Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

V tejto, nazval by som to reagenčnej časti svojho vystúpenia chcem aspoň okrajovo upozorniť na nie plnú konkrétnosť niektorých argumentov, ktoré zazneli v rozprave. Ako príklad uvediem tvrdenie pána poslanca Borguľu o tom, že vláda zmrazila v tomto roku mzdy. Nie je mi príjemné vysvetľovať tu všeobecne známe veci. Tie všeobecne známe veci spočívajú v tom, že smerný rast na tento rok sa určoval ako index rastu životných nákladov násobený koeficientom O,9. Bola to požiadavka určitého oneskorenia rastu miezd za rastom životných nákladov. Situácia bola taká, že v I. štvrťroku bol smerný rast 9 %, vyčerpalo sa 86 %, v II. štvrťroku bol smerný rast 22 %, vyčerpalo sa 82 %, v III. a IV. štvrťroku to bolo 29 %, ale tento rast nebol zatiaľ vyčerpaný. Teda, je treba konštatovať dve veci. Pre rast miezd bol adekvátny priestor a rast miezd nikde, ani v jednom štvrťroku nenarazil na strop stanovený smerným nárastom. Tým chcem len povedať, že je potrebné skutočne tieto otázky posudzovať, vychádzajúc z reálnej skutočnosti z určitých a prioritných hypotéz.

Podobne by som chcel povedať, že nepovažujem za zdôvodnenú väčšinu tvrdenia pána poslanca Tomisa, ktorý šmahom negoval, alebo postavil úplne na hlavu všetky závery analýzy, spochybnil dokonca vplyv výrazného zvýšenia úrokovej sadzby z depozít na rast príjmu obyvateľstva v budúcom roku. Tu chcem poznamenať len toľko, keď zoberiete do úvahy rozsah úspor obyvateľstva, a to, že u termínovaných vkladov dosiahli úroky až 14 % a prepočítate si to, koľko to znamená, tak zistíte, že je to neobyčajne významný aj dodatočný príliv peňazí do ekonomiky.

Chcel by som ďalej povedať to, že pán poslanec Tomis mylne interpretuje predloženú predikciu tak, že nárasty, ktoré tam uvádzame v roku 1992, sú ďalšie dodatočné nárasty oproti roku 1991. Hovoríme o tom, že je to celkové zvýšenie oproti úrovni roku 1989. To je obrovský rozdiel. Keby napr. skutočne bola pravda, že predpokladáme 25 až 30 % nárast oproti roku 1991, tak by to bolo istotne hororové číslo.

Ešte by som sa rád v tejto súvislosti vrátil k veľkým výhradám pána poslanca Tomisa k súčasnému kurzu. Už tu bolo toľko povedané, že nemá cenu znovu k tomu niečo dodávať, ale musíme povedať jedno, že naša analýza hovorí o tom, že diferenciácia medzi paritou kúpnej sily a kurzom, ktorú teraz máme, je momentálne základom cenovej konkurencieschopnosti absolútnej väčšiny našich výrobcov a že nie je v našom záujme, aby mechanizmus, ktorý je už v behu, veľmi rýchle odstránil túto diferenciáciu medzi paritou a kurzom, pretože by to znamenalo oslabenie konkurencieschopnosti našej ekonomiky. Keď porovnáme situáciu s NDR, tak je celkom zrejmé, že opatrenia, ktoré v tomto smere vláda urobila, boli ochranárske opatrenia voči našej podnikovej sfére, teda z tohto hľadiska znamenalo jednak uľahčenie situácie exportérov a jednak obmedzenie možnosti dovozu.

K tomu, že ten mechanizmus, ktorý výrazne reaguje na kurz a tlačí na zbližovanie parity a kurzu, k tomu len taká krátka ilustrácia; práve predvčerom som sedel s určitou skupinou zahraničných návštevníkov, ktorí so mnou rokovali a ktorí mi predložili kartičku z hotelu Esplanade, kde sa uvádza, že cena pre zahraničného návštevníka za noc je 5 450,- Kčs, t.j. viac ako 180 dolárov, čo neplatia ani v najprepychovejších hoteloch v Spolkovej republike Nemecka a v Japonsku.

Myslím, že aj táto téza, o ktorej pán poslanec Tomis hovoril, čo zahraniční návštevníci od nás odnášajú, za chvíľu nebude pravdou.

Chcel by som povedať, že rozhodne niektoré stanoviská, ktoré tu odzneli, sú v súlade so stanoviskami vlády a že ich podporujeme. Súhlasíme predovšetkým so stanoviskom poslancov, ktorí časové odsúvanie privatizácie považujú za nesplnenie jednej z hlavných podmienok oživenia hospodárstva. To bolo stanovisko pána poslanca Tahyho. Rovnako súhlasíme s tými poslancami, ktorí požadujú prehodnotenie niektorých sociálnych opatrení, hlavne pokiaľ ide o stimuly dobrovoľnej nezamestnanosti. Rovnako tak súhlasíme s tým, že je treba dôsledne plniť opatrenia obsiahnuté v uznesení vlády č. 459.

Bezpochyby za inšpiratívne považujeme aj praktické námety pána poslanca Fišeru, aj keď si myslím, že štátna byrokracia by mala konkrétne ale každé rozhodovanie ovplyvňovať čo najmenej a mala by sa zameriavať skutočne viac na formovanie všeobecného prostredia potrebného na to, aby sa subjekty rozhodovali racionálne. Podnetom na zamyslenie, podľa môjho názoru bolo aj stanovisko pána poslanca Šterna o tom, že absentuje súhrnná stratégia privatizačného procesu v pojatí, ako ich uvádzal on, a zvlášť koncepčná predstava o úlohe zahraničného kapitálu v tomto procese čo do jeho váhy, smerovania a pôsobenia.

Súhlasím so stanoviskom pána poslanca Luxa, že problémy poľnohospodárstva by sa nemali riešiť vynútenými ďalšími opatreniami, ale predovšetkým vhodným spôsobom jeho urýchlenej transformácie.

Záverom k tomuto expozé považujem za potrebné zvlášť zdôrazniť, že vláda si nerobí, ani nemôže robiť žiadny výlučný nárok na neomylnost svojich záverov, riešení a postupov.

Chcem však povedať, že nemienime opustiť základný cieľ, ktorým je: Zásadnou ekonomickou reformou vytvoriť predpoklady budúcej prosperity pri súčasnej snahe minimalizovať sociálne náklady reformy, jej urýchlenie a dôsledné uskutočňovanie. Iná cesta, podľa nášho názoru, pre Československo neexistuje. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu Hoffmannovi. S faktickou poznámkou sa prihlásil poslanec Zahrádka.

Poslanec SL P. Zahrádka: Mám pocit, že tady došlo k nějakému nedorozumění, když pan místopředseda vlády tvrdil, že jsem řekl, že vláda se snaží zničit dobré podniky, což není pravda. Bude tam asi záměna jména.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej prehovorí za vládu minister Flassik. Udeľujem mu slovo.

Ministr vlády ČSFR I. Flassik: Vážený pán predsedajúci, vážené panie poslankyne, vážení páni poslanci, dovoľte mi nadviazať vo svojom výklade na poznámku pána poslanca Senjuka, ktorý navrhol doplniť bod 3, prvá zarážka návrhu na uznesenie, kde sa hovorí: Maximálne podporovať rozvoj hospodárskej súťaže, vrátane začatia - tam to nebolo - v činnosti monopolných inštitúcií.

Predovšetkým by som sa chcel zaoberať slovom "začatie" a uvedením niektorých exaktných údajov, ktoré by toto mali vlastne vytvárať a súčasne by som chcel upozorniť, že sa do toho uznesenia vkradla veľmi nemilá chyba, pretože sa tam hovorí o rozvoji monopolných inštitúcií a to, myslím, že nebolo cieľom.

Ja samozrejme nemôžem hovoriť o všetkých monopolných inštitúciách, ale len o Federálnom úrade pre hospodársku súťaž, pretože sú to tri úrady, ktoré existujú a ktoré ochraňujú hospodársku súťaž v Československu. Tvoria síce akúsi sústavu, ale sú navzájom koordinované. Tento federálny úrad nie je týmto dvom úradom nadriadený, nemáme možnosť prikázať alebo zmeniť ich rozhodnutie alebo nejakým spôsobom do ich rozhodovania zasahovať.

Predovšetkým, pokiaľ ide o myšlienku neotvárania činnosti Federálneho úradu pre hospodársku súťaž, chcel by som uviesť niekoľko údajov. Predovšetkým bol tento úrad zriadený zákonom, ktorý nadobudol platnosť 19. 7. 1990, teda minulého roku. Ja sám som bol menovaný do funkcie 18. januára t.r. a rozpočtovo sme vznikli, keď to tak môžem povedať, až 28. marca 1991, pretože v štátnom rozpočte neboli žiadne prostriedky na tento úrad, i napriek tomu, že sa s jeho existenciou pri zostavovaní rozpočtu na tento rok rátalo. Len vďaka pomoci vtedajšieho ministra pre strategické plánovanie Hoffmanna sme dostali nejaké zálohy, ale takým spôsobom, že keď sme prijímali prvých ľudí, ktorí prišli 1. februára - prepáčte mi, že o tom hovorím - tak som sa musel s nimi dohodnúť, že musia počkať na peniaze a neviem, kedy ich dostanú. Uznajte sami, že to nebol spôsob, ktorým by sa mohol federálny úrad etablovať. Nehovorím to na ospravedlnenie, ale na vysvetlenie.

Dnes máme 57 ľudí. Stáli sme pred situáciou, čo vlastne budeme robiť, či rozhodovať alebo študovať, pretože ide o agendu, ktorá je v v československých pomeroch po 50 rokoch celkom nová. Vieme, že sme mali kartelový zákon z roku 1933 a jeho účinnosť nepriamo zanikla v roku 1939 a formálne 1. januára 1950, kedy bol zrušený Občianskym zákonníkom. Stáli sme pred dilemou a rozhodli sme sa tak, že obidva postupy musíme kombinovať, snažiť sa nadobudnúť určité poznatky, ale súčasne aj rozhodovať. Prvé rozhodnutie sme vydali v júni a preto sa domnievam, že je možné hovoriť o otvorení činnosti tohto úradu. Okrem toho sme vydali asi 20 rozhodnutí, ktoré už nadobudli platnosť.

Nechcem už ďalej hovoriť. Chcel by som vysvetliť povahu agendy, ale pravdepodobne budem mať príležitosť stretnúť sa s výborom pre plán a rozpočet, kde si bude možné niektoré veci predebatovať. Túto príležitosť uvítam, pretože budem môcť niektoré veci vysvetliť.

Poviem vám zaujímavú perličku. Pred troma týždňami sme mali medzinárodnú konferenciu za účasti 25 zahraničných hostí z celého sveta. Bola tam predsedníčka federálnej obchodnej komisie pani J. Steigerová, námestník ministra spravodlivosti, ktorý je poverený vedením antimonopolnej politiky USA pán James Rill, prezident Bundes Cartel amtu v Berlíne profesor Kartte. Tento posledný mi povedal - túto jeho vetu som si nechal ešte zopakovať, aby som sa ubezpečil, že som dobre rozumel - že prvý kartel zakázal v štvrtom roku svojej existencie. Tým chcem povedať, že ide o agendu, ktorá je veľmi vážna. My, keď zakážeme činnosť nejakého kartelu alebo zneužívanie dominantného alebo monopolného postavenia alebo nejakú fúziu, tak musíme veľmi dôkladne prešetriť všetky podklady, všetky skutočnosti, ekonomické aj právne, ktoré nás oprávňujú také opatrenie urobiť. Domnievam sa preto, že by nebolo ani z hľadiska národohospodárskeho účelné, aby nejaké rozhodnutie, aj keď tu možnosť je, bolo po krátkom čase alebo mnou, alebo Najvyšším súdom ČSFR prípadne zrušené. Do tej doby by trvala určitá právna neistota, pokiaľ ide o právne pomery toho príslušného podnikateľa.

Ešte mi dovoľte podotknúť, že ľudia, ktorí nastupovali v priebehu tohto obdobia, keď prišli k nám, nevedeli, čo to kartel je. Nevedeli, čo je fúzia. O monopoloch sa dopočuli len z učebníc marxistickej politickej ekonómie a to najmä nie v súvislosti s americkými monopolmi.

Cez to si myslím, že sme veľa vecí urobili, a preto si myslím, že by bolo nespravodlivé hovoriť o nezačatí činnosti tohto úradu.

Ešte mi dovoľte jednu poznámku. Hovorí sa tu o tom - maximálne podporovať rozsah hospodárskej súťaže. Ja to beriem, to je pravda. Domnievam sa však, že je to veľmi všeobecné konštatovanie a myslím, že by tu bolo treba nejaké systémové opatrenie, ktoré by rozvoj hospodárskej súťaže podporovalo. Sami vidíme, že konkurenčné prostredie u nás nie je. Postupujeme podľa všeobecne zavedenej praktiky, tzv. metódou dotazníkovou, že keď zistíme nejakého monopolizmu alebo dominanta, tak mu pošleme dotazník, v ktorom ho okrem iného žiadame, aby nám oznámil, akých má odberateľov. Teraz, keď sa obraciame na týchto odberateľov, aby nám oznámili, aké majú skúsenosti z obchodného spojenia s týmto monopolizmom alebo dominantom, tak nám skoro všetci povedia, že dobré. Kryjú dodávateľov. Svedčí to o nedobrom jave, o jave, že tu vlastne nie je konkurenčné prostredie. Cez to sa snažíme osobnými návštevami preverovať tieto veci a overovať tieto skúsenosti.

Vítam, že sa táto zmienka oproti monopolným inštitúciám dostala do návrhu uznesenia a vítam to aj z dôvodu, že by som bol veľmi rád, keby skupina poslancov navštívila náš úrad.

Môžme urobiť akýsi deň otvorených dverí a dáme tým možnosť všetko si prehliadnuť. Nebudeme nič zakrývať a zatajovať a myslím si, že by bolo veľmi dobré, keby sa takáto návšteva uskutočnila - samozrejme berte to ako pozvanie - a možno, že by potom mohli páni poslanci svojimi ďalšími návrhmi a opatreniami pomôcť v ďalšej činnosti nášho úradu. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi Flassikovi. V rámci rozpravy boli zo strany pána poslanca Luxa položené tri otázky. Na tieto otázky už čiastočne reagoval pán podpredseda vlády. Podpredseda vlády a minister financií pán Klaus požiadal, aby na druhú otázku, ktorou je, ako pokračuje vláda v riešení majetku KSČ a SZM, reagoval jeho námestník pán Jurečka.

Pán Jurečka je poslanec Federálneho zhromaždenia a je tu prítomný. V rámci záverečného slova by vystúpil nie ako poslanec, ale ako námestník ministra financií. Má niekto námietky voči takému postupu? Námietky nie sú, tak prosím pána námestníka Jurečku, aby odpovedal na túto otázku.

Náměstek ministra financí ČSFR J. Jurečka: Pane předsedající, dámy a pánové. Na základě usnesení vlády České republiky byl říjnu určen orgán České republiky přebírající z federace majetek bývalé KSČ a SSM. 31. října byla podepsána dohoda o převodu majetku bývalé KSČ do České republiky mezi místopředsedou vlády a ministrem financí panem Klausem a ministrem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky panem Dybou. Oba ministři byli zastoupeni svými náměstky. Tato dohoda vytvořila právní základ převodu majetku KSČ do vlastnictví České republiky. Zmocněnci byli vybaveni plnými mocemi a k datu 31. 10. jsou zpracovány účetní uzávěrky atd. a předávací protokoly mezi zmocněnci a pracovníky ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj jsou přílohami výše zmíněné dohody či smlouvy. Dohoda řeší rovněž postup při využití majetku bývalých organizačních složek převzatých okresními úřady. Majetek bývalé KSČ ve Slovenské republice byl k datu 31.10. rovněž delimitačními protokoly převeden na orgány Slovenské republiky, které stanovila svým usnesením vláda Slovenské republiky. Tím byly vytvořeny podmínky, aby majetek buď v těch organizačních seskupeních, v nichž se nachází nebo jako výtěžek po privatizaci, tj. vytvoření republikových fondů, sloužil těm účelům, které mělo toto shromáždění jako zákonodárce na mysli při schválení ústavního zákona 496. Stejně tak byly vytvořeny podmínky pro - dovolte mi ten výraz - dohledání určité části majetku na úrovni republik, tj. v případech, kdy probíhají arbitrážní řízení a některé další spory.

Obdobné uzavření dohody nebo smlouvy mezi federálním ministerstvem financí a republikovými ústředními orgány je připravováno k majetku bývalého SSM. Zde federální ministerstvo financí musí spolupracovat s komisí pana místopředseda Mikloška, která shromáždila za uplynulé období potřebnou dokumentaci. A kromě toho dohoda musí mít svou specifikaci v tom, že ústavní zákon 497 přímo stanovil způsob využití majetku pro činnost dětských a mládežnických organizací a spolků.

Dovolte mi ještě přídavnou informaci. Ve zprávě na 17. společné schůzi FS o stavu přebírání majetku bylo řečeno, že z 35 podniků a hospodářských zařízení bývalé KSČ a SSM nebyly dosud převzaty 2 - tj. DES Děčín a Zenit Centrum. Chtěl bych vás informovat, že v DESu Děčín byl jmenován nový zmocněnec a velmi složitá situace Zenit Centra je řešena likvidací tohoto podniku. Již koncem října byla jmenována likvidátorka a ta velmi razantně zahájila činnost s výhledem na ukončení likvidace do 3 měsíců.

Pochopitelně významné kroky k dořešení majetku bývalé KSČ a SSM musí udělat i Federální shromáždění schválením vládního návrhu novely zákona 116 o nájmu a podnájmu nebytových prostor, tj. ta neplatnost uzavřených smluv, a mého poslaneckého iniciativního návrhu novely hospodářského zákoníka, tj. neplatnost smluv o dočasném bezplatném užívání. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem námestníkovi ministra financií pánu Jurečkovi. I napriek tomu, že nemáme na programe odpovede na otázky poslancov, musíme vedieť, ako sa pozerajú pýtajúci sa na tento problém. Pýtam sa pána poslanca Luxa, či je spokojný s odpoveďou? V prípade, že by spokojný nebol, odporúčam, aby to podal ako interpeláciu, ale aby sme vedeli, či je záležitosť doriešená alebo nie. Prosím pána poslanca Luxa, aby sa vyjadril.

Poslanec SN J. Lux: Pane předsedající, obdržel jsem odpověď na první otázku. Další otázky bych tedy prosil, aby byly považovány jako interpelace, na něž dostanu písemnou odpověď.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Zazneli tu záverečné slová poverených členov vlády. Pýtam sa spravodajcov, či sa chcú ešte pred hlasovaním o pozmeňujúcich návrhoch k tomu vyjadriť. Prosím, pán poslanec Šilhan.

Společný zpravodaj výborů SL V. Šilhán: Pane předsedající, dámy a pánové. Chtěl bych jenom v několika slovech upozornit na některé významnější prvky toho, co máme za chvíli přijmout - tj. usnesení parlamentu ke zprávě vlády o hospodářské situaci atd.

Výsledkem našeho jednání musí být ní, usnesení našeho parlamentu, které by správně, objektivně a kriticky zhodnotilo vládní návrh v oblasti hospodářské politiky. V tomto usnesení bychom se měli vyjádřit - také to zde bylo obsaženo v řadě diskusních příspěvků - k postavení parlamentu a k jeho politické vůli v oblasti hospodářské politiky, dále k jeho kontrolní funkci, která se projevuje v celé řadě korektiv a také v míře důvěry, kterou má náš parlament v hospodářskou politiku vlády.

Odezněly zde nejrůznější diskusní příspěvky. Bylo jich více než 3 desítky. Úlohou zpravodaje samozřejmě není provádět jakousi arbitráž toho, co bylo vysloveno. To zdaleka ne. Záleží na vládě, jak bude odpovídat na ty či ony příspěvky jednotlivých poslanců. Právě jsme to před chvílí vyslechli z úst pana ministra Hoffmanna.

Naší povinností je zahrnout do usnesení vše, co objektivně hodnotí hospodářskou politiku vlády, co ji oceňuje, co také vyjadřuje naše přání a doporučení - tedy doporučení a přání parlamentu jako celku - ke zlepšení hospodářské politiky vlády a také, co jednoznačně parlament vládě ukládá. To jsou všechno funkce, které by měl parlament v navrhovaném usnesení sledovat. Proto podle mého soudu nemůže být ani řeč o tom, že bychom mohli přijmout pouze jeden jediný bod našeho usnesení, a to vzít zprávu vlády na vědomí. Myslím si, že takové usnesení, které zde bylo také navrhováno, neobsahuje to, co je parlament povinen s ohledem na povahu věci učinit. To znamená vyjádřit svoji politickou vůli, své kontrolní funkce a také míru důvěry, kterou má v hospodářskou politiku vlády. To je vše, co jsem chtěl říci.

Na svých stolech máte soubor 25 pozměňujících návrhů, které vzešly z rozpravy 8. listopadu ke zprávě vlády (tisk 961) a k návrhu usnesení výboru pro plán a rozpočet (tisk 1006). To znamená, že tento soubor pozměňovacích návrhů je jakýmsi společným dílem. My zpravodajové, tj. pan profesor poslanec Kočtúch a já, jsme se snažili, pokud možno co nejpřesněji zachytit všechno to, co zde jako návrhy zaznělo.

Prosím, abyste si vyměnili stranu 1 a 3, kde bylo učiněno několik technických změn, abyste měli celek tohoto návrhu naprosto kompletní. Tyto listy jste dostali zvlášť. Vyměňte je místo původních. Dále prosím, abyste vy všichni, kteří jste navrhovali příslušné změny, prověřili, zda návrhy, které jsou zapsány v našem návrhu změn, jsou autentické, zdali jsou správné a přesně odpovídají tomu, co poslanec říkal a navrhoval.

Za další a poslední, jako samostatný materiál je předložen návrh poslance Kincla, ve kterém jsou obsaženy body, které svojí strukturou a obsahem jsou jiné než návrh usnesení výborů pro plán a rozpočet.

Tento materiál jsme zpracovali a předkládáme vám ho jako samostatný materiál. Navrhujeme vám, abychom v první fázi rozhodli o přijetí nebo nepřijetí tohoto materiálu, což je předpokladem k tomu, abychom postupovali již určitým tradičním způsobem při projednávání těch návrhů, které máte ve zvláštním tisku. Doufám, že to je srozumitelné. Dovolte, abych tím skončil své úvodní slovo.