Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Pokud se budu vyjadřovat velmi slušně, tak tento přístup k hodnocení vychází z účelové interpretace, z nebezpečných polopravd, které mohou vyvolat ono známé "hluboké nedorozumění". Rozpočtové výdaje byly udrženy v rámci schváleného rozpočtu. V souhrnu všech tří rozpočtů byly překročeny pouze o 1,9 miliardy korun, to je o 0,4 %, z toho v České republice o 169 miliónů, to je o 0,07 % a ve Slovenské republice o 1,8 miliardy korun, to je o 1,5 %.

Jiná věc je, že koncem roku všechny tři rozpočty rozpustily rezervy vytvořené nízkým čerpáním prostředků za tři čtvrtletí a přitom nárůst výdajů byl však největší právě v působnosti federálního ministerstva financí a nejmenší v působnosti ministerstva financí České republiky. Lze to dokladovat tabulkou, kdy rozpočet federace schválený na 9 miliard 808 miliónů byl čerpán za první tři čtvrtletí na 8 miliard 936 miliónů a ve čtvrtém čtvrtletí jeho čerpání bylo na 12 miliard 408 miliónů, to je 138,9 %. Česká republika pak čerpala na 125,4 a Slovenská republika na 129,4 ve čtvrtém čtvrtletí.

Rozhodující příčinou vzniku schodku bylo nesplnění rozpočtových příjmů, které dosáhlo v souhrnu 24 miliard, to je 4,9 %, z toho v rozpočtu České republiky 15,7 miliard, to je 6,5 %, ve Slovenské republice 8,5 miliardy a rozpočtové příjmy federace byly mírně překročeny o 0,1 %, a to jen díky jiným než základním zdrojům. Hlavní příčinou nesplnění rozpočtových příjmů byly tedy nízké odvody daně z obratu - chybí oproti rozpočtu 8,5 miliardy korun, nesplnění rozpočtovaných podnikových odvodů a daně ze zisku 5,7 miliardy, kde při úpravě rozpočtu v červenci byly zvýšeny rozpočtové úkoly u odvodu z objemu mezd o 12,7 miliardy.

Loňský vývoj potvrdil, že nasazená rozpočtová restrikce byla mírně řečeno přehnaná a že při mimořádně hlubokém propadu výkonnosti ekonomiky nelze udržet vyrovnané rozpočtové vztahy. Na základě dostupných údajů a expertních odhadů je možné s dostatečnou věrohodností konstatovat, že čistý národní důchod, nově vytvořená hodnota odvětví výrobní sféry, byl v roce 1991 proti roku 1990 nižší o více než 20 %.

Byl nižší asi 115 miliard korun. A to ve stálých cenách. Ještě závažnější je to, že národní důchod spotřebovaný uvnitř státu, tak zvaný užitý národní důchod, který se rovná čistému národnímu důchodu zvětšenému o dovoz a zmenšenému o vývoz byl menší o 30 procent, tedy zhruba o 180 až 185 miliard korun ve stálých cenách, přepočteno k roku 1984.

Zde je hlavní příčina, proč je nedostatek prostředků u obyvatelstva, u podniků i ve státním rozpočtu. Takový pokles je přímo obludný. A neuvěřitelný v mírové době během jednoho roku. Jaké jsou tedy příčiny tohoto pádu? Jak už bylo uvedeno, o 115 miliard bylo vytvořeno méně národního důchodu, výroba v průmyslu byla nižší o 23 procent a v prosinci o 36,3 procenta. Stavební práce byly nižší o 35 procent, v prosinci o 44 procent. Přeprava zboží musela v ČSD klesnout o 25 procent, v prosinci už o 35 procent. Hlavní příčinou nebyly vnější příčiny, rozpad trhu RVHP, jak to do omrzení opakují někteří vládní a političtí činitelé.

Dokazují to čísla o odbytu finální produkce průmyslu za leden až listopad minulého roku, jak je ve zprávě uvedeno, který po vyloučení vlivu cen poklesl proti stejnému období předchozího roku pro vývoz zhruba o 4 procenta. Avšak pro investice o více než 30 procent a pro vnitřní obchod o více než 28 procent.

To vše dokazuje, že hlavní příčinou ekonomického úpadku jsou vnitřní podmínky, prováděná ekonomická a sociální politika, plošná restriktivní politika. Většina podniků pak nemá finanční prostředky ani na investice, ani na mzdy. Prostředky nemá ani obyvatelstvo.

Proti roku 1989 vzrostly spotřební ceny o 84 procent, mzdy však pouze o 21 procent. Znamená to snížení reálných mezd o více než jednu třetinu.

Zatímco značná část obyvatelstva přežívá díky tomu, že žije z minulosti, jednak odkládá nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby (Předsedající přerušuje řečníka s tím, že končí doba pro diskusní příspěvek.), to však je dočasné. Jak ekonomický růst akumuluje bohatství, tak ekonomický pokles, stagnace akumuluje bídu. Dlouhodobé udržení nízkých příjmů a nízké spotřeby obyvatelstva v zájmu exportu a konkurenceschopnosti se stalo jedním ze základních principů vládní hospodářské politiky.

Zcela nepochopitelná je totální likvidace investiční výstavby. Fond akumulace, to je ta část užitého národního důchodu, která se používá na rozšíření národního jmění, se asi z 95 miliard v roce 1990 snížila na 30 miliard v roce 1991, to je téměř o 70 procent. Tudíž nelze oživit ekonomiku bez oživení vnitřního trhu a bez oživení kupní síly obyvatelstva. Takto to dvojnásobně platí o oživení investiční činnosti. Zde je však oživení dlouhodobější. A proto nová vlna investic přinese výsledky až za několik let. (Předsedající upozorňuje řečníka, že jeho čas na diskusní příspěvek uplynul.) Uvedená fakta ukazují, že zastavení pádu ekonomiky a obnova jejího růstu není zatím v dohledu. Navíc nelze vyloučit, že po pádu může nastat dlouhodobá stagnace i v suterénu. I z první republiky víme, že z poklesu v třicátých letech se ekonomika nevzpamatovala, například průmyslová výroba nedosáhla úrovně roku 1926.

Vzhledem k tomu, že mně uplynul čas, přednesu jenom pozměňovací návrhy.

K bodu 2 tisku 1359 navrhuji, aby bylo zapsáno: "Předložená zpráva o plnění rozpočtu federace a republik necharakterizuje objektivní příčiny rozpočtového vývoje v roce 1991, ani jeho ekonomické a sociální důsledky. Náběhy rozpočtu jsou důsledkem vládní sociální politiky a plnění je důsledkem realizace této politiky."

V bodu 4 doporučuji vládě ČSFR: "Protože rozpočty schválené na tento rok vycházejí ze stejných principů hospodářské a sociální politiky, která v minulém roce přivedla stát k hlubokému ekonomického a sociálnímu úpadku, požadujeme, aby do konce března byla předložena konkrétní objektivní analýza ekonomického a sociálního vývoje od roku 1990 a připravena konkrétní opatření k zastavení ekonomického pádu, včetně příslušných úprav státního rozpočtu roku 1992." Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Teraz vystúpi pán poslanec Šedivý, ale než prehovorí, hlási sa s technickou poznámkou pán poslanec Richter.

Poslanec SL M. Richter: Já bych se chtěl jen předřečníků zeptat, co bychom si počali s výrobky, kdybychom splnili plán na 100 procent a nedošlo k tomu propadu, co bychom si počali s vyrobeným zbožím a věcmi, když je od nás nikdo nechce koupit. Bylo by to zbytečné plýtvání surovinami, energií a lidskou prací.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, slovo má pán poslanec Šedivý.

Poslanec SN F. Šedivý: Pane předsedající, dámy a pánové, pan kolega Komárek označil projednávanou věc za velmi vážnou. Je mi ovšem líto, že pan kolega Komárek má tuto věc za vážnou, ale ihned poté odešel ze sálu, jak už je ostatně jeho zvykem.

Prostě federální vláda nemá v dnešní situaci šanci ovlivnit rozpočtové hospodaření republik. Já to prohlašuji naprosto vážně a odpovědně. Také jste si jistě všimli, že federální vláda deficit nevytvořila. Federální vláda nerozdala obraně, bezpečnosti, dopravě, spojům a celé řadě dalších resortů, které nárokovaly stejně silně jako resorty národní v republikách, v posledních dvou měsících peníze, aby se dostala do svého vlastního deficitu. Kdo toto nebere v úvahu, nemluví pravdu. Já věřím, že toto všichni dobře víte. Tuto šanci prostě nemáme.

My vítáme inciativu výborů pro plán a rozpočet, aby došlo k posílení legislativně definovaného statutu a pravomocí finanční rady jako orgánu, který se pokouší konzultacemi a celou řadou dalších forem sjednocovat celkovou rozpočtovou a finanční politiku v zemi. Pokud byste k tomu dali nějaký impuls, pokud by byla uplatněna tato část návrhu usnesení, tak to skutečně jako federální vláda velmi vítáme.

Pan poslance Kincl se ptá, co učinilo federální ministerstvo financí ve 4. čtvrtletí, aby nedošlo k propadu rozpočtu. Já musím prohlásit, že mohu svolávat ministry financí, mohu jim psát dopisy, mohu si s nimi telefonovat několikrát týdně, mohu jimi být ujišťován, že mají výdaje plně pod kontrolou, avšak realita se ukázala být úplně jiná.

Úvaha pana poslance Zemana, že bychom předběžně věděli o deficitu a přitom tvrdili 2 až 3 měsíce předem, že k němu nedojde, není pravdivá. Stejně jako já nebo mé ministerstvo jsme byli schopni udržet své výdaje pod kontrolou, tak myslím, že jsme skutečně důvěřovali tomu, že v republikách dojde k témuž. Bohužel V závěru roku začal být veden spor o rozpočtu roku 1992, spor o tom, jak jedna republika doplácí na druhou, a v tu chvíli obě republiky pod deštníkem debat o roce 1992 trochu "ujely" s východiskem z roku 1991. Já myslím, že všichni víte, že tu byla časová koincidence se schvalováním rozpočtu na rok 1992.

K tvorbě rezerv bankám. Došlo k nesouladu dvou zákonů. V určité chvíli jsme objevili nečekaný výpadek příjmů z odvodu ze zisku od komerčních bank a všimli jsme si, že ony využily prostor ve dvou zákonech k tomu, aby začaly nadměrně vytvářet své rezervy na úkor svého zisku. Toto je legitimní úvaha, abychom to vyrovnali pro všechny banky na stejnou úroveň a dali limit tvorby těchto rezerv. To nebyla žádná dodatečná věc. Najednou se začal objevovat nečekaný výpadek rozpočtových příjmů.

Mnohokrát se zde hovořilo o poklesu, o obludném poklesu, o pádu, o volném pádu, o propadu. Já myslím, že všichni víte, že jsme měli v minulosti vybudována obrovská množství iracionálních umělých ekonomických aktivit, které díky zhroucení plánovaného hospodářství v okolních zemích nemají prostě žádný odbyt. Kdo toto neví, tak buď nepozoruje, co se tu děje, nebo to vědět nechce. Čím dříve my tyto umělé ekonomické aktivity - po kterých není odbyt - zrušíme, tím lépe. Proto je tento proces ve svém principu ozdravný.

Pokud mohu zareagovat ještě na několik drobností, myslím opravdu, že kritika chybné struktury naší výroby, našeho vývozu, státní strukturální politiky, odbytu a podobně je zcela mylná. Vychází to z předpokladu některých pánů poslanců, že vědí lépe než trh, co se má vyrábět, že vědí lépe než trh, co je vůbec možné někde prodat. Objevily se úvahy o tom, že by bylo ideální, kdybychom mohli nadále vyvážet na exsovětský trh naše zastaralé výrobky. To bychom si jistě z krátkodobého hlediska přáli všichni, vláda stejně jako parlamentní opozice. Bohužel to není možné.

Mohu vás ubezpečit, že poslední jednání, které vedeme s Ruskem a dalšími republikami bývalého Sovětského svazu, žádnou naději na vývoz tohoto našeho zboží a zejména placení za toto zboží, nedávají. Iluze o tom, že by to mohlo v roce 1991 být jiné, a tím, že by nedošlo k ekonomickému poklesu, že by to mohlo být jiné v roce 1992, jsou naprosto mylné.

Není pravda - podle hodnocení vlády - že došlo ke zhoršení struktury. Ke zhoršení struktury došlo pouze podle snílků, kteří si myslí, že vědí lépe než trh, která ekonomická struktura je správná a které zboží je schopno najít poptávku.

Nakonec bych se chtěl vyjádřit k poznámce pana poslance Ransdorfa k zahraniční zadluženosti. Já myslím, že pan poslanec při své sečtělosti ví, že došlo ke zvýšení zahraniční zadluženosti několika cílevědomými úvěry, přijatými za tím účelem, aby se umožnilo zahájení liberalizačních procesů v Československu. Všechny tyto půjčky byly projednány a schvalovány zde, vámi, Federální shromáždění je schválilo. Tvářit se nyní, že došlo k nějakému zvýšení zadluženosti a v tuto chvíli kritizovat vládu, je naprosto nefér. Vy jste v kterékoli chvíli mohli půjčky od Evropských společenství, od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu zastavit a říci, že si to nepřejete. Vinit za to nyní vládu, tvářit se, že neexistuje kontrola, jak říká pan poslanec Tomis a někteří další, není správné. Ve kterékoli chvíli jste mohli celou řadu takových věcí zablokovat, kdybyste to považovali za správné. Navíc tyto peněžní prostředky, které vznikly z přítoku několika zahraničních půjček - a já věřím, že pan poslanec Ransdorf to také ví - nebyly použity. Tyto půjčky nebyly zužitkovány a Federální shromáždění snad ví nebo by vědět mělo, že tyto prostředky byly použity výlučně na zvýšení katastrofálně nízké úrovně devizových rezerv naší bankovní soustavy. Tyto peníze jsou k dispozici a v kterékoliv chvíli je potenciálně možné je vrátit zpět. Kritizovat to ideologicky jako zahraniční zadlužování není správné.

Na rok 1992 navíc žádné výrazné zvýšení zahraniční zadluženosti nepředpokládáme. Federální shromáždění bude samozřejmě projednávat další postup s Mezinárodním měnovým fondem a tam jsme skutečně na pozici buď program s měnovým fondem pozastavit (protože se nám zdá, že ho v tuto chvíli nepotřebujeme) nebo ho ponechat na udržovací úrovni, aby byla zajištěna kontinuita s touto institucí, a udělat velmi malou restrukturalizační půjčku pouze pro zajištění kontinuity tohoto programu, nikoliv z hlediska vnitřního ekonomického vynucení.

Kdybychom takto začali diskutovat o jedné položce za druhou, myslím, že by to asi všechno bylo špatné.

Na závěr - zpráva versus viníci, jak výrazně argumentoval pan poslanec Hubálek. Já bych také vždy rád hledal viníky a věřte, že se o to snažíme. Ukazuje se skutečně, že méně to byli jednotlivci, kteří udělali to či ono, když mluvím za federální vládu a federální administrativu. Více je to systémová otázka zařazení celé řady blokačních mechanismů, které brzdí autonomní průběh jednotlivých výdajů a ten - věřte tomu - jsme v letošním roce výrazně zablokovali.

Proto také mohu říci, že státní rozpočty k poslednímu datu, které znám, probíhají zatím bez jakéhokoliv výraznějšího propadu a tuto stránku velmi pozorně sledujeme. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu Klausovi. Prosím spravodajcov, aby sa vyjadrili predovšetkým k predloženým pozmeňujúcim návrhom a navrhli spôsob hlasovania. Prosím, ešte pán minister.

Místopředseda vlády a ministr financí ČSFR V. Klaus: Zapomněl jsem jedno slovo, jak jsem si čísloval poznámky k panu poslanci Komárkovi. Aby vláda do konce března předložila zprávu o průběhu rozpočtu za letošní rok, to se mi zdá nesmírně obtížné. My můžeme poskytnout velmi stručnou zprávu za první dva měsíce, což bude pár údajů bez jakýchkoliv dalších detailů. Proto to opravdu nedoporučuji, ale naprosto ne z důvodu, že by se vláda pokoušela o to, aby se nevidělo do její kuchyně. Mám ale pocit, že do konce března by zpráva byla nesmírně triviální a uzoučká. Z toho důvodu ji nedoporučuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, teraz pán poslanec Tichý. Vyjadrite sa, prosím, prípadne aj ku spôsobu hlasovania, aby sme mohli prikročiť k hlasovaniu o pozmeňujúcich návrhoch.

Společný zpravodaj výborů SN B. Tichý: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, budu-li mluvit o podaných pozměňovacích návrzích, mohu konstatovat, že byly podány celkem od šesti lidí, že se týkají jak celkového pojetí návrhu usnesení FS, tak i dílčích bodů. Za pozměňovací nebo doplňovací návrh považuji i návrh na rozdělení přebytku státního rozpočtu federace, jak jsem uvedl už ve svém příspěvku.

Domnívám se, že na zpřehlednění a dobré zdůvodnění nebo pro možnost dobrého pochopení důvodů jednotlivých návrhů budeme potřebovat asi 10 minut času, nebo že by se projednával jiný bod, a pak to předložíme a po hodině bychom to mohli předložit. Minimálně 10 - 1.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Spravodajcovia žiadajú čas na posúdenie pozmeňujúcich návrhov a premyslenie spôsobu hlasovania. Myslím, že tento čas im môžeme udeliť, dokonca musíme, takže Federálne zhromaždenie bude ďalej pokračovať ďalším bodom programu. Predbežne prosím obidvoch spravodajcov, aby sa odobrali ku spracovaniu návrhov.

Teraz máme na programe prerokovanie

vládneho návrhu, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSFR na vyslovenie súhlasu Dohoda medzi ČSFR a Dánskym kráľovstvom o podpore a vzájomnej ochrane investícií, podpísaná v Prahe 6. 3. 1991 a Dohoda medzi ČSFR a Holandským kráľovstvom o podpore a vzájomnej ochrane investícií, Dohoda medzi ČSFR a Nórskym kráľovstvom rovnakého druhu, podpísaná v Oslo dňa 21. 5., a Dohoda medzi ČSFR a vládou Gréckej republiky, podpísaná v Prahe 3. 6. 1991.

Návrh odôvodní za vládu ČSFR podpredseda vlády a minister financií Václav Klaus. Prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené Federální shromáždění, dostáváme se k jednomu dokumentu, který je tradiční, už několikrát opakovaný. Uzavíráme další dohody o ochraně a podpoře investic. Jejich existence má významný vliv na rozhodování zahraničních investorů při umístění jejich kapitálu na území států střední a východní Evropy. Např. vás mohu informovat, že v této chvíli, v těchto hodinách, dobíhají poslední jednání, velmi složitá, velmi náročná, protože jsou poněkud jiná, s Japonskem. Máme velký zájem, abychom tuto dohodu uzavřeli při návštěvě prezidenta republiky v Japonsku 21. - 24. dubna. Takže pro nás je to nepřetržitý pokračující proces.

V současné době jsou platné dohody s Francií, Švýcarskem, Rakouskem, Finskem a Švédskem. Tyto dohody, jak víte, mají obecnou povahu. Jedná se o prezidentské dohody. V daných zemích - Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Řecko - je to významné, protože dohody mají oboustrannou platnost a je to významné i pro československé investory v těchto zemích, protože právě v těchto čtyřech zemích existuje nemalý počet československých majetkových účastí, čili československých investorů tam a navíc je pravděpodobné, že v budoucnu se počet investorů v obou směrech bude zvyšovat.

Tyto dohody mají standardní obvyklá ustanovení a záruky pro investory obou smluvních stran, to znamená platný národní režim, stejné zacházení s investory, ne tedy horší, než je poskytováno domácím investorům, a dokonce je tam zacházení podle doložky nejvyšších výhod. To je teď jistý problém právě při jednání s Japonskem. Navíc si strany poskytují záruky, že nebudou investice druhé strany znárodněny, vyvlastněny atd. atd.

Významnou součástí těchto dohod je umožnění volného převodu zisku a jiných výnosů a plateb spojených s investicí do domovského státu zahraničního investora v plné výši. Předkládané dohody obsahují kromě uvedených záruk i zásady pro řešení sporů mezi investorem jedné smluvní strany a druhou stranou, případně mezi stranami navzájem.

Předkládané dohody jsou sjednány na dobu 10 let s možností dalšího prodloužení platnosti mlčky o dalších 10 let, pokud jedna ze smluvních stran dohodu nevypoví. Rovněž je zakotvena platnost stěžejních článků dohod na dalších 10 - 15 let po ukončení platnosti těchto dohod.

To je všechno, doporučuji, aby Federální shromáždění tyto dohody schválilo.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, vládny návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, hospodárske a zahraničné obidvoch snemovní. Prípravou stanoviska boli poverené výbory hospodárske. Prosím poslanca Jaroslava Kosa a Jána Hacaja, aby predniesli spravodajské správy. Ako prvý vystúpi pán poslanec Hacaj za výbory Snemovne národov. Prosím aj poslanca Kosa, aby zaujal miesto za predsedníckym stolom.

Společný zpravodaj výborů SN J. Hacaj: Vážený pán predsedajúci, Vážené Federálne zhromaždenie! Prísun zahraničného kapitálu do našej ekonomiky je jedným z hlavných rozvojových impulzov nášho hospodárstva a podmienkou úspechu transformácie celej spoločnosti. Dohody o vzájomnej ochrane a podpore investícií medzi ČSFR a Dánskym kráľovstvom, Holandským kráľovstvom, Kráľovstvom Nórska a Gréckou republikou sú v poradí ďalšími medzinárodnými dohodami s najvyššiou zárukou záväznosti. Tieto dvojstranné medzinárodné dohody, ktoré musí najskôr schváliť Federálne zhromaždenie ČSFR a ratifikovať prezident republiky, sú medzinárodné dohody najvyššej právnej sily. Dávajú potrebné záruky zahraničným investorom, aby do našej republiky prúdil kapitál z týchto zmluvných krajín zakladaním spoločných podnikov.

Na základe týchto dohôd je zmluvná strana povinná vytvoriť rovnaké podmienky zahraničnému investorovi a investíciám, podľa doložky najvyšších výhod, ako svojmu vlastnému investorovi. Tieto dohody sú ďalším dôkazom dôvery ekonomicky vyspelých krajín v správnosť prebiehajúcej transformácie hospodárstva ČSFR.

Vládny návrh dohôd o vzájomnej ochrane a podpore investícií prerokovali výbory Federálneho zhromaždenia, ústavnoprávne a hospodárske, výbory Českej národnej rady ústavnoprávne a rozpočtový a kontrolný, výbory Slovenskej národnej rady, národohospodársky a rozpočtový a zahraničný.

Všetky menované výbory odporúčajú Federálnemu zhromaždeniu tieto dohody schváliť.

Rovnako tak aj ja, ako spoločný spravodajca garančného výboru hospodárskeho Snemovne národov, odporúčam Federálnemu zhromaždeniu súhlas s dohodami o ochrane a podpore investícií, ktoré sú obsiahnuté v tlači č. 1210.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Hacajovi. Teraz prosím spravodajcu poslanca Kosa.