru vlády, kde se tato záležitost měla projednávat. Ten dopis v závěru říká závažnou věc která - pokud by byla doložena konkrétním údajem - by mohla zatím uspokojit, než se podaří tento problém vyřešit celkově cestou zákona. Prosil bych proto, pana ministra Millera - přečtu si větu: "V současné době děti, jejichž základní životní potřeby nejsou zabezpečeny, protože osoba povinná výživou svou povinnost neplní, mají nárok na příspěvek na výživu, který poskytuje okresní úřad, eventuelně pověřené obecní úřady" - kdyby mohl odkázat na konkrétní ustanovení, na číslo výnosu nebo zákona, abych mohl voličům a veřejnosti odpovědět adresně, aby matky živitelky z rozvedených rodin věděly, kam se obracet. Pak bych to prozatím považoval za vyřešené.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Myslím, že nie je treba, aby pán minister, ústne teraz reagoval.

Poslankyňa Eliška Záležáková zo Snemovne ľudu interpelovala ústne 27. 11. 1990. Nie je prítomná.

Poslankyňa Rothmayerová taktiež nie je prítomná.

Poslanec Jiří Maštálka zo Snemovne národov v tlači 555 interpeloval pána ministra Millera, odpoveď dostal v tlači 598. Je spokojný s odpoveďou? (Ano.)

Poslanec Gejza Adam nie je prítomný.

Poslankyňa Ovčačíková nie je prítomná.

Poslanec Miroslav Roček zo Snemovne národov

- ústná interpelácia vrátane dodatku, tlač 733 a. Je spokojný s odpoveďou?

Poslanec SN M. Roček: V odpovědi pan ministr mimo jiné uvádí, že "okruh činností, které se mají uplatnit na trhu práce, nelze administrativně omezovat". Lze s tím souhlasit za předpokladu, že do okruhu těchto prací nebudou zahrnuty činnosti, které nejsou v souladu s platnými zákony. Předpokládáme, že věc byla takto míněna. Vyplývá to z kontextu odpovědi a souhlasíme s ní. Děkujeme za vyřízení.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Nie je potrebný ďalší komentár. Teraz je tu spoločná interpelácia adresovaná dvom ministrom - Petru Millerovi a Ľubošovi Dobrovskému. Interpeloval poslanec Chýlek zo Snemovne ľudu. Išlo o ústnu interpeláciu na 7. schôdzi, tlač 349 obsahuje odpoveď. Myslím, že ide o civilnú službu. Je tam pán poslanec spokojný s odpoveďou? (Ano.) Minister Dobrovský dostal interpeláciu od poslanca Eduarda Baštigala zo Snemovne ľudu, tlač 338. Pán poslanec Baštigal nie je prítomný.

Poslanec Rudolf Zukal interpeloval v tlači 193, odpoveď je v tlači 410. Je spokojný s odpoveďou? (Ano.)

Poslanec Ivan Mynář zo Snemovne ľudu a ďalších niekoľko poslancov interpelovali v tlači 359 a 368.

Poslanec SL I. Mynář: Situace se od té doby zásadně změnila, respektive odpověď na interpelaci, která nebyla v té době chápána jako zcela dostatečná, se jeví nyní jinak. Proběhla mnohá další jednání. Pro vaši informaci, jednalo se o letiště Mošnov a spor mezi ministerstvem obrany a místními starosty. V současné době byly uzavřeny jakési dohody. Věřím, že budou dodrženy, a proto nyní považuji interpelaci za vyřízenou.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Snemovňa berie na vedomie. Interpelácia poslankyne Aleny Ovčačíkovej bola zodpovedaná v tlači 622. Poslankyňa nie je prítomná.

Interpelácia poslanca Michala Malého zo Snemovne ľudu mala číslo tlače 612, odpoveď 686. Je pán poslanec Malý spokojný?

Poslanec SL M. Malý: Pane předsedající, dámy a pánové, všichni jste obdrželi tisk 612. Je to text mé interpelace ministru Dobrovskému. Doufám, že jste s tímto textem podrobně seznámeni, což bylo ostatně vaše právo. Vaším právem však bylo i seznámit se s odpovědí pana ministra, avšak toto právo vám bylo odepřeno. Písemný text odpovědi, který jste obdrželi, je pouze všeobecným vyjádřením pana ministra k některým otázkám mě interpelace. Faktickou odpověď mi pan ministr přečetl osobně ve své pracovně a spolu se mnou ji vyslechli poslanci Deyl a Šolc, kteří byli přítomní na moji žádost. Přestože bylo ve sdělovacích prostředcích opakovaně zdůrazňováno, že moje interpelace obsahuje řadu nepřesností, je nepodložená, obsahuje údaje získané na základě svědectví z druhé a třetí ruky, obsahuje odpověď na ní téměř 70 stran a je opatřena razítkem "přísně tajné".

Připomínám všeobecný rozruch, který moje interpelace v armádě vyvolala. Nesouhlasil jsem s touto formou odpovědi, ale pan ministr mi sdělil, že na základě konstatování pracovníků osmého oddělní ministerstva obrany je celý text odpovědi tajný, že z něj není možné cokoliv vytrhovat, a že se tedy nedá nic dělat. Navrhoval jsem, aby s odpovědí byli písemně seznámení členové branného a bezpečnostního výboru na neveřejném jednání za podepsání zákona č. 102 nebo aby odpověď byla přečtena na uzavřeném jednání tohoto pléna. Mé návrhy byly zamítnuty.

Pan ministr mně uvolnil na svém ministerstvu jednou kancelář, přidělil mně pracovníka osmého oddělení, který měl dohlížet na to, abych si nedělal žádné poznámky. V zájmu věci jsem chtěl této nabídky využít, ale nakonec jsem byl na ministerstvu pouze jednou, a to včera a dovolte mi, abych vám vysvětlil proč.

Před rokem jsem byl řádně zvolen na základě důvěry části obyvatel Severočeského kraje do tohoto parlamentu. Vámi jsem byl potom zvolen do výboru branného a bezpečnostního Sněmovny lidu. V tomto výboru na neveřejných zasedáních, aniž bych přitom podepisoval jakýkoliv slib mlčenlivosti, jsem byl seznamován spolu s mými kolegy s přísně tajnými dokumenty, byly nám oznamovány dost závažné a tajné skutečnosti.

Nyní jsem chtěl podepsat tuto mlčenlivost, abych i já mohl obdržet písemný text odpovědi. Byl jsem odmítnut. Stala se tak věc v tomto parlamentu ojedinělá a naštěstí se stala poprvé členu Federálního shromáždění, byla mu tímto fakticky členem vlády vyslovena nedůvěra.

Pan ministr konstatoval, že byl mojí interpelací a jejím tónem uražen a dále bylo opakovaně v tisku konstatováno, že jsem poškodil dobré jméno armády. Otázka, která vůbec nebyla zodpovězena, je ta, zda armáda dobré jméno před podáním mé interpelace vůbec měla a zda jej má i dnes. Domnívám se, že nikoliv. Mým cílem nebylo napadení ministra či špinění funkcionářů ministerstva obrany, jak mi bylo naznačováno, či členů generálního štábu nebo armády jako celku. Chtěl jsem poukázat na určité skutečnosti, které je třeba řešit přesto, že jejích vyřešení není možné během čtyřiadvaceti hodin. Konstatoval jsem, že naše armáda je nefunkční, plná komunistických pohrobků, kteří před dvěma roky obraceli hlavně proti Západu a teď je obracejí proti Východu a vyslovuji loajalitu prezidentovi, nynější vládě, parlamentu a našemu obyvatelstvu.

Ve velení naší armády zůstalo po listopadu 1989 mnoho podobných lidí těm lidem, kteří uvedli do pohybu armádu v Jugoslávii tak, že se vymkla jakékoliv kontrole. Chci však z tohoto místa poděkovat panu ministrovi za obsáhlost jeho odpovědi, za péči a čas, který ji věnoval. Jsem však nucen konstatovat, že můj názor na armádu se po vyslechnutí odpovědi pana ministra nezměnil. Položil jsem panu ministrovi téměř čtyřicet otázek a na většinu z nich mně bylo odpovězeno. Na pár otázek částečně a na čtyři vůbec s odkazem, že odpověď je obsažena ve zprávě vyšetřovací komise prezidenta republiky, s čímž bohužel nemohu souhlasit. Přísně tajná je tedy odpověď na otázku bojeschopnosti naší armády a na to, kolik má naše armáda bojových útvarů.

To bych považoval celkem za logické stanovisko. Tajné však je i to, kdo organizoval sbírku na volební fond KSČ v listopadu a prosinci 1989 a později dále je přísně tajná otázka atestací a reatestací doplnění záloh, je tajné, jak to vypadá se zařazením členů stranickopolitického aparátu do nových funkcí, kde jsou zařazení bývali příslušníci VKR a pod.

Dámy a pánové, nedozvíte se ani odpověď, kdo a proč zničil dokumenty o plánu napadení Prahy armádou, šlo o akci pod názvem "Zámysl", nedozvíte se nic o objasnění akce "Norbert". O tom jsem se ostatně nedozvěděl ani já. Tajný je i výčet šedesáti nemovitostí, které byly bezúplatně předány armádou novým uživatelům. Mezi těmito objekty je i několik zámků a jeden hrad.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že nemáte k dispozici text odpovědi pana ministra a nemáte tedy možnost konfrontovat odpovědi s otázkami, považuji za neseriózní vůči panu ministrovi, abych se zde, z tohoto místa vyjadřoval k jednotlivým odpovědím na mé otázky. Byl bych velmi rád, pokud by se někdo z vás k této záležitosti vyjádřil. Já osobně za těchto podmínek nemohu konstatovat, zda jsem s odpovědí spokojen a zda souhlasím se stanovisky, které jsou v této odpovědi uvedeny. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Prosím pána ministra, aby zaujal stanovisko k námietkam pána poslanca.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Pane předsedající, vážení páni poslanci, to, co tady teď pan poslanec řekl, není tak úplně přesně to, co se stalo a neodpovídá to průběhu přípravy a sdělování odpovědi.

Za prvé já jsem vás nepřipravil o žádné z vašich práv. V okamžiku, kdy jsem dospěl k názoru, že odpověď na velmi komplikovaně formulovanou interpelaci pana poslance Malého musí být formulována jako jeden souvislý celek, a když jsem zjistil, že to jinak nebude možné a když jsem takto tuto odpověď připravil, nechal jsem její obsah posoudit kvalifikovanými odborníky, kteří jsou ze zákona stanovení k tomu, aby rozhodli, zda tento obsah je, nebo není jako celek tajný. Bylo rozhodnuto, že je tajný. V tom okamžiku jsem napsal dopis, kterým jsem se obrátil na pana předsedu Federálního shromáždění, sdělil jsem mu, že situace se takto vyvíjí a požádal jsem ho, aby byl tak laskav a v souladu se všemi zákony a se všemi možnostmi, které Federální shromáždění má, aby našel způsob, jak mohu poslancům Federálního shromáždění, nejen poslanci Malému, sdělit celek této odpovědi. Na tento dopis a na tuto mou výzvu jsem nedostal od předsednictva Federálního shromáždění žádnou odpověď.

Ve stejném okamžiku jsem informoval pana poslance Malého o tom, že situace se takto vyvinula a informoval jsem ho také o tom, že jsem poslal dopis. Pan poslanec Malý sám nabídl, že by bylo možné, abychom realizovali seznámení s obsahem mé odpovědi tím způsobem, jakým se to událo.

Pan poslanec Malý okamžitě po té, co byl seznámen s obsahem této odpovědi, vyjádřil svůj názor, že se nedomnívá, že obsah odpovědi je ve všech svých souvislostech a ve všech svých detailech tajný. Já jsem s ním v tom naprosto souhlasil, ale znovu jsem zdůraznil to, co je i v té části, která byla zveřejněna v tisku, který máte k dispozici, že je to celek, že tato odpověď jako celek je tajná. Domnívám se, že nic nebrání tomu, aby Federální shromáždění se rozhodlo pro nějaké další řešení, které umožní všem poslancům Federálního shromáždění, aby byli seznámení s obsahem mé odpovědi. Já jsem připraven, pokud toto jednání bude jednáním neveřejným, celou odpověď tady okamžitě přečíst. V tom není nic, co by bylo složité nebo co by se nemohlo realizovat.

Byli jsme také připraveni a nabídli jsme panu poslanci Malému, protože bylo zřejmé, že tak obsáhlý text je třeba studovat podrobně, kterýkoliv denní čas, večerní i noční, aby si přišel kdykoliv na ministerstvo obrany tento text prostudovat. Nebyl to žádný výraz nedůvěry, že přitom byl přítomen pracovník osmého oddělení generálního štábu, ale výraz povinnosti, která je mně ukládána. Skutečnost, že pan poslanec Malý byl seznamován s tajnými údaji svědčí o tom, že mu žádná nedůvěra vyjádřena z mé strany nebyla. Nemám proto také nejmenší důvod, abych takovou nedůvěru vyslovoval kterémukoliv poslanci tohoto Federálního shromáždění. Důstojník je tam proto, aby skutečně jednal v zájmu těch úkolů, které jako pracovník osmého oddělení má. Aby to vyjmul z trezoru, aby to předložil a aby opravdu dohlížel na to, aby tento materiál nebyl nějakým způsobem rozmnožen. To není výraz nedůvěry, to je výraz povinnosti, která je stanovena i mně a každému dalšímu funkcionáři, který se zabývá takovýmito tajnými materiály.

Proč pan poslanec využil příležitosti, která mu byla nabídnuta jenom jednou, to nevím, ale vím, že pan poslanec dvakrát stanovil datum a přesný čas bylo to předevčírem (předpředevčírem) a včera, kdy se rozhodl, že přijde prostudovat si materiály. Zřejmě mu do toho něco přišlo, takže asi hodinu po té, kdy bylo stanoveno kdy přijde, zatelefonoval a velmi slušně a věrohodně se omluvil. Já v tom nevidím nic důležitého, co by mne, dejme tomu, vedlo k tomu, abych se domníval, že pan poslanec Malý nepřišel studovat materiál proto, že mu v tom bránila nějaká okolnost, která by vycházela z naší strany. Já jsem aspoň té výhradě a tomu zdůvodnění rozuměl tak, že zde byly nějaké překážky, ať už povahy technické nebo povahy etické, které mu bránily. Já jsem v té odpovědi, kterou jsem předložil Federálnímu shromáždění neříkal nic o tom, že mne vystoupení pana poslance urazilo, já jsem také neříkal v té odpovědi nic o tom, že by bylo poškozeno dobré jméno armády, já jsem se jen zmínil o tom, že někteří funkcionáři čs. armády, kteří byli zmíněni v souvislosti s touto interpelací, byli poškozeni na své cti tím, že o nich byly uvedeny informace, které nebyly pravdivé. Nic víc tam nebylo. Necítím se a necítil jsem se interpelací pana poslance Malého ani uražen ani dotčen. Na schůzi výborů branných a bezpečnostních jsem se ještě dříve, než byla interpelace předložena - byl jsem částečně informován z tisku, protože interpelace byla nejprve uveřejněna tiskem a teprve potom mi byla doručena - řekl jsem tam a opakoval jsem to znovu ve své odpovědi, kterou máte na stole, že tuto interpelaci považuji za velmi pozitivní, že dává ministrovi i armádě pozitivní možnost, i když možná v některých momentech provokujícím způsobem formulovanými otázkami, aby prokázala, že armáda je armádou, která je připravena, schopna a rozhodnuta plnit úkoly, které jsou ji ze zákona stanoveny. Skutečnost, že se odvolávám v některých částech své odpovědi na stanoviska a závěry komise, která vyšetřovala některé události v čs. armádě - předsedou komise byl poslanec dr. Deyl - si myslím jsou běžným způsobem, jak se na tyto otázky odpovídá. Jsou-li tyto otázky zodpovězeny nějakým jiným materiálem, je podle mého názoru praktické a naprosto srozumitelné, když tam takový poukaz je, nehledě na to, že jsem neměl k dispozici žádné jiné materiály než ty, které zpracovala právě ona komise. Já jsem při posuzování těch událostí nedošel k žádným jiným závěrům, než ke kterým dospěla komise a zdálo se mi tedy rozumné odvolat se na závěry komise, které byly přijaty a schváleny branně bezpečnostními výbory Federálního shromáždění, jejichž členem je také poslanec Malý.

Jsem tedy připraven, pokud se tak Federální shromáždění rozhodne a bude to uzavřeno, přečíst zde celý text odpovědi.

Ještě bych chtěl říci - už jsem to říkal - ale znovu to chci zdůraznit - ani tu možnost, kterou nabídl pan poslanec Malý, že by mi to bylo sděleno alespoň na nějakém uzavřeném zasedání branně bezpečnostních výborů, nic takového jsem neodmítl, naopak se vším jsem souhlasil a nabídl jsem dopisem předsedovi Federálního shromáždění, aby o tom rozhodl, jakým způsobem bude odpověď na interpelaci zveřejněna. Pokud se pan poslanec Malý domnívá, že armáda neměla dobré jméno, nebo nemá dobré jméno, to je samozřejmě jeho právo a není to formulováno jako otázka a nelze na to žádným způsobem odpovědět. Je to stanovisko, je to názor. Já se domnívám, že na otázky, které byly v interpelaci položeny - některé totiž byly pouze implicitně obsaženy v interpelaci prostřednictvím tvrzení - že na všechny tyto otázky jsme zformulovali obsáhlé a jasné odpovědi. Jsem připraven kdykoliv podat další vysvětlení, další podrobnosti v otázkách, které se týkají čs. armády, tak jak je mou povinností. Prosím, je na vás, paní poslankyně a páni poslanci, abyste rozhodli o tom, jak chcete být seznámení s celkovou zprávou. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ja navrhujem, aby sa táto problematika preniesla na pôdu brannobezpečnostných výborov a tam aby sa dopodrobna prerokovala. Pokiaľ by súhlasil pán poslanec Malý s takýmto riešením, navrhneme to príslušným predsedom príslušných výborov.

Hlási sa ešte niekto do rozpravy k tomuto problému, ktorý tu bol otvorený? Poslanec Kováč.