V prvom rade by som chcel pánu ministrovi poďakovať
za jasnú odpoveď i opatrenia, ktoré v tak krátkej
dobe od svojho nástupu na post ministra urobil, vrátane
kádrových zmien, ktoré boli nutné.
Nedá sa však, aby som sa pri tejto príležitosti
nezmienil o tom, čo robí vrásky na čele
nielen mne, ale i tým, ktorý to myslia s očistením
spojov úprimne. Rozhodnutie Slovenskej národnej
rady o zriadení ministerstva dopravy a spojov v tomto období
podľa môjho názoru spôsobí spomalenie,
ba v mnohých prípadoch zamedzí i úplne
previesť tieto kádrové zmeny a vyčistiť
rezort od pracovníkov a spolupracovníkov ŠtB.
Preto by som vás prosil, pán minister, aby ste vyvinuli
maximálnu snahu cestou všetkých troch premierov
vlád, aby táto vaša snaha uvedená v
odpovedi na interpeláciu, sa mohla realizovať. K tejto
pomoci sa my, poslanci, autori interpelácie, hlásime.
Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
(Řízení schůze převzal předseda
SN M. Šútovec.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
To bol pán poslanec Ing. Kováč. Pán
minister Ehrenberger chce odpovedať na túto interpeláciu
hneď.
Ministr spojů ČSFR E. Ehrenberger: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, považujem za veľmi dôležitú
skutočnosť, že táto interpelácia
sa objavila a že tento problém sa dostal na pôdu
Federálneho zhromaždenia. Skutočne sa jedná
o porušenie ústavného zákona č.
20 písm. c), kedy zakladateľské kompetencie
sa dostali do republík prakticky pre riadenie všetkých
štátnych podnikov spojov a nemôže byť
tým pádom naplnený tento bod e), jeho výklad,
to znamená, že federálne ministerstvo spojov
nemôže organizovať a riadiť v tom stave telekomunikácie.
23 rokov platila presne nezmenená táto dikcia a
novelou ústavného zákona sa vlastne nezmenila.
Na základe toho výkladu 23 rokov federálne
ministerstvo spojov organizovalo a riadilo sústavu telekomunikácií,
ale i pôšt. Táto dikcia bola zmenená,
čiže sa zmieňuje len o telekomunikáciách.
Na základe toho, pribudnutím zákonného
štátneho podniku v zmysle § 4, kde sa hovorí,
že riadi zakladateľ, vykonávalo zakladateľskú
kompetenciu federálne ministerstvo spojov pre spojové
organizácie, pre štátne podniky. Stavom, ktorý
vznikol podpisom delimitačných protokolov, si prisvojili
vlastne republiky zakladateľské kompetencie v spojoch
a na základe toho začala situácia byť
neúnosná, jednotlivé štátne podniky
prestali rešpektovať federálne ministerstvo spojov
a celá situácia je v tom závažná,
že vlastne určitým rozpadom hospodárskej
správy, tým, že boli delimitované funkčné
miesta do ministerstiev hospodárstva republík a
tieto nie sú fyzicky konštituované, stalo sa,
že tieto štátne podniky nemá fyzicky reálne
kto riadiť, nie sú na to určené ani
pôsobnosti a tieto štátne podniky majú
istotu, že nikto ich nebude reorganizovať. Totiž
zakladateľ v zmysle zákona o štátnom podniku
môže organizáciu založiť, môže
ju zrušiť, môže ju rozlúčiť,
zlúčiť, má na to kompetencie. Tým
pádom je istota, že dlhšiu dobu, pokiaľ
by sa stabilizovala táto situácia v týchto
ministerstvách, tak by sa vylúčila akákoľvek
zmena v týchto štátnych podnikoch. Aby to zrejme
nebolo tak jednoduché, pribudlo k tomu konštituovanie
ministerstva dopravy a spojov na Slovensku.
Všetci si vieme dosť dobre predstaviť, že
pôsobnosť a pôsobenie takého ministerstva
nebude zo dňa na deň a či už tvorba
samotného aparátu a ďalšie režijné
činnosti, ktoré s takýmto ministerstvom súvisia,
než sa ustáli, tak to môže trvať pol
roka, môže to potrvať rok. Pokiaľ by tento
stav ďalej zotrvával, za tú dobu je istota,
že vlastne zakladateľsky nebude nikto pôsobiť.
Môže to skutočne znamenať dôsledok,
že tušíme alebo evidentne vieme, že v spojoch
sú bývalé štruktúry, že
tam boli prevedené len kozmetické úpravy
v reorganizácii, ktoré sa týkali radových
pracovníkov. Bolo tam veľmi mnoho pracovníkov
Štátnej bezpečnosti. Títo ľudia
sú tam i teraz a nie je dôvod, aby sa mohli z týchto
organizácií dostať von. Zároveň
nie je dôvod, aby niekto menil riadiace aparáty,
pokiaľ nie je zakladateľ.
Predvolebná i samotná volebná kampaň,
ktorá zaťaží spoje komunikáciami
a ťažko sa zabráni, aby spoje určitým
spôsobom neboli zneužívané, aby nemohli
ovplyvniť výsledky volieb. Musel som toto povedať,
aby som reagoval na interpeláciu, i keď bola adresovaná
na premiéra. Odpovie sa v ústavnej lehote. Je veľmi
dobré, že sa interpelácia objavila. Ďakujem.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Nebola to odpoveď opytovaného, ale bola
to odpoveď. Je možno k nej zahájiť diskusiu.
Praje si niekto vystúpiť? Nie je tomu tak. Prosím
pána poslanca Konečného.
Poslanec SL J. Konečný: Vážený
pane předsedající, paní kolegyně,
páni kolegové, chtěl bych říci,
že má interpelace k vládě je formou
určitého zamyšlení. Mluvím o
pohraničí. Nemyslím tím jen určitý
region, ale myslím celou oblast v celém státě.
Problematika pohraničí má obdobnou podobu
v Čechách, na Moravě a na Slovensku, každý
region má ještě specifické problémy.
Obě vlády se problémem pohraničí
zabývají, viz. usnesení vlády č.
2/1991. Ovšem i tento zákon vymezuje určité
oblasti a metodika pomoci zůstává prakticky
stejná, viz. usnesení 84/86. Pomoc až na malé
výjimky je poskytována plošně. Vzhledem
k prostupnosti státních hranic a vzhledem k ekonomickému
rozvoji, který povede k odlivu obyvatel z velkých
mést, jeví se jako účelné přehodnotit
vládní politiku vůči pohraničním
oblastem a jejich rozvoji. Odpadá specifikum západní
hranice. Chtěl bych upozornit na to, čeho je si
snad téměř každý občan
vědom. Více než čtyřicet let
se v pohraničí žilo tvrdě, v drsných
podmínkách, pro některé to bylo druhem
vyhnanství. Nežije se zde důstojně.
Dnešní podmínky se zhoršily. Životní
podmínky obyvatel v pohraničí jsou ztížené
tím, že většina okresů leží
ve vyšší nadmořské výšce,
v drsných klimatických podmínkách,
delší zima vyžaduje i větší
náklady na otop. Pro řadu občanů v
této oblasti se tento stav stává kritickým.
Vláda by měla respektovat rozdílnost klimatických
podmínek a přijmout rozdílné tarify
na cenu otopu. Vždycky byla velkým problémem
občanská vybavenost. V současné době
se jeví jako problematická oblast v zásobování
potravinami. Spotřební družstvo Jednota uvažuje
o zrušení pojízdných prodejen, které
jsou nerentabilní. Tyto prodejny zásobovaly velkou
část pohraničí. Soukromníci
o tyto prodejny nemají zájem.
Je zde další problém, který se zásobováním
potravin včetně zeleniny souvisí. Toto zásobování
bylo vždycky problematické, ale v současné
době se tento problém zhoršil. Řada
potravin a zeleniny je podstatné dražší.
Volná tvorba cen a skutečnost, že je zde malá
obchodní síť a téměř žádná
konkurence dovoluje soukromým podnikavcům myslet
více na svou kapsu, než na zájem zákazníků.
Nesmíme zapomenout, že v této oblasti žije
řada starých lidí, zdravotně postižených,
lidí, kteří zde pracují a nemají
možnost jezdit 20 - 30 kilometrů jenom proto, aby
nakoupili levněji. Tato situace je povážlivá
a vláda by se měla zamyslet, jak tyto problémy
řešit. Chápu, že časem dojde k
řešení, nemyslím tím jenom tržní
mechanismus. V tomto případě racionální
ještě není reálné. V řadě
pohraničních oblastí roste nezaměstnanost.
Zde je třeba konstatovat, že mnohdy záleží
také na okresních úřadech práce.
Chybou však je, že řídící
střediska jsou většinou mimo tuto oblast a
tito lidé, kteří žijí pohodlněji
ve městech ztrácejí mnohdy zájem o
život spoluobčanů v oblastech, ve kterých
nežijí.
Myslím, že jeden ze stěžejních
problémů je, že se problém pohraničí
řeší mimo pohraničí. To vše,
o čem nyní hovořím, se týká
celého pohraničí, ať už v Čechách,
na Moravě nebo na Slovensku. Připočítejme
k tomu ještě nekvalitně vybavená zdravotnická
zařízení, jejích vzdálenost,
problematiku sítě škol, zdravotní stav
obyvatel, nepříznivý vliv exhalací,
například celé Krušnohoří,
nejen zejména severočeský region, ale také
Karlovarsko, Sokolovsko, Chebsko.
Nastíněná problematika pohraničních
okresů se koncentruje v úzké vzdáleností
20 - 30 kilometrů od hraníc, kde došlo v uplynulém
období i k likvidací řady sídel. Došlo
k úplnému zničení 1 200 - 1 300 osad,
vesnic, obcí. Je třeba zvelebit tuto zdevastovanou
pohraniční oblast.
Dosud jsem hovořil o celkovém obrazu pohraničí.
Hustota obyvatel v pohraničí se pohybuje 105 obyvatel
na jeden kilometr čtvereční. V roce 1930
činila 127 obyvatel na jeden kilometr čtvereční,
průměr v České republice je 131 osob.
V západních a jihozápadních Čechách
se od poloviny šedesátých let zhoršil
demografický vývoj, dochází k poklesu
počtu narozených dětí, roste úmrtnost.
Ve všech třiceti pohraničních okresech
České republiky se snížil ukazatel počtu
živě narozených dětí v přepočtu
na tisíc obyvatel, ve dvaceti třech okresech vzrostl
počet zemřelých. Přes pokles kojenecké
a novorozenecké úmrtnosti, je ukazatel stále
vysoký zejména v jihočeských okresech,
dále na Teplicku a Děčínsku. Roste
i ukazatel rozvodovosti. Vysoký počet rozvodů
vykazují v okresech Cheb 53,7 %, Karlovy Vary 51 %, Chomutov
49,6 %. To vše souvisí se špatnými životními
podmínkami, s problémy, ve kterých lidé
v těchto oblastech žijí. Kromě tohoto
obecného trendu jsou navíc jevy, které v
každém okrese působí jinak. V rozdílností
z různých částí okresů
uvedu některá fakta. Například Klatovsko,
kde je značná nadmořská výška,
roční průměr srážek 580
- 1 500 mm, pohraniční sídla jsou značně
od sebe vzdálena, není zde železniční
doprava, v obchodě monopol družstva Jednota, životní
náklady zvyšuje doprava do zaměstnání,
škol a zdravotnických zařízení.
Na Domažlicku nejsou pracovní příležitosti
v průmyslu a službách, obdobně jako
v dalších pohraničních oblastech družstvo
Jednota ruší pojízdné prodejny, které
zásobování využívá, a
přitom soukromý sektor o tuto oblast nemá
zájem. Dostupnost zdravotnických služeb je
omezená. Zvláštní kapitolou je Chebsko,
Sokolovsko, Karlovarsko, Chomutovsko, Mostecko, Ústecko
a Teplicko. Jsou zde drsné klimatické podmínky.
Na Ašsku, a nejen tam, se roční teplota pohybuje
4,5 - 7° C. Dovedete si představit náklady
na topení. Dováží se více druhů
zeleniny, pochopitelně dráže a dnes ani běžné
potraviny nejsou levnější. O exhalacích
a úmrtnosti se už toho namluvilo tolik, že se
mi to ani nechce opakovat. Zkrátka neuvěřitelné
tvrdé podmínky.
Dále jižní Čechy, například
Českokrumlovsko, kde pohraniční obce leží
v nadmořské výšce 600 - 850 m nad mořem,
opět stejné problémy. Jindřicho- hradecko
totéž, východní Čechy, severní
Morava, jižní Morava. Například Břeclavsko
má svou kuriozitu, má velké problémy
v nezaměstnanosti. Hlavní problémy obcí
kolem hranic jsou nedostatečná vybavenost vodovody,
kanalizací, komunikacemi, státní sítí
obchodu a služeb. Zdravotnictví má staré
objekty sto až tři sta let. Na severní Moravě
jsou velké problémy hlavně v oblasti hranice
se Slovenskem a pochopitelně i slovenská část
v této oblasti.
Těchto problémů je mnoho a mnoho, upozornil
jsem na některé problémy mezi mnohými.
Dostáváme se k meritu věci. Jak tyto problémy
řešit? Tuto otázku jsem pokládal řadě
lidí a dostával jsem na ně různé
odpovědi.
Je tedy třeba v prvé řadě provést
důkladnou ekonomickou a demografickou analýzu všech
pohraničních oblastí České
republiky a Slovenské republiky. Tuto analýzu je
třeba učinit podle stanovených hledisek,
v okruhu, odděleně. Jako přiklad lze uvést:
první okruh - uspokojování potřeb
bydlení v množství a kvalitě, to znamená
dotační podpora výstavby a regulace nájemného.
Druhý okruh - ekonomické aktivity v území
a trend jejich vývoje opět otázka dotací,
úvěry, regionální fondy, daňová
opatření. Za třetí - totéž
platí pro okruh životního prostředí
a jeho pravděpodobný vývoj. Za čtvrté
- dalším okruhem analýzy by měla být
míra vybavenosti technickou a občanskou infrastrukturou.
I tady by měly sehrát roli regionální
fondy.
V naší zprávě o hraničních
přechodech, kterou jsme s kolegou Křížem
předložili Federálnímu shromáždění,
jsme mimo jiné navrhli, aby bylo použito 30 % zisku
z hraničních přechodů na zlepšení
infrastruktury a zásobování v těchto
oblastech. Pochopitelně na pátém místě
zůstává turistická atraktivnost.
Dalším důležitým krokem je kombinace
uvedených poznatků a veškerých nástrojů
do reálného prostoru, a tím odstranit onu
dosud přetrvávající plošnost.
Zkrátka - konečně se pohybovat v realitě.
Zde mám hlavně na mysli onu výlučnou
oblast do hloubky 10 až 20 km od hranic. Tím se vytvoří
diferencovány dynamický systém. Přitom
nadstavbové použití nástrojů
státní politiky má být uplatňováno
pouze tam a tehdy, když běžný, obecný
právně ekonomicky systém není dost
účinný pro dané území.
Vážené kolegyně, kolegové, je
třeba navzájem si uvědomit - a hlavně
vláda - v jakých podmínkách - myslím
tvrdých, drsných podmínkách - žijí
lidé v bezprostřední blízkosti hranic.
Je třeba, aby se radikálně začaly
měnit podmínky občanů, kteří
více než 40 let v těchto oblastech žili,
pracovali a doslova tam dokázali udržet život.
Zaslouží si to. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Premiér nie je prítomný, takže
odpoveď bude dodaná písomnou formou do 30-tich
dní v zákonnej lehote.
Na rade je so svojou interpeláciou pán poslanec
Magyar. Pripraví sa poslanec Gandalovič, Cuhra,
Žáček. Pán poslanec Sacher by prišiel
na rad teraz, ale paní ministerka Kořínková
sa zúčastní vlády, takže - keď
súhlasíte - to odložíme až do návratu
paní ministerky Kořínkovej.
Poslanec SL F. Magyar: Vážený pán predsedajúci,
dámy a páni, dovoľujem si predložiť
interpeláciu vláde Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky vo veci otázky nákladov na bývanie
občanov.
Keď sme schvaľovali programové prehlásenie
vlády, všetci sme si uvedomovali, že budeme musieť
si utiahnuť opasky, že hospodárska situácia
je vážna. To sme - síce nie s nadšením
- ale prijali. Brucho je časť človeka, ktorá
je najpružnejšia, dá sa sťahovať. Lenže
strecha nad hlavou nie je pružná a nedá sa
podľa potrieb sťahovať a rozťahovať.
Kolujú rôzne fámy o tom, aké budú
náklady na nájomné, ale poznám konkrétne
čísla napr.: vodné zo 60 halierov (v Košiciach)
bolo zvýšené na 1,50 Kčs - 250 %, stočné
z 20 halierov na 1,50 Kčs - t.j. 750 %. Prvá dodávka
hnedého uhlia po 1. máji 1991 z 18 korún
stúpla na 62 korún. Súvisí to asi
so správou z novín - zatiaľ čo niekde
na Mostecku vyprodukujú metrák hnedého uhlia
za 27 korún, z Novák to dodávajú za
57 či koľko. Neviem, či je potrebné
takúto prevádzku ešte prevádzkovať,
keď sú náklady tak vysoké, neviem, či
v tomto prípade to riešiť dotáciami, pretože
nie je mysliteľné, aby ste tak vysoké náklady
znášali.
Pokiaľ ma pamäť neklame, dôchodcom sme zvýšili
dôchodky o 8 %, a potom náklady, ako som uviedol,
sú niekoľko násobne vyššie.
Povedať, že nájomníci sa majú sťahovať
do menších bytov, je nedomyslené a nezodpovedný
postoj, pretože nemáte toľko malých bytov,
aby sa každý mohol sťahovať do malého
bytu. A čo potom s tými veľkými opustenými
bytmi, za ktoré nikto nebude platiť nájomné?
Je to ale i nehumánne, pretože človek, ktorý
niekoľko desaťročí býval v jednom
byte, má k nemu akýsi vzťah. Má to i
ekonomický dosah na nájomníkov, pretože
do menšieho bytu nevojde ich nábytok a oní
sú nútení sa ho lacno zbaviť.
Určite sa stane, že ľudia, ktorí budú
dohnaní do krajnosti a nebudú stačiť
na nájomné, prestanú nájomné
platiť vôbec. A tento problém nebude možné
riešiť len súdnou cestou, nejakými žandárskymi
prostriedkami. Preto sa obraciam na vládu, aby urobila
všetko, čo je v jej silách, aby i náklady
na bývanie zostali v medziach únosnosti. Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán premiér sa vyjadrí písomné
do 30-tich dní. Technickú poznámku má
poslanec Haško.
Poslanec SN A. Haško: Chcem upozorniť pána kolegu
Magyara i predstaviteľov vlády, že neplatiči
nájomného sa grupujú na základe výziev
odborových orgánov.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Dávam slovo pánu ministrovi Millerovi.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedající,
mohu potvrdit, co řekl pan poslanec Haško. Včera
byla tripartitní rada, jakási mimořádná,
protože v úterý se má sejít tripartitní
rada na federální úrovni, která se
má zabývat minimální mzdou a všemi
důsledky, které zde dopadají. Bylo nám
oznámeno, že je jakýsi zvláštní
systém, ve kterém se nájemníci sdružují
do skupin a jsou vyzýváni, aby neplatili bytovým
družstvům, ale deponovali své peníze
u advokátů, takže vlastně jakože
zaplatí, ale přesto družstevní podniky
z toho nic nemají. Potvrzuji, že to organizují
odbory. Je to dost nepříjemná situace a budeme
se s tím muset zabývat zejména na úterní
radě hospodářské a sociální
dohody.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. S technickou poznámkou sa hlási poslanec
Ransdorf.

