Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
vystoupí pan poslanec Klokner.
Poslanec SN J. Klokner: Vážený pán predsedajúci,
dámy a páni, vážení hostia, predložený
návrh poslancov Federálneho zhromaždenia i
politických strán v princípe rieši ich
postavenie, prípadné ukončenie činnosti
politických strán, resp. hnutí.
Je potrebné, aby sme si uvedomili, že tento nový
zákon, keď ho prijmeme, vytvorí takú
realitu spoločenského života, ktorá
bude znovu riešiť uvedenú skutočnosť.
Preto má veľký význam, aby sme pri prijatí
tohto zákona vytvorili taký priestor pre činnosť
politických strán, v ktorom sa určité
ambície, toho - ktorého politického subjektu,
budú v tomto priestore naplňovať. Samozrejme,
že tieto ambície môžu byť pozitívne
i negatívne, myslím tým pozitívny
alebo negatívny dopad na vývoj spoločnosti.
Niekto môže namietnuť, že demokracia súčasná
je v akýchsi začiatkoch, že sa tvorí,
že sa snažíme transformovať z minulého
totalitného obdobia do skutočného demokratického
prostredia. Týmto zákonom by sme mali upraviť
tak stav, aby na našom teritóriu tohto štátu
nemohli vyvíjať činnosť tie strany, ktoré
môžu ohroziť rozvoj demokracie.
Preto mám jeden doplňujúci návrh k
§ 4, ktorý by som doplnil písmenom d): Zakazuje
sa činnosť, ktorá sa hlási k fašizmu,
marxizmu-leninizmu alebo k inej totalitnej ideológii, ktorá
smeruje k nastoleniu diktatúry, k obmedzovaniu ľudských
a občianských práv a likvidácii princípov
demokracie. Uvedomme si, že podobné určité
návrhy mal i pán Hubálek a ďalší
kolegovia, ktorí podobným spôsobom riešili
túto problematiku. Prečo navrhujem takéto
riešenie, takéto pozmeňujúce a doplňujúce
návrhy? Preto, že je nám jasná ideológia,
ktorú si strana, prípadne hnutie osvojilo alebo
sa k nej hlási. Je to základný stupienok,
z ktorého sa potom činnosť rozvíja,
prípadne odráža, po ktorom potom aj ide. Keď
si niektorá strana osvojí totalitnú ideológiu,
tak sa teda môže stať, že v jednotlivých
stupňoch dočasného demokratického
rozvoja sa môže dostať k moci tá strana,
ktorá túto totalitnú ideológiu bude
mať, pričom využije k tomu všetky demokratické
prostriedky a nastolí taký systém, kde tieto
strany budú mať výlučne vlastnú
pravdu, ktorú bude ospravedlňovať v neobmedzenej
politickej moci. Toto je citát z tvorcu marxisticko-leninskej
ideológie z Lenina. Preto mám určité
obavy, aby sa opäť týmto ideológiami a
totalitnými myšlienkami princíp a priestor
demokracie nezaprášil.
Preto považujem za dôležité, aby sa v §
4 zakázala činnosť tým stranám,
ktoré majú takúto ideológiu. Týmto
by sme sa tiež mohli vyjadriť a zhodnotiť aj činnosť
tej strany, ktorá v minulom období nenávistnú
diktatúru nastolila.
Nebudem už ďalej hodnotiť toto obdobie, ale ide
o činnosť komunistickej strany. Inak podporujem tento
zákon i všetky návrhy, ktoré sa týkajú
tejto problematiky.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Čičmanec.
Poslanec SL P. Čičmanec: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, navrhujem nový § 22 v znení:
"Vedúce orgány politických strán
a hnutí môžu požiadať o vydanie osvedčenia
alebo náleze o spolupráci s bývalou Štátnou
bezpečnosťou, alebo vojenskou kontrarozviedkou v zmysle
zákona č... /1991 Zb." - to sa potom doplní
- ktorým sa stanovia niektoré ďalšie podmienky
pre výkon niektorých funkcií o členoch
týchto orgánov ďalších
funkcionárov strany, alebo hnutí, a vedúcich
funkcionárov aparátov.
Ustanovenie § 6 odstavec 3, § 8 odstavec 1, § 9,
11, 12, 17 - 19. uvedeného zákona platí pre
tieto prípady obdobne. Sú to paragrafy vydávajúce
možnosť uvoľnenia zo zamestnania v prípade
pozitívnej lustrácie. Ostatné paragrafy prečíslovať.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Dále
hovoří pan poslanec Lux, kterému dávám
slovo.
Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, pluralita názorů
je vyjádřena pluralitou stran a tato pluralita stran
je základem demokracie. Pro pochopení této
nezastupitelné úlohy stran jsme zorganizovali v
květnu t.r. seminář v Liblici u Prahy Úloha
politických stran v demokracii. Z tohoto semináře
nám naši přátelé v Rakousku vytiskli
publikaci Postavení politických stran v demokracii,
kterou jsme díky nabídce mohli všem zprostředkovat.
Hovoří se tam jakou úlohu politické
strany v demokracii mají.
Zdá se, že klíčovým bodem je
otázka financování politických stran.
Zde stanovisko vlády a Občanské demokratické
strany nelze nazvat jinak než politováníhodné.
Jestliže argumenty, které zde byly uvedeny, to znamená
demokracie v Anglii a v USA chce mít váhu argumentu
a proti tomu stojí demokracie německá, italská
i demokracie Holandska a Belgie. Jestliže zde byl vzpomenut
ministerský výnos Holandska, který řeší
tyto problémy, my navrhujeme tento zákon proto,
že nechceme řešit tyto problémy ministerskými
výnosy, my je chceme řešit zákonem,
což je velmi podstatné.
Zdrojem financování stran jsou všude ve světě
členské příspěvky, dary, vlastní
hospodářská činnost a ve většině
demokratických států také státní
financování stran. Anglickou labouristickou stranu
například financují zcela odbory. Bylo vzpomenuto,
že Anglie nezná státní financování,
ale dary představují velmi problematický
zdroj příjmů pro strany. Jestliže někdo
má velké množství peněz k dispozici,
hrozí nebezpečí, že si "uváže
stranu jako batoh na záda" a bude s ní následovat
své vlastní cíle. Dary tedy v sobě
skrývají nebezpečí, že dárce
od politické strany očekává protislužbu.
Uvedu na to jeden příklad: Daruji někomu
jako straně deset tisíc korun, a jako protislužbu
se tato strana za mě přimluví, až se
bude udělovat zakázka na obnovení oken ve
škole. To se ještě nepříčí
zákonu, ale bude to tehdy, když se dokáže
přímá souvislost, tedy že se jedná
o korupci. To odhaluje velmi jasně problematiku darů.
Lehce se dostaneme do velké blízkosti lepismu a
podezření z korupce.
Úkoly politických stran jsou tedy vyjádřením
plurality názorů, termínování
programu do voleb, nabízení kandidátů
a účast v mezinárodním sdružení
politických stran.
K zajištění plnění těchto
úkolů je třeba vytvořit prostor pro
tuto činnost a nevytvoření podmínek
je základním nepochopením principu demokracie
a parlamentní tradice naší republiky. Proto
tedy toto stanovisko vlády a ODS nemůžeme přijmout.
Chtěl bych vyjádřit přesvědčení,
že máme společně dostatek zodpovědnosti
k projednání tohoto zákona jako základního
předpokladu obnovy demokracie u nás. Děkuji
vám.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Kvasnička
má slovo, připraví se poslanec Šebek.
Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, chcel som svoju prihlášku k vystúpeniu
stiahnuť, pretože návrh, ktorý som chcel
podať, zaznel vo viacerých modifikáciách
a variáciách z úst niekoľkých
poslancov, ale vzhľadom k tomu, že tento môj návrh
je vlastne výsledkom mnohých diskusií na
našich mítingoch, kde občania, moji voliči,
sa opakovane dožadovali, aby som takýto návrh
raz predniesol, tak aby som vyhovel tejto žiadosti, predsa
ho len poviem, i keď hovorím, že to budem opakovať
po niektorých poslancoch.
Je to drobný návrh, ktorý sa týka
§ 4, ktorý hovorí o zákaze niektorých
strán a hnutí. Odporúčam, aby bol
doplnený bod d) tohto znenia:"...ktoré stratili
dôveru väčšiny občanov tým,
že v minulosti zhanobili ľudskosť a štát
a propagovali triednu nenávisť." Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Šebek, připraví se paní poslankyně
Pavúková, která přednese stanovisko
klubu poslanců SNS.
Poslanec SL P. Šebek: Pane předsedající,
dámy a pánové, náležím
k frakci, která nehodlá podporovat přijetí
návrhu tohoto zákona, tím ale není
ještě řečeno, že zákon třeba
nebude přijat, a proto podávám pozměňovací
návrh k § 3 tohoto návrhu.
V článku 2 a 3 se říká, že
nikdo nesmí být nucen k členství ve
stranách a hnutích, ze stran a hnutí může
každý svobodně vystoupit. A v článku
3: "Nikdo nesmí být omezován ve svých
právech, protože je členem strany a hnutí,
že se účastní jejich činnosti
nebo je podporuje, anebo že stojí mimo ně."
Mám za to, že navrhovatele vedly k začlenění
těchto vět do návrhu obavy z návratu
totalitního systému. Mám dále za to,
že s těmito obavami se musíme konečně
vypořádat, nemůžeme pořád
čekat, že se vrátí něco starého,
protože kdyby se to za nějakých okolností
třeba stalo, pak tyto články nezamezí
tomu, aby bylo postupováno tak, jak si eventuálně
totalitní režim bude přát.
Myslím, že tyto články posuzovány
ze zahraničí, by jen vzbudily úsměv,
tak jako vzbudil patrně úsměv článek
4, který jsme podle pozměňovacího
návrhu doplnili do § 31 celního zákona,
kde se praví, že celní kontrolou nesmí
být ponižována lidská důstojnost.
To je v demokraciích samozřejmost, stejně
tak jako je samozřejmost to, co říkají
odstavce 2 a 3 § 3 tohoto zákona.
Navrhuji proto, aby tyto dva odstavce byly vypuštěny.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím paní
poslankyni Pavúkovou, připraví se poslanec
Mohorita.
Poslankyně SN 0. Pavúková: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, klub poslancov SNS k predkladanému Zákonu
o združovaní v politických stranách
zaujal toto stanovisko:
Okrem niektorých podstatných výhrad, ktoré
nepovažujeme za nutné teraz rozoberať, a ktoré
by boli predmetom našich pozmeňujúcich návrhov,
za najzávažnejšiu námietku voči
predloženému návrhu zákona považujeme
tú, že prijatie tohto zákona by bolo v rozpore
so schváleným kompetenčným zákonom,
podľa ktorého otázky združovania a spolčovania
boli dané národným radám oboch republík.
Z tohto dôvodu predkladaný návrh nepodporíme.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Mohorita, připraví se poslanec Vosček.
Poslanec SL V. Mohorita: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, je
zcela zřejmé, a vyplývá to i z návrhu
výborů ústavně právních
návrhu usnesení sněmoven k tomuto návrhu
zákona iniciativní skupiny poslanců, že
rozdíly jsou v přístupech k té části,
která upravuje hospodaření či podnikatelské
činnosti nebo - chcete-li - ekonomické zajištění
politických stran. Nechci přeceňovat tyto
rozdíly, přesto však rozhodnutí Federálního
shromáždění může na dlouhou
dobu ovlivnit činnost politických stran či
hnutí. Nejde tedy jen o to, jak uvádějí
navrhovatelé v důvodové zprávě
a jak zde zaznělo už několikrát v diskusi,
zda mají politické strany neomezeným způsobem
podnikat a ve svých důsledcích svazovat činnost
politických stran s hospodářským životem
země, nebo zda budou mít mezi podnikateli výhodnější
daňové postavení.
Jde ale i o to, že politické strany, mající
možnost bez jakéhokoli omezení podnikat, budou
získávat i přes své demokratické
stanovy, jak to zákon vyžaduje, nutně nedemokratický
charakter. V politických stranách může
získat podnikatelská činnost přednost
před činností obecně prospěšnou,
mohou se organizovat společnosti, ve kterých budou
mít své stálé místo vedoucí
funkcionáři strany, poslanci za tuto stranu, aparát
strany. Tyto ekonomicky na sobě závislé skupiny
budou úspěšně kooperovat, a to, co je
důležité a proč o tom hovořím,
je to, že mohou vytvářet takové zájmové
skupiny, pro které ekonomicky závislé aparáty
mohou vytvářet při sjezdech atmosféru
nepostradatelnosti.
Doporučuji proto, aby do tisku 878 místo §
17 byly zařazeny paragrafy 15 a 16 z iniciativního
návrhu poslanců - tisku 503. V § 4 doporučuji,
aby byla v písmenu c) vypuštěna věta
"nebo které směřují k potlačení
rovnoprávnosti občanů" a místo
toho přidáno písmeno d) "které
porušují listinu základních práv
a svobod a mezinárodní smlouvy o lidských
právech a základních svobodách, ratifikované
ČSFR".
V § 5 odst. 1 se uvádí, že politické
strany nesmějí mimo jiné ukládat povinnosti
osobám, které nejsou jejich členy. Považuji
to za tak samozřejmé, že to není třeba
uzákoňovat. Důležitější
a praktičtější je zakázat ukládání
povinností a úkolů členům,
kteří pracují ve státních orgánech,
např. jako ministři. Dovolte mi citovat z edice
Právnická knihovna - spolky, shromáždění
a politické strany z roku 1936.
Přesto, že veřejný život ve státě
je proniknut bojem jednotlivých politických směrů
o veřejnou moc, vychází se z principu, že
okamžikem získání moci, zejména
dosažením nejvyšších výkonných
funkcí ve státě, stávají se
dosavadní služebníci parciálních
interesů služebníky celku, orgánů
státu, a že v těchto funkcích jsou vázáni
politickou nestranností.
Doporučuji proto znění § 5 odst. 1 takto:
" Politické strany jsou odděleny od státu.
Nesmějí vykonávat funkci státních
orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí
řídit státní orgány, ani ukládat
úkoly a povinnosti svým členům v souvislosti
s jejich postavením v těchto orgánech.
V § 6 - vznik politické strany - doporučuji
v odst. 2 zařadit písmeno c). V bodu b) vypustit
programové cíle uvedené pod bodem 3. Přesunout
je pod tento nový bod c). Jde o to, že stanovy a organizační
řád už vůbec ne - nemusí přesně
vymezit programové cíle strany. Tyto cíle
by měla podle mého názoru každá
strana v zájmu svém i celospolečenském
zformulovat co nejpřesněji v samostatném
programovém dokumentu.
Velmi závažnou součástí návrhu
zákona jsou § 12 až 16. Jejich obsahem je problematika
zániku politické strany, pozastavení její
činnosti či jejího zrušení. Jsou
zde vyjmenovány způsoby, kterými může
strana ukončit svou činnost nebo může
být ze zákona ukončena. Je ale otázkou,
zda jsou stanoveny tímto zákonem všechny podmínky
pro rozpouštění politických stran, jak
o nich hovoří člínek 7 ústavního
zákona ze dne 27. února letošního roku
o ústavním soudu ČSFR. (Cituji): " Ústavní
soud rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění
politické strany nebo politického hnutí,
jejichž činnost se neomezuje jen na území
jedné republiky nebo jiná rozhodnutí týkající
se jejich činnosti, jsou ve shodě s ústavními
a jinými zákony Federálního shromáždění.
Podmínky stanoví zákon Federílního
shromáždění. Tolik článek
7 ústavního zákona o ústavním
soudu.
Zákon o podmínkách pro rozpouštění
politických stran považuji za velmi důležitý
především z důvodu svázanosti
se samotným zákonem o politických stranách.
Neměl by být dlouhou dobu takový stav, kdy
jsou stanoveny podmínky pro vznik politických stran,
ale nejsou stanoveny všechny podmínky pro faktický
zákaz jejich činností.
Nejsem proti tomuto zákonu. Právě naopak.
Mají-li však platit pravidla hry, musí platit
po celou dobu hry a ne třeba jen v první polovině
či třetině. Apeluji proto na vládu,
aby tento návrh zákona byl neprodleně připraven
pro projednání Federálním shromážděním.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
nyní pan poslanec Vosček. Připraví
se poslanec Benda.
Poslanec SN J. Vosček: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, prejednávaný návrh zákona
podporujem. Som toho názoru, že je prijateľný
po spresnení, prípadne doplnení niektorých
ustanovení.
Mnohí občania sa na mňa obrátili so
žiadosťou, aby do návrhu zákona o politických
stranách bolo zakotvené ustanovenie, ktoré
v súlade s Listinou základných práv
a slobôd zakáže politické strany a hnutia,
ktoré svojim programom alebo činnosťou, ohrozujú
mravnosť, verejný poriadok alebo práva a slobody
občanov. S toutou požiadavkou sa plne ztotožňujem.
Navrhujem, aby § 4 návrhu v znení tlače
878 ol doplnený o nové písmeno d) tohto znenia:
"Paragraf 4 teda bude znieť: Zakazujú sa strany
a hnutia", teraz bude nové písm. d) "ktorých
program alebo činnosť ohrozuje mravnosť, verejný
poriadok alebo práva a slobodu občanov".
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Benda. Připraví se poslanec Jílek,
který je zatím posledním z přihlášených.
Pokud chce ještě někdo z poslanců vystoupit,
nechť se přihlásí. Poslanec Mohorita
se žádá, aby předal svoje návrhy
písemně zpravodajům.
Poslanec SL V. Benda: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovolte mi, abych se vyslovil na podporu tohoto zákona
a současně připojil dva pozměňovací
návrhy. První je jednoduchý. Týká
se § 4 b) zprávy ústavně právních
výborů (tisk 878).
Tj. zakazují se strany a hnutí, které nemají
demokratické stanovy nebo nemají demokraticky stanovené
orgány. Domnívám se, že buď je
to čirá deklarace, která do zákona
nepatří, nebo je to velmi nebezpečné
ustanovení, protože při jeho restriktivním
výkladu by bylo možno zakázat všechny
strany, jejichž orgány nejsou ustanovovány
na základě rovného hlasování
členů, ale např. paritně, např.
moravského, slovenského a českého
zastoupení nebo zastoupení regionálního
apod. Tyto stanovy a rozhodování o jejich demokratičnosti
jsou součástí registrace ministerstev vnitra,
dává se velká bezbřehá libovůle
ministerstvu vnitra rozhodnout, že není splněn
bod demokratičnosti stanov a tudíž, že
se strana neregistruje.
Strana má právo hájit se před soudem,
ale takový soudní proces může trvat
dlouho, strany mohou být tímto způsobem vyřazeny
z voleb apod. Opravdu opakuji, buď je to deklarace, jejímuž
smyslu přesně nerozumím, nebo by se to bralo
velmi přísně a doslova, potom by většina
československých stran neobstála ne proto,
že by byly založeny na vůdcovském principu,
ale proto, že respektují také jiné zřetele
(jako konec konců toto Federální shromáždění,
které není v přesném smyslu demokraticky
zvoleným orgánem, protože jedna jeho sněmovna
je volena nerovným poměrem hlasů). První
můj pozměňovací návrh je tedy
tento bod vypustit. Je dost jiných možností,
jak nedemokraticky fungující strany zakázat
z jiných důvodů.
Druhý můj pozměňovací návrh
je poněkud složitější. Souvisí
s problematikou hospodaření stran, ke které
zde už směřovala celá řada pozměňovacích
návrhů. Obecně se domnívám,
že v tuto chvíli je nutné, aby strany byly
jednak dotovány státem, jednak měly nějaké
možnosti a nějaké výhody ve svém
podnikání. Dotace státem jsou spíše
problematické, ale při současném stavu
kapitálu, daňového systému, je prostě
vyloučeno, aby v nejbližších dvou až
třech letech mohly politické strany zdárně
fungovat bez přímých státních
dotací.
S tím souvisí můj návrh. Domnívám
se, jak už zde řeklo několik kolegů
z různých stran, že by podnikání
stran mělo být na jedné straně tvrdě
omezeno na vybrané obory, které vlastně s
činností strany tak či onak souvisí.
Jakmile bude stranám dovoleno neomezené podnikání,
tak hrozí vytváření lobbyistických
stran nebo naopak lobbyiování stran, abych tak řekl,
protože kapitálově silná hospodářská
odvětví si budou hledět pěstovat nějakou
stranu a získávat od ní podporu a informace
ve státním aparátě. Toto pokládám
za nešťastné, toto neomezené podnikání.
Naopak, pokud je podnikání omezeno, musí
být pro strany nějakým způsobem zvýhodněno.
To je - musí být poskytnuty stejně jako jiným
obecně prospěšným institucím,
straně v jejím omezeném podnikání
daňové úlevy. Můj návrh směřuje
k tomu, a to potom také v budoucnu umožní odbourávat
státní dotace, abychom se v podstatě vrátili
k iniciativnímu návrhu, který zde několik
poslanců předložilo, ke dvěma paragrafům
16 a 18 - číslo ještě upřesním
- které vymezují oblast podnikání
stran a které současně hovoří
o úplné stoprocentní daňové
úlevě na část podnikání
a o padesátiprocentní daňové úlevě
na podnikání televizní, rozhlasové
a nakladatelské.
Protože tady bylo poukazováno, že každý
nakladatel a televizní podnikatel může založit
pětičlennou fiktivní stranu a požívat
těchto daňových výhod, aby tyto daňové
úlevy podléhaly stejnému režimu, jakému
podléhají dotace od státu. To znamená,
že strana musí získat ve volbách alespoň
2 % hlasů, nesmí být déle než
dvě volební období mimo parlament.
Jde o to, aby opravdu nevznikaly fiktivní strany pro získávání
podnikatelských úlev. Ale tady mám prosbu
na pana předsedajícího - protože zde
padlo několik analogických návrhů
- zda by nemohl využít § 24 odst. 2 jednacího
řádu, který hovoří o předběžném
hlasování. Já bych na základě
výsledků tohoto předběžného
hlasování, ale to musí navrhnout pan předsedající,
buď vzal svůj návrh zpět, nebo bych
ho naopak konzultoval s autory dalších pozměňovacích
návrhů, abychom je nějakým způsobem
ujednotili, protože se v mnoha bodech překrývají.
Je to možné, pane předsedající?