Ministr dopravy ČSFR J. Nezval: Vážené
dámy a pánové poslanci, vážený
pane předsedající, Dohoda o volném
obchodu mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou
a státy Evropského sdružení volného
obchodu představuje smluvní dokument nové
generace. O jeho sjednání Česká a
Slovenská Federativní Republika usilovala bezprostředně
po vzniku Göteborské deklarace v červnu roku
1990, která otevřela novou éru prohloubené
spolupráce mezi Československem a tímto
důležitým evropským integračním
seskupením. Jednání o Dohodu započala
v prosinci roku 1990 a skončila parafováním
Dohody 3. března letošního roku. Její
podpis se uskutečnil 20. března.
O důležitosti a potřebnosti této dohody
pro ekonomiku České a Slovenské Federativní
Republiky svědčí i ta skutečnost,
že pouhý měsíc od podpisu byla tato
dohoda schválena v obou národních vládách
a ve vládě federální a díky
pochopení předsednictva Federálního
shromáždění leží nyní
před vámi.
Hospodářská část asociační
dohody ČSFR - Evropská společenství
a tato dohoda se zeměmi ESVO vytváří
pro Československo širokou zónu volného
obchodu zahrnující celou severní, západní
a jižní Evropu. Po relativně krátkém
přechodném období bude moci československé
zboží vstupovat na trhy těchto zemí
bez celních i jiných překážek.
Přitom byla dohodnuta zásada, že tyto překážky
budou odstraňovány asymetrickým způsobem,
a to rychleji ve prospěch Československa a pomaleji
ve prospěch evropských partnerských zemí,
to znamená, že československá ekonomika
bude svým celním systémem chráněna
déle a účinněji.
V konkrétním případě Dohody
o volném obchodu mezi Československem a zeměmi
ESVO budou celní bariéry odstraňovány
takto: Země ESVO zruší asi 80 % svých
cel při vstupu dohody v platnost. Zbývající
cla se týkají pouze některých ocelářských
výrobků, uhlí a železné rudy
při vývozu do Rakouska a Švédska, dále
některých textilních výrobků
při vývozu do Rakouska, Švédska a Norska
a tří chemických položek při
vývozu do Švédska a Norska. Cla na tyto výrobky
budou odstraněna do konce roku 1997.
Česká a Slovenská Federativní Republika
zruší cla při vstupu dohody v platnost pouze
u těch výrobků, kde je buď československá
výroba nepostačující anebo kde se
uvažuje o jejím postupném snižování.
U středně citlivých výrobků
budou cla postupně zrušena do konce roku 1996 a u
citlivých výrobků budou československá
cla postupně zrušena do konce roku 2 000.
Dohoda o volném obchodu mezi Českou a Slovenskou
Federativní Republikou a ESVO obsahuje řadu dalších
výhod, například podstatné omezení,
případně úplné zrušení
množstevních omezení dovozu, množstevních
omezení vývozu, odklad plnění povinností
vyplývajících z existence státních
monopolů, při vypisování veřejných
zakázek, při ochraně duševního
vlastnictví, při dodržování mezinárodně
uznaných pravidel hospodářské soutěže
a zejména při poskytování dotací
při výrobě a při provádění
zahraničního obchodu. Bližší informace
jsou uvedeny v podkladech, které byly distribuovány
k projednání tohoto bodu.
Závěrem bych se chtěl zmínit o problematice
zemědělství. Jak je vám jistě
známo, obchod se zemědělskými výrobky
je v celém světě považován za
velmi citlivou záležitost. A právě tato
otázka zastavila prakticky průběh tzv. uruguayského
kola v GATT. Dohoda o volném obchodu Česká
a Slovenská Federativní Republika - ESVO zahrnuje
pouze průmyslové výrobky a ze zemědělské
oblasti se omezuje na tzv. zpracované zemědělské
výrobky.
Je nutné zdůraznit, že vstupem této
dohody v platnost získává Československo
okamžitě veškeré výhody, které
země ESVO poskytují zemím Evropských
společenství. Pouze Rakousko nám toto zacházení
poskytne ve dvou krocích: polovinu hned a druhou polovinu
za rok. Československo si naopak ponechává
svá poměrně vysoká cla až do
konce roku 1994 a poté je bude do tří let
snižovat pouze na úroveň tak zvaného
zemědělského komponentu.
Pokud jde o základní zemědělské
výrobky, bylo dohodnuto, že Československo
uzavře bilaterální dohody s jednotlivými
zeměmi ESVO, v nichž má být Československu
opět asymetrickým způsobem poskytnuta řada
celních výhod. Obsah těchto dohod je projednáván
na expertní úrovni a dohody budou v nejbližší
době finalizovány.
Vážení poslanci, dohoda o volném obchodu
mezi Československem a ESVO, kterou máte nyní
projednat, představuje pro Československo jeden
ze základních předpokladů pro výraznou
orientaci československého zahraničního
obchodu směrem na evropské státy s vyspělou
tržní ekonomikou.
Pokud s touto dohodou vyslovíte svůj souhlas, bude
moci vstoupit v platnost již od 1. července tohoto
roku, čímž vytvoří možnost
pro československé exportéry, aby získali
jen na ušetřených clech částku
600 až 700 miliónů korun.
Prosím o váš souhlas s předkládanou
dohodou. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu ministrovi Nezvalovi. Konštatujem,
že vládny návrh bol prerokovaný vo výboroch
hospodárskych a zahraničných obidvoch snemovní.
Spravodajcovia za snemovne sú: pán poslanec Lacina
za Snemovňu ľudu a pán poslanec Souček
za Snemovňu národov. Prosím oboch, aby podali
primerane dlhé spravodajské správy.
Žiadam všetkých, ktorí sú mimo
sály, aby sa do nej dostavili, budeme hlasovať a začneme
hlasovaním práve o tomto návrhu. Prosím.
Společný zpravodaj výborů SL J. Lacina:
Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
předložený vládní návrh
na ratifikaci smlouvy o volném obchodu mezi ČSFR
a zeměmi Evropského sdružení volného
obchodu představuje další významný
krok Československa v mezinárodním trhu.
Jak jsme slyšeli z úst pana ministra, je předložená
smlouva výrazným ulehčením nejen administrativního
charakteru, ale především charakteru věcného.
Smlouva umožňuje za velmi výhodných
podmínek vývoz našeho zboží do
sedmi zemí Evropského společenství
volného obchodu. Významnou skutečností,
jak jsme slyšeli, je, že v případě
ratifikace dnes bude smlouva platit už v II. pololetí
s předpokládaným přínosem 600
až 700 miliónů korun ve snížení
cel a omezení kvót.
Smlouva upravuje řadu dalších oblastí
mezinárodního obchodu, řeší například
problematiku konkurenceschopnosti omezením státních
zásahů, přičemž Československo
má možnost po dobu pěti let - jak jsme slyšeli
- využívat určité úlevy. Stejně
přesně jsou stanovena pravidla omezovacích
opatření.
Po projednání ve výborech zahraničních
a garančních, výboru hospodářském
jsme došli k přesvědčení, že
smlouva je pro naši ekonomiku velmi výhodná
a jak jsme slyšeli, jde o dokument nové generace.
A proto jako zpravodaj Sněmovny lidu vám doporučuji
dohodu schválit.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec. Teraz pán poslanec Souček
za Snemovňu národov.
Společný zpravodaj výborů SN J. Souček:
Pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi, abych doplnil zpravodajskou zprávu, kterou
podal zpravodaj za Sněmovnu lidu. Předkládaný
vládní návrh k vyslovení souhlasu
našeho Federálního shromáždění
s dohodou, která byla parafována 20. března
tohoto roku je, podle mého názoru, jedním
z nejdůležitějších dokumentů,
které potřebuje pro rozšíření
obchodu, který u nás je v nejbližší
době nutný. Byl doporučen oběma výbory,
jak hospodářským tak i výborem zahraničním
bez jakýchkoliv dalších připomínek.
Celkem se skládá ze 40 jednotlivých článků,
jejichž část máte před sebou
na stole, a protokolů A až E. Pochopitelně
jsou tam dány i přílohy, které stanoví,
v jakém rozsahu se dohoda s ESVO, to znamená Evropským
sdružením volného obchodu, nás týká.
Gestorem jednání za československou stranu
bylo federální ministerstvo zahraničního
obchodu a k vlastnímu jednání byli potom
přizváni zástupci vlády České
republiky a vlády Slovenské republiky a představitelé
dalších federálních orgánů.
Všichni vyslovili s návrhem souhlas.
Byli jsme přítomni jako zpravodajové jednání
přímo s tímto výborem jako takovým.
Jedná se skutečně o velmi rozsáhlý
materiál, jehož výtah je vám předložen.
Jednání ESVO probíhalo paralelně i
s jednáním Maďarska i Polska, ovšem byly
výhrady ze strany těchto dvou států
k zemědělské politice a z tohoto důvodu
jsme my byli jako Československo vzati jako první
v tomto předkládaném návrhu a jako
jediní jsme schopni toto přijmout.
Dohoda, která tím zřizuje oblast volného
obchodu bez cel - a to je důležité - a bez
netarifních překážek s průmyslovými
výrobky našeho státu. Na základě
dohody ruší země ESVO svá dosavadní
cla vůči československým vývozním
položkám a vstupem dohody se otvírá
skutečně jedna z největších možností,
které naši českoslovenští podnikatelé
mají. Z tohoto důvodu prakticky cca 80 procent -
jak je uvedeno ve zprávě - našich čs.
výrobků bude mít vstupem dohody v platnost
bezcelní přístup na všechna odbytiště
a trhy ESVO. Z tohoto důvodu předpokládáme,
že tento návrh, který je vám předkládán,
je dobré a užitečné, abychom jako Federální
shromáždění schválili. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Souček. Konštatujem,
že nikto sa do rozpravy písomne neprihlásil.
Pýtam sa, či niekto chce vystúpiť v
rozprave k tejto problematike. (Nikdo se nehlásil.) Nikto
sa nehlási. Konštatujem, že rozprava sa nekoná.
Myslím, že môžeme pristúpiť
k hlasovaniu. Pýtam sa zástupcu predkladateľa,
či je potrebný ďalší komentár?
Nie je potrebný.
Volám všetkých poslancov, ktorí sú
mimo rokovacej siene, aby sa do nej dostavili. Budeme hlasovať
o tlači 1455, to je vládny návrh, ktorým
sa predkladá k vysloveniu súhlasu Federálnemu
zhromaždeniu Dohoda o voľnom obchode medzi Českou
a Slovenskou Federatívnou Republikou a krajinami Európskeho
združenia voľného obchodu.
Konštatujem, že obidve snemovne sú schopné
uznášať sa. Navrhujem vám, aby sme hlasovali
o takomto uznesení: Federálne zhromaždenie
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky súhlasí
s Dohodou o voľnom obchode medzi Českou a Slovenskou
Federatívnou Republikou a krajinami Európskeho združenia
voľného obchodu, podpísanou v Prahe 20. 3.
1992.
Kto súhlasí s takýmto uznesením, nech
zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(Hlasování: 18.53)
(SN 94, SL 89)
Kto je proti?
(SN 0, SL 0)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN 0, SL 1)
V Snemovni národov: deväťdesiatštyri pre,
nikto proti, nikto sa nezdržal. V Snemovni ľudu: osemdesiatdeväť
pre, nikto proti, jeden sa zdržal.
Vzhľadom k súhlasnému uzneseniu obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky súhlasí
s Dohodou o voľnom obchode medzi Českou a Slovenskou
Federatívnou Republikou a krajinami Európskeho združenia
voľného obchodu, podpísanou v Prahe 20. 3.
1992.
Ďakujem spravodajcom aj predkladateľovi. (Potlesk.)
Prikročíme k hlasovaniu o ďalšej zmluve,
ktorú v mene pána ministra Bakšaya predkladal
pán minister Nezval. Vládny návrh, ktorým
sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu
zhromaždeniu Dohovor o zamedzení nezákonných
činov proti bezpečnosti námornej plavby a
Protokol o zamedzení nezákonným činom
proti bezpečnosti pevných plošín, umiestených
na pevninskej plytčine, dohodnuté v Ríme
dňa 10. 3. 1988 - tlač 1305.
Navrhujem vám, aby sme prijali toto uznesenie: Federálne
zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky súhlasí s Dohovorom o zamedzení
nezákonných činov proti bezpečnosti
námornej plavby a Protokolom o zamedzení nezákonným
činom proti bezpečnosti pevných plošín,
umiestených na pevninskej plytčine, dohodnuté
v Ríme dňa 10. 3. 1988.
Kto súhlasí s takýmto návrhom uznesenia,
nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(Hlasování: 18.56)
(SN 97, SL 92)
Kto je proti?
(SN 0, SL 0)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN 0, SL 0)
V Snemovni národov: deväťdesiatsedem pre, nikto
proti, nikto sa nezdržal. V Snemovni ľudu: deväťdesiatdva
pre, nikto proti, nikto sa nezdržal.
S ohľadom na súhlasné uznesenie snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky schválilo vládny
návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie
súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Dohovor o
zamedzení nezákonných činov proti
bezpečnosti námornej plavby a Protokol o zamedzení
nezákonných činov proti bezpečnosti
pevných plošín, umiestených na pevninskej
plytčine, dohodnuté v Ríme 10. 3. 1988. Ďakujem
vám.
Teraz dokončíme rokovanie o vládnom návrhu
zákona o použití prebytku štátneho
rozpočtu federácie za rok 1991 - tlač 1448
a 1498. Prosím pánov spravodajcov - za Snemovňu
ľudu pána poslanca Wagnera a za Snemovňu národov
pani poslankyňu Adrianovú. Prosím podpredsedu
vlády a ministra financií, pána Václava
Klausa. Rozprava k tomuto bodu bola ukončená. Očakávam
záverečné slovo pána ministra k pozmeňujúcim
návrhom, ktoré boli prednesené.
Prosím spravodajcov, pokiaľ majú pred sebou
pozmeňujúce návrhy, aby nám ich prezentovali
v celku, aby poslanci, ktorí neboli v dobe rokovania vo
fázach, kedy boli pozmeňujúce návrhy
prednášané, prítomní, si ich
vypočuli, aby sme boli všetci v obraze, o čom
hlasujeme.
Společný zpravodaj výborů SL J. Wagner:
Pane předsedající, dámy a pánové,
byly podány pouze dva pozměňovací
návrhy.
K § 1 pořadové číslo 1 - poslankyně
Nazari-Buřivalová navrhuje v § 1 odst. 4 písm.
b) doplnit: "z toho 5,839 mil. Kčs pro Societas studentium
facultatis medicae s federální působností
se sídlem lékařské fakulty Masarykovy
university v Brně". Zpravodajové doporučují,
vláda nechává na vašem uvážení.
K § 1 pořadové číslo 2 - poslanec
Magyar navrhuje v § 1 odstavec 4 písm. b) doplnit
"z toho až do 15 miliónů korun pro Ústavní
soud ČSFR, a to výhradně na rekonstrukci
rozvodu elektrické energie a telefonní ústředny
v budově Ústavního soudu České
a Slovenské Federativní Republiky".
Po dohodě s panem poslancem Magyarem došlo ke změně
jeho původního návrhu z 8 milionů
ponechat původních 15 a změnit text "a
to výhradně na rekonstrukci rozvodu elektrické
energie, telefonní ústředny a technického
vybavení v budově Ústavního soudu
České a Slovenské Federativní Republiky".
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
To nie je pozmeňujúci, ale doplňujúci
návrh. Ešte by som chcel upozorniť, že návrh,
ktorý podali výbory pre plán a rozpočet
je formulovaný v miliónoch, zatiaľ čo
vládny návrh zákona je formulovaný
v tisícoch, stotisícoch, čo je treba legislatívno-technickou
úpravou previesť. Hlási sa pán poslanec
Magyar, ako autor doplňujúceho návrhu.
Poslanec SL F. Magyar: Znenie, ako to prečítal pán
poslanec Wagner, nie je presné, pretože technické
vybavenie nie je treba rekonštruovať. (Bol som informovaný,
že je tam potrebná počítačová
sieť.) Teda formulácia má byť: "a
na technické vybavenie", celkovo: "na rekonštrukciu
elektroinštalácie a ústredne, resp. na technické
vybavenie budovy".
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Nie som presvedčený o tom, že aj v takomto
type zákona sa má ísť do takýchto
detailov. Pri československých dráhach, keď
ide o tri miliardy, sa nehovorí, čo má byť
na výhybky a čo má byť na lokomotívy.
Myslím, že to do zákona nepatrí. (Poslanec
SL F. Magyar: Dúfam, pán predseda, že ste počúvali
moje zdôvodnenie v rámci diskusie.) Počul,
dovolil som si len faktickú poznámku.
Prosím, aby pán minister financií zaujal
stanovisko k pozmeňujúcim návrhom, ktoré
tu odzneli.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČSFR V. Klaus: Chci za prvé požádat
Federální shromáždění,
aby zprůchodnilo tento zákon, protože nevím,
kdo vydělává na tom, že bychom neposkytli
zemědělcům tolik a tolik miliard, Čs.
státním drahám, aby mohly zaplatit svým
dodavatelům a podobně. Prosím tedy, abyste
tento zákon schválili.
Druhá poznámka se týká detailních
pozměňovacích návrhů. Skutečně
musím říci, že se mi nezdá důstojné,
aby se Federální shromáždění
zabývalo těmito maličkostmi. V tuto chvíli
je potřeba, aby Federální shromáždění
mělo důvěru ve vládu, které
svěřilo nějaké pravomoci, že
ona rozhodne, zda 2,2 milióny patří na ten
či onen spolek nebo na některý jiný.
Vláda rozhoduje desítky a desítky položek
svou běžnou každodenní činností.
Proto by bylo dobré tyto věci ponechat v pravomoci
vlády, a tedy v její rezervě. To je stanovisko
předkladatele.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Myslím, že môžeme pristúpiť
k hlasovaniu o pozmeňujúcich návrhoch. Najskôr
o pozmeňujúcom návrhu pani Nazari-Buřivalovej,
ktorý sa týka alokácie istej sumy pre zdravotnícku
inštitúciu v Brne, aby som to zjednodušil. Text
tohto návrhu tu odznel. Upozorňujem, že pozmeňujúce
návrhy, ako aj celkové hlasovanie sú podrobené
celkovému zákazu majorizácie. Prosím
niektorých zo spravodajcov, aby ešte raz prečítali
návrh pani poslankyne.
Společná zpravodajka výborů SN M.
Adrianová:
V § 1 poradové číslo 1 poslankyňa
Nazari-Buřivalová v § 1 ods. 4 písmeno
b) doplniť - z toho 5 miliónov 839 tisíc pre
Societas studentium facultatis medicae s federálnou pôsobnosťou
so sídlom na Lekárskej fakulte Masarykovej univerzity
v Brne.