Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec, predbežne sa domnievam, že predseda
Federálneho zhromaždenia, z titulu svojej funkcie,
má právo isté veci konzultovať podža
toho, ako uzná za vhodné. To je ale môj predbežný
názor, pretože nepoznám text, ktorý
bol odoslaný z Federálneho zhromaždenia.
Teraz je prihlásený poslanec Világi, poslanec
Magyar a ešte sa hlásil pán poslanec Jičínský.
Poslanec SL 0. Világi: Nechcel by som sa vyjadriť
k tomu, čo povedal pán poslanec Benda. Viem, že
pán predseda je chorý, je mimo Prahu. Mal by som
otázku, prečo sa jedná o osobný list,
kto dal pokyn k tomu, aby list bol rozdaný nám poslancom.
Myslím, že to je záležitosť pána
Dubčeka. Pokiaž tu nie je, niekto to musel zariadiť.
Alebo to zariadil pán Dubček telefonicky osobne?
Poslanec SL F. Magyar: Mňa zaráža, že
pán predseda vtedy, keď sme prejednávali ústavnú
Listinu základných práv, nesnažil sa
doviesť zo Štrasburku práva národných
a etnických menšín, ale teraz sa obracia na
zahraničie, aby sa chytal každého stebla.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Jičínský, prosím
faktická poznámka.
Poslanec SN Z. Jičínský: K tomu, co říkal
pan poslanec Benda: Myslím, že je-li někdo
jedním z nejvyšších tří
ústavních činitelů země, že
samozřejmě má jistá práva,
včetně práva obrátit se na Radu Evropy
s žádostí o stanovisko. Jestliže jsme
tam byli slavnostně přijati za členy, jestliže
tam byl pan předseda Federálního shromáždění
přijat s obrovským uznáním a ovacemi,
zdá se mi některé stanovisko pana poslance
Bendy, mírně řečeno, neadekvátní.
Pokud jde o to - a to je otázka poslance Világiho
- kdo dal souhlas nebo pokyn, aby se toto stanovisko dalo poslancům
k dispozici: Vzhledem k tomu, že tu není pan předseda,
zastupuji ho já, učinil jsem to já. Mám
za to, že informace jakéhokoliv druhu nemůže
škodit tomu, abychom mohli rozhodovat. Překvapuje
mě stanovisko některých poslanců,
kteří se pozastavují nad tím, že
tu je určité stanovisko jistého orgánu,
který není pro nás relevantní, ale
myslím, že bychom se jím zabývat měli.
(Hlas z pléna: Pan Pergola není orgán.)
Já jsem jen říkal, že v jiných
souvislostech vše, co přijde do parlamentu, dáváme
poslancům k dispozici, protože nepovažujeme za
vhodné cenzurovat.
Ještě k tomu, co říkal pan poslanec
Valko: My samozřejmě jsme parlament, v tomto směru
nejvyšší zákonodárný orgán
republiky, budeme rozhodovat my. Není nad námi žádná
mezinárodní instituce, která nám naše
rozhodnutí může zrušit. Jenom musíme
brát v úvahu, zda naše rozhodnutí, naše
zákony jsou v souladu s mezinárodními závazky,
které jsme přijali, a připomínám
kolegům, že v Chartě lidských práv
jsme uznali prioritu mezinárodních smluv a závazků
týkajících se občanských práv
nad vnitrostátními zákony. To je jedna věc.
Druhá věc: Chtěl bych říci,
že tu existuje například Mezinárodní
organizace práce, řada konvencí, které
v rámci Mezinárodní organizace práce
podepsalo i Československo. My jsme povinni je respektovat.
Pokud je nerespektujeme, můžeme se dostat na černou
listinu, což byl příklad Československa
v 70.letech.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. S faktickými poznámkami sa ešte
hlási poslanec Šebej a poslanec Kulan.
Ja by som ale navrhoval, aby sme toto intermezzo s faktickými
poznámkami pomaly skončili, pretože mám
k dispozícii dvadsať písomných prihlášok
a nesie sa dvadsiata prvá.
Poslanec SN F. Šebej: Vážený pán
predsedajúci, vážení kolegovia, vzhžadom
k tomu, že som členom a vedúcim našej
delegácie v Rade Európy, považujem za potrebné
aspoň jednu poznámku k tejto diskusii povedať.
Pred sebou máte list od pána L. A. Pergoly, ktorý
je šéfom komisie, o ktorej sme v Rade Európy
vôbec nepočuli, že existuje. Bola taká
zriadená pravdepodobne, ale nepovedal by som, že je
to jedna z tých zabehaných vežkých inštitúcií,
ktoré k Rade Európy patria.
Po druhé, máte v rukách osobný list
tohto pána pánu Dubčekovi a podža mňa,
pre rokovanie o tomto zákone, má možno informatívnu
hodnotu, ale inak je irelevantný.
Po tretie, chcem povedať, že nepripúšťam
takúto možnosť, aby sa Rada Európy vážne
zaoberala v dohžadnej dobe detailmi zákona, ktorý
tu bol predložený. V každom prípade sa
Rada Európy nenechala znervózniť ani ostrým
"berufsverbotom", ktorý bol prijatý v
Spolkovej republike Nemecko.
Takže myslím, že by bolo vhodné, keby
sa diskusia otočila späť k pôvodnej textácii
zákona a toto by sme vzali na vedomie.
Ale chcel som sa ešte pripojiť k pánu predsedajúcemu
s poznámkou, že naozaj predseda Federálneho
zhromaždenia asi má právo a nárok, korešpondovať
s medzinárodnými inštitúciami a tiež
využívať možnosti prekladu a rozmnožovania.
0 tom by sme snáď nemali diskutovať.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem praje si pán poslanec Kulan faktickú
poznámku? Prosím, poslanec Kulan.
Poslanec SN P. Kulan: Budem stručný. Ja som sa domnieval,
že toto je zhromaždenie rovných a že pán
Dubček je prvý medzi rovnými. Osobne budem
žiadať, aby to takto bolo aj v budúcnosti.
Ja si živo spomínam na causu, keď sme nemohli
zbaviť funkcie šéfa zahraničného
odboru, ktorý bol preukázatežne pracovníkom
našej rozviedky predtým, a stalo sa, že pán
Dubček tohto človeka so sebou bral na zahraničné
cesty. Viackrát sme boli napríklad americkou stranou
upozornení na to, že neslúži ku cti tomuto
štátu, aby takýto človek sprevádzal
predsedu najvyššieho zákonodarného zboru
tejto republiky.
Preto je viac ako pravdepodobné, že táto aktivita
mala slúžiť k tomu, aby naše rozhodovanie
bolo do značnej miery ovplyvnené týmto listom.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ešte jedna faktická poznámka a bol by som rád,
keby bola posledná, pretože medzitým je prihlásených
do rozpravy 28 poslancov.
Poslanec SL 0. Világi: Chyba sa stala, že je to osobný
list a bez súhlasu pána Dubčeka sa nemal
dostať do lavíc. To je v tomto smere vežmi neobvyklé.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán prvý podpredseda vysvetlil motívy svojho
rozhodnutia, nebudem ich ďalej rozvádzať.
Pristúpime k rozprave. Pardón, chcem vám
oznámiť poradie prihlásených do rozpravy.
Najprv musia vystúpiť parlamentní spravodajcovia.
Takže pán poslanec je 29., ale pretože je za
klub, vystúpi ako tretí.
Dovožte mi, aby som povedal, že sa prihlásili
poslanci Bačinský, Fišera, Benda, Petrová,
Mlynárik, Uhl, Jičínský, Huml, Kvasnička,
Doležal, Dostál,L. Kováč L., Kostya,
Boroš, Bratinka, Toman, Adrianová, Kulan, Hubálek,
Rothmayerová, Michálek, Roček, Kříž,
Černý, Ransdorf, Malina, Vidim, Zeman, Horník,
Mlčák, Šolc, Šamalík a Kroupa.
Poslanec SL J. Konečný: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně a poslanci, vážení hosté,
před námi je projednávání návrhu
zákona, který je veřejností sledován
s maximální pozorností. Nejsem historik ani
sociolog, ale neodpustím si ve zpravodajské zprávě
připomenout některé drobné obecné,
nicméně však zajímavé historické,
sociologické a společensko-kritické souvislosti.
Především bych chtěl připomenout,
že v historii naší republiky od roku 1918 došlo
v posledních 73 letech k mnoha podstatnějším
změnám režimu - v roce 1918, 1938, 1939, 1945,
1948, 1968, 1969 a 1989. Obyvatelé naší republiky
si na to zvykli. Zvykli si na to, že při jakékoli
změně režimu na tom lze také jaksepatří
vydělat. Zvykli si na to, že podobná změna
režimu je nejen velkou změnou celospolečenského
a politického významu, ale je i velmi vhodnou příležitostí
k odstranění nepříjemného souseda,
konkurenta v obchodě, v kariéře, v lásce.
Pokud ne k odstranění, tak ke značnému
poškození jeho zájmů nebo jeho osoby,
případně příbuzných.
Zčásti k tomu lidi vedla zištnost, zčásti
škodolibost, zlomyslnost nebo také jakýsi pud
sebezáchovy.
Každá revoluce, každá změna režimu,
jak se říká, požírá své
děti, tak proč toho nevyužít a nenastrčit
jí někoho jiného, než sebe? Změna
režimu je vždy doprovázena menší
či větší destabilizací ve společnosti
a nový režim má většinou jiné
starosti, než odhalovat upřímnost a motivaci
těch "nových lidí".
Řada lidí se domnívala, že hlášením
nebo informací o člověku vlastně prokazuje
společnosti službu, že tím přispívá
k očistě společnosti od nekalých živlů.
To ovšem bylo dovedeno k vrcholu v oné orwellovské
společnosti, ve které jsme všichni v posledních
43 letech žili a jejíž začátek
se s titulem knihy George Orwella tak dokonale kryje. Někteří
dotyční, kteří určitým
způsobem využívali různými odsouzeníhodnými
formami komunistický režim, se v poslední době
opět hlásí bez jakýchkoli skrupulí
do funkcí ve státní správě,
v úřadech a na různá další
místa. Tento zákon jim v tom má na pět
let zčásti zabránit a má tomu dát
zákonný rámec. Veřejné mínění,
které by mohlo tento zákon do určité
míry nahradit, se v dnešní době velmi
těžko orientuje, podobně jako orgány
výkonné moci,které by po své linii
snad mohly různé věci a problémy odstranit.
Celý proces vzniku tohoto zákona začal v
souvislosti s vyšetřováním událostí
kolem 17.listopadu 1989. Na základě průběhu
vyšetřování komise 17.listopadu a na
základě požadavků poslanců FS
byla přijata usnesení, která postupně
mířila k vytvoření tohoto zákona.
Tímto zákonem, který vláda připravila,
se budeme snažit obyvatele naší republiky dovést
k názoru, že využívání změny
režimu k přechodné destabilizaci společnosti,
k osobnímu prospěchu prostřednictvím
mocenských struktur je nemorální a postižitelné.
Budeme se tak snažit vytvořit také určité
memento pro naši společnost, jakési varování
pro každého jedince v naší společnosti
před chováním, které by v demokratické
společnosti nemělo mít místo.
Návrh zákona, kterým se stanoví podmínky
pro výkon některých funkcí ve státních
orgánech ČSFR, ČR a SR, zpracovala vláda
České a Slovenské Federativní Republiky
na základě usnesení sněmoven č.
123/91, kterým jí byl tento úkol uložen
a na základě připomínek výborů
FS k zásadám návrhu zákona z poslední
předprázdninové společné schůze.
K návrhu se vyjádřily výbory SNR,
výbor ústavně právní a výbor
branně bezpečnostní a nedoporučily
jej ke schválení. Vyjádřily se také
výbory ČNR, ústavně právní,
rozpočtový a kontrolní a doporučily
jej schválit. Návrh zákona projednávalo
sedm výborů FS, všechny mimo mandátových
a imunitních a mimo iniciativního a petičního
výboru. Výbory mimo výborů pro plán
a rozpočet SL doporučují sněmovnám
po projednání a případném uplatnění
připomínek vládní návrh zákona
schválit.
Zpravodajové se rozhodli všem poslancům ve
sněmovnách předložit všechny pozměňovací
a doplňovací návrhy ze všech výborů
FS pro informaci, jako přílohu k tiskům.
Návrhy jsou zařazeny podle paragrafů a máte
je v lavicích.
Minulý týden projednávaly návrh nakonec
pověřené ústavně právní
výbory a jejich stanovisko je odlišné. Na společném
zasedání výbory přijaly devět
pozměňovacích návrhů a připomínek.
Výbor SN tento pozměněný návrh
zákona doporučil při celkovém hlasování
ke schválení sněmovnám. Text, ke kterému
se přijímalo usnesení, máte v lavicích
jako tisk 877 a odmítavé stanovisko ústavně
právního výboru SL máte v lavicích
jako tisk 876. Výbor SL totiž při projednávání
schválil dalších 15 pozměňovacích
návrhů, které ovšem nepřijal
výbor Sněmovny národů. Dále
u sedmi pozměňovacích a doplňovacích
návrhů bylo při hlasování ve
Sněmovně lidu dosaženo minoritní votum.
To, že do textu společné zprávy navržené
ke schválení společné schůzi
sněmoven se nedostaly dvě třetiny pozměňovacích
návrhů ústavně právního
výboru SL, bylo pro výbor SL hlavním důvodem
pro to, aby návrh usnesení ústavně
právního výboru odmítl.
Na základě jednacího řádu FS
a na základě požadavků poslanců
z výborů SL vás seznámím s
těmi pozměňovacími návrhy,
které ve výboru ústavně právním
SL obdržely při hlasování minoritní
votum, a s těmi, které výbor SL při
hlasování přijal.
Takže návrhy, které obdržely minoritní
votum. V § 1 za první větu: "Tento zákon
stanoví některé další podmínky
pro výkon funkcí obsazovaných volbou..."
vložit "... a funkcí, pro něž je
předepsáno vysokoškolské vzdělání".
Druhý návrh v § 1 na konci věty přidat
slova "... a zákaz výkonu těchto funkcí
při jejich nesplnění".
V § 2 odstavec 1 nové písmeno g): "studentem
na vysoké škole F.E.Dzeržínského
při radě ministrů SSSR pro příslušníky
StB, vysoké školy ministerstva vnitra SSSR pro příslušníky
VB, vyšší politické škole ministerstva
vnitra SSSR nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem
dlouhodobých kursů na těchto školách".