Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Slovo má pani poslankyňa
Němcová. Pripraví sa pán poslanec
Šedivý.
Poslankyně SL D. Němcová: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
můj příspěvek se vlastně týká
téhož čl. II bod 2 - problematiky uprchlíků.
Chtěla bych navázat na to co říkal
kolega, totiž zdůraznit právě ten jeden
aspekt možnosti vzniku idiosynkrazií anebo živení
idiosynkrazií vůči lidem, kteří
jsou třeba jiné barvy pleti.
Chci vznést jeden pozměňovací návrh,
který apeluje na vaši úvahu (a je škoda,
že tak, jako často, máme-li něco vážit,
tj. pozměňovací návrhy, tak většinou
tady nejsou kolegové, aby slyšeli zdůvodnění).
Chci navrhnout, aby v § 2 odst. 3 a) bylo ponecháno
pouze znění: kterým bylo přiznáno
postavení uprchlíka, s odkazem pod č. 26,
a ostatní text aby byl vypuštěn. Čísla
1, 2, 3 (jak je to v textu na str. 7 a 8) vycházejí
sice z čl. 17 Ženevské konvence, ovšem
tato konvence je z r. 1951 a stanovuje v podstatě minimální
požadavek s tím, že tím leitmotivem je,
že smluvní státy poskytnou uprchlíkům,
kteří se zákonně nacházejí
na jejich území, co nejpříznivější
zacházení, poskytované za stejných
okolností cizincům. Myslím si, že je
potřeba uvážit, že statut uprchlíka
u nás má asi 250 osob. Je asi 750 žadatelů.
Můžeme počítat i s tím, že
dojde k náhlému nárůstu zájemců
o poskytnutí azylu. Nicméně, pokud nevyřešíme
problémy nebo vztah vůči statutářům
nyní, můžeme mít o to větší
problémy v budoucnosti. Totiž, budeme-li požadovat
od azylantů např. dobu tří let pobytu
na území ČSFR nebo uzavření
manželství, nebo alespoň jedno dítě
se státním občanstvím, může
to vést k různému obcházení
těchto požadavků. Např. k daňovým
únikům tím, že tito uprchlíci
budou přijímat práci načerno, nebo
to povede k různým "sňatkům z
rozumu", kterými se obejde toto nařízení,
když se uprchlík ožení s čs. státní
příslušnicí. Pak bychom tady měli
také dlouhé období, které bychom museli
krýt vlastně ze sociálních dávek
- tzn., vzrůstaly by státní výdaje.
Půda pro rasovou diskriminaci, jak už zaznělo
v předchozím projevu, by se rovněž "pohnojila".
Demoralizace by nebyla jen směrem k nám, ale mohli
by být demoralizováni i ti, kterým statut
přiznáváme a záleží nám
na jejich brzké integraci. V práci, koneckonců,
se mohou integrovat nejlépe.
Tím, že bychom jim práci odpírali, třeba
na dobu tří let, bychom vytvářeli
předpoklady i pro kriminální nebo jinak společensky
nebezpečné činění.
Takže bych chtěla apelovat na to, abyste ještě
jednou uvážili, zda by nebylo spravedlivější,
morálnější a nakonec i pragmatičtější
umožnit těm, kterým byl přiznán
azyl, ucházet se o práci stejným způsobem
jako komukoliv jinému. Koneckonců trh práce
by neměl být takový, jak říkal
pan kolega, a nicméně by měl mít možnost
si vybrat.
Ještě poukazuji na to, že i v současném
stadiu nezaměstnanosti místa, která nevyžadují
speciální kvalifikaci, jsou leckde neobsazená,
včetně míst mimo města, která
nabízejí i ubytování. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Pozmeňujúci návrh
ste dali písomne? (Poslankyně SL D. Němcová:
Ano.) Teraz vystúpi poslanec Šedivý, pripraví
sa poslanec Stolař.
Poslanec SN F. Šedivý: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych se v několika
poznámkách vyjádřil k vládnímu
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákoník práce.
Jak asi víte, jsem jedním z navrhovatelů
návrhu zákona o zákazu vykonávání
některých činností a zneužívání
informací.
Tento návrh, který vám byl rozdán
před časem pod číslem tisku 1116,
byl motivován zřejmě stejnými důvody,
jako předkládaný vládní návrh
novely zákoníku práce.
K vypracování návrhu nás vedlo zejména
to, že v přechodu od centrálně plánované
ekonomiky k tržnímu hospodářství
a stejně tak v tržním hospodářství
už fungujícím dochází k tomu,
že osoby, které mají přístup
k privilegovaným, tedy dosud nezveřejněným
informacím, tyto informace mohou zneužívat
pro své obohacování. Země s tržní
ekonomikou se tomuto jevu brání nejenom vlastním
zákonodárstvím, ale i přijímáním
nadstátních dohod, jako je třeba konvence
Rady Evropy z roku 1989 o inside trading.
Naše právní úprava v tomto směru
nebyla dostatečná, nebo žádná.
Teprve novela trestního zákona a zejména
jeho § 128, a právě projednávaná
novela zákoníku práce do tohoto problému
vnášejí trochu jasno.
Doufám, že předložením poslaneckého
návrhu jsme aspoň trochu pomohli na svět
oběma těmto zásadním novelám
a protože většina problémů, které
jsme chtěli naším návrhem řešit,
je jím už eliminována, jsem pověřen
iniciativní skupinou poslanců náš návrh
uvedený v tisku 1116 stáhnout. Děkuji za
pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Šedivému,
ako ďalší vystúpi poslanec Stolař,
pripraví sa poslankyňa Sándorová.
Poslanec SN Z. Stolař: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovoluji si předložit
několik pozměňovacích návrhů
k vládnímu návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákoník
práce a zákon o zaměstnanosti.
Týká se to zákona o zaměstnanosti.
V § 10 odst. 1 bych navrhl připojit do odstavce větu:
"Obdobně je možno postupovat v případech,
kdy uchazeč dosud žádnou kvalifikaci nezískal."
Týká se žáků základních
škol a některých uchazečů, kteří
nemají vůbec žádnou kvalifikaci.
V § 14 odstavec 1 písm. f) bych za slovem "zaměstnání"
vypustil slovo "opětovně". Je to trochu
zpřísnění tohoto zákona nicméně
následující § 15 umožňuje
úřadům práce odpovědně
zvážit, zda uchazeč může nebo nemůže
podporu, příspěvek dostat.
V § 17 odstavec 6 bych doplnil citované ustanovení
vložením věty za § 16 odstavec 2. Navrhuji
vložit větu: "Anebo uchazeče, který
bez svého zavinění nemůže osvědčit
výši průměrného čistého
měsíčního výdělku."
Protože v současné době se rozpadá
hodně firem a někdy uchazeč průměrný
měsíční výdělek osvědčit
opravdu nemůže.
A ještě bych se zmínil o přechodných
odbytových potížích, kde bych si dovolil
nesouhlasit s panem ministrem Millerem, že je to prodloužení
agónie podniků. Nicméně dosavadní
praxe ukazuje, že je to potřebné ustanovení,
a že dosavadní finanční částky,
které se vydávají na příspěvek
těmto zaměstnancům, nejsou nijak výrazně
velké. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslancovi Stolařovi,
slovo má pani poslankyňa Sándorová,
pripraví sa pán poslanec Jedinák.
Poslankyně SN E. Sándorová: Pán predsedajúci,
vážené kolegyne a kolegovia! Chcem sa tiež
vyjadriť k problematike, ktorú spomínala pani
kolegyňa Němcová, a to k postaveniu utečencov.
Pred niekoľkými mesiacmi bola predložená
novela zákona o utečencoch, a pretože v tom
období som bola určená za spravodajkyňu
v našom výbore, zúčastnila som sa neposčetných
diskusií. Kľúčovým bodom diskusií
bola otázka zamestnávania cudzincov, resp. utečencov,
ktorá je v súčasnej podobe zákona
o utečencoch vzhľadom k textu Ženevskej konvencie
diskriminujúca.
Kolegyňa Němcová citovala prvý bod
článku 17 konvencie. Ja by som chcela upriamiť
vašu pozornosť
k 2. bodu článku 17 Ženevskej konvencie, ktorý
znie:
"V nijakom prípade sa nebudú na utečencov
vzťahovať reštriktívne opatrenia, uplatňované
vzhľadom k cudzincom alebo vzhľadom k zamestnaniu cudzincov
z dôvodov ochrany zabezpečenia národného
trhu práce." A potom sú tam vymenované
podmienky, ktoré čiastočne prevzala aj táto
úprava zákona o zamestnanosti.
Pretože vtedy, keď sme rokovali o tejto novele, sme
museli uznať za oprávnenú námietku legislatívcov,
že úprava tejto otázky je v kompetencii Ministerstva
práce a sociálnych vecí, veľmi som sa
potešila, že Ministerstvo práce dodržalo
svoj sľub a tento článok Ženevskej konvencie
sa dostal do tejto novely. Dostal sa však do tejto novely
nie v tom znení, ako je v Ženevskej konvencii. Nemala
som toľko odvahy ako kolegyňa Němcová,
aby som navrhovala vypustiť všetky tieto zužujúce
opatrenia článku 2 § 2, ale v každom prípade
budem za prijatie jej návrhu hlasovať.
Keby tento návrh neprešiel, navrhovala by som, aby
sme dodržali literu konvencie bodu 2 článku
17. Tam sa nehovorí o manželstve s občanom,
ktorý má občianstvo ČSFR, ale hovorí
sa o tom: "...má partnera, ktorý je štátnym
príslušníkom krajiny..." atď. Takže,
keby neprešla úprava, ktorú navrhuje pani poslankyňa
Němcová, navrhujem túto čiastočnú
úpravu v bode 2 ods. a) § 2 článok 2.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Dáte materiál
k dispozícii? (Poslankyně Sándorová
souhlasí.) Slovo má poslanec Jedinák, pripraví
sa poslanec Sedlář.
Poslanec SL Z. Jedinák: Pane předsedající,
dámy a pánové, jen několik stručných
poznámek k některým ustanovením navrhované
novely předloženého zákoníku
práce a zákona o zaměstnanosti.
Chci upozornit na ustanovení nově vkládaného
§ 42 odstavec 5, který zavádí nový
důvod zániku pracovně právních
vztahů, tedy zániku organizace.
Evropská sociální charta z roku 1961 - předpokládám,
že v dohledné době bude ratifikována
Federálním shromážděním
- ustanovení článku 4 odstavec 4 předpokládá
přiměřeně dlouhou výpovědní
lhůtu.
Myslím, že pokud bychom schválili § 40
až 42, pátý odstavec, kdy by zánikem
pracovněprávních vztahů docházelo
k zániku organizace, by organizace měla možnost
při stávajícím zachování
výpovědních důvodů, podle §
42 uplatnit jiný způsob zániku pracovněprávních
vztahů výpovědí nebo dohodou.
Kdybychom přijali § 42 pátý odstavec,
tedy zánik pracovněprávních vztahů
se zánikem organizace, domnívám se, že
toto ustanovení by bylo v rozporu právě s
článkem 4 odstavec 4 Evropské sociální
charty a nedocházelo by k poskytnutí přiměřeně
dlouhé výpovědní lhůty.
Soudím také to, že by to mělo návaznost
z hlediska přechodu pracovně právních
vztahů, zejména finančních nároků,
kde v nově navrhovaném paragrafu 250 b) zde není
odpovědnost organizace za pracovně právní
vztahy u všech, týká se to pouze tohoto §
205 - škody. Chci docílit toho, aby organizace, která
má odbytové nebo organizační potíže,
se vypořádala nejdříve se zaměstnanci,
aby uspořádala pracovně právní
vztahy, volila i jiné výpověďní
důvody podle § 42 první odstavec, vypořádala
své finanční náležitosti a pak
končila svou činnost.
Můj konkrétní pozměňovací
návrh zní: vypustit § 42 odst. 5. Další
návrh se týká § 251, kde bych doporučoval
vložit další větu: Ten, kdo provádí
likvidaci, je při výkonu své povinnosti povinen
postupovat tak, aby ke dni likvidace organizace byly všechny
mzdové nároky jejich pracovníků uspokojeny.
souhlasil bych eventuálně i s formulací:
"Aby mzdové nároky byly, pokud možno,
uspokojeny."
Pokud by totiž v souvislosti s tím, co jsem říkal,
podle § 42, došlo k zániku organizace, stát
negarantuje ve všech případech vyplacení
mzdy a zákon o konkursu, který jsme nedávno
schválili, má i ustanovení o tom, že
návrh na provedení konkursu může být
zamítnut.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán
poslanec Sedlář.
Poslanec SL J. Sedlář: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie! Chcel by som obrátiť vašu
pozornosť na § 73 tlač 1459 odsek 5 poslednú
časť, kde je povedané, že pracovníci,
uvedení pod bodom 2, to znamená, keď sa jedná
o pracovníkov štátnej správy, ústredných
orgánov atď., môžu vykonávať
podnikateľskú činnosť len so súhlasom
štatutárneho zástupcu organizácie.
V odseku 5 je klauzula, ktorá obmedzuje tento bod 4, keď
sa nevzťahuje na činnosť vedeckú, pedagogickú,
literárnu alebo umeleckú a ešte je tam dodatok
"na správu vlastného majetku".
Chápem myšlienky predkladateľov, ktorí
mysleli touto správou vlastného majetku spracovávanie
skutočne zdedeného statku, bytového domu,
dielne a podobne. Domnievam sa však, že táto
informácia je nadbytočná vzhľadom na
to, že keď sa jedná o podnikateľskú
činnosť, je v platnosti odsek 4 a v prípade,
že nejde o podnikateľskú činnosť,
tak to nemá v tomto zákone čo hľadať.
Preto navrhujem v § 73 ods. 5 text "a na správu
vlastného majetku" vypustiť. Ešte by som
sa rád opýtal pána ministra, že mi nie
je celkom jasné, ako bude riešený problém
pracovníkov ústredných orgánov štátnej
správy a orgánov menovaných v § 73,
tých, ktorí v súčasnej dobe vykonávajú
podnikateľskú činnosť a ktorí pri
nadobudnutí účinnosti tohto zákona
budú musieť túto podnikateľskú
činnosť ukončiť, čím vzniknú
určité ekonomické straty. Ďakujem za
pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Z písomne prihlásených
rečníkov všetci vystúpili. Pýtam
sa ešte, či sa niekto z poslancov hlási o slovo.
(Nikdo se nehlásil.) Končím teda rozpravu
a vyhlasujem poludňajšiu prestávku do 13.30
hodiny.
(Schůze opět zahájena ve 13.43 hodin.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Pokiaľ nebude kvórum v hlasovacej
miestnosti, budeme prerokovávať návrh zákona
o federálnej železničnej polícii, tlač
1010, a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov,
tlač 1457.
Bod programu 29: Návrh zákona o Federálnej
železničnej polícii (tlač 1010) a návrh
uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač
1457).
Ďalšie riadenie schôdze odovzdávam predsedovi
Snemovne ľudu pánu Battěkovi.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Dámy a pánové, vážené
poslankyně, vážení poslanci, prosím
o minimum pozornosti k tomu, abychom mohli zahájit odpolední
zasedání. Byl bych vám vděčen,
kdybyste zaujali svá místa ve sněmovně.
Pak bych požádal pana poslance Karla Stomeho, aby
podal výklad k návrhu zákona o federální
železniční policii (tisk 1010) a k návrhu
usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů
(tisk 1457).
Zdá se, že poslanci po mé pravé straně
nejsou vnímaví na upozornění. Přesto
je žádám, aby uposlechli a zúčastnili
se aktivně našeho jednání.
Současně zjišťuji, že zpravodaji
k tomuto návrhu zákona jsou poslanci Miroslav Korman
za výbory Sněmovny lidu a Tomáš Hradílek
za Sněmovnu národů. Kolega Hradílek
je zde a kolegu Kormana zabezpečí náš
poradce.
Prosil bych poslance Karla Stomeho, aby se ujal slova. Prosím
obě sněmovny, aby věnovaly pozornost vykladateli
návrhu zákona, který se právě
ujímá slova.
Pane ministře Millere, prosím vás, pomozte
mi dostat dva poslance do lavic, abychom mohli začít
jednat. Je to minimum taktu vůči přednášejícímu.
Pane poslanče, začněte. Nenechte se ovlivňovat
hlasy z pléna.
(Poslanci se pozvolna zklidňují.)
Zdá se, že doba vrcholového klidu se blíží.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, děkuji, že mi bylo umožněno
přednést návrh, který je podle programu,
takže považuji se jím být vázán
tak, jako všichni členové této sněmovny,
neboť program jsme schválili.
Dovolte, abych se vrátil k tématu. Prosil bych,
abyste upoutali svoji pozornost na návrh tisku 1010 o federální
železniční policii. Jelikož byla záležitost
projednávána vícekrát, pokud jde o
bezpečnost, omezím se pouze na specifika, která
se týkají problematiky železniční
policie. Nebudeme se výslovně zabývat hlavou
druhou, protože hlava druhá je konformní s
republikovými zákony o policii a s dalšími
předpisy o možnostech policisty, pokud jde o možnosti
jeho zákroku.
Upoutal bych vaši pozornost na hlavu třetí,
kde se hovoří o tom, jaké jsou možnosti
spolupráce a při této příležitosti
bych zdůraznil, že je to poslední zákon,
který nám dovršuje věnec bezpečnostních
předpisů včetně železniční
policie, pokud tento zákon bude schválen, aby byla
umožněna pro bezpečnost občanů
této země spolupráce mezi jednotlivými
policejními sbory. To považuji za jeden z hlavních
přínosů této předlohy zákona
o železniční policii.
Pokud bych chtěl dál upoutat vaši pozornost
k hlavě první, kde se hovoří o úkolech
železniční policie, a to nikoliv proto, že
by tam byla uvedena jako zvláštní její
povinnost hlídat železnici a to, co s ní souvisí,
ale opětně zase možnost spolupráce,
a to je ta spolupráce, která je uvedena v písm.
ch) § 2, že totiž vede evidenci a statistiky potřebné
k plnění úkolů a kromě toho
spolupracuje s mezinárodními organizacemi a spolupracuje
také při zajišťování veřejného
pořádku a byl-li porušen, činí
opatření k jeho obnovení.
Jsme ve stejné situaci, jako to bylo u vojenské
policie, že je totiž možno...
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Kolegové, prosím o klid ve sněmovnách.
Poslanec SN K. Stome: ...že je totiž možno, aby
železniční policista zakročil i mimo
hranice železnice podobně jako vojenský policista
může zasahovat v případě, kdy
došlo k porušení ohražení vojenského
prostoru. To byla hlavní závada dosavadní
právní úpravy, která ve svých
důsledcích snižovala bezpečnost občanů.
Námitky, které byly k tomuto zákonu, byly
především takové, že federální
úprava není dost dobře možná
pro stávající úpravu ústavní.
To však tento parlament odstranil tím, že přijal
příslušnou novelu o působnosti federálních
orgánů státní správy v zákonu
č. 194/88 Sb., a nyní nám nezbývá,
než se podívat ještě na záležitost
další, to je záležitost přestupková,
kdy nám v tomto zákoně do nové úpravy
zůstává jako reziduum novela původního
zákona o drahách č. 51/64 Sb., totiž
ze zákona č. 114/74 Sb. § 9b odst. 2 atd. písm.
h), který umožňuje ve svých důsledcích
používat blokové řízení,
než bude celostátní přestupková
úprava.
V podstatě druhou námitkou bylo, proč ozbrojený
sbor pro něco, co se podobá podniku, jako je železnice.
Jestliže železnice má svůj zvláštní
zákon o drahách a jestliže železnice je
tedy do jisté míry státem dotována
a vlastně státem i provozována v některých
metodických způsobech řízení,
je také namístě, aby byla obdobným
způsobem chráněna, to je státně.
K těmto názorům se propracovaly postupně
všechny výbory, ale nerad bych předcházel
zprávám zpravodajů. To je asi vše, co
jsem považoval za nutné k tomu uvést.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Stomemu za jeho výklad. Konstatuji,
že podle přikazovacích opatření
předsedů sněmoven byl návrh projednán
výbory ústavně právními, branně
bezpečnostními a hospodářskými
obou sněmoven. Výbory branně bezpečnostní
byly pověřeny přípravou stanovisek.
Obdrželi jste písemný návrh usnesení
SL a SN tisk 1457. Ústní zpravodajskou zprávu
podají pan poslanec Miroslav Korman za výbory Sněmovny
lidu a pan poslanec Tomáš Hradílek za Sněmovnu
národů.
Prosím, aby se dostavili do zpravodajských lavic
a dohodli se případně, kdo promluví
první. Takže pan poslanec Tomáš Hradílek
se ujme první zpravodajské zprávy.

