Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ja sa domnievam, že táto diskusia sa
vyčerpala sama sebou. Vidím, že tomu tak nie
je. Ešte sa hlási pán poslanec Vrabec.
Poslanec SL M. Vrabec: Menom klubu Slovenskej národnej
strany požadujem, aby sa pán poslanec Šebej ospravedlnil.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Za čo, prosím?
Poslanec SL M. Vrabec: Za to, že povedal, že porušujeme
poslanecký sľub, ktorý sme dali.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ja sa domnievam, že vyriešenie tohto prípadu
nie je v tejto chvíli možné. Slovo má
pán poslanec Šebej.
Poslanec SN F. Šebej: Hans Georg Gadamer zahrnul do filozofie
takú oblasť výskumu, ktorá sa nazýva
hermeneutika, veda o interpretáciách. Je to v oblasti
hermeneutiky. Ja sa domnievam, že som mal pravdu a nemienim
sa ospravedlňovať.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Môžem odkázať poslanca Slovenskej národnej
strany, aby túto causu predložili mandátovému
a imunitnému výboru Snemovne národov, pretože
ide skutočne o záležitosť interpretácie.
Vážení kolegovia, navrhujem vám, aby
sme ukončili rozpravu k tomuto bodu. Ešte pán
poslanec Kulan sa hlási s faktickou poznámkou. Pán
poslanec Kulan, ja som dúfal, že budeme môcť
uzatvoriť túto causu.
Poslanec SN P. Kulan: Myslím, že to bude krátke.
Chcem upozorniť na tlač, o ktorej hovoril pán
kolega, to znamená tlač 130 zo 14. februára
1989. Podpísaní sú: Predseda Snemovne ľudu
Vladimír Vedra, predseda Snemovne národov Ján
Janík, Mária Kabrhelová, Huml, Blažek,
Češka, Biľak, Štáfek, Kučera,
Štafa, Šimút, Janda, Vávrová, Šalgovič,
Jenerál, Hiková a Hojnoš. Títo ľudia
vytvorili zákonné opatrenia predsedníctva
Federálneho zhromaždenia, o niektorých opatreniach
k upevneniu a ochrane verejného poriadku. Neviem, v akej
súvislosti sa tu spomína meno pána premiéra
Čalfu, ale nápadne to pripomína hon na pána
premiéra Čalfu.
Ja osobne som hlboko presvedčený, pani poslankyňa
Kaplanová, že vaše emotívne vystúpenie
je vašou osobnou záležitosťou a že
osobne by ste sa mali pánu premiérovi Čalfovi
ospravedlniť za to, čo ste povedali v Československej
televízii.
Pán Mandler tu hovoril o tom, že pán premiér
Čalfa by nemal zostávať na poste premiéra.
Ja osobne sa pýtam, pán Mandler, či vôbec
necítite potrebu hodnotiť prácu premiéra
za tieto dva roky, ktoré vôbec neboli ľahké,
ktoré boli zložité? Vôbec necítite
potrebu hodnotiť prácu človeka, ktorý
ako jediný "spomedzi" komunistov dokázal
povstať a urobiť to, čo urobil? (Smích
v sále a potlesk.)
Som rád, že boľševici v horných radoch
sa znova zaradovali . Som rád, že tí istí
komunisti, ktorých už nerozdeľuje ani stranícka
príslušnosť k Slovenskej národnej strane
a HZDS alebo k Strane demokratickej ľavice, sa teraz smiali
spoločne, pretože, bohužiaľ, väčšina
z vás to možno nevie, ale Američania majú
jednu krásnu riekanku, v ktorej sa hovorí, že
keď niečo chodí ako kačka a vyzerá
ako kačka, asi to kačka bude. Vaše chovanie
počas týchto dvoch rokov ukázalo (potlesk,
bušení do lavic), že, bohužiaľ, ste
rovnakými komunistami, akými ste boli pred dvoma
rokmi.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Navrhujem vám, aby sme sa vyhýbali invektívam.
Dúfal som, že budeme môcť rozpravu ukončiť,
ale obávam sa, že pán poslanec Kulan otvoril
nové kolo. (Hluk v sále.) Avšak nie som tomu
rád na rozdiel od niektorých v sále. Pán
poslanec Mandler chce replikovať a potom sa hlásia
ešte niektorí ďalší.
Poslanec SL E. Mandler: Pokud jde o ten citát, jestli se
nestydím, že jsem to za ty dva roky nereflektoval,
to byl prosím citát z mého vystoupení
při debatě o důvěře vládě,
když vláda byla sestavena a předstoupila před
parlament. To bych byl musel hodnotit o dva roky zpět,
a to jsem vlastně tehdy svým způsobem udělal.
Tím jen odpovídám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
To je všetko úplne v poriadku. Pán poslanec,
keby vaša strana vtedy získala nadpolovičnú
väčšinu, pán Čalfa by nebol ministerským
predsedom. Slovo má pán poslanec Zeman.
Poslanec SN M. Zeman: Vážené kolegyně
a kolegové, omlouvám se, že se sám zúčastňuji
tohoto absurdního divadla, ale některé projevy,
které mi připomínají roztroušenou
sklerózu, mě k tomu vyprovokovaly. Domnívám
se, že podstata je velice prostá: Jeden z členů
tohoto parlamentu zde veřejně prohlásil,
že porušil svůj závazek a my jako ostatní
členové parlamentu místo toho, abychom na
to reagovali, bereme na vědomí ujišťování,
že nad tímto členem je Bůh. Ptám
se, co máme dělat my ateisté, nad kterými
žádný Bůh není. Podle mého
názoru nad každým poslancem je zákon.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Aj nad tým, nad ktorým je Boh. Aj nad pani poslankyňou
Kaplanovou, ktorej vystúpenie je matériou pre mandátový
a imunitný výbor. Žiadosť o to bola formulovaná
pánom predsedom Gémesim. Pýtam sa, či
chce ešte niekto vystúpiť? Hlási sa pán
poslanec Zelenay.
Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda,
pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia! Mám
dve poznámky. Pán kolega Kulan nám predviedol
klasický príklad, aký sme mohli niekedy počuť
pred rokom 1989 a keď sme boli kooptovaní po roku
1989 a to práve od boľševikov. Naučil
sa to vynikajúcim spôsobom.
Teraz mám poznámku k pánovi predsedajúcemu.
Dovolím si vás upozorniť na § 20 Rokovacieho
poriadku. Súhlasím s pánom poslancom Zemanom,
že máme dodržiavať zákon. Dodržiavať
zákon má aj predsedajúci schôdze. Neustále,
alebo skoro stále, komentujete jednotlivé vystúpenia.
Žiadam vás, aby ste dodržiavali zákon
a v prípade, že hodláte vystúpiť
v diskusii, tak podľa § 20 ods. 2 odovzdajte riadenie
schôdze inému oprávnenému poslancovi
a ujmite sa slova po ukončení rozpravy a hlasovania.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem za poučenie, pán poslanec. Ďakujem
aj za moralizovanie, ktorého sa mi dostalo. Myslím,
že mám presne tie isté práva ako iní
poslanci - dať občas priechod vlastným emóciám.
Avšak, ak si to pán poslanec Zelenay praje, tak ja
skutočne navrhujem predsedovi Federálneho zhromaždenia,
aby sa ujal ďalšieho vedenia schôdze. (Potlesk.)
Poslankyně SN E. Bellušová: Ak dovolíte,
mám ešte jednu poznámku, pán predsedajúci.
Keď si dobre spomínam, keď sa žiadala výmena
pána Battěka, odpovedali ste, že to nie je
možné, pretože predsedníctvo sa uznáša
a rokuje o tom, kto má predsedať. Myslím, že
aj tento "kúsok" sa vám veľmi dobre
podaril. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pani poslankyňa, podľa Ústavy predsedá
schôdzam Federálneho zhromaždenia predseda Federálneho
zhromaždenia, ktorý sa môže nechať
zastúpiť niektorým z podpredsedov. To je základné
ustanovenie Ústavy. Keď niektorý z podpredsedov
nemieni zastupovať predsedu, nemusí tak urobiť.
Poslankyně SN E. Bellušová: Teraz mám
už len jednu otázku, ktorá by patrila aj mne.
Rada by som sa opýtala, kto vám dal slovo? (Potlesk.)
Předsedající předseda FS A. Dubček:
Vážení kolegovia, pokračujeme v rokovaní.
Keď sa nemýlim, bol predložený návrh
na ukončenie rozpravy k tomuto bodu. Preto sa pýtam,
či sa ešte niekto hlási do rozpravy? Prosím,
pán Kostya.
Poslanec SN L. Kostya: Už jednou ve sporu s předsedou
komise 17. listopadu panem poslancem Rumlem jsem byl nucen se
obrátit na dobrou práci našich stenografů,
abych dokázal, že mám pravdu.
Protože jsem před chvílí vystoupil a
bylo to zde popřeno, navštívil jsem opět
stenografy, kteří to rychle přepsali, a dovolil
bych si citovat jen dvě věty, aby zde bylo jasno,
kdo zde říká pravdu a kdo si zde vymýšlí.
Cituji ze stenografického zápisu z vystoupení
paní Kaplanové: "Při výslechu
před parlamentní komisí pro vyšetřování
událostí 17. listopadu, kde byl mimo jiné
dotazován i na pendrekový zákon, označil
dr. Čalfa dr. Češku jako odborníka,
který Indrovi normu připravil - strana 39 spisu.
A v další své výpovědi už
před vyšetřovatelem Generální
prokuratury atd."
Předsedající předseda FS A. Dubček:
Ešte sa niekto hlási? (Nikdo se nehlásil.)
Nie. Pretože sa nikto nehlási, považujem rozpravu
za ukončenú. Pokračujeme ďalším
bodom, a to:
Vládnym návrhom zákona o zvýšení
dôchodkov.
Je tu pán minister Miller, prosím ho, aby sa ujal
slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, návrh zákona o zvýšení
důchodů je dalším významným
krokem k naplnění první etapy programu sociální
reformy, který byl vámi v roce 1990 v programovém
prohlášení vlády České
a Slovenské Federativní Republiky přijat.
Dovolte mi proto nejdříve stručně
rekapitulovat realizované kroky v oblasti sociálního
zabezpečení.
Především byla připravena a všemi
třemi vládami schválena nová koncepce
sociálního pojištění, která
se již také postupně realizuje. Už v roce
1990 byly vytvořeny organizační předpoklady
pro budoucí veřejnoprávní systém
sociálního pojištění sjednocením
různorodých orgánů v České,
resp. Slovenské správě sociálního
zabezpečení s jejich okresními správami.
Dále bylo sjednoceno důchodové a nemocenské
zabezpečení pro všechny ekonomicky činné
osoby. Byl přijat zákon č. 46/91 Sb., o zvyšování
důchodů, který vytváří
předpoklady pro růst důchodů v souladu
s růstem mezd a životních nákladů.
Do důchodového zabezpečení se promítly
nároky rehabilitovaných občanů. K
projednání je ve výborech Federálního
shromáždění předložen návrh
zásad zákona o financování sociálního
pojištění, který povede k odstátnění
sociálního pojištění a k jeho
zprůhlednění, kdy každý bude
vědět, kolik a na co se používají
příspěvky na sociální pojištění.
Příští měsíc vládě
předložím návrh zásad zákona
o sociálním pojištění, který
v duchu koncepce konkretizuje nové podmínky nároku
a úroveň dávek sociálního pojištění.
K projednání ve vládě je rovněž
připraven návrh zákona o zrušení
pracovních kategorií a návrh zákona
o zavedení příspěvku v nemoci.
Všechny tyto změny na sebe vzájemně
navazují a vytvářejí předpoklady
pro dosažení cílů daných schválenou
koncepcí sociálního pojištění.
Období uplynulých dvou let nás přesvědčuje,
že změny v sociální oblasti je třeba
provádět velmi promyšleně. To platí
zvlášť pro oblast důchodového zabezpečení,
v němž se promítají nároky z
dávné minulosti a naopak zakládají
nároky na období několika desítek
let v budoucnosti. Tato oblast si proto žádá
vědecké přístupy, analýzy a
výměny názorů nejen ekonomů
či právníků, ale i demografů
a u nás čtyřicet let opomíjených
pojistných matematiků.
Naše rozhodnutí nemají totiž dopad jen
bezprostřední na státní rozpočet
běžného či následujícího
roku, ale i na řadu let dopředu. Zvlášť
důležité bude toto dlouhodobé uvažování
po zřízení samostatného fondu sociálního
pojištění, kdy se výrazně sníží
někdy omezující, někdy ale i záchranný
vliv státního rozpočtu.
Myslím si, že už některá příliš
rychle přijatá řešení v této
oblasti Federálním shromážděním
v nedávné minulosti nás mohla přesvědčit,
že je třeba ještě pečlivěji
a odpovědněji přistupovat k projednávání
zákonů. Jak ohlasy ukazují, zdá se,
že snížení procentní sazby přesluhováním
ze 7 % na 4 % zákonem č. 306/1991 Sb., ani řešení
souběhu důchodu a mzdy výrazným zdaněním
pracujících důchodců - zákonem
č. 578/1991 Sb. - nebyla právě nejšťastnější.
Považuji tento delší úvod za nutný,
neboť se domnívám, že i návrh zákona,
který dnes projednáváme, je třeba
posuzovat nejen z hlediska momentálních potřeb,
ale i z pohledu dlouhodobého a koncepčního,
tedy jak návrh zapadá i do nově připravovaného
systému důchodového pojištění.
To mělo na zřeteli jak zvyšování
důchodů od října 1990, března
1991 a července 1991, tak i nyní navrhované
čtvrté zvýšení důchodů,
a to od června 1992. Proč to zdůrazňuji?
Je totiž nezbytné, aby přechod na nový
systém vycházel z maximálně možného
vyrovnání deformací minulého vývoje
důchodového systému.
Provedená zvýšení důchodů
jsme zaměřili především na odstranění
nespravedlivých rozdílů ve vyplácených
důchodech s tím, že nebudeme vytvářet
nové křivdy. Navrhované zvýšení
pro rok 1992 je poslední nutný krok k dosažení
přijatelně vyrovnané úrovně
všech důchodů. Jeho realizace umožní,
že následné další úpravy
bude možné provádět již jednotně
pro všechny důchody.
Cílem návrhu zákona je tedy zohlednit nejen
současný růst životních nákladů,
ale odstranit i přetrvávající důsledky
necitlivých změn předpisů v roce 1988
a vlivy mzdového vývoje v minulosti.
Takto pojaté principy zvýšení byly přijaty
na všech třech tripartitních radách
i vládami republik. Tyto principy byly rovněž
osobně projednány s představiteli organizací
důchodců v České republice i ve Slovenské
republice.
Při přípravě návrhu koncem
čtvrtého čtvrtletí loňského
roku se vycházelo z předpokladu, že ve srovnání
s prosincem 1990 dosáhne index životních nákladů
160 % počátkem roku 1992.
Podle naposledy zjištěné indexu za leden 1992
došlo k nárůstu životních nákladů
ve srovnání s prosincem 1990 na 154 %. Ve srovnání
s červencem 1991, kdy došlo k poslednímu zvýšení
důchodů, jen o 7 %.
Tento vývoj a situace při projednávání
rozpočtu na rok 1992 vyústily v potřebu omezit
pro tento rok tempo růstu sociálních výdajů
a v souvislosti s tím byl termín uvažovaný
pro zvýšení důchodů stanoven
na červen.
Navrhuje se tedy od letošní červnové
splátky zvýšit důchody přiznané
před rokem 1992 o pevné částky, diferencované
podle období přiznání důchodů
(např. u starobních důchodů o 30 až
290 Kčs), takže vyšší zvýšení
bude náležet důchodům přiznaným
před delší dobou. Ke všem těmto
důchodům náleží ještě
i loňská zvýšení, nejméně
ve výši 300 Kčs měsíčně
a samozřejmě i státní vyrovnávací
příspěvek 220 Kčs měsíčně.
Důchody, které jsou jediným zdrojem příjmů
důchodce se navrhují zvýšit o 180 Kčs
u jednotlivce a o 300 Kčs u dvojice. Minimální
příjem důchodce - jednotlivce tak bude od
června 1960 Kčs, tedy 1740 plus 220 Kčs.
U dvojice důchodců 3360 Kčs, tedy 2920 plus
dvakrát 220 Kčs.
Návrh zákona řeší i otázky
důchodů přiznaných v roce 1992. Zvýšení
těchto důchodů musí zohlednit jak
zvýšení, které bylo přiznáno
důchodům vypláceným v roce 1991, ale
i skutečnost, že tyto nově přiznávané
důchody jsou vyměřovány z výdělků
za období, do něhož spadá i rok 1991.
Vzhledem k šestnáctiprocentnímu růstu
průměrné mzdy za rok 1991 - tj. mnohem vyššímu
růstu, než jaký byl dosahován v předchozím
období - je třeba, aby zvýšení
důchodů přiznávaných v roce
1992 na tuto skutečnost reagovalo, a je proto navrženo
ve výši 290 Kčs měsíčně
od data přiznání. Jiný postup by opět
vedl k neodůvodněným rozdílům
mezi důchody z různých let.
Na základě usnesení výborů
sociálních a kulturních SL a SN, federální
ministerstvo práce a sociálních věcí
připravilo a předalo k dispozici poslancům
řadu číselných podkladů a argumentů
k problematice zvýšení důchodů
z let 1991 a 1992. K celkovému dopadu navrhovaného
zvýšení a zvláště pak k
otázce maximální hranice důchodů
3800 Kčs. Tato otázka byla ve vládě
a ve všech výborech, které měly návrh
zákona přikázán k projednání,
velmi důkladně diskutována, takže myslím,
že není potřebné, abych ji nyní
znovu do detailů rozebíral.
Předpokládám, že doplňující
údaje včetně rozborů problémů
hranice 3 800 Kčs poslouží k orientaci nejen
vám, poslancům, ale vaším prostřednictvím
i vašim voličům.
Přijetí navržené diferenciace umožní
pokládat problematiku starých důchodů
za vyřešenou, a proto, při dalším
zvýšení důchodů, bude již
účelné zvýšit maximální
hranici důchodu 3 800 Kčs, která omezuje
maximální příjem důchodce nad
140 % průměrného čistého příjmu
pracujících. K této částce
je třeba přičíst ještě
státní vyrovnávací příspěvek
220 Kčs na každého důchodce.
Mám zato, že v současné době
nejde pouze o to, jak se vyhnout bolestivým dopadům
ekonomické transformace, ale o to, jak tyto nevyhnutelné
dopady rozložit co nejrovnoměrněji na co nejširší
okruh obyvatel tak, aby se staly lidsky únosnými.
Přitom se musíme pohybovat v rámci toho,
co nám ekonomický rozvoj dovoluje uskutečnit.
Vláda nechce pokračovat v praktikách předchozího
režimu, který sliboval, konal činy na úkor
budoucích generací. Pokud bychom tedy vyhověli
populistickým přáním a navrhli zvýšení
důchodů o vyšší částky
nebo od dřívější splátky,
znamenalo by to především prostřednictvím
státního rozpočtu další bezprostřední
zatížení námezdně pracujících
a začínajících podnikatelů.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vláda předkládá návrh
na zvýšení důchodů po pečlivém
zvážení ekonomického vývoje,
možnosti rozpočtu a postupu realizace naší
ekonomické a sociální reformy. Jejím
jménem vás prosím, abyste předložený
návrh zákona, podpořili. Děkuji.
Předsedající předseda FS A. Dubček:
Ďakujem pánu ministrovi za úvodné slovo.
Chcel by som vás informovať, že k tomuto bodu
bol prizvaný a mal sa zúčastniť minister
financií, pán
Václav Klaus. Je však mimo republiku na služobnej
ceste. V dobe jeho neprítomnosti ho zastupuje pán
Ivan Kočárník.
Podľa § 17 ods. 2 Rokovacieho poriadku sa majú
snemovne vyjadriť k tomu, či sa môže zúčastniť
nášho rokovania a za pána ministra predniesť
svoje stanovisko. Navrhujem, aby to bolo akceptované. Prosím
vás o hlasovanie, aby sme vyjadrili svoje stanovisko k
možnosti účasti pána Ivana Kočárníka,
ako zastupujúceho pána ministra Klausa, na našom
rokovaní. Prosím poslancov, aby zaujali miesta v
snemovni, pretože budeme hlasovať.
(Hlasování: 14.19)
Kto súhlasí s tým, aby sa zúčastnil
pán námestník Ivan Kočárník
nášho rokovania namiesto podpredsedu vlády
Václava Klausa, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
(SN 78, SL 74) Snemovňa národov sedemdesiatosem,
Snemovňa ľudu sedemdesiatštyri. Ďakujem.
Kto je proti? (SN 2, SL 0) Snemovňa národov dva,
Snemovňa ľudu nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (SN 4, SL 9) Snemovňa národov
štyri, Snemovňa ľudu deväť. Ďakujem.
Snemovňa národov 78, 2, 4. Snemovňa ľudu
74, 0,
Prosím pána Kočárníka, aby
zaujal miesto v rokovacej miestnosti. Ďalej budeme pokračovať
v rokovaní.
Prosím poslanca Pavla Čičmanca, aby predniesol
spravodajskú správu.