Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji druhému
sněmovnímu zpravodaji poslanci Zemanovi. Nyní,
jak bylo řečeno, vystoupí zpravodajové
výborů sociálních a kulturních,
nejprve poslanec Čičmanec, pak poslankyně
Šimečková.
Poslanec SL P. Čičmanec: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, so spravodajkyňou dr. Šimečkovou
sme si rozdelili úlohu tak, že ja prednesiem úvodnú
správu a dr. Šimečková sa bude venovať
viac legislatívnej časti.
Tvoríme štátny rozpočet federácie
na rok 1992, v ktorom predpokladáme ďalší
hospodársky pokles približne o 3 až 6 % a infláciu
v rozmedzí 10 až 15 %. Ďalej sa zvýši
počet nezamestnaných ľudí, odkázaných
na sociálne dávky a predčasne penzionovaných.
Vzhľadom k tomu, že príslušné dávky
finančného zabezpečenia sa hradia z rozpočtu
federácie, vyvolá to zvýšené
požiadavky na tento rozpočet. Tieto dávky sa
na budúci rok zvyšujú oproti roku 1991, ako
je to plánované, o 11,1 %, ale vzhľadom k zvýšenému
počtu osôb odkázaných na ne, nebude
to stačiť na pokrytie nárokov v tej výške
ako v roku 1991.
Vzhľadom k tomu, že na strane príjmov nemôže
dôjsť k výraznému zvýšeniu
štátneho rozpočtu bez zvýšenia
daní, vyrovnaného štátneho rozpočtu
môžeme dosiahnuť len prostredníctvom úspor,
a to aj z veľkej časti v sociálnej oblasti.
Musíme pritom vychádzať zo základných
premís sociálnej politiky, totiž z toho, aby
štát pomáhal len tým, ktorí jeho
pomoc skutočne potrebujú. Je žiadúce,
aby im pomáhal v takej miere, aby mohli - i keď skromne,
ale dôstojne prežiť ťažké obdobie,
napríklad u nezamestnaných, než budú
schopní sa sami o seba a svoju rodinu postarať.
Predložené novely troch zákonov smerujú
do oblasti, kde je možné dosiahnuť závažných
úspor z výdajov štátu, hoci by to radikálne
postihlo sociálne najslabších, teda invalidov,
dôchodcov, deti a rodiny s nezaopatrenými deťmi.
Vrstva obyvateľov s príjmom tesne nad životným
minimom v prípade, že nie sú z uvedených
skupín obyvateľstva, však už bude postihnutá
citeľne odobraním štátneho vyrovnávacieho
príspevku. V návrhu sa počíta aj so
skrátením dávok pre nezamestnaných,
a to pokiaľ sa jedná o ich výšku, obmedzením
zhora u absolventom škôl, ktorí ešte neboli
zamestnaní, ale aj pokiaľ sa jedná o dobu vyplácania.
Pre realizáciu týchto zámerov je treba novelizovať
tri zákony:
Prvý zákon č. 100/88 Zb.,
o sociálnom zabezpečení v znení neskorších
predpisov.
Druhé zákonné opatrenie predsedníctva
Federálneho zhromaždenia ČSFR č. 206/90
Zb., o štátnom vyrovnávacom príspevku
v znení zákona č. 245/91 Zb.
Tretí zákon č. 1/91 Zb.,
o zamestnanosti v znení zákona č. 305/91
Zb.
Predpokladaná úspora výdajov
zo štátneho rozpočtu federácie pri zákone
100, v ktorom sa jedná v podstate o súbeh dávok
starobného dôchodku a mzdy u pracujúcich dôchodcov,
je približne pol miliardy Kčs v prípade vládneho
návrhu novely. V prípade zachovania súbehu
mzdy a dôchodku, ako sa predpokladá v pozmeňujúcom
návrhu výborov sociálnych a kultúrnych,
ktorý možno bude prijatý ako základný,
sa prínos odhaduje na 1 miliardu Kčs, ale pôjde
do rozpočtu republík. Nie že by sme pracujúcim
dôchodcom nedopriali ich zárobky, ale ide o konkurenciu
s mladšími nezamestnanými, o pracovné
miesta. Daňové podmienky pre súbeh dôchodku
a mzdy musia byť primerane tvrdé, aby sa nám
nestalo, že dôchodci budú pracovať a o
čo viac bude pracujúcich dôchodcov, o to viac
bude mladých nezamestnaných.
Keď si uvedomíme, že z technických dôvodov
nie je možné zamestnaným dôchodcom odobrať
štátny vyrovnávací príspevok,
pretože neexistuje ich evidencia, tak zvýšenie
dane zo mzdy pri súbehu mzdy a dôchodku o 100 % nie
je ani dosť demotivačné. Až po čistú
mzdu cca 3 000 Kčs len vyrovná štátny
vyrovnávací príspevok. Podotýkam,
že pre krátkodobé práce asi do dvoch
mesiacov za rok, resp. do 800 Kčs mesačne, by bolo
vhodné štátny vyrovnávací príspevok
týmto krátkodobo pracujúcim dôchodcom
ponechať.
Hrozí ďalej, že veľmi vážnym
problémom sa v roku 1992 stane prudký nárast
predčasných dôchodkov. Teraz ich je okolo
50 000. Z ČSD bude uvoľnených až 80 000
ľudí a nevieme, koľko z nich do mimoriadneho
starobného dôchodku. V poľnohospodárstve
je možné ich očakávať niekoľko
desiatok tisíc a 10 až 50 tisíc z textilného
priemyslu. Aby sme tomuto nárastu aspoň čiastočne
čelili, je treba vypustiť z časti tretej článok
III, čím sa podstatne zmenší záujem
o mimoriadne dôchodky.
Predpokladaná úspora výdajov z rozpočtov
federácie v dôsledku navrhnutej zmeny zákonného
opatrenia predsedníctva Federálneho zhromaždenia
206/90 Zb. sa odhaduje na 11 až 12,5 miliardy Kčs.
Ide o výraznú redukciu počtu občanov,
ktorí poberajú štátny vyrovnávací
príspevok. Majú ho poberať podľa návrhu
len deti, dôchodcovia a osoby, ktoré poberajú
prídavky na deti alebo výchovné, alebo rodičovský
príspevok. Ostatní by štátny vyrovnávací
príspevok nedostávali. Výška štátneho
vyrovnávacieho príspevku 140 Kčs mesačne
činí zhruba 5 % čistej priemernej mzdy u
ľudí s nižšími príjmami, t.j.
v rozsahu 2 000 až 3 000 Kčs mesačne a táto
strata bude pre nich citeľná. Jeho ponechanie pre
túto platovú skupinu by však spôsobilo
okrem príslušných požiadavkov na uhradenie
tejto čiastky, ktoré sa v každom prípade
pohybujú radovo niekoľko miliárd korún,
veľké ťažkosti pri zamedzení obchádzania
zákona. Je prijateľnejšie stanovisko Zväzu
podnikateľov, že namiesto toho, aby tieto peniaze platili
v daniach, radšej nech ich získajú títo
zamestnanci zvýšeným tlakom na rast miezd.
Je to zároveň ekonomická operácia
znižovania dotácií.
Novela zákona č. 1/1991 Zb., o zamestnanosti upravuje
niekoľko paragrafov tohto zákona. Navrhnuté
je zrušiť súbeh odstupného a podporu v
nezamestnanosti, prakticky zavádza stropy pre výšku
tejto podpory, a to v § 17 článok 4 na 3 000
Kčs, resp. 3 600, - Kčs mesačne pre absolventov
škôl, ktorí ešte neboli zamestnaní
a ako predpoklad pre vyplácanie podpory sa vyžaduje,
aby uchádzač o podporu tri roky predtým pracoval
aspoň 12 mesiacov. Ostatní nezamestnaní nebudú
dostávať podporu v nezamestnanosti, ale sociálne
dávky, ktoré sú nižšie a zohľadňuje
sa pri nich situácia celej rodiny, nielen situácia
žiadateľa. Výrazne sa podporuje rekvalifikácia
pracovníkov. V tejto novele ide o úsporu zhruba
1 miliardy Kčs v závislosti na tom, v akom znení
bude novela schválená.
Celkovo v sociálnej oblasti ide o úsporu asi 14
miliárd Kčs, čo je zhruba 3 % z celkového
rozpočtu Českej republiky, Slovenskej republiky
a ČSFR, ale zároveň zhruba 12 % rozpočtu
federácie. Pokladám za nepravdepodobné, že
by bolo možné dosiahnuť úspory v porovnateľnej
veľkosti v iných oblastiach a preto stojíme
pred alternatívou, buď docielime úspory výdajov
v sociálnej oblasti, alebo bude rozpočet deficitný.
Výsledky našich rozhodnutí o predložených
novelách sa ihneď premietnu do rozpočtu.
Na záver chcem zdôrazniť, že
predložené novely zákonov s výnimkou
redukcie v oblasti štátneho vyrovnávacieho
príspevku by bolo potrebné prijať aj tak, aby
sme napravili situáciu v týchto sociálnych
oblastiach. Novelizácia zákonného opatrenia
o štátnom vyrovnávacom príspevku sa
robí prevažne z rozpočtových dôvodov,
ale tiež z dôvodov, že tí občania,
ktorí sú finančne dobre situovaní,
túto dotáciu nepotrebujú. Sociálna
politika nespočíva v tom, že štát
bude podporovať všetkých, ale že bude podporovať
len tých, ktorí pomoc skutočne potrebujú.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Čičmancovi.
Nyní prosím poslankyni Šimečkovou, aby
přednesla svoji zprávu. Zároveň žádám
poslance Wagnera a Senjuka, aby se dostavili do sněmovny.
Poslankyně SN I. Šimečková: Pane předsedající,
milé kolegyně a kolegové, dovolila bych si
obrátit vaši pozornost na konkrétní
změnu, a sice vezměte si tisk 1153 na str. 3. Tam
začíná část třetí,
ve které je zahrnuta změna zákona č.
100 z roku 1988 Sb. ve znění pozdějších
předpisů. Je to komplexní návrh novely
zákona, jak ho předkládají garanční
výbory a ve kterém jsou pro přehlednost zapracovány
pozměňovací návrhy, které výbory
přijaly. Součástí této třetí
části jsou i novely daňových zákonů,
které mají bezprostřední návaznost
na tuto novelu. Jen pro přehlednost je ponecháváme
v této třetí části, jinak samozřejmě
při konečném zpracování zákona
přijdou zapracovat do příslušných
částí daňových novel.
Navrhovaná úprava zákona o změnách
v sociálním zabezpečení, jak ji přijaly
prakticky všechny výbory Federálního
shromáždění, realizuje novým
způsobem právní úpravu souběhu
starobního důchodu ze sociálního zabezpečení
s příjmy z výdělečné
činnosti. Na rozdíl od dosavadního pojetí
přenáší však tato omezení
ze sféry sociálního zabezpečení
do sféry daňových předpisů.
Podstatnou restrikcí realizovaných daňových
oblastí je zvýšení daňové
zátěže z titulu souběhu dávky
ze sociálního zabezpečení ze starobního
důchodu s příjmem z výdělečné
činnosti. Příslušnému omezení
je podle navrhované předlohy přitom podřízena
většina subjektů, u nichž přichází
v úvahu střed obou požitků. Úprava
totiž dopadá na všechny příjmy
podřízené dani ze mzdy a dále na většinu
příjmů, které podléhají
dani z příjmu obyvatelstva a dani z příjmu
literární a umělecké činnosti.
Konkrétní výše daňové
zátěže je stanovena s přihlédnutím
k funkci těchto daní i specifické charakteristice
příjmů jim podřízených.
Nezasahuje do konstrukce těchto daní.
Jednoznačnou výhodou předkládané
úpravy v § 98 je skutečnost, že je důsledným
promítnutím zásady rovnosti občanů
před zákonem. Na rozdíl od všech dosud
realizovaných systémů i současných
alternativních návrhů dopadla bez rozdílu
na všechny druhy zaměstnání a zcela
nově řeší i situace, kdy dochází
k souběhu dávky z důchodového zabezpečení
s příjmem podřízené jiné
formě daně než dani ze mzdy. Jako jediná
z dosud navržených řešení způsobila
postihnout téměř všechny příjmy
občana, realizované prostřednictvím
aktuálně vykonávané výdělečné
činnosti, tedy včetně příjmu
daně samostatně výdělečně
činných. Je schopna eliminovat nežádoucí
obcházení zákona a finanční
úniky. Z hlediska administrativního se vyznačuje
nepochybně nižší náročností
provádění než dosavadní systémy.
U všech forem daní je snadno realizovatelná.
U daně ze mzdy provedením srážky prostřednictvím
plátce, u ostatních forem daní růstem
daňového přiznání. Obcházení
zákona je fakticky nemožné a finanční
úniky jsou značně ztíženy. Dodržování
hmotně právní úpravy je snadno kontrolovatelné,
neboť je založené na jednoduché procesní
normě o ohlašovací povinnosti, která
na rozdíl od dosavadní úpravy zahrnuje pouze
oznámení a samotnou existenci požitku starobního
důchodu.
Úprava je jednotná a srozumitelná, není
založena na administrativním zákazu, ale ryze
ekonomických instrumentech svého působení.
Občanu je dána možnost zvážit,
zda a resp. v jakém rozsahu se při současném
požitku starobního důchodu zúčastní
na výdělečné činnosti. Zejména
z důvodů dokonalého zvládnutí
osobního i věcného rozsahu a z toho vyplývající
existence počtu subjektů, na které dopadly,
přinese nová úprava rovněž nezanedbatelné
finanční prostředky do státního
rozpočtu.
Teď konkrétně k jednotlivým
bodům. Na str. 3 část třetí
článek jedna. Bod 1 - úprava § 11 bod
b). Jde o úpravu, při které se zvyšuje
minimální výše pojistného ze
400 a 2 000 Kčs u našich občanů pracujících
v cizině. Tato úprava je v návaznosti na
úpravu v § 145 b, kde se rovněž vyměřovací
základ zvyšuje na stejnou částku. Jde
o úpravu v § 11, která se jen v důsledku
přehlédnutí nedostala do vládního
návrhu.
V bodě b) § 48 odst. 3 stanoví,
že vdovy, které jsou současně poživatelky
starobního důchodu, nebudou mít vdovský
důchod krácen, ale restrikce na ně dopadne
z titulu souběhu starobního důchodu a příjmu
v podobě daně z tohoto příjmu. Čili
opět jednotná úprava.
Bod 3 § 98. Stanoví se v něm podmínky,
za kterých je možný souběh poživatelů
starobního důchodu s příjmem z výdělečné
činnosti. Je stanovena doba sjednání zaměstnání
vždy na dobu určitou, nejvýše na jeden
rok. Je určeno, že příjem ze zaměstnání
podléhá zvýšené dani podle příslušných
daňových předpisů. Jedná se
o zákon o dani ze mzdy u osob, které jsou v pracovním
poměru, zákon o dani z příjmu obyvatelstva
u osob samostatně výdělečně
činných a zákon o dani z literární
a umělecké činnosti. Tento paragraf také
zapracovává definici zaměstnání
a tím určuje okruh lidí, na které
se tento zákon vztahuje.
Na str. 5 bod 4 § 106 upravuje povinnost občana prokázat
při zpětně přiznaném důchodu
výši daně, která by byla stržena
navíc při souběhu pro zúčtování
doplatku důchodu. To znamená, že i když
se důchod zpětně vyplácí, doplatek
podléhá zvýšené dani.
Bod 5 a 6, tj. § 145 b) odst. 1 a 2 jsou
převzaty z vládního návrhu beze změny
pro přehlednost.
V bodě 7 vypuštění
§ 145 znamená, že se ruší ustanovení,
které umožňovalo osobám samostatně
výdělečně činným souběh
starobního důchodu a příjmu bez omezení.
Článek 2 mění vyhlášku
federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 149 z r. 1988 ve znění
pozdějších předpisů, kterou se
provádí zákon o sociálním zabezpečení
a v § 153 odst. 2 tak, že zužuje ohlašovací
povinnost organizace, která zaměstnává
poživatele starobního důchodu, jen na dvě
kategorie starobních důchodů.
Článek 3 na straně 6 mění nařízení
vlády 118/1988, ve znění pozdějších
předpisů o mimořádném poskytování
starobního důchodu. Vypuštěním
odst. 1 - 4, jak je uvedeno v návrhu, se ruší
restrikční omezení výšky výdělku
u těchto osob a klade je na roveň ostatních
poživatelů starobního důchodu. Zavádí
u nich jednotný obecně platný režim
pro všechny pracující poživatele starobního
důchodu.
Článek 4 doplňuje nařízení
vlády ČSFR č. 557/90 Sb., o mimořádném
poskytování starobního důchodu některým
horníkům v tom smyslu, že doplňuje definici
zaměstnání o osoby samostatně výdělečně
činné, bez ohledu na to, zda jsou účastny
sociálního zabezpečení či nikoli.
Od čl. 5 začínají novely daňových
zákonů.
V čl. 5 se zákon č. 76/52 Sb., o dani ze
mzdy ve znění pozdějších předpisů
doplňuje novým § 10 - tj. bod l, který
stanoví, že daň ze mzdy se u poživatelů
starobního důchodu zvyšuje o 100 % a o 220
Kčs měsíčně, nejvýš
však 2 720 Kčs. Částka 220 Kčs
se rovná částce státního vyrovnávacího
příspěvku, který důchodce dostává,
ale o kterém garanční výbory rozhodly,
že poživatel starobního důchodu, který
pracuje, nepřísluší. Už z důvodu
rovnosti všech výdělečně činných
obyvatel. Při rozhodování o tom, jakým
způsobem toto rozhodnutí, že částka
220 Kčs - vyrovnávací příspěvek
- důchodcům nepřísluší,
garančním výborům se tato možnost
jevila jako nejlepší a nejsnáze proveditelná.
V bodu 2 se § 18 a) ukládá
ohlašovací povinnost těchto poplatníků,
že je uživatelem starobního důchodu. Bod
3 je změna nevýznamná, ale navazující
na celkovou koncepci zákona, tj. odst. 13, bod 12 stanovuje
případy, kdy lze určit paušální
dávku, ovšem i v tomto je doplněna věta
- zde zajišťuje daňové snížení
při souběhu tohoto výdělku s důchodem.
Čl. 6 upřesňuje vyhlášku č.
161/76 Sb., kterou se provádí zákon o dani
ze mzdy ve znění pozdějších předpisů
v závislosti na změnách provedených
v zákoně o dani ze mzdy.
Čl. 7 na str. 8 v bodě 1 - jde
o doplnění zákona č. 398/90 Sb., o
dani z příjmu obyvatelstva a ustanovení se
této skupině osob samostatně výdělečně
činných zvyšuje daň o 108 % ročně
a o 2 640 Kčs, nejvýše však o 32 640 Kčs.
I zde je v částce 2 640 Kčs zapracována
roční výše státního vyrovnávacího
příspěvku.
Bod 2 § 13 odst. 3 - zde je opět stanovena daň
paušálem. I v těchto případech
se uplatňuje zvýšení daně při
souběhu starobního důchodu s výdělkem.
Bod 17 opět stanoví ohlašovací povinnost
těchto osob.
Čl. 8 doplňuje zákon č. 36/65 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů
o dani z literární a umělecké činnosti
tak, že u této kategorie zvyšuje daň u
poživatelů starobního důchodu o 84 %
a o 2 640 Kčs, nejvýše však o 32 640 Kčs.
I zde je zapracována roční výše
státního vyrovnávacího příspěvku.
V části 4 je změna zákonného
opatření P FS č. 206/90 Sb., o státním
vyrovnávacím příspěvku ve znění
zákona č. 245/91 Sb. Garanční výbory
neměly připomínky k této novele kromě
drobné věcné úpravy v § 3 b).
Jsme u části 5 - změny zákona č.
1/91 Sb., o zaměstnanosti ve znění zákona
č. 305/91 Sb. V bodu 1 se vládní návrh
doplňuje novým odstavcem § 1. Tato úprava
není součástí vládní
předlohy, ale uvažovalo se o ní v připravované
rozsáhlejší novele zákona o zaměstnanosti.
Garanční výbory považovaly za nutné
však tuto změnu provést již v novelizaci
z důvodů úzké návaznosti na
státní rozpočet. Touto úpravou se
zamezí, aby zaměstnavatel zaměstnával
další zaměstnance, ale docílí
se právního stavu, kdy jeden zaměstnavatel
zaměstnává pouze zaměstnance, a nemůže
tudíž docházet k obcházení daňových
předpisů.
V bodu 2 jde o změny v § 16 odst. 2. VPR jako garanční
výbory nepřijaly navrhovanou úpravu VSK.
VPR navrhly úpravu, která je v bodu 2 tak, že
poskytování hmotného zabezpečení
při rekvalifikaci je bez časového omezení.
Jako zpravodaj VSK potom podám pozměňující
návrh těchto výborů, které
rozhodly jinak. Pokud jde o bod 3 - nové znění
odst. 2 § 17 uvádí jen do souladu znění
tohoto paragrafu se zněním § 14 odst. 1 f).
V bodu 4 je změna provedena v § 22 odst. 2, kde se
ukládá povinnost územním orgánům
práce přispívat nejen na zřizování,
ale též na provoz chráněných
dílen a pracovišť.
Chýlíme se ke konci. Část 6. Změny
v bodu 1 a 2 zahrnují ohlašovací povinnost
organizací, vyplývající z nového
§ 58.
Část 7 - zrušovací ustanovení.
Bod 1 je jen legislativní úprava. Bod 2 - vypuštění
z § 13 bod 7 - výbory doporučují tento
bod ponechat, současně ponechat úlevy pojistného
umělců do konce roku 1992. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji paní
poslankyni Šimečkové. Součástí
zákona jsou změny zákona o odvodech do státního
rozpočtu, novely některých daňových
zákonů. K této části rozpočtového
zákona vystoupí členové VPR. Poslanec
J. Wagner za výbor SL a poslanec Senjuk za výbor
SN.
Prosím nyní poslance Wagnera, aby
se jako první ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL J. Wagner:
Pane předsedající, dámy a pánové,
kolegové zpravodajové - pan poslanec Zeman a pan
poslanec Borguľa - i zpravodajové výborů
kulturních a sociálních uvedli v podstatě
i tu část, která přísluší
podle usnesení výborů pro plán a rozpočet
uvádět nám dvěma s kolegou Senjukem.
Domnívám se proto, že není na místě,
abych příliš zdržoval jednání
sněmoven. Chci pouze konstatovat, že všechny
navržené úpravy v odvodech a daních
jsou úpravami, které směřují
k zajištění jednak daňové spravedlnosti
a účelnosti všech ostatních navazujících
nově upravovaných novelizovaných právních
norem, včetně právního legislativního
zajištění návrhu rozpočtu na
rok 1992.
Za důležité považuji
ovšem zmínit to, co se nepovedlo vyřešit
zcela nebo to, co není řešeno vůbec
a bylo zmíněno v rozpravě ve výborech.
Ve výborech se hovořilo především
o tom, že pokus, který je učiněn ve
snaze odstranit obcházení zákona o dani ze
mzdy tím, že brání do jisté míry
používání podnikatelských služeb
v těch případech, kdy vlastně jen
nahrazují zaměstnanecký vztah a obcházejí
zákon, to, co je navrženo, je řešením
jen částečným. Podle jednání,
jehož se zúčastnili zástupci příslušných
vládních úřadů, jsme zjistili,
že se na tomto úkolu pracovalo a že se ho nepovedlo
prozatím technicky zcela vyřešit. Zůstává
otevřeným problémem právě tak,
jako zůstává otevřeným problémem
i to, aby byly pro všechny podnikatelské subjekty
vytvořeny stejné daňové podmínky.
To samozřejmě je záležitostí
až jednorázové daňové reformy,
která - jak víme - měla by být provedena
k 1. 1. 1993. Přesto se domnívám, že
by bylo na místě pokusit se o úpravu věcí,
o nichž jsem hovořil dříve.
Právě tak by bylo na místě přijmout
příslušnou novelu daňového zákona
ve Federálním shromáždění,
která by umožnila národním radám
vydat příslušné další zákony,
zejména zákon o silniční dani.
O tom všem jsme hovořili a mohlo by podle mínění
výborů řešení těchto věcí
prospět k zajištění rozpočtových
potřeb zejména republik, ale v některých
případech i federace.
Považuji za vhodné říci, že výbory
se velmi vážně zabývaly touto problematikou.
Máme zaznamenánu řadu návrhů
z výborů a očekáváme, že
podobné návrhy budou vysloveny i ve sněmovně.
Za předpokladu, že se tak stane, považuji za
nadbytečné, s ohledem na kvalifikovaná vyjádření
svých předřečníků, dále
jednání sněmoven zdržovat. Děkuji
za pozornost.