Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda FS A. Dubček: Ďakujem, slovo má pán Kroupa.

Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedo, dámy a pánové, není tomu tak dávno, co jsme projednávali rozpočet a v rámci tohoto rozpočtu nás vláda přiměla, abychom jako jakýsi kompromis schválili nerovnoprávné postavení pracujících důchodců s ostatními zaměstnanci. My jsme s touto úpravou nesouhlasili, přijali jsme ji jako nešťastný kompromis. Domnívám se, že tato vláda nejen proto důchodcům mnoho dluží, že i my jim hodně dlužíme, a proto považuji za naši povinnost tento zákon podpořit a očekávat od vlády, že směrem k důchodcům učiní další kroky. Transformace ekonomiky se nesmí dotknout vrstev, které si samy nemohou pomoci a obávám se, že důchodce jsme do této situace postavili. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánovi Kroupovi. Hlási sa ešte niekto do rozpravy? Prosím, pán Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, protože už tady bylo hodně o tom řečeno, jen stručně. Plně podporuji návrh kolegyně Drešerové a připojuji se k tomuto návrhu.

Chtěl bych jenom říci jedno. Jsme důchodcům hodně dlužni. Víme, že finanční prostředky na živobytí potřebují jak rodiny s dětmi, tak samoživitelky, tak i důchodci. Ale sami, my tento parlament, jsme důchodcům vzali tu poslední možnost, to je přivydělávat si. Protože tolik dopisů, co dostávám od hoteliérů, od restaurací, že jim utíkají myčky černého nádobí, že jim utíkají uklízečky, pomocnice, protože do teď vstávaly za 1 600. Dneska, když mají sto procent nahoru, tak by měly vstávat a jít do práce za 1 200 Kčs.

Je třeba si uvědomit, že jednotlivé vrstvy této společnosti by si dneska neměly závidět, jestli ten má víc nebo ten má méně, ale je třeba si uvědomit, že této jedné celé skupině obyvatel, to je důchodcům, když jsme jim sebrali možnost slušně a stejnoprávně vydělávat při svém důchodu, na který mají nárok, na který si vydělali, když jsme jim to sebrali tak, že jsme jim tak nehorázně zvýšili daně, ať už u soukromých podnikatelů nebo u pracujících, tak jim, prosím vás, zabezpečme, aby nemuseli žebrat. A že za chvíli budou muset žebrat, to si spočítejme. Mnozí se na nás obracejí jako naši voliči - důchodci - a říkají, že jim na den zůstává 12, 15 nebo 18 korun. Kdo za to může vyžít?

My nepotřebujeme Armádu spásy a charitativní spolky, potřebujeme, aby každý člověk za to, co si vydělá nebo dostane jako důchod, mohl žít. Tedy žádám, abychom všichni k tomu takto přistupovali a skutečně, pokud nemůžeme více, tedy alespoň podpořili návrh kolegyně Drešerové.

Chtěl bych říci jedno: Jestliže máme miliony na nové letadlo, aby se mohla naše vládní špička vozit v daleko lepších letadlech a nemáme na důchodce, je to bída. A myslím si, že tato částka na důchod je skutečně nároková a že měla být už v listopadu realizována. (Potlesk.)

Předsedající předseda FS A. Dubček: Žiada si ešte niekto slovo do rozpravy? Pán poslanec Váňa.

Poslanec SN V. Váňa: Mám jenom technický dodatek: Chtěl bych se zeptat pana ministra sociální péče, jak jsou dělány všechny tyto částky, ty přídavky. Mám osobní příklad: Moje žena šla o několik let dříve do důchodu než já, měla o čtyři stovky menší důchod a dneska ho má stejný. Můj přítel měl o osm stovek menší příjem než já, šel šest let přede mnou do důchodu a má ho dneska o sto korun větší. Jaký je v tom, prosím vás, systém, když v roce 1987, když jsem šel já do důchodu, byla naposledy pevná částka 2 000 Kčs, která se od té doby neustále zvyšovala. Takže ti dřívější dostávali stokorunové přídavky, já a moji vrstevníci už jenom 40 Kčs a nyní jsou to už zase částky 290 Kčs a já mám jenom 140 Kčs. Takže bych prosil pana ministra o vysvětlení. To nebudu ještě vzpomínat, že já jako poslanec - důchodce - dělám tento poslanecký mandát za 2 800 Kčs měsíčně.

Předsedající předseda FS A. Dubček: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Ne.) Konštatujem, že nie. Tým rozpravu končím. Pýtam sa pána ministra Millera, či si žiada slovo? Áno, slovo má pán minister Miller.

Ministr práce a sociálních věcí ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, samozřejmě nemohu zůstat bez reakce na některé připomínky. Sám jsem velmi rád, že zde zaznělo, že jsme důchodcům mnoho dlužni. Chci připomenout loňské projednávání změny zákona o sociálním zabezpečení, kdy jsem sem přišel s jistým konkrétním návrhem, který vy jste změnili. Takže je potřeba hledat vinu tam, kde je.

K vývoji mezd: Jsem si vědom, že zákon říká, že důchody uvedené v § 1 se opětovně neprodleně zvýší, nejdříve však po uplynutí tří měsíců, když alespoň o 10 procent vzrostou životní náklady a mzdy o 5 procent.K tomu si musíme říci něco bližšího.

Vývoj mezd má sezónní charakter. Je obvyklé, že koncem 2. čtvrtletí a zejména koncem roku, kdy se vyplácejí odměny a dočerpávají rozpočtové prostředky, jsou mzdy vyšší a v dalším období, zejména na počátku dalšího kalendářního roku, je růst podstatně nižší nebo dokonce dochází k absolutnímu poklesu. Svědčí o tom údaje o průměrné mzdě za jednotlivá čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím od roku 1988.

Růst průměrné mzdy za 4. čtvrtletí roku 1991 byl mimořádně vysoký. A to o 23 procent a je to z řady různých důvodů. Oficiální čísla o tomto vývoji byla přitom známa až v druhé polovině února, tedy v době, kdy návrh zákona o zvýšení důchodů již byl několik týdnů ve Federálním shromáždění. V žádném případě však nemohu souhlasit s tím, že úpravy dlouhodobých důchodových dávek by měly být odvozovány od ukazatelů ovlivněných pravidelným výkyvem. Navíc je třeba si uvědomit, že v prvních měsících po liberalizaci cen došlo i k nepatrnému nárůstu mezd ve většině organizací, zatím co důchody byly zvýšeny v březnu v průměru o 200 Kčs, tj. o 11 procent, přitom nejnižší důchody o 18 procent. V květnu o 80 Kčs a v červenci o dalších 110 Kčs, to je v průměru o 21 procent, tedy podstatně více, než vzrostla průměrná mzda. Přitom jedním z důvodů jejího zvýšení koncem roku 1991 byl právě růst cen v první polovině loňského roku, na který jsme reagovali zvyšováním důchodů prakticky okamžitě.

Navíc je nutné připomenout, že rozdíl mezi příjmy důchodců a příjmy z mezd se opět snížil v důsledku odejmutí státního vyrovnávacího příspěvku, který už není ke mzdě vyplácen.

V zákoně č. 46/1991 Sb. není uvedeno, za jaké období se má měřit růst průměrné mzdy. Kdybychom přijali výklad, že důchody se zvýší vždy, když růst průměrné mzdy za předchozí měsíc nebo za předchozí čtvrtletí ve srovnání s předchozím období stejného roku nebo stejným období předchozího roku dosáhl stanovené procento, pak nutně bychom v následujícím období, kdy pravidelně dochází k poklesu takto stanovené průměrné mzdy, museli důchody zase snižovat. Jistě uznáte, že takový postup by byl málo praktický. Proto si myslím, že jako ukazatel pro rozhodnutí o úpravě dlouhodobých sociálních dávek je třeba použít průměrnou mzdu očištěnou od sezonních výkyvů, tj. průměrnou mzdu za období 12 měsíců. Takový systém je také používán v těch systémech důchodového zabezpečení, kde valorizace podle růstu mezd existuje. Např. v SRN tak dochází k valorizaci ve skutečnosti s osmnáctiměsíčním zpožděním za růstem mezd, v Rakousku prakticky s dvouletým zpožděním za růstem mezd.

Chtěl bych reagovat na pana poslance Prokopa. Pan poslanec Prokop zde uvedl některé údaje. Chtěl bych upozornit, že zapomněl dodat, z jaké částky se tento důchod vypočítá. Uvedl 2 600 Kčs. Zapomněl dodat, že to je ze mzdy 8 200 Kčs. Takovouto mzdu v současné době má asi 7 procent našich obyvatel.

Chtěl bych ještě říci panu poslanci Prokopovi, že důchody přiznávané z průměrného měsíčního výdělku do 5 800 Kčs podle tohoto návrhu, který jsme předložili, získávají. Jen důchody z vyššího průměrného výdělku maximálně o 30 Kčs ztrácejí. Takže si myslím, že nivelizační efekt je tady naprosto minimální a týká se skutečně maximálně nejvýše 7 procent důchodů.

Je pravdou, že i z této věci se dá dělat politika. Mohl bych panu Kroupovi odpovědět, jakým způsobem pan ministr Dlouhý reaguje na zvyšování důchodů. Nebudu to dělat. Nemyslím si, že by to bylo vhodné. Myslím si ale také, že bychom se k této otázce měli stavět odpovědněji. Proto když jsem navrhoval zakázat souběh důchod nebo mzda, měl jsem pro to konkrétní důvody. Vy jste tvrdil, že funguje trh. Já tvrdím, že v současné době ještě žádný trh nefunguje, že je tady nutný administrativní zásah a je potřeba pomoci této věci.

Říkali jsme také, že chceme, aby zde panovalo určité množství výjimek, které bude určovat úřad práce,protože úřad práce v konkrétním místě a regionu ví, kde důchodce potřebuje nebo nepotřebuje.

Chtěl bych říci, že další chyba, která zde byla, byla kvůli 7 procentům tím, že se nárůst snížil na 4 procenta ročně. Pro novou koncepci buď se to změní, když se to nezmění, důchodci prakticky budou muset pracovat déle.

Další problém je předčasný odchod do důchodu. Tím, že se přijalo ustanovení, které se přijalo nedávno, prakticky ti lidé na tom bezdůvodně vydělali a odešli z práce jenom proto, protože se v tom podniku provedla strukturální změna, aby dostali důchod a znova se zaměstnali.

Chci znovu upozornit: Důchody nejsou hračka. Důchody jsou tvrdá práce a chci vás upozornit, že na důchodech a na koncepcích, které se připravují na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí, pracují v současné době přední světoví odborníci a naše systémy, které jsou, podle toho hodnoceny.

Pokud se týká některých návrhů pana poslance Žáčka a paní poslankyně Drešerové, chci upozornit, že toto by znamenalo 1,4 miliardy. Pokud se týká pana poslance Žáčka, upozorňuji, že jenom tak, jak jsem to zběžně spočítal, by se státní rozpočet musel v této oblasti posílit 15 - 20 miliardami korun.

Chci upozornit, že před nedávnem se schválil zákon o státním rozpočtu. Když jsme chtěli takto postupovat, měli jsme ve státním rozpočtu na tuto částku pamatovat.

Pokud se týká pana poslance Zemana. Pan poslanec Zeman tady směšuje několik věcí. Já jsem před nedávnem navštívil Ostravu. Mluvil jsem tam s havíři, jichž se především horní hranice 3 800,- Kčs týká. Stačí, když se na ty lidi podíváte, pár si jich vytypujete a zeptáte se: "Prosím vás, kdy vy jste šel do důchodu?"

"Šel jsem začátkem roku l988."

"Kolik jste měl důchod?"

"3 800,- Kčs."

"Kolik máte dneska?"

"No, téměř už 3 800 Kčs."

Ani tento člověk ještě nemohl dosáhnout této hranice. A přitom to byli lidé, kteří pracovali ve stejném prostředí, mnohdy horším, vykonávali stejnou práci a jen díky nové konstrukci byli takto poškozeni.

Já se domnívám, že za ty dva roky práce, kterou jsme zde odvedli, se nám podařilo něco, čemu nikdo nevěřil. Podařilo se nám důchody srovnat. Srovnat podle různých období, kdy byly přiznávány. V současné době z makropohledu, pokud odsouhlasíte tento náš návrh, bude mezi nimi rozdíl asi l00 Kčs maximálně ll0 Kčs. Myslím si, že to je dostatečně stejná startovací čára pro novou koncepci, kterou chceme začít v roce l993.

K poslednímu vystoupení nemám, co bych dodal. Je to pan Váňa, promiňte, nezapamatoval jsem si přesně jméno. Musel bych znát výši důchodu atd., abych se k tomu mohl vyjádřit. To je otázka více méně vaše konkrétní, jestli je tam nějaký problém, vyřešíme ho.

Děkuji.

Předsedající předseda FS A. Dubček: S faktickou poznámkou pán Kostya.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, nemohu se ubránit tomu, abych nějakým způsobem panu ministrovi neřekl, že se mi přijaté zákony v tomto Federálním shromáždění sice můžou líbit nebo nelíbit, ale jsou-li zákonem, tak jsou zákonem v první řadě i pro vládu. A tady několik mých předřečníků panu ministrovi citovalo jednoznačně zákon č. 46/l99l Sb., § 9. A to, co tady předvedl teď v závěrečném slovu pan ministr o určitých sezónních nárůstech, o nějakém průměru, o tom, jak je to v Rakousku atd., je velice zajímavé, ale z hlediska tohoto zákona mě to vůbec nezajímá. Mě zajímá, jestli ten zákon je nebo není dodržován. A já bych vám rád přečetl, že v zákoně je jednoznačně napsáno (§ 9), že důchod se opětovně a neprodleně - dávám důraz na slovo "neprodleně" - zvýší, nejdříve však po uplynutí 3 měsíců od posledního zvýšení důchodu, jestliže od tohoto zvýšení činí růst životních nákladů je alespoň l0 % nebo růst průměrné mzdy alespoň 5 %.

Mně je prostě líto, jestli se panu ministrovi zdá být l,4 mld. moc nebo málo, jestli na to máme nebo nemáme. Tady je zákon a vláda je povinna se s tímto zákonem vypořádat. Tady nemůžeme říkat nějaké "ale", nějaké "možná". Tady je prostě litera zákona, kterou buď dodržujeme, nebo potom nemůžeme mluvit o právním státě. (Potlesk.)

Předsedající předseda FS A. Dubček: Pán Tichý, faktickú poznámku, pretože rozpravu sme už ukončili.

Poslanec SN B. Tichý: Vážené Federální shromáždění, nebudu mluvit z hlediska politiky. Domnívám se, že ať jsme vlevo nebo vpravo, používáme stejné matematiky. A v tomto smyslu vám předvedu malý výpočet.

Pokud máte za posledních 5 let l0 000 Kčs průměrného hrubého příjmu, tak pokud vstoupíte do důchodu v roce l992, dostanete 3 350 Kčs důchodu včetně 290 Kčs zvýšení, které předpokládá tento zákon. Pokud byste měli průměrný příjem 4 500 Kčs, jak je deklarován pro minulý rok resp. prosinec, po celých minulých 5 let, dostanete důchod ve výši 2 410 Kčs, a to včetně těch 290 Kčs zvýšení podle tohoto zákona.

Tato čísla jsem uvedl proto, že tento výpočet znám, protože náhodou odcházím do důchodu. Doufám však, že je při svém rozhodování vezmeme my, jakož i pan ministr v úvahu. Děkuji.

Předsedající předseda FS A. Dubček: Pán Zeman s faktickou poznámkou.

Poslanec SN M. Zeman: Je to opravdu faktická, dvouvětá poznámka. Zažil jsem tady, když jiný ministr při diskusích o restitucích, kde se jednalo o minimálně desetimiliardové částky, prohlásil, že peníze zde nehrají roli, neboť je to otázka morální. (Potlesk.) A to byl, prosím, ministr financí. Chtěl bych se tedy jen slušně a zdvořile zeptat, zda otázka důchodů také není otázka morální. (Potlesk.)

Předsedající předseda FS A. Dubček: Pán Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedající, jen opravdu faktickou. Náměstek pana ministra Millera řekl: "Správná valorizace důchodů by byla, aby každý dostal nejméně l60 Kčs, zejména ta poslední várka. Ale, bohužel, na víc nemáme, jen 50 Kčs." A to, co tady říká pan ministr, je skutečně žonglování čísly. Protože každý dobře víme, jak šly nahoru životní náklady a zda z toho lze vyžít nebo ne. A jestli na to máme nebo ne, na to máme vládu, která má plnit svoje úkoly podle Ústavy, dbát o zvyšující životní úroveň.

Předsedající předseda FS A. Dubček: Rozprava bola ukončená, o faktickú poznámku sa nikto nehlási. O slovo sa prihlásil ešte pán Miller. Udeľujem mu teda slovo.

Ministr práce a sociálních věcí P. Miller: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci říci ještě k tomu, zda víme, jak vypadá zákon, zda ho dodržujeme nebo nedodržujeme.

- V červenci loňského roku byla navrhovaná valorizace, kterou jsme uvažovali od ledna, projednána na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí na kolegiu.

- V srpnu byla valorizace posunuta na březen po projednání s federálním ministerstvem financí.

- V září pan ministr Klaus v dopise upozorňuje na potřebu projednat dopady s ministerstvy financí republik a na to, že v dané době je kvalifikované vyjádření k možnostem rozpočtu problematické.

- 30. 9. jsem předložil návrh zákona do vlády.

- 1. října jsem informoval ministra Klause o očekávaném vývoji sociálních výdajů v roce l992 včetně nových opatření s těmito údaji a ještě v souladu s listopadovou verzí rozpočtu dle federálního ministerstva financí.

- 8. 10. byla valorizace projednána v Radě hospodářské a sociální dohody a s koncepcí návrhu byl vysloven souhlas.

- 30. 10. vláda ČR vyslovila souhlas s valorizací s několika náměty.

- 1. 11. vláda SR vyslovila souhlas s valorizací s několika náměty.

- 19. 11. ve Finanční radě projednány celkové rámce výdajů na dávky sociálního zabezpečení.

- 21. 11. ve vládě návrh valorizace po rozpravě stažen z programu do projednání rozpočtu.

- 21. 11. bylo okamžitě zahájeno jednání náměstků ministerstev financí (federace, ČR, SR) ke konkretizaci v částech dohodnutých na Finanční radě. Bylo dohodnuto odsunout termín valorizace na červenec.

- Prosinec - při projednávání sporných opatření v sociální oblasti byla do návrhu usnesení k rozpočtu zapracována valorizace od června.

- 16. 1. 1992 na jednání vlády ČSFR zástupci republik souhlasili s finančním krytím z rozpočtů republik.

Chtěl bych upozornit, že pokud předkládáte takovýto návrh, vidíte, že jsme začali v červenci a uvažovali jsme se zvýšením důchodů od ledna.

Chci znovu říci, že při projednávání státního rozpočtu nikdo ve federální vládě netušil, jakým způsobem se budou vyvíjet zcela anomálně, zcela netypicky mzdy ve čtvrtém čtvrtletí. Znovu chci také podotknout, že konkrétní, jediné údaje, které jsem oprávněn brát v potaz, jsou údaje Federálního statistického úřadu a ty jsme dostali až v polovině února.

Kdybych čekal až na tyto údaje a rozhodoval se, zdali použiji růst životních nákladů nebo růst mezd, tak tento parlament by zvýšení důchodů neprojednával. Z legislativních důvodů by to prostě nebylo možné projednat. Byla otázka, zda-li si uvědomujeme, že nedodržujeme zákon. Naopak, my ho zcela bezpečně a konkrétně dodržujeme.

Předsedající předseda FS A. Dubček: Ďakujem, slovo má pán poslanec Kostya.

Poslanec SN L. Kostya: Chci se omluvit panu ministru Millerovi. Po jeho vysvětlení jsem dospěl k názoru, že žábou na prameni jsou zcela jiní ministři.

Předsedající předseda FS A. Dubček: Pýtam sa spravodajcov, či si prajú slovo? Hovoriť bude pán Čičmanec. Pardon, opýtam sa ešte pána Kočárníka, či chce zaujať stanovisko k predloženému návrhu alebo vzneseným pripomienkam? (Chce.) Slovo má pán námest ník Kočárník.

Náměstek ministra financí ČSFR I. Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci zdržovat vaše jednání, nicméně bych rád k ustanovením zákona, týkajícím se mezd a životních nákladů, řekl několik slov.

Zákon svým způsobem předběhl dobu. Ve světě, kde se valorizuje podle mezd, je obvykle index životních nákladů minimální a z tohoto hlediska je snaha vlád valorizovat podle růstu mezd tak, aby nezaostávaly důchody za růstem mezd. Náš celý loňský rok byl zcela atypický, stejně jako je celé období, spojené s transformací, atypické v tom smyslu, že životní náklady vzrostly v počátečních měsících loňského roku výrazněji, potom se stabilizovaly, na to reagovala politika v oblasti valorizace důchodů a vývoj mezd byl regulován tak, aby byl zpožděn za vývojem životních nákladů. Zpoždění růstu mezd se dostalo do druhé poloviny roku. Žádat nyní, aby na to byly valorizovány důchody, je z tohoto hlediska nekorektní, jakkoliv to zákon tak stanoví. Myslím, že to pochopíte.

Chtěl bych říci, že jakékoliv zvyšování nebo posunování termínu valorizace důchodů je zásahem do republikových rozpočtů, které tím mohou být destabilizovány, protože počítají s tímto systémem valorizace důchodů, jak to bylo ve vládách republik i v republikových zákonodárných sborech projednáno. Tam jsou částky rezervovány na valorizace důchodů v této výši a jakákoliv jiná výše může vážným způsobem destabilizovat jejich rozpočty.

Předsedající předseda FS A. Dubček: Ďakujem, s faktickou poznámkou sa ešte hlási pán minister.

Ministr práce a sociálních věcí ČSFR P. Miller: Už jen krátce. Chci upozornit, že čtvrté čtvrtletí se většinou chová velice anomálně. Když si vezmete první čtvrtletí roku 1988, tak ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím je zde pokles o 5,5, v roce 1989 o mínus 5,7, v roce 1991 o mínus 7. Kdybychom se měli držet toho, co nám ukazuje čtvrté čtvrtletí, musíme si uvědomit, že šlo o naprosto atypickou situaci, jaká se opakuje jen jednou nebo dvakrát, listopad nebo prosinec, a podle této situace vy vlastně vyměříte úroveň důchodů, které se na této úrovni už budou pohybovat stále, kdežto u produktivního člověka je to pouze jediný výsek v roce. To je, myslím, dost silný argument.