Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Berieme na vedomie.
Poslanec SL O. Világi: Stanovisko Generálneho prokurátora
bolo svojim spôsobom relatívne, pretože Generálny
prokurátor je členom legislatívnej rady vlády.
Prokuratúra zaujala stanovisko už v priebehu legislatívneho
procesu. A keď zaujala stanovisko až potom, keď
zákon bol predložený v parlamente, prokuratúra
zmenila svoje stanovisko a poslala stanovisko do parlamentu, ktoré
prišlo až potom, keď sme to začali prejdnávať.
Chcel by som upozorniť, že právne stanoviská
sú vežmi relatívne a závisia od toho,
z akého hžadiska k tomu pristupujeme.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujeme. Má ešte niekto faktickú poznámku?
Poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Jenom reaguji na slova pana poslance Sachra.
Patrně se jedná o nedorozumění, protože
já jsem tím nejmenovaným funkcionářem
neměl na mysli pana poslance Bartončíka,
jehož registr se skutečně našel až
několik hodin před volbami, ale paní poslankyni
Věru Bartoškovou, jejíž registr k dispozici
byl. Původ mých informací není zase
až tak tajemný, protože shodou okolností
řídící orgán paní Bartoškové,
tehdy také náměstkyně ministra zahraničních
věcí, byl kapitán Stanislav Sůva,
který byl po dobu 10 - 12 let také mým osobním
policajtem, který mě měl na městské
správy vyšetřování StB na starosti.
Takže ten únik informací je poměrně
jednoduchý a vysvětlitelný.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďalšiu technickú poznámku má poslanec
Kontra.
Poslanec SN M. Kontra: Kvôli spresneniu, v súvislosti
s listom Generálneho prokurátora. Tento list prišiel
pánu predsedovi Federálneho zhromaždenia pravdepodobne
večer pred tým, ako sme prejednávali túto
otázku. Dostali sme za úlohu k tomuto listu prihliadnuť.
Po všeobecnej rozprave došlo k hlasovaniu o tom, či
sa má prečítať všeobecná
časť tohto listu. Hlasovaním sme odsúhlasili,
že sa prečítať má, tak sa prečítala
táto všeobecná časť a potom sa
prihliadalo i k jednotlivým pripomienkam Generálneho
prokurátora, ktoré boli vznesené k jednotlivým
paragrafovým zneniam.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán minister Langoš sa prihlásil
s faktickou poznámkou, ktorá sa týka pravdepodobne
toho, o čom tu hovoril pán poslanec Benda. Prosím.
Minister vnútra ČSFR J. Langoš: Ďakujem
za slovo. Chcel by som len odpovedať na tri veci, ktoré
sa zdá, že vyžadujú odpoveď ešte
v rozprave, k ostatným pripomienkam k zákonu sa
vyjadrím vo svojom záverečnom vystúpení.
Pán doktor Benda mi položil otázku, ktorú
mi položil v trochu menej dramatickej forme pri prejednávaní
tohto návrhu zákona v ústavno - právnych
výboroch a ktorá smeruje vlastne k odstavcu 2 §
19. Táto otázka, prednesená tu na pléne,
ja ju považujem za rečnícku, pretože nie
je dôvod, ktorý viedol vládu k tomuto ustanoveniu,
je jasne sformulovaný a je daný dikciou, sú
isté skutočnosti, uvedené v osvedčení
alebo náleze, ktoré sa môžu dostať
len do rúk komisie, pracovníkov ministerstva vnútra
alebo zamestnávateža alebo osoby, ktorej sa to týka.
Len tieto dva dokumenty sú chránené pred
zneužitím inou osobou. Nejedná sa o uprednostňovanie
podvodu pred pravdou, o uprednostňovanie eštébákov
a agentov pred občanmi, jednoducho to nie je tak. Pravda
o veciach je skrytá v samotných veciach, keď
niekto vie o svojom priatežovi alebo známom, ktorý
pracoval ako agent, a pracoval na ňom, predsa nikto nemôže
takéhoto človeka trestať za to, že vypovie
pravdu o tejto veci. Rovnako nemôže nikto trestať,
a o tom hovorí odstavec 2 § 19, občana za to,
že verejne označí príslušníka
ŠtB, ktorý ho rozpracovával, ktorý sa
zaujímal o jeho osobu.
Pán doktor Sacher v podstate rečnícky navrhol
zahájiť trestné stíhanie voči
neznámemu páchatežovi za únik utajovaných
skutočností z Federálneho ministerstva vnútra,
aj keď vie, že na môj podnet už pred niekožkými
mesiacmi bolo zahájené trestné stíhanie
voči neznámej osobe za únik informácií.
Len tožko som chcel povedať k týmto aktuálnym
veciam. Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, bol by som rád, keby sme nestrácali
čas týmto súborom faktických poznámok,
ale prosím v zmysle Rokovacieho poriadku, pán poslanec
Benda.
Poslanec SL V. Benda: Z vysvětlení pana ministra
cituji z vládního návrhu, § 19 odst.
2: "... Kdo zveřejní z nedbalosti... jakož
i s údaji z podkladů sloužících
k jejich vypracování..." To znamená,
ne lustrační návrh, ale jakékoli udání,
které se mně náhodou dostane do ruky, podléhá
tomuto paragrafu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Teraz v rozprave vystúpi pán poslanec Tomáš
Hradílek, písomne je ešte prihlásený
poslanec Karel Novosád.
Poslanec SN T. Hradílek: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, vážení přítomní,
dovoluji si pronést několik stručných
poznámek.
Předně bych chtěl konstatovat, že se
ztotožňuji s tím, co zde dnes pronesli kolegové
Sacher a Uhl. Myslím si, že právě pojetí
kolegy Sachera, vycházející ze zásad
hlubokého křesťanství, je z hlediska
dlouhodobých zájmů této společnosti
a lidské pospolitosti vůbec tím nejperspektivnějším
a nejsmysluplnějším řešením.
Pokud však bude námi přijat lustrační
zákon, přeji si, aby byl v té nejmírnější
podobě, jež bude zároveň respektovat
člověka jako individuum s veškerou složitostí
jeho možného vývoje. (Potlesk.)
Nekompromisní postoj některých kolegů
mě přímo děsí. Spravedlivou
společnost nevytvoříme vědomým
vytvářením podmínek pro vznik nových
nespravedlností. Heslo, když se kácí
les, lítají třísky, by nám,
když jsme říkali, že nejsme jako oni,
by nám nemělo být vlastní.
Chtěl bych se zmínit o jednom praktickém
aspektu, vyplývajícím z přijetí
zmíněného zákona. Lze se domnívat,
že to, v jaké podobě přijme Federální
shromáždění lustrační
zákon, se zrcadlově promítne i při
přijetí zákonné normy na půdě
národních rad týkající se policejních
sborů republik a Sborů nápravné výchovy.
Podle údajů, jež mám k dispozici, může
přijetí lustračního zákona
znamenat jednorázové zeštíhlení
policejního sboru České republiky přibližně
o 20 procent. Bude-li však přijata tvrdá varianta,
tak jak je obsažena v pozměňovacích
návrzích kolegy Tomana, může se jednat
téměř o jednu třetinu policistů.
Zde přichází do úvahy ještě
jistý aspekt v tom směru, že snížení
stavu federálních policejních sborů
se dále může nepříznivě
projevit na policejních sborech republikových, neboť
lze předpokládat, že část příslušníků
policejních sborů republik přejde do federálních
policejních sborů, a pak by za jistých okolností
se dokonce mohlo jednat až o 50 procent příslušníků
policejních sborů republik, zejména republiky
české.
V situaci, kdy se společnost potýká s nárůstem
kriminality, kdy se však konečně začínají
objevovat konsolidační prvky, jež například
ve Slovenské republice znamenají další
zastavení růstu zločinnosti, může
tento krok znamenat nový výbuch kriminality, dále
iniciován možným, zoufale nízkým
stupněm objasněnosti. Vyšetřovačka
jako nesmírně důležitá služba,
u které je zapotřebí, aby byla na vysoké
odborné úrovni, bude přijetím lustračního
zákona velmi citelně postižena. Právě
to mám na mysli, když hovořím o míře
objasněnosti.
Připomínám, že prostá náhrada,
neřku-li tolik potřebné zvýšení
stavu policie na potřebné kvalitativní úrovni,
bude procesem dlouhodobým, obzvlášť když
pedagogický odborný sbor policejních škol
bude značně zdevastován.
V srpnu loňského roku jsem co by ministr České
republiky na aktivu policistů celé České
republiky vyjádřil své stanovisko, že
prověrky jsou skončeny a že jediným
kritériem pro další činnost policejních
sborů České republiky bude kvalita a odbornost
vykonávané práce.
Věřím, že se nebudu muset za toto vyjádření
před lidmi, před kterými jsem to vyslovil,
v budoucnu stydět. Máme odpovědnost za budování
státu, a proto chci věřit, že jak my,
tak kolegové z národních rad se nenecháme
unést přílišným radikalismem,
který by mohl ve svých důsledcích
znamenat v oblasti bezpečnosti občana doslova katastrofu
se závažnými důsledky pro celou společnost.
V situaci, kdy už nehrozí zásadní zvrat
k minulým pořádkům a kdy naprostá
většina příslušníků
policejních sborů je loajální, považuji
čistky podpořené touto zákonnou normou
za naprosto neodpovědné.
Závěrem bych se chtěl s vámi podělit
o pocit, že jsem velmi rád, že se někteří
z mladších kolegů a kolegyň nenarodili
o 20 až 40 roků dřív, neboť v jejich
nekompromisní rozhodnosti a v jejich spravedlivém
zápalu v oku vidím ty nejlepší předpoklady
k tomu, aby v dobách, které jsou už chvála
bohu za námi, byli velmi zdatnými tvůrci
ideové čistoty stalinského ražení
nebo úspěšnými normalizátory.
(Potlesk.)
Jak to vidím, bolševické manýry, i když
s antikomunistickým znaménkem, jsou jim totiž
vlastní. Doufám, že se jim nepodaří
roztočit něco, čeho důsledky není
možné dohlédnout. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Je tu požiadavka pani Petrovej na faktickú poznámku.
Poslankyně SN J. Petrová: Jenom jsem chtěla
doplnit, že tento zákon pouze řeší
pracovněprávní vztahy, nevztahuje se na republikové
policejní sbory.
Za druhé se vztahuje pouze na funkce obsazované
jmenováním nebo ustanovováním.
Za třetí: Ministerstvo vnitra je zde řešeno
§ 3, zvláštním režimem. Nemůže
se z těchto důvodů jednat o takové
počty, o kterých mluvil kolega Hradílek.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem za poznámku, ešte jednu poznámku
má poslanec Sacher.
Poslanec SL R. Sacher: Dovoluji si oponovat paní poslankyni
Petrové. Tak třeba na ředitelství
Krajské správy SNB v Ostravě, bude-li tento
zákon realizován, zůstanou z reaktivovaných
příslušníků SNB pouze 2.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. O slovo teraz požiadal Generálny prokurátor
federácie, doktor Gašparovič a dávam
mu slovo.
Generálny prokurátor ČSFR I. Gašparovič:
Vážený pán predsedajúci, vážení
páni poslanci, vážené panie poslankyne,
pri svojej práci som mal zapnutý televízor,
a počúval som, ako pán poslanec Olej citoval
dve vyjadrenia, ktoré som dal k Lustračnému
zákonu. Sledoval som ďalej, ako na to reagoval pán
poslanec Kulan a poslanec Világi. Bol by som nerád,
keby ste boli dezinformovaní. Pripomienky, ktoré
som k tomuto zákonu mal, som uplatnil v legislatívnej
rade i vo vláde.
Chcem povedať jedno: Ako občan tejto republiky Ivan
Gašparovič som preto, aby Lustračný
zákon, predložený vládou, bol prijatý.
Ale z titulu funkcie Generálneho prokurátora, mám
povinnosť dozerať nad zákonosťou, som považoval
za povinnosť upozorniť, v čom vidím, že
návrh zákona do určitej miery nie je v súlade
s medzinárodnými ustanoveniami.
Vo vláde som to povedal, rovnako tak v legislatívnej
rade, že som pre prijatie zákona ako občan,
ale zákona, ktorý nie je v rozpore s inými
právnymi normami. Chcem ešte tu povedať,že
okrem toho, čo tu povedal poslanec Olej, namietal som proti
tomuto zákonu, keď sa tu povedalo, že nie ste
informovaní - že nepotrebujeme existenciu komisie.
Mám za to, že zákonom o správnom riadení
je dostatočne upravené, že by mohlo vydávanie
osvedčení robiť len ministerstvo vnútra
vo svojej kompetencii. Namietal som ďalej možnosť
trestného postihu vo forme, ako je daná. Namietal
som, že po prijatí v predkladanej forme bude nutné
upraviť Trestný zákon i Trestný poriadok.
To sú všetky moje pripomienky. Nie je pravda, že
som to dal neskoro. Po rozhodnutí vlády ma požiadal
predseda Federálneho zhromaždenia pán Dubček,
či som dal pripomienky do legislatívnej rady vlády
a do vlády. Povedal som, že áno, niektoré
boli prijaté, niektoré nie. Poprosil ma, či
by som mu moje pripomienky mohol dať a ja som to urobil.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Do rozpravy sa prihlásil poslanec Novosád,
dávam mu slovo. Ďalším prihláseným,
písomne, je poslanec Roman. A ešte jedným prihláseným
je poslanec Kučera.
Poslanec SL K. Novosád: Pane předsedající,
slova se vzdávám, protože slova poslance Hradílka
mi vyrazila dech tak, že jsem ho ještě nenabyl.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Vášu požiadavku rešpektujem, prosím
teraz poslanca Romana.
Poslanec SL L. Roman: Vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, koncom osemdesiatych rokov i Komunistická strana
u nás nebola schopná vládnuť v nezmenenej
forme. Problémy politické, ekonomické, právne
i morálne sa značne zaostrili. Zvýšila
sa aktivita más, ktorá vyvrcholila 17. novembra
1989. Začal proces prechodu moci z rúk totalitných
síl do rúk demokratických síl. Od
tejto doby dochádza k rozbíjaniu starého
systému a budovaniu nového. Vznikli nové
formy vlastníctva, nové politické, ekonomické,
právne, morálne a spoločenské vzťahy.
Nové spoločenské inštitúcie a
organizácie. Revolučná situácia však
trvá. Staré sily sa ťažko rozchádzajú
s existujúcim systémom, nové sa snažia
o vyrovnanie s minulosťou. Zaostrujú sa rozpory, hromadí
sa napätie. Mnohé zmeny v procesu tejto revolúcie
majú charakter reforiem. Ale povedzme si úprimne,
kto je schopný realizovať tieto reformy? Tí,
ktorí to robia z presvedčenia? Silní plastickí
jedinci, špekulanti alebo tí, ktorí sú
v službách starých politických síl?
Každá spoločnosť, v určitej etape
revolučnej epochy, sa snaží vytvárať
podmienky, aby mohla realizovať svoj zámer. Prečo
by sme mali toto právo upierať práve našej
spoločnosti?
Staré, tzv. nomenklatúrne kádre by si mali
túto skutočnosť uvedomiť. Hlavne tí,
ktorí ideovo, koncepčne, legislatívne a výkonne
zabezpečovali starý systém. Pokiaž si
to neuvedomujú sami, je to chyba nás všetkých,
že nie sme schopní právnou formou ich na týchto
postoch vymeniť. Máme strach alebo čakáme,
že to za nás urobí mocenské centrum?
Navrhovaný zákon má byť prostriedkom
k riešeniu tejto problematiky. Je to ten pravý a jediný
prostriedok, Nezvrhne sa to v hon na čarodejnice? Pri hlasovaní
o jednotlivých pozmeňujúcich návrhoch,
ako i pri návrhu celkovom, majte toto na pamäti.