Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Bakšay, Bartončík, Černý A., Hrušínský, Jégl, Klaus, Kňažko, Kocáb, Kovář, Kovář, Rajnič, Ropek, Rynda, Szöcs, Šidík

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Adamec, Bureš, Houška, Kaplanová, Kobylka, Kostya, Lis, Němec, Parkanová, Roček, Sláma, Šolc

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Babálová, Bugár, Duray, Gémesi, Hrivík, Mečiar, Molnár, Moric, Posluch, Slota, Sýkora, Vicen, Zelenay

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Vážené Federálne zhromaždenie, otváram 12. deň nášho rokovania 16. spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Všetkých vás srdečne vítam.

Na dnešnom programe máme:

Voľbu generálneho inšpektora ozbrojených siľ ČSFR (tlač 768 a 768 A), po voľbe sa zídu politické kluby a politické grémium, rokovania politických klubov bude v miestnostiach ako včera.

Ďalší bod bude dokončenie návrhu ústavného zákona o celoštátnom referende (tlač 372 a 767).

alší bod bude dokončenie rokovania o návrhu zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 427/1990 Zb., o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby (tlač 752 a 772).

Správa spoločného výboru pre dohodovacie konanie k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 298/199o Zb., o úprave niektorých majetkových vzťahov rehoľných rádov a kongregácii a arcibiskupstva Olomouckého (tlač 772 - predchádzajúce tlače 676, 723).

Správa spoločného výboru pre dohodovacie konanie k vládnemu návrhu zákona o súdoch a sudcoch (tlač 678 a uznesenie 730).

Stanovisko iniciatívneho a petičného výboru snemovní k petícii 98 pracovníkov československých oznamovacích prostriedkov, požadujúcich urýchlené vytvorenie možnosti lustrácie pracovníkov masových médií.

Návrh zákona o združovaní v politických stranách (tlač 53 a 735).

Taký by bol dnes predbežný návrh našej práce.

Ako prvý je bod

35

Voba generálneho inšpektora ozbrojených síl ČSFR

Zákonom č. 540/1990 Zb., bol zriadený generálny inšpektor ozbrojených síl. O voľbe je stanovené, že generálneho inšpektora volí Federálne zhromaždenie. Voľba nie je bližšie upravená. V štatúte generálneho inšpektora ozbrojených síl, ktorý je predkladaný Predsedníctvu Federálneho zhromaždenia, sa doporučuje používať primerané ustanovenie o voľbe predsedu Federálneho zhromaždenia.

Navrhujem snemovniam, aby bolo prijaté uznesenie: "Pre voľbu generálneho inšpektora sa primerane používajú ustanovenia volebného poriadku o voľbe predsedu Federálneho zhromaždenia."

Prijatím tohto uznesenia by sme mohli uskutočniť túto voľbu.

Prosím snemovne, aby hlasovali o schválení tohto návrhu. Sme uznášaniaschopní. Môžeme začať s voľbou. Najskôr začneme v Snemovni národov.

Kto je za toto uznesenie, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo!

(68) Šesťdesiatosem. Ďakujem.

Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (10) Desať. Ďakujem.

Šesťdesiatosem je za, nikto nebol proti, desiati sa zdržali hlasovania, viac poslancov hlasovanie ignorovalo.

Snemovňa národov toto uznesenie schválila.

Teraz bude hlasovať Snemovňa ľudu. Kto je za, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo!

(77)Sedemdesiatsedem. Ďakujem.

Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (6) Šesť. Ďakujem.

Sedemdesiatsedem poslancov hlasovalo za, nikto nebol proti, šiesti sa zdržali hlasovania, viac poslancov ignorovalo hlasovanie.

Aj Snemovňa ľudu toto uznesenie schválila.

Prijatím tohto uznesenia by sme mohli uskutočniť voľbu.

(Poznámka redakce: Usnesení SL č. 285, SN č. 293)

Volebný poriadok schválili snemovne začiatkom volebného obdobia. Toľko na úvod.

Kandidátku (tlač 768 a 768 A) ste obdržali do lavíc. Ide o návrh politického grémia a výborov branných a bezpečnostných.

Prosím predsedov branných a bezpečnostných výborov, aby podali výklad k tomuto bodu programu. Prosím pána poslanca Lisa a pána poslanca Šimka. Slovo má pán poslanec Lis.

Poslanec SN L. Lis: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, kolegyně a kolegové, předkládám Federálnímu shromáždění návrh na volbu generálního inspektora ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky

Dovolte, abych při této příležitosti připomněl, že volba generálního inspektora je součástí snahy nově se utvářející společnosti o budování ozbrojených sil na demokratickém principu. Je projevem demokratického vlivu občanů na armádu, která byla a mnohdy dosud je do značné míry uzavřenou a od života občanů oddělenou institucí. Je demokratickým projevem kontroly Federálního shromáždění nad činností ozbrojených sil. Volba generálního inspektora ukládá povinnost podílet se na určování základní orientace branné politiky státu. Smyslem ustanovení funkce generálního inspektora podle § 1 zákona č. 540 o generálním inspektoru je nejen účinná kontrola činnosti a stavu ozbrojených sil, ale především realizace branné politiky státu Federálním shromážděním. Ne vždy tomu tak v minulosti bylo. Více než 40 let byl v Československu uplatňován systém přímého stranického řízení ozbrojených sil. Monopolní postavení KSČ v tomto systému řízení odmítalo účast zákonodárných a výkonných orgánů státu. To v podstatě vylučovalo vliv parlamentu na ozbrojeně síly a účinnou kontrolu občanů.

Hesla o spojení armády a lidu byla pouze pokryteckým pláštíkem zastírajícím podstatu a roli armády jako důležitého nástroje k potlačení eventuálního projevu nespokojenosti občanské veřejnosti.

Mocenský monopol komunistické strany připouštěl iniciativu armády pouze v oblasti vojenské, stranické a politické. Komunistická strana, na vrcholu pyramidy politické moci určovala obecnou funkci a zařazení armády v životě společnosti. Do vnější funkce armády ani ona neměla co mluvit, ta byla určena strategickým záměrem bývalého společenství zemí sdružených ve Varšavském paktu. Možnosti komunistické strany byly tedy i v tomto směru značně omezeny a soustřeďovaly se pouze k vymezení vnitřní funkce armády, tedy k potlačování všech projevů nesouhlasu ke komunistickému zřízení. KSČ přisoudila nejvyššímu vedení armády uplatňovat iniciativu pouze v rámci realizace svých stranických usnesení. Zde jsou také příčiny oné dlouhé cesty od prvních úvah o zřízení Generálního inspektorátu k dnešní volbě generálního inspektora.

V prvním období na půdě branných a bezpečnostních výborů v období jara a léta 1990 bylo nutné zlomit odpor starých mocenských struktur k této instituci, což znamenalo zbavit KSČ jejího výsadního postavení, v němž se deklarovala zásada přímého stranického řízení odzbrojených sil.

Druhé období zahrnuje zhruba podzim roku 1990. Toto období bylo poznamenáno odporem armády k funkcionářům Institutu generálního inspektora. Svědčí o tom průzkum názorů těchto funkcionářů. Téměř všichni dotázaní nejvyšší funkcionáři tehdejšího ministerstva národní obrany odmítali zřízení Generálního inspektorátu z nejrůznějších důvodů. Argumentovalo se tím, že v zájmu tvořící se demokracie by měl být Generální inspektorát a jeho úřad podřízen pouze ministerstvu národní obrany, nebo vrchnímu veliteli ozbrojených sil, to je prezidentu republiky jako jeho inspekční a dohlížecí orgán. To vše mělo znesnadnit přijetí zákona o generálním inspektorovi a zamezit parlamentní kontrolu v resortu armády. Pak tu byla řada zamítajících stanovisek. Argumentovalo se např. tím, že existence federálního ministerstva kontroly plně postačuje pro kontrolu armády, že Rada obrany státu podává Federálnímu shromáždění dostatečné množství kvalitních zpráv o přípravě a stavu obrany a že lze na základě ústavního zákona č. 143 z roku 1968 organizovat různé společné kontrolní akce federálních orgánů. Všechny tyto postoje vyjadřovaly odmítavé stanovisko k Institutu generálního inspektorátu, které bohužel, jak jsem se již zmínil, přetrvávají v armádě dosud. Výjimku tvoří noví nejvyšší funkcionáři federálního ministerstva obrany. spěšná realizace zákona o zřízení Generálního inspektorátu ozbrojených sil ČSFR závisí ovšem také na kvalitě osob, které v tomto úřadu budou pracovat. Požaduje se od nich vysoká profesní zdatnost v právní oblasti, v rozpočtových záležitostech a mimořádné kvality v oblasti vojenskopolitické problematiky, znalosti nikoliv detailní, ale koncepční v řešení globálních záležitostí obranyschopnosti země při využití nejmodernějších metod současné techniky. Východiskem je tu nová vojenská doktrína. Její realizace v plném rozsahu je měřítkem i předpokladem jakékoliv činnosti generálního inspektora. Máme-li, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, vysoké nároky na vysoké funkcionáře ozbrojených sil, platí stejná měřítka i na generálního inspektora a jeho spolupracovníky. Z těchto důvodů je třeba pečlivě vážit předkládané návrhy volby, které vám byly předloženy. Tyto konkrétní návrhy vám předloží doktor Šimko, předseda výboru branného a bezpečnostního ve Sněmovně lidu. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Lisovi, teraz má slovo poslanec Šimko.

Poslanec SL I. Šimko: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúcí, vážené Federálne zhromaždenie. Predložím vám návrh kandidátov na úrad generálneho inšpektora ozbrojených síl ČSFR. Výbory branné a bezpečnostné sa zaoberali touto otázkou o schválení zákona o generálnom inšpektorovi niekoľkokrát, vypočuli viac kandidátov a nakoniec hlasovaním rozhodli o troch kandidátov a to tak, ako je to uvedené v tlači 768.

Kandidáti výborov branných a bezpečnostných sú Ing. Bronislav Longbauer, JUDr. Karol Stome a dr.Libor Konvička. Z rokovania politického grémia Federálneho zhromaždenia nakoniec vznikla požiadavka predložiť ďalšieho kandidáta, ktorým sa stal Ing. Alojz Rajnič.

K tomu by som povedal len toľko, že životopisy týchto kandidátov sú uvedené v tlači 768 a 768 A. Takže tento životopis nebudem čítať, s tým sa môžete oboznámiť z týchto dokumentov. Pokiaľ ide o politicky závažný fakt, akým spôsobom má byť obsadený Úrad generálneho inšpektora, zákon o generálnom inšpektorovi neobsahuje žiadne ustanovenia, pokiaľ ide o rozloženie jednotlivých funkcionárov v tomto Úrade a vo vzťahu k armáde, pokiaľ ide o pôvod z jednej alebo druhej republiky našej federácie. Aj cez to ide o závažnú politickú okolnosť a z toho dôvodu bola v tomto smere dosiahnutá istá dohoda v politickom grémiu a prosím, aby sme túto dohodu rešpektovali.

Ing. Bronislava Longbauera kandiduje Verejnosť proti násiliu, je občanom Slovenskej republiky. Doktora Karola Stomeho Občianská demokratická strana a je občanom Českej republiky. Doktora Libora Konvičku kandiduje Občianske hnutie a je občanom Slovenskej republiky. Ing. Alojza Rajniča kandiduje Kresťansko-demokratické hnutie a je občanom Slovenskej republiky.

(Pro hluk v sále nebylo dobře slyšet.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Šimkovi, prosím dr. Stome s faktickou poznámkou.

Poslanec SN K. Stome: Chcem povedať tomuto zhromaždeniu, že nie som občanom Českej republiky... ale občanom Slovenskej republiky. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím vás, moment. Priatelia, aby sme mohli pokračovať ďalej v rokovaní v kluboch, otváram rozpravu. Doteraz sa do rozpravy nikto neprihlásil. Prosím, prvý, pán poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Nevím, jestli je vhodné, abychom v plénu kladli kandidátům otázky nebo je zpovídali. To bylo úkolem branně bezpečnostního výboru, ale pokládám za naprosto nezbytné, aby se všichni čtyři kandidáti alespoň v krátkosti představili se svou představou o práci budoucího generálního inspektora.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Kandidáti, okrem poslanca Rajniča, sú všetci tu. Môžu sa predstaviť, len poslanec Rajnič je mimo republiku. Ďalej sa do rozpravy prihlásil pán poslanec Jičínský.

První místopředseda FS Z. Jičinský: Vážené kolegyně, váženi kolegové, chtěl bych říci jednu věc. Politické grémium se touto otázkou zabývalo. Já bych chtěl přesně interpretovat jeho stanovisko. Doporučuje, aby za generálního inspektora byl volen občan Slovenské republiky, čili, aby ta interpretace byla jasná. Je to doporučení, nemůže to být samozřejmě žádné usnesení. Je to doporučení vzhledem k tomu, že víte, že byl předložen svého času návrh změny ústavního zákona, aby tam ten princip jisté parity v obsazování vojenských funkcí byl vyjádřen přímo ústavně.

Dohodli jsme se, že nebudeme takovouto ústavní změnu přijímat, ale bude tu platit určité nepsané pravidlo a bude třeba respektovat i tady určitou strukturu republikového obsazování těchto funkcí. Takové je tedy doporučení politického grémia - aby byl do této funkce volen občan Slovenské republiky.

Druhá věc: Snad bych mohl poněkud poopravit to, co uváděl pan zpravodaj Šimko. Myslím, že ti kandidáti nejsou kandidáty stran. Myslím, že ty kandidáty navrhovaly branné a bezpečnostní výbory. Bylo by asi ještě dobré pro informaci sněmoven říci, jak hlasování ve výborech dopadlo. Jde tu, řekl bych, o to, kam ten či onen kandidát politicky patří. Ale nejsou to návrhy politických stran a hnutí, které by tyto kandidáty předkládaly. Tolik jaksi k doplnění informace.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pekne. Teraz by som prosil poslanca Karola Stomeho, aby sa podľa návrhu pána poslanca Bendu predstavil.

(Hlasy z pléna: My jsme nesouhlasili.)

Dobre, technická poznámka - pán poslanec Ambros.

Poslanec SN R. Ambros: Pán predsedajúci, myslím si, že tento návrh kolegu Bendu treba najprv v pléne odsúhlasiť.