Poslanec SL M. Kováč: Vážený
pán predsedajúci, vážené dámy,
vážení páni, pri dôkladnejšom
posudzovaní návrhu zákona o združovaní
v politických stranách, ktorý nám
bol dnes ráno doručený, v zmysle návrhu
ústavnoprávnych výborov Snemovne ľudu
a Snemovne národov, vyvstávajú niektoré
otázky:
1. Z čoho vychádza predkladateľ, keď navrhuje,
aby tento zákon bol zákonom Federálneho zhromaždenia?
My vychádzame z toho, že politické strany a
hnutia vznikajú na území tej ktorej republiky
a stávajú sa tak politickými subjektmi národných
republík. Preto zákonná úprava ich
postavenia, činnosti, zásady hospodárenia,
registrácia
podobne, by logicky mali byť vecou zákonodarnej úpravy
republík.
2. Aký je dôvod, aby o rozpustení strán
a hnutí, ktoré vyvíjajú činnosť
na území oboch republík, rozhodoval Najvyšší
súd Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
a nie Ústavný súd Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky, keď už máme prijatý
zákon o Ústavnom súde Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky.
Vychádzajúc z princípu, ktorý je obsiahnutý
v našej prvej otázke, t.j. že ťažisko
funkčnosti politických strán a hnutí
vidíme v republikách, navrhujeme nasledujúce
pozmeňovacie návrhy:
1. V § 4 vypustiť bod a) a nahradiť ho nasledovným
textom: "ktoré propagujú alebo podporujú
fašizmus, alebo iné podobné hnutia".
2. Ako bod b) v paragrafe 4 doplniť: "Ktorých
činnosť smeruje k potlačeniu práv a
slobôd občanov."
3. Ako bod c) v § 4 doplniť: "Ktoré hlásajú
národnostnú, rasovú a náboženskú
neznášanlivosť".
4. Bod b) § 4 zaradiť ako bod d) a bod c) ako bod e).
5. Paragraf 15 bod a) by mal začínať slovami:
"Ústavný súd Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky". Nie "Najvyšší
súd".
6. Vypustiť § 17 a § 18 a ponechať len text
paragrafu 20, ktorý bude mať číslo 17
a nazvať ho "financovanie strán a hnutí
zo štátneho rozpočtu Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky."
7. Bod 8 nového § 17 upraviť takto: "hospodárenie
strán a hnutí a poskytovanie štátnych
príspevkov zo štátnych rozpočtov republík
podľa výsledkov volieb do národných
rád upravia zákony národných rád."
Ostatné princípy navrhovaného zákona
schvaľujeme a odporúčame ich prijatie, vrátane
financovania politických strán a hnutí zo
štátneho rozpočtu ako federálneho, tak
republikových.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Jako poslední
jménem klubu vystoupí poslanec Michal Horský
za klub poslanců VPN.
Pokud si ještě někdo jiný přeje
vystoupit jménem poslaneckého klubu, nechť
tak učiní, jinak budou poslanci vystupovat tak,
jak podali přihlášky.
Poslanec SN M. Horský: Vážené Federálne
zhromaždenie, pán predsedajúci, dámy
a páni, poslanecký klub Verejnosti proti násiliu,
menom ktorého mám tu česť hovoriť,
vo svojom zásadnom stanovisku podporuje návrh predložený
ústavnoprávnymi výbormi (tlač 878),
ktorý upravil predlohu 503 k návrhu zákona
o združovaní v politických stranách.
Politické strany všetci považujeme za nutnú
zložku základného slobodného a demokratického
poriadku, ktorý sa snažíme v týchto
neľahkých dobách v Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky znovu rekonštruovať. Svojim
trvalým spolupôsobením pri tvorbe politickej
vôle ľudu veríme, že politické strany
začnú konečne po dlhých desaťročiach
opätovne plniť svoju prirodzenú úlohu
garanta demokratického fungovania štátneho
mechanizmu.
Aby sa k tomu mohlo po desaťročiach devastácie
politickej kultúry v našej krajine skutočne
zodpovedne prikročiť, myslím že je nevyhnutné
prijať Zákon o politických stranách
a hnutiach. Je tomu tak aj preto, že nie sme v situácii
ako krajiny anglosaského sveta, ktoré nepotrebovali
podobné zákony. My sme dnes blízko stavu
z konca II. svetovej vojny, kde Rakúsko, Nemecko, a tiež
iné krajiny, k tomu, aby mohli zrevitalizovať svoj
politický život, prijali isté zákony
a zásady, ktoré im pomohli zdevastovaný politický
život doviesť do plnohodnotnej demokracie.
Vynechám celú časť politologických
úvah o funkcii strán v našom súčasnom
politickom živote. Obmedzím sa iba na dve podstatné
zásady predloženého návrhu.
V § 17, kde sa hovorí o hospodárení.
Klub poslancov Verejnosti proti násiliu bude podporovať
všetky poslanecké návrhy a návrhy tých
poslaneckých klubov, ktoré spresnia, vymedzia a
zúžia akékoľvek podnikateľské
aktivity politických strán a hnutí.
Po druhé: Prikláňame sa k názoru,
že v § 20 je optimálne zabezpečené
možné fungovanie hospodárskeho života
štátu a jeho previazanosť s činnosťou
politických strán. Máme totiž za to,
že navrhované investície pre občanov
v konečnom súčtu do politických strán
sa stanú neporovateľne menším zlom, než
celospoločenské straty spôsobené tesným
zviazaním politických strán s hospodárskym
životom a konkurenciou. Vyhneme sa tým neustálej
hrozbe či lákadlám konkurencie, ktoré
by boli nevyhnuteľnými dôsledkami situácie,
kedy sa politický život krajiny stal vecou voľného
trhu a voľnej konkurencie. Toľko k stanovisku poslaneckého
klubu Verejnosti proti násiliu.
Na záver chcem ešte predložiť vlastný
pozmeňovací návrh. V § 4 doplniť
písmeno d): "Ktoré šíria fašizmus,
nacionalizmus a rasizmus." Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Horskému,
za klub Strany demokratické levice teď vystoupí
poslanec Kanis.
Poslanec SN P. Kanis: Vážený pán predsedajúci,
ctené dámy a páni, naše stanovisko a
návrhy sú veľmi stručné. Dovolím
si na ne upozorniť.
Navrhujeme, aby v § 2 odstavec 2 bola doplnená ešte
veta: "Na činnosti politickej strany sa občianske
združenia môžu podielať."
V § 3 odstavec 3 sa konštatuje, že nikto nesmie
byť obmedzený vo svojich právach preto, že
je členom strany a hnutia, že sa zúčastňuje
ich činnosti, alebo že ich podporuje alebo stojí
mimo nich.
Domnievam sa, že podobných zákonov máme
v zákonoch už celú radu, ale Trestný
zákonník, alebo Prestupkový zákon
ich nepostihuje a tak vyznievajú naprázdno. A tak
by bolo vhodné zaradiť vetu: "..takéto
obmedzovanie je kvalifikované ako trestný čin."
V § 4 sa zakazujú strany a hnutia, ktoré porušujú
Ústavu a zákony. Keby sme všeobecne vychádzali
z tejto dikcie, tak by mali byť niektoré strany zasadajúce
v tomto parlamente už zakázané. Pretože
došlo k prijatiu zákonov, ktoré porušovali
iné zákony. Zrejme táto formulácia
nie je presná, a preto by som navrhoval, aby sa v bode
a) zmenila táto formulácia nasledovne: "Zakazujú
sa strany a hnutia, ktoré svojim konaním vo zvýšenej
miere porušujú Ústavu a zákony atď."
V bode b) sa hovorí o tom, že sa zakazujú strany
a hnutia, ktoré nemajú demokratické stanovisko.
Keby sme si urobili analýzu štatútu strán
v tomto parlamente, potom by sme museli asi veľa diskutovať
o tom, či stanovy ODS sú stanovy demokratické.
Je veľmi problematické, čo sú demokratické
stanovy a čo nie. Otázka stojí tak, že
keď je strana demokratická, o tom rozhoduje aký
má vzťah ku svojmu okoliu. Demokratickosť strany
sa prejavuje navonok a otázka demokracie v stanovách
je otázkou členov, ktorí sú v tejto
strane. Navrhujeme bod b) vypustiť.
Čo sa týka § 12 a ďalších,
navrhujem, aby sa rešpektovala istá logika v činnosti
strany a časť, ktorá má dnes názov
Zánik, zrušenie a pozastavenie strany, bola preformulovaná
takto: "Pozastavenie činnosti, zrušenie a zánik
strán a hnutí."
Pretože obsah jednotlivých paragrafov 12 až 16
predpokladá skutočne inú logiku, navrhoval
by som vychádzajúc z obsahu týchto paragrafov,
aby bolo nasledovné prečíslovanie:
Paragraf 15 sa zmení na § 12, § 14 sa zmení
na § 13, § 13 sa zmení na § 14, § 16
na § 15 a § 12 na § 16. Potom tá logika
pozastavenia, zrušenia a zániku je zrušená.
To, čo sa týka konkrétnych pripomienok v
súčasnom § 14: Navrhujeme vypustiť odstavec
1, pretože podľa nášho názoru, nezohľadňuje
to, že strany sú organizačne štrukturované.
V tomto zákone by sa malo odraziť, že je rozdiel
medzi tým, keď porušuje zákon jeden organizačný
článok, alebo viac organizačných článkov
strany, a keď ho porušuje celá strana.
Navrhujem vypustiť odstavec 1 § 14 a namiesto neho zaradiť
nový, so znením: "Súd pozastaví
ihneď činnosť organizačnej jednotky politickej
strany, ak sa dostane do zásadného rozporu s ustanoveniami
§ 1 až § 5 tohto zákona." (I keď
presnejšie by bolo 3 až 5, pretože § 1 až
§ 5 sa netýka politickej činnosti strany.)
"0 tejto skutočnosti vyrozumie bezodkladne vedúce
orgány strany s tým, že sú povinné
do 30 dní zabezpečiť v danej organizačnej
jednotke odstránenie vzniknutého stavu. Pokiaľ
v stanovenej lehote vedúce orgány strany nezabezpečia
nápravu, môže súd pozastaviť činnosť
celej strany. Tento návrh vychádza z toho, že
podľa nášho názoru by nebolo správne,
aby porušenie zákona jednou základnou organizáciou,
alebo organizačným článkom iným,
bolo charakterizované ako dôvod pre zastavenie činnosti
jednej strany. Nakoniec by nebolo nič ťažkého,
založiť takýto jeden článok z provokatívnych
dôvodov.
Čo sa týka obsahu paragrafu, ktorý pojednáva
o hospodárení strán za tento článok
sa prihováram. Hlasovanie členov strany bude podľa
toho, ako budú spracované pozmeňovacie návrhy.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím, abyste dal
návrhy zpravodajům písemně.
Tím jsou vystoupení poslaneckých klubů
uzavřena.
Nyní budou mluvit poslanci v diskusi tak, jak se hlásili
v pořadí. První má slovo poslanec
Doležal. Připraví se poslanec Hubálek.
Poslanec SN B. Doležal: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, zdá se, že doby,
kdy politické strany byly pro straníky a Občanské
fórum pro všechny, a kdy si potřebnost politických
stran pro rozvoj demokracie dovolilo hlásat jen několik
málo podivínů, jsou už přece
jenom za námi. Důležitost politických
stran jako základních kamenů parlamentní
demokracie dnes zastávají - nebo aspoň nepopírají
- i velcí dědicové Občanského
fóra. Snad i proto předložený návrh
zákona v zásadě respektuje význam
politických stran a snaží se v zásadě
rozumně vymezit zákonný rámec pro
jejich činnost.
Chtěl bych za sebe i za kolegu Mandlera, tedy za poslance
LDS, předložit dva pozměňující
návrhy ve snaze otevřít co největší
prostor pro svobodnou politickou činnost.
První pozměňovací návrh se
týká § 4. Paragraf 4, vymezující
politické strany, jejichž činnost se nepřipouští,
vyvolal svého času námitky jak ze strany
federální vlády, tak některých
výborů Federálního shromáždění.
Domnívám se, že současná formulace
přesahuje únosnou míru státního
zasahování do vnitřních záležitostí
politické strany. Myslím, že je tu možné
vést paralelu mezi státem a jedincem. K základním
atributům civilizovaného člověka patří,
že nestrká nos do cizích věcí
a dokáže poznat, co tyto cizí věci jsou.
Totéž platí i o státě - je tím
dokonalejší, čím více se mu daří
omezovat své represívní funkce. Demokracie
je silná tam, kde dokáže do zákonného
rámce zahrnout i síly směřující
k jejímu popření (viz legální
činnost komunistických stran v evropských
demokraciích po druhé světové válce).
Nejde jen o to, že pokud jsou extrémisté nuceni
respektovat legální rámec pro svou činnost,
má je stát a veřejnost pod kontrolou. Během
legální činnosti se může krajní
politická síla kultivovat, což bylo třeba
vidět na tom, jak se do politického systému
západoevropských zemí zabudovávaly
strany zelených, a naopak, sama demokracie se leckdy učí
pochopit určité krajní polohy jako konec
konců potřebné pro politický systém.
Státu by nemělo být nic po tom, zda nějaká
politická strana má, či nemá demokratické
stanovy, demokraticky ustavené orgány, zda směřuje,
či nesměřuje k výlučnému
uchopení a udržení moci. Pokud má občan
dobrý přístup k informacím a svobodu
volby, měli bychom více důvěřovat
jeho soudnosti. Pokud by se jí totiž většině
občanů nedostávalo, nepomohou ani sebepřísnější
zákony.
Jsem přesvědčen, že formulace §
4, jak ji zde navrhnu, stanoví nutné minimum, které
si stát smí vy hradit.
Formulace zní: "Program, stanovy a činnost
politické strany nesmí být v rozporu s ústavou
a zákony ČSFR."
To je první pozměňovací návrh.
Nyní pokud jde o záležitosti materiálního
zajištění činnosti politických
stran. Existuje tu odpor k myšlence, že by politické
strany měly být finančně dotovány
státem. Zřejmě vzniká obava, že
pak budou na státu závislé, a podezření,
že strany, které se o sebe nedovedou postarat samy,
nejsou dostatečně životaschopné. Ve
skutečnosti je státní podpora politických
stran nejmenší možné zlo, samozřejmě
jen když je v zákonu přesně řečeno,
kdy má strana na státní finanční
příspěvek nárok, a pokud je výše
příspěvku závislá na objektivním
a prověřitelném politickém mechanismu,
jakým jsou například demokratické
volby.
Naopak, propojení politiky a hospodářského
podnikání zbavuje politiku nezávislosti,
např.tam, kde je třeba spoluvytvářet
objektivní rámec pro hospodářskou
soutěž.Z tohoto hlediska mi nepřipadá
šťastné neomezovat možnost podnikat pro
politické strany a přikláněl bych
se ke stanovisku, které tu tlumočil naposledy, pokud
se nemýlím, zástupce VPN.
Způsob dotování politických stran,
jak je v zákonné předloze navržen, může
ovšem fungovat jen v rozvinuté demokracii se stabilním
zaběhnutým politickým systémem. My,
bohužel, zatím tak daleko nejsme. Parlamentní
volby, které proběhly loni v červnu, neznamenaly
o mnoho více, než plebiscit na téma komunismus
ano, či ne. Výsledek byl jednoznačný,
ale stabilní politický systém se zatím
nevytvořil. Nejen, že vítězná
síla - Občanské fórum - už dnes
neexistuje. Na naší politické scéně
dominovala a dosud hrají významnou úlohu
politická hnutí, volná seskupení,
založená na romantických představách
o politické činnosti.
Politický systém, vzniklý na základě
historického kompromisu Občanského fóra
s částí staré mocenské garnitury
v listopadu 1989, tvoří nyní velcí
dědicové Občanského fóra, komunisté
a lidovci - aspoň v české části
Federálního shromáždění
- mluvím tu jenom o české části.
Malé strany, z nichž řada má svůj
původ v předlistopadových nezávislých
iniciativách, jsou v soutěži s nimi neschopny
konkurence už proto, že jim chybí základní
prostředky k tomu, aby mohly občana vůbec
oslovit.
Je nepochybné, že politická roztříštěnost
ohrožuje stabilitu státu. Jenže zatímco
v ekonomice jsme se dokázali smířit s tím,
že voluntaristické zásahy do hospodářského
procesu jsou buď neúčinné, nebo zhoubné,
v politice procesu přirozeného tříbení
ještě nedůvěřujeme. Příležitostí
k tomuto tříbení budou nepochybně
příští parlamentní volby. Kdo
v nich neobstojí, problematizuje chtě nechtě
svou další politickou existenci. Je však žádoucí,
aby bylo z čeho tříbit, a proto je zapotřebí,
aby nové strany, o nichž jsem se zmínil, měly
s dědici minulosti ne snad rovnost šancí, tak
neskromní bychom nebyli, ale vůbec alespoň
nějakou šanci.
Proto navrhujeme za § 20 současné zákonné
předlohy zařadit § 20a ve znění
- odstavec 1: " Politické strany, které vznikly
po 17.listopadu 1989 a zúčastnily se parlamentních
a komunálních voleb v roce 1990 nebo vznikly z politických
hnutí, která se těchto voleb zúčastnila,
mají nárok na vyplacení jednorázové
státní podpory ve výši 800 tisíc
korun.
Odstavec 2: " Podporu vyplatí politické straně
ministerstvo vnitra, u kterého je strana registrována,
na základě písemné výzvy podané
do dvou měsíců od účinnosti
tohoto zákona.
Odstavec 3: " Podpora se vyplatí politické
straně z rezerv státního rozpočtu,
které vzniknou prodejem nebo pronájmem části
státního majetku, který byl zabaven komunistické
straně zákonným opatřením Federálního
shromáždění ČSFR."
To je všechno, děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní bude hovořit
pan poslanec Hubálek, připraví se pan poslanec
Klokner.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, s návrhem, se kterým
zde dnes vystupuji, jsem se obrátil 24. září
před rokem, roku 1990, na předsedu Federálního
shromáždění pana Alexandra Dubčeka
jako s novelou zákona č. 15/1990 Sb., zákona
o politických stranách. Bohužel přes
trojnásobné písemné urgence za celý
rok tento řádně podaný a potvrzený
návrh byl smeten ze stolu a nebyl dán na program
jakéhokoliv vyjádření našeho
kolektivu, našich výborů nebo pléna.
Nestává se mi to jenom s tímto zákonem,
a promiňte mi, je nutné o tom mluvit.
Poučen zkušenostmi a ztrativ důvěru
v toleranci a jakousi moudrost a snahu jednat novým způsobem,
poučený z minula, jsem návrh této
novely podal petičnímu výboru 7. srpna tohoto
roku. Vím, že petiční výbor je
zavalen přemírou žádostí našich
občanů, kterým leží na srdci
to, co leží většině z nás,
aby platila jednota slov a činů. Proto ty nesčíslné
rezoluce žádající nápravu, právo
a pořádek.
Přejdu k důvodové zprávě, kterou
jsem k oné novele předložil. Nebude to dlouhé
povídání, spíš než slova...
(Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pane poslanče, podle
jednacího řádu jste povinen mluvit k věci.)
Mluvím k věci a dávám k § 4 dva
pozměňující návrhy; a to dosazení
bodu d) a e).
Bod d) říká: " Politická strana
nebo politické hnutí - dále jen organizace
budou zakázány, pokud jejich činnost porušovala
či porušuje základní lidská práva."
To je celkem srozumitelné.
e) " Zakazuje se jakákoliv organizace, v jejímž
názvu se vyskytuje slovo komunistický ve všech
gramaticky možných tvarech."
Zdůvodněním k tomuto bodu e) je trestní
zákon, který jsme přijali loni a který
staví nacismus jako nepřijatelnou doktrínu,
jako nepřijatelnou politickou organizaci. Vzhledem k zločinům
nacismu i komunismu není třeba dále vysvětlovat.
Pokud nepřijmeme tento bod, dokážete naší
veřejnosti, že vám tento rozdíl není
znám a že vám není jasný. Nebudu
mluvit dále, škoda slov na toto téma. Všichni
jsme to prožívali na vlastní kůži
a následky pociťujeme nejen na životním
prostředí, ale i na životní a mravní
úrovni našeho národa. (Potlesk.)