Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Dovolte mi, abych závěrečné slovo k návrhu novely trestního zákona omezil na stanovisko předkladatele k předloženým pozměňujícím a doplňujícím návrhům s tím, že jinak odkazuji na úvodní stanovisko, které jsem již jménem vlády přednesl, a ve kterém jsem již poukázal na skutečnost, že jde o dílčí novelu trestního zákona, kterou uvádíme tuto základní trestně právní normu do souladu s Ústavní listinou práv a svobod, zatímco celková rekodifikace trestního práva bude věcí dalších kroků vlády.

A nyní k pozměňujícím návrhům předneseným v průběhu rozpravy. První pozměňující návrh v té chronologii, v jaké jsou k jednotlivým ustanovením tohoto zákona rozdány ve společném tisku, přednesl pan poslanec Kudláček k § 7. Paragraf 7 upravuje přípravu k trestným činům, přičemž již v roce 1990 Federální shromáždění přijalo novelu trestního zákona, kterou se vykročilo směrem k tomu, aby postupně přípravné jednání nebylo trestným činem a aby bylo v tuto chvíli omezeno jenom na ty činy nejzávažnější. Pan poslanec Kudláček naopak navrhuje vypustit z § 7 odst. 1 platného trestního zákona - jeho návrh tedy nesměřuje k dnes předložené novele vládou, nýbrž k trestnímu zákonu platnému - slova "zvlášť závažného" a navrhuje tedy vlastně vrátit trestní zákon do stavu před listopad 1989. To znamená postihovat všechna přípravná jednání jako trestná. Jménem navrhovatele musím říci, že s tímto návrhem nemůžeme souhlasit, protože je to návrh, který vrací trestní právo do období minulého.

Další návrh je návrh pana poslance Pohanky k § 12 odst. 2. Navrhuje tento paragraf a tento odstavec ponechat a naopak vypustit navrhované nové znění § 201 a. Jde o to, jak přistoupíme k problematice trestného činu - my tomu říkáme Rauschdelikt - to jest trestného činu spáchaného ve stavu obluzení, ve stavu blízkému opilosti, ovšem navozenému požíváním návykových látek. Jménem navrhovatele musím říci, že s návrhem pana poslance Pohanky nejít tímto směrem a naopak vrátit se k trestnosti v té podobě, jaká byla v minulé době též nesouhlasíme, naopak považujeme za potřebné přijmout návrh k § 201a tak, jak je předložen, tj. mít tyto ohrožovací delikty právě v té poloze, v jaké jsou navrženy, tj. v poloze postihu jednání, které spočívá jednak v požívání omamných látek nebo alkoholu a jednak ve spáchání speciálního trestného činu. Takže s ohledem na to, že nedoporučujeme přijetí tohoto návrhu, je přirozené, že zcela akceptujeme druhou část návrhu pana poslance Pohanky. A myslím, že o ní by se nemuselo hlasovat, je samozřejmá. Šlo by o věc čistě legislativně technickou.

Dále je zde pozměňující návrh pana poslance Kudláčka k § 72 odst. 2 písm. b), kde navrhuje vypustit větu za středníkem, tj. vypustit možnost, aby soud neukládal ochranné léčení tam, kde je nesporné, že nelze dosáhnout jeho účelu, tj. účelu změny celkového stavu pachatele trestného činu z toho zdravotního stavu.

Nedoporučujeme tento návrh pana poslance Kudláčka, neboť zřejmě byl přednesen při neuvědomění si toho, že FS na minulé schůzi již přijalo novelu občanského soudního řádu, která naopak řeší tuto situaci a tam, kde je potřeba zajistit detenci osoby ve zdravotnickém zařízení z důvodu jejího zdravotního stavu, který ohrožuje okolí, tam je to již upraveno novelou občanského soudního řádu samostatným soudním řízením.

Další je návrh paní poslankyně Kaplanové k témuž ustanovení, která však navrhuje pouze doplnit ustanovení o lhůtu nejméně tři týdny. Ochranné léčení se neukládá na lhůtu, není tím stanovena lhůta, nýbrž na dobu, po kterou je potřeba. Proto toto doplnění též nedoporučujeme.

Další je návrh pana poslance Jedináka k § 128 odst. a). Navrhuje doplnit tento paragraf, tj. toto ustanovení, které postihuje tzv. pletichy v souvislosti s realizací veřejných soutěží, veřejných dražeb, dalším samostatným odstavcem, který zní: "Stejně bude potrestán, kdo se činu uvedeného v odst. 1 dopustí v souvislosti s prodejem privatizovaného majetku na základě smlouvy uzavřené s kupujícím." Z této dikce vyplývá, že pan poslanec měl patrně na mysli případy podle zákona o velké privatizaci, pokud se zvolí v rámci tohoto zákona cesta nikoli kuponové privatizace, nikoli akciové společnosti, nikoli některé z těchto metod, nýbrž zvolí se metoda prodeje kupní smlouvou jednomu subjektu. Chtěl bych říci, že návrh, který zde pan poslanec Jedinák přednesl, ve skutečnosti tuto situaci vůbec neřeší, protože dikce, kterou navrhl, je: "Stejně bude potrestán ten, kdo se činu uvedeného v odst. 1 dopustí v souvislosti s prodejem privatizovaného majetku na základě smlouvy uzavřené s kupujícím", ale činu uvedeného v odst. 1 se nelze dopustit právě při kupní smlouvě. Tam není dražba. Takže současná právní úprava umožňuje postihnout tam, kde by tento čin byl v souvislosti s dražbou spáchán. Kde naopak půjde o kupní smlouvu, je nepochybné, že pan poslanec měl na mysli případy buď úplatků, nebo zvýhodnění kupujícího nebo podvodu. Půjde-li o úplatek, použije se trestný čin úplatkářství, půjde-li o podvod, použije se trestný čin podvodu. Není potřeba samostatnou podstatu, která by navíc nepostihla tuto skutečnost. Zákon o velké privatizaci má v sobě pojistky, které mají zabránit zneužívání v podobě předkládání konkurenčních projektů a v podobě schvalování privatizačních projektů někým jiným než je samotný podnik, který jde do privatizace, tj. ministerstvo pro privatizaci.

Další je návrh pana poslance Zahrádky. Návrh směřuje k tomu, aby § 140 odst. 1 byl doplněn o další okolnosti zachycující skutkovou podstatu trestného činu a to je "kdo padělané nebo pozměněné peníze doveze na území státu". Tento návrh je vcelku logický. Jde o to, aby se postihoval pouhý dovoz padělaných peněz přes hranice, aby se nemuselo prokazovat, že jsou určeny k puštění do oběhu nebo se jinak zneužívaly. Na druhé straně nemůžeme v této podobě doporučit jeho akceptování, protože navrhuje toto ustanovení zahrnout do platného § 140 odst. 1, tj. padělání peněz, kde je sazba nejnižší 5 let a nejvyšší 10 let. Přijetím tohoto návrhu by tato skutečnost, že někdo veze jen jednu bankovku v hodnotě 100 Kčs, která je padělaná, musela mít za následek trest nejméně 5 let odnětí svobody. To je nedomyšlený návrh. Z těchto důvodů nedoporučujeme jeho akceptování.

Pánové poslanci Pohanka a Konečný navrhují v § 175 o křivém svědectví vypustit trestnost postihu křivého svědectví učiněného před orgány hospodářské arbitráže s odůvodněním, že za 14 či 20 dní už hospodářská arbitráž nebude. Proto je zbytečné sankcionovat křivou výpověď před hospodářskou arbitráží. To jsou návrhy logické, leč ve skutečnosti v sobě obsahují amnestii. Musíme si uvědomit, že na trestný čin křivého svědectví je promlčecí lhůta 5 let. Kdyby byly akceptovány, tak všechny trestné činy křivého svědectví spáchané před orgány hospodářské arbitráže kdykoliv v uplynulých 5 letech a kdykoliv ještě v těchto 20 dnech do konce roku by vlastně byly amnestovány a nebyly postižitelné. Z těchto důvodů, byť víceméně materiálních, považujeme za nutné tam ještě termín orgány hospodářské arbitráže ponechat po dobu 5 let promlčecí lhůty.

Další návrh směřuje k § 271 a) a byl přednesen panem poslancem Jedinákem. Pan poslanec navrhoval, aby trestný čin obecného ohrožení byl doplněn tak, že stejně bude potrestán, kdo poruší předpisy o provozu jaderného reaktoru nebo jeho zpracování, ukládání, dovozu a vývozu jaderných materiálů. Chtěl bych říci, že tímto návrhem se nemůže podařit ničeho docílit, protože dnešní § 181 a) samozřejmě všechna jednání zde označená trestně postihuje. Kdybychom chtěli tato jednání postihnout jinou sazbou než je dnes, pak by tento návrh měl smysl. Pokud tento návrh říká - stejně bude potrestán, tak je nadbytečným návrhem, protože to je již trestné. To není potřeba opakovat v samostatném odstavci. Z těchto důvodů nedoporučujeme.

Pan poslanec Kudláček navrhuje v § 201 připojit text - bude potrestán odnětím svobody, zákazem činnosti atd. Je to tedy opět návrh, který směřuje k návratu před listopad 1989. Chce zavést zpět to, co naopak toto FS v r. 1990 novelou trestního zákona odstranilo, kdy rozlišilo u trestného činu opilství jednání jenom jako přestupek - to je tam, kde nedojde k žádné škodě, nedojde k žádnému ublížení na zdraví. Jde o pouhé řízení např. motorového vozidla po požití prášků nebo alkoholu a chce nazpět tento stav obnovit. Tím by ovšem došlo, kdyby byl tento návrh přijat, k likvidaci dvou přestupků, které v přestupkových zákonech národních rad existují. Bylo by stejně trestné jak vlastní řízení motorového vozidla po požití alkoholu, tak případy spojené s dalším trestným činem, ať už je to ublížení na zdraví, způsobení škody atd. To jsou návrhy, které neakceptujeme jménem navrhovatele.

Dostávám se k sérii návrhů týkajících se § 203 - týrání zvířat. Po dlouhé rozpravě se zpravodaji, s autory novely trestního zákona jsme dospěli k závěru, že z předložené série návrhů poslanců:Tomsou, Blažkem, Šebejem, Musílkem, Lacinou a Gandalovičem je nejvýhodnější a nejpřesněji formulovaný návrh pana poslance Gandaloviče. Proto navrhujeme, aby byl přijat tento návrh, potom by patrně bylo třeba, aby se o ostatních návrzích nehlasovalo. Rozhodně není možné, jakmile se jeden z nich přijme, o ostatních hlasovat.

Proč navrhujeme přijetí návrhů pana poslance Gandaloviče? Proto, že ve skutečnosti poskytuje nejvyšší a nejširší ochranu jak lidskému cítění z hlediska jednání, které je nehumánní, tj. z hlediska jednání, při němž dochází k týrání zvířat, ale dále též proto, že poskytuje mnohem širší právní ochranu i chráněnému objektu - tj. zvířatům. V návrzích poslanců: Tomsy, Blažka, Šebeje atd. se totiž všude za trestné považuje jen takové týrání zvířete, které způsobí jeho smrt nebo způsobí vážné poškození jeho zdraví. Kdežto pan poslanec Gandalovič ve svém návrhu navrhuje ponechat odst. 1 podle vládního návrhu, tj. trestní postih každého týrání zvířete, i když nedojde ke smrti a vážné újmě na zdraví, kde bych chtěl zdůraznit, že i dnešní právní úprava rozlišující lehkou, těžkou újmu na zdraví atd. u občana nebo člověka je velice těžko interpretovatelná a vyžádala si mnoho let judikatury. Kdybychom zaváděli nový termín do trestního zákona, což je, řekněme, těžká újma na zdraví zvířete nebo vážné poškození jeho zdraví, dostali bychom se do situace, kdyby nebylo možno ten termín vážné poškození zdraví zvířete vlastně interpretovat. Z těchto důvodů považujeme návrh poslance Gandaloviče, který ponechává odst. 1 z § 203 a navrhuje dva další odstavce 2 a 3 s vyšší sazbou, za nejpřijatelnější, protože postihuje jak jsem zdůraznil, každé týrání zvířete, nejenom to, které má za následek smrt nebo újmu na zdraví.

Paní poslankyně Nováková a poslanec Pobežal předložili návrhy na takovou úpravu § 205, která je ve skutečnosti zužující úpravou. Dnešní úprava § 205 je podstatně širší a poskytuje širší trestní postih. Patrně proto se stala vlastně nepouživatelnou. Proto doporučujeme, aby byl přijat návrh paní poslankyně Novákové na novou dikci § 205, ale s jistými úpravami, které bych se zde pokusil přednést a pokusil se získat souhlas paní poslankyně Novákové. Jde o zjednodušení. Když se podíváme na návrh paní poslankyně Novákové, je podle našeho názoru možné především vypustit slovo hrubá. Znamená to, že je možno za trestné považovat jednání toho, kdo uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými, vyváží nebo dováží pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu, zobrazení, nebo jinak ruší mravnost, v níž se projevuje a zde by postačovalo - neúcta k člověku. Dále vypustit slovo vysoký stupeň násilí, neboť jde o pornografické dílo. Měli bychom zase problém s přívlastkem vysoký stupeň. Navrhujeme použít slova, v nichž se projevuje neúcta k člověku a násilí. Slovo brutalita je tentýž pojem jako násilí. Není potřeba říkat násilí a brutalita. Jde o vyjádření slov, která mají naprosto stejný obsah. Tím, že vypustíme slovo násilí, měli bychom potom doplnit slovo nebo, která zobrazují, a zde musíme přejít do plurálu. Nikoli sexuální styky s dětmi. Je třeba si uvědomit, že bychom měli v tomto smyslu chtít trestně postihnout i takové pornografie, kde bude jeden sexuální styk s jedním dítětem, nikoli tam, kde jde o plurál, a totéž platí v souvislosti s tím zvířetem.

Po vysvětlení těchto změn přečtu, jak by skutková podstata § 205 odst. 1 zněla. Kdo uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými, vyrábí nebo dováží pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu, zobrazení nebo jiné předměty porušující mravnost, v nichž se projevuje neúcta k člověku a násilí, nebo která zobrazují sexuální styk s dítětem, se zvířetem nebo jiné sexuálně patologické praktiky, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

I v odst. 2 navrhujeme jisté úpravy. Byl bych rád, kdyby se paní poslankyně Nováková k nim vyjádřila, a to ty, že v písm. b) by zněl text: "Na místě, které je osobám mladším 18 let přístupné." Tzn. vypustit slova "nebo může být jimi pozorováno". Přístupnost se samozřejmě myslí nejen fyzicky, ale také opticky. Jde tedy o zbytečné opakování téhož. Po těchto úpravách navrhujeme návrh paní poslankyně Novákové akceptovat.

Pan poslanec Šútovec a poslanec Šebej v § 216 navrhují nikoli změnu věcnou - tzn. navrhují stejnou skutkovou podstatu, ale rozdělení na dvě skutkové podstaty, v nichž budou zvlášť řešen únos dítěte, zvlášť únos duševně postižené osoby. Tento návrh by byl smysluplný, kdyby chtěl odlišit např. použitou trestní sazbou jedno jednání od druhého. Tak se nestalo. Tento návrh nesměřoval k odlišení. Pak je nadbytečný, protože by jeho realizace mohla přinést třeba velký problém soudu, kterou skutkovou podstatu použít v případě, že půjde o únos dítěte duševně postiženého.

A je to v celku zbytečné. Z těchto důvodů tento návrh nedoporučujeme akceptovat.

K § 234 přednesl pan poslanec Benda dva pozměňující návrhy. Jde o snížení dolní sazby z tří let na dvě léta z důvodu, které jsou pochopitelné, aby u těchto jednání bylo možno - v případě zvláštního zřetele - uložit i podmíněný trest - odnětí svobody. Za navrhovatele mohu říci, že oba návrhy akceptujeme a doporučujeme k přijetí.

Pan poslanec Kudláček navrhuje změnu § 235 písm. c), ale patrně si neprostudoval zprávu ústavně právního výboru. Jde o návrh směřující k vládnímu návrhu, ale tento nedostatek vládního návrhu odstranily ústavně právní výbory ve společné zprávě, takže předpokládám, že návrh bude vzat zpět.

Další návrh pana poslance Kudláčka je totéž, ovšem nejde o přehlédnutí, ale spíš o interpretaci. Pan poslanec Kudláček navrhuje v § 247 odst. 1, písm. b) doplnit slovy: "nebo úskokem". Chtěl bych říci, že ve společné zprávě ústavně právních výborů je vysvětlen pojem "vloupání" tak, že to je jednání za použití násilí nebo lsti. Takže ten úskok už tam máme, ale v obecném ustanovení. Tento návrh je tedy také nadbytečný, neboť je obsažen v návrhu ústavně právních výborů.

Další návrh v § 247 je návrh poslance Konečného, který navrhuje místo pojmu "odsouzen" uvést termín "projednán". Má tím zřejmě na mysli, což je zde ostatně i uvedeno trestnost těch jednání, kde již pachatel byl nejen odsouzen za stejné jednání, ale kde byl za stejné jednání postižen jako za přestupek. Pak ovšem neměl použít termín "projednán", nýbrž termín "potrestán". Projednání totiž může být i zproštění. Musím však říci, že tento návrh nemůžeme doporučit, i kdyby byl použit správný termín, protože v této zemi neexistuje centrální evidence přestupků a není tedy možné zjistit, zda již někdo byl za přestupek potrestán.

Další návrh je návrh pana poslance Laciny, který navrhuje u trestného činu § 249 odst. 1 použít nový termín "nikoliv malé hodnoty". Zde vlastně dochází jen ke změně slovosledu. Je to proto, abychom u motorového vozidla nemuseli zjišťovat jeho cenu, aby každá krádež motorového vozidla byla trestním činem a nebylo třeba dělat složité znalecké zkoumání. Tento návrh by znamenal, že bychom museli nejen u krádeže věci, ale u každého případu krádeže motorového vozidla zjišťovat jeho hodnotu znaleckým zkoumáním motorového vozidla. Myslíme si, že to není dobrý návrh, že naše dikce rozlišuje motorové vozidlo a vždy postihuje trestně právní jeho krádež a tedy, aby zůstala zachována bez ohledu na hodnotu motorového vozidla. Pachatel také u motorového vozidla neví, jak by znalecký posudek dopadl, neví, kolik let je auto staré, nezná stav jeho převodovky atd.

Domníváme se tedy, že by to nebyl postup, který by zkvalitnil trestní zákon.

Pan poslanec Kudláček k témuž ustanovení navrhuje zvýšit trestní sazbu v odst. 1 a 2 na dva roky. Tím by ovšem došlo k nesrovnalostem v trestním zákoně. Byla by stejná sazba za krádež jako za neoprávněné užívání cizí věci. Nebyl by zde rozdíl. Nedoporučujeme, neboť trestní zákon rozlišuje tato dvě jednání - je rozdíl mezi tím, když se někdo zmocní cizí věci za účelem, aby jí užíval trvale, aby se jí natrvalo zmocnil, a tím, kdo jí zmocní jenom za účelem přechodného užívání.

Druhý návrh pana poslance Kudláčka je na nové zařazení odst. 1, ve kterém navrhuje nahradit dnešní termín "věc malé hodnoty" termínem "věc nikoliv nepatrné hodnoty". V podstatě by to znamenalo zvýšení ochrany ze 6 tisíc korun, což navrhujeme my, na jeden tisíc Kčs. Nedoporučujeme tento návrh, protože by tím došlo k likvidaci přestupků, k velikému zúžení přestupkového zákona, který není v kompetenci Federálního shromáždění.

K témuž ustanovení navrhuje pan poslanec Lacina vložit do odst. 2 § 249 nový text "způsobí-li činem uvedeným v odst. 1," další: "byť z nedbalosti". Tento návrh pana poslance Laciny je zbytečný. Je to obecná zásada trestního zákona, která je obsažena v § 6.

Další návrh pana poslance Konečného - to není ovšem návrh k trestnímu zákonu, je to návrh, který zde máme pod slovy "nutno vytvořit normu pro ověření způsobu nabytí věci". Chtěl bych říci, že taková norma především nemůže být normou trestního práva. Nabývání, tj. vlastnické tituly je upraveno v občanskému zákonu a v dalších předpisech soukromého práva, například zákona o velké a malé privatizaci.

Trestní zákon nemůže tuto oblast upravovat. Proto nedoporučujeme.

Následuje návrh pana poslance Pohanky k § 257 písm. a) - vypustit slovo "tím". Je to návrh legislativně technický, my jej doporučujeme, myslím, že je to v celku nepochybné.

Následuje dále série návrhů, které se všechny týkají jedné a téže skutkové podstaty, a to § 260, eventuálně 261 - podpora a propagace fašismu. Chtěl bych říci, že tato skutková podstata je v dnešní podobě skutkovou podstatou, která do značné míry s sebou přináší velké interpretační potíže, navazuje na Mezinárodní soud v Norimberku a mezinárodně přijaté akty a současně je již dnes v jisté kolizi s Ústavní listinou práv a svobod, která předpokládá, že postihováno musí být jednání, nikoliv pouze svoboda projevu.

Z těchto návrhů, které jsou zde předneseny, jsme po projednání se zpravodaji s generálním prokurátorem a autory dospěli k závěru, že nejpřesnější návrh je návrh pana poslance Šamalíka, neboť se vyhýbá oblasti ideologie a jednoznačně směřuje k tomu, aby umožnil v obecné poloze postihnout jako trestné jednání, které zahrnuje všechny případy potlačující lidská a občanská práva a svobody, hlásání rasové nebo jiné nesnášenlivosti nebo násilí.

Z těchto důvodů doporučujeme přijmout oba návrhy poslance Šamalíka, protože jsou provázány jak novou skutkovou podstatou § 260, tak vypuštěním § 261. A zbývá zde již nikoliv návrh, ale jestli se nemýlím dotaz, který zazněl v rozpravě a byl mně adresován od pana Jindřicha Konečného. Dotaz zněl: "Proč předkladatel v předloženém návrhu novely trestního zákona se nepokusil postihnout jako samostatný trestný čin prostituci."

Především bych odkázal na své závěrečné slovo, které jsem měl po rozpravě k osnově živnostenského zákona. Prostituci postihovat jako samostatný trestný čin se v podstatě nepodařilo žádné moderní civilizované společnosti z jednoduchých důvodů, a to proto, že prostituci je v tom případě třeba nějak definovat. Patrně nejběžnější definice je poskytování pohlavního styku za úplatu. Úplatou se přitom uvažuje nikoli pouze poskytnutí peněz, ale i jiné hmotné výhody. Tím se dostáváme do velmi choulostivé situace interpretační, pak by jako prostituce mohlo být považováno každé poskytnutí pohlavního styku poté, co jeden partner druhému partnerovi zaplatil večeři v restauraci.

Při dnešní koncepci živnostenského zákona je však nepochybné, že prostituce je živností, a to volnou, podléhající ohlášení, takže neohlášení této živnosti a přitom její provozování je nesporně trestným činem krácení daně a nedovoleného podnikání, takže došlo k nepřímému vytvoření možnosti trestního postihu té prostituce, kterou vskutku postihovat chceme.

Dovolte mi, abych tím své závěrečné slovo ukončil a popřál vám mnoho úspěchů při hlasování.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Kováč má technickou poznámku.

Poslanec SN M. Kováč: Chcel by som niečo spresniť s predkladateľom. V § 203 je taxatívne povedané - kto utýra zviera. Pýtam sa, či sa to vzťahuje aj na chytanie myší a výskumné ústavy atď. Takto sa to jednoznačne vzťahuje na všetky zvieratá. Mali by sme to nejako vyčistiť. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: K tomu se vyjádří pan místopředseda.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vím, že o tom by bylo možné hovořit velice dlouho. Je nepochybné, že terminologie § 203 - kdo týrá zvíře atd. - navozuje potřebu definice toho, která zvířata by měla být chráněna podle trestního zákona a která nikoli. Chtěl bych zdůraznit, že takovou definici trestní právo není schopno poskytnout. Je možné, že připravovaný zákon o ochraně zvířat toho schopen bude. Ale trestní zákon naštěstí ji nepotřebuje. Trestní zákon má totiž kromě zvláštní části, ve které jsou skutkové podstaty jednotlivých trestných činů jako formalizované, i obecnou část, která říká, že trestné není každé jednání, které je uvedeno ve zvláštní části, ale jednání, které navíc musí mít jeden společný znak, a tím je společenská nebezpečnost. Tím je to vyřešeno. Vidím, že kýváte, že mohu skončit.