Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Společný zpravodaj výborů SN T. Hradílek: Pane předsedající, vážení přítomní, byl jsem pověřen úkolem velmi mi blízkým, a sice podáním zpravodajské zprávy za výbory Sněmovny národů FS k projednávanému zákonu o Federální železniční policii. Tato úloha je mi blízká nejen proto, že jsem se od počátečních fází o snahy, jež nakonec vyústily v podání návrhu zákona o Federální železniční policii iniciativní skupinou poslanců, zajímal, ale zejména proto, že jsem byl o potřebnosti vytvoření železničního policejního sboru s celostátní působností plně přesvědčen. Toto přesvědčení se utvářelo jednak z vlastních zkušeností, ať z funkcí, které jsem před tím zastával, tak ze zkušeností častého pasažéra osobní železniční dopravy. Mám dojem, že právě ony praktické zkušenosti jsou vlastní jak vám, milé kolegyně a vážení kolegové, tak zejména našim spoluobčanům, kteří nás svými hlasy zvolili do tohoto zákonodárného sboru.

Nehodlám znovu zdůrazňovat všechny závažné argumenty zdůrazňující nutnost vytvořit železniční policii uvedené v důvodové zprávě k navrhovanému zákonu a připomenuté zástupcem navrhovatelů kolegou Stome. Chtěl bych připomenout, že vedle pocitu osobní bezpečnosti spoluobčanů je nesmírně důležitý také aspekt mezinárodní. Naše země aspiruje na to, aby se co nejdříve stala rovnocennou součástí integrující se Evropy. Svou polohou byla již odpradávna křižovatkou evropských obchodních cest, jež často pokračovaly do vzdálených kontinentů.

Současný politický vývoj náš stát předurčuje k tomu, aby se takovou evropskou křižovatkou, tranzitní zemí, opět stal. Myslím si, že je to právě železniční doprava, u níž mohou být ekologické důsledky masívní přepravy co nejvíce minimalizovány, která by měla být hlavním pilířem tohoto tranzitu.

Jsem si vědom toho, že limitujícím faktorem v tomto směru budou zejména investiční prostředky vyčleněné pro výstavbu a modernizaci železniční dopravy, nicméně fakt, na jaké úrovni bude zajištěna bezpečnost osobní a nákladní mezinárodní železniční dopravy, značně přispěje k rozhodování zahraničních zákazníků, jaké trasy pro své osobní i firemní záměry zvolí. Že spokojenost na tomto úseku přispěje k celkově důvěryhodné a dobré pověsti našeho státu minimálně v evropském měřítku, není snad nutné zdůrazňovat.

Život ukazuje, že decentralizace v tak citlivé oblasti jako je ochrana železniční dopravy, uplatňovaná například u našich severních sousedů, vede spíš k prohloubení negativních jevů. V mezinárodní pospolitosti je zodpovědnost československého státu také v této sféře nezastupitelná.

Vzhledem k tomu, že stávající Sbor ozbrojené ochrany železnic nemá skutečně dostatek pravomocí, sil a prostředků k zabránění nárůstu trestné činnosti, natož pak k jejímu stlačení na přijatelnou míru, považuji za nezbytné uskutečnit onen kvalitativní zvrat, jež nastane přijetím navrhovaného zákona. Nejen že bude navázáno nato, co se v této republice osvědčilo již v polovině 30. let, ale zároveň se organizace a celková náplň této bezpečnostní služby přiblíží současné praxi vyspělých evropských zemí. Je na nás, kolegyně a kolegové, abychom tento úkol splnili.

Zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Korman vás za chvíli seznámí s tím, jak se své úlohy zhostily výbory obou našich sněmoven, jimž byl návrh zákona přikázán. Já jsem nucen vám sdělit, že výbory národních rad se k této tak potřebné zákonné normě zachovaly poměrně macešsky. V první fázi, tedy v době, kdy návrh zákona byl označen jako tisk 623, doporučily výbory ČNR projednávání tohoto návrhu až po přijetí zákona o policejních sborech ČSFR. Dlužno připomenout, že navrhovatelé tuto připomínku beze zbytku akceptovali také tím, že po přijetí zákonů o policejních sborech ČSFR a o služebním poměru policistů těchto sborů přepracovali zákon do podoby nejprve uváděné pod původním číslem, v říjnu roku 1991 však znovu předložené Federálnímu shromáždění pod číslem tisku 1010. Výbory ČNR se však návrhem zákona nezabývaly, údajně z důvodu časové zaneprázdněnosti.

Obdobná situace byla při projednávání ve výborech SNR, a to jak v době, kdy tento zákon byl uváděn pod číslem tisku 623, tak i nyní. Branně bezpečnostní výbor SNR s návrhem nesouhlasil, ústavně právní výbor se usnesl neprojednávat návrh zákona z časových důvodů.

Osobně za nejzávažnější považuji stanovisko vlády ČSFR. Ta nedoporučovala jeho přijetí ani v jedné z verzí navrhovaného zákona, zejména z důvodů věcné kompetence, která je v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti vymezena zákonem č. 384/90 Sb. a ve sféře železniční dopravy náležela do působnosti republik.

Za účelem odstranění této nejzávažnější překážky iniciativní skupina poslanců, do níž jsem také patřil, navrhla novelu zákona č. 384/90 Sb., o vymezení působností ČSFR ve věcech veřejného pořádku a bezpečnosti. 11. března 1992 jsme tuto novelu hlasováním při zákazu majorizace schválili.

Znamená to, že také zabezpečování ochrany železnic patří do kompetence České a Slovenské Federativní Republiky. S touto novelou vyslovila federální vláda ve svém usnesení č. 163 z 10. března 1992 souhlas, z čehož lze dovodit, že ačkoliv se již k návrhu zákona o železniční policii nevrátila, padla její nejzávažnější připomínka k tomuto návrhu. Tento závěr je také možno učinit z předkládané zprávy k již výše zmíněnému usnesení federální vlády č. 163, ve kterém se mimo jiné uvádí, že - cituji: "Navržená novelizace zákona č. 384/90 Sb., znamená začlenění ochrany železniční dopravy do věcné působnosti federace. To umožňuje upravit zřízení, postavení a ostatní poměry železniční policie jako federálního policejního sboru pro oblast dopravy."

Vážené poslankyně, vážení poslanci. Navrhovaný zákon iniciativní skupiny poslanců o federální železniční policii - tisk 1010, se stal po zapracování připomínek, vzešlých z jednání ve výborech Federálního shromáždění, jak o tom bude hovořit kolega Korman, seriózním propracovaným návrhem právní normy, jehož přijetí pozitivně ovlivní situaci na železnici. Netvrdím, že to bude mít charakter čarovného proutku, jsem však přesvědčen, že bude znamenat vytvoření zákonného předpokladu pro cílevědomé a systematické zvládnutí současné neutěšené situace. Věřím, že zodpovědným posouzením a závěrečným schválením poslanci Federálního shromáždění ČSFR k tomu přispějí.

Zákon o federální železniční policii tak zároveň přispěje k tomu, abychom odcházeli z tohoto parlamentu s pocitem dobře vykonané práce. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji zpravodaji poslanci Tomáši Hradílkovi. Jak vidíte, mé oči ulpívají na prázdném druhém zpravodajském křesle. Kolega Korman se ještě nedostavil.

Společný zpravodaj výborů SN T. Hradílek: Vážení kolegové, já bych si dovolil kolegu Kormana omluvit, protože tento bod měl být podle programu projednáván až na závěr dnešního dne. Já osobně předpokládám, že pravděpodobně ještě pracuje na zpravodajské zprávě. Takže myslím si, že je někde tady v budově a neví o tom, že se tento bod již projednává.

(Hlas z pléna: Ano.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Někdo z poslanců zde říkal ano. Ví to jistě, že pracuje ještě na zpravodajské zprávě?

Nicméně já jsem povinen nepokračovat v tomto bodu, protože vyslechnutí druhé zpravodajské zprávy je nutné. Pokud by ovšem například chtěl promluvit pan ministr dopravy, dal bych mu slovo. Mávnutí jeho rukou naznačilo, že by v této chvíli k tomu neměl co říci.

Máme v této chvíli dvě možnosti. Buď bych přerušil tento bod, což se mi zdá ovšem trochu nevhodné, a mohli bychom se vrátit k nedokončenému předcházejícímu bodu, kdy se projednával vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákoník práce.

Pokud nemáte námitky, já se zhostím své funkce v té podobě, že bych přece jenom přerušil projednávání toho bodu, a protože jsem zjistil, že určitým nedopatřením byla rozprava k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákoník práce, ukončena, ale byl zde ještě požadavek vystoupit s pozměňujícím návrhem pana poslance Bendy. Domnívám se, že tím, že poslanci Bendovi nebylo umožněno přečíst svůj pozměňující návrh, chci to tímto odčinit. Hlásí se pan poslanec Mečl.

Poslanec SN J. Mečl: Já jsem chtěl jenom upozornit, dámy a pánové, pane předsedající, že rozprava byla skutečně ukončena a uzavřena. Já v podstatě pozměňující návrh kolegy Bendy znám, protože ho přednášel na ústavně právním výboru. Nedomnívám se, že je to návrh užitečný, ale to není věc podstatná. Rozprava byla uzavřena panem místopředsedou Viktorínem. Kolega Benda tady při jednání o tomto zákoně nebyl. Podle mého názoru není možné, a nikdy jsme to nedělali, otevírat rozpravu znovu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Slovo má pan poslanec Mynář.

Poslanec SL I. Mynář: Pane předsedající, vy jste se zmínil o tom, že došlo k nějakému nedorozumění. Je potřeba vědět, k jakému nedorozumění. Jestli už byla podána přihláška, která byla přehlédnuta, nebo podobně. Jinak má poznámka směřuje ke stejnému procedurálnímu meritu jako u předřečníka.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Takže nyní vám dávám slovo jako poslanci, nikoliv navrhovateli iniciativního návrhu.

Poslanec SL V. Benda: Já bych se pokusil danou věc vysvětlit. Skutečně došlo k nedorozumění. Nebo k nedopatření z mé strany, podmíněnému částečně také tím, že program této plenární schůze se nedrží původního rozvrhu a diktuje se vždy předcházející večer. Já jsem se neformálně do rozpravy hlásil a nebyl jsem přítomen prostě z toho důvodu, že jsem neměl k dispozici text pozměňujícího návrhu, který byl předtím tady projednáván odbornou legislativní skupinou. A byl také projednáván v některých výborech. Jakmile se mi podařilo opatřit faxem z ministerstva školství text tohoto návrhu, tak jsem se do rozpravy přihlásil oficiálně. Bohužel už mezitím byla uzavřena. Čili v tomto případě jsme se chtěli vyhnout komplikacím, způsobeným tím, že zde není usnášeníschopné kvorum. Za normálních okolností bych podal procedurální návrh jménem našeho klubu, který to odsouhlasil, aby byla k tomuto bodu z technických důvodů znovu otevřena rozprava, což je možné, a plénum rozhodne, jestli souhlasí se znovuotevřením rozpravy, nebo nesouhlasí. Protože zde ale není usnášeníschopná část pléna, tak jsme se s panem předsedajícím domnívali, že by se dala věc vyřešit neformálním způsobem.

Věci se mají tak - pokud nesouhlasíte, abych přednesl svůj pozměňující návrh jako dodatečný v rozpravě, podáváme jménem klubu KDS-LDS oficiální návrh na znovuotevření rozpravy k tomuto bodu.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Vyslechli jste pana poslance Bendu. Zpravodajové k tomuto bodu přišli. Pan poslanec Benda si zřejmě uvědomil, že má ve sněmovnách politické odpůrce, kteří mu nebudou chtít umožnit to vystoupení, ale hlasovat já o tom nenechám. Protože po formálně právní stránce je ukončení rozpravy bohužel, pane poslanče, zcela jednoznačné, takže smiřte se s tím, že věc se má takto.

Nejdříve paní poslankyně Němcová.

Poslankyně SL D. Němcová: Já jsem chtěla jen na ten milý sarkasmus poukazující na různost politických příslušností reagovat. Toto je otázka opravdu organizační. Kdybychom kdykoliv otevírali rozpravu k zákonům, tak bychom s ní nikdy nemuseli být hotovi. A program na jednotlivý den je řazen tak, že se skončí jeden zákon, víme objem, který na ten den připadne v úvahu, ale pro ten den musíme být připraveni. Takhle bychom neskončili nikdy. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Já vám dávám za pravdu, paní poslankyně. Takže teď pan poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Pane předsedající, já konstatuji, že jsme podali procedurální návrh, aby byla znovu otevřena rozprava k danému bodu. Samozřejmě plénum může rozhodnout, že náš návrh je nemístný a odmítnout ho, ale je třeba o něm hlasovat. To je zcela oprávněné, podle jednacího řádu existují různé způsoby a okolnosti, za nichž se znovu otevírá rozprava a jedním z těchto způsobů je řádně podaný procedurální návrh, aby tak bylo učiněno.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Nepochybně. Pokud by se sněmovny rozhodly znovu otevřít rozpravu, jsme oprávněni jako Federální shromáždění. Ale není teď k dispozici kvorum. Já se dostávám do nezáviděníhodné situace. - Ještě kolega Kříž.

Poslanec SL E. Kříž: Pane předsedající, vážená sněmovno, já se divím! Já už se dnes divím celý den, a nejen dnes. Máme nějaký divný způsob jednání. Odsouhlasíme si tady pořad jednání pro Federální shromáždění a potom si určujeme, nebo nevím, kdo to určuje, přeskakujeme z jednoho dne programu na druhý den programu. Projednáme zákony, které mají být až za dva dny nebo za jeden den, nebo měly být předtím. To samozřejmě potom způsobuje to, co teď nastalo, že člověku, který bude chtít k zákonu vystoupit, připravuje si materiály, ale vy mu to prostě neumožníte - myslím, že předsednictvo to zřejmě dělá - tím, že v podstatě to neustále přesunujete. (Potlesk.) Ten člověk přijde, nemá materiály pohromadě a najednou se diví, že se projednává úplně něco jiného.

Já bych žádal, a důrazně žádal, aby se aspoň pro příští týden zachovalo pořadí takové, jaký je schválený program. To pořadí má každý před sebou.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Já děkuji za velmi jednoznačný příspěvek kolegy Kříže, ale přece jenom ta situace je natolik zaviněna objektivním stavem našich možností, že přesuny projednávání jednotlivých bodů, to není žádná záměrná svévole. Je to otázka jejich připravenosti a také tím, že tempo projednávání zákonů se mění. Takže to je jediná omluva, kterou v tomto směru mám.

Kolega Sokol mě upozorňuje, že jsme koneckonců odhlasovali situaci v tom smyslu, že zřejmě budeme nuceni všichni společně vzít na vědomí určité pragmatické změny při projednávání.

Mám tisíc chutí ještě jednou požádat zpravodaje, aby opustili svá místa, protože se dostavil zpravodaj poslanec Korman. Budete-li mít, páni sedící zpravodajové, porozumění pro moji obtížnou situaci (Hluk v sále.), poprosil bych vás, abyste umožnili dokončit předcházející bod. Já vám děkuji.

Žádám pana poslance Kormana, aby se ujal své zpravodajské zprávy.

Společný zpravodaj výborů SL M. Korman: Vážený pán predsedajúci! Ospravedlňujem sa vám za to, že sa na mňa muselo čakať. Dopracovával som si správu a zmena programu ku mne neprenikla. Prepáčte mi to, prosím.

Na základe toho, čo bolo prednesené predkladateľom k návrhu zákona, tlač 1010, kolegom Hradílkom, zužujem svoje vystúpenie na oblasť záverečných postojov výborov Federálneho zhromaždenia, ktoré sa predloženým návrhom zákona zaoberali. Jedná sa o výbory hospodárske, ústavnoprávne a branné a bezpečnostné. Jednotlivé výbory zaujali tieto stanoviská.

Výbory hospodárske svojím uznesením č. 209 zo 17. 3. 1992 odporučili výborom branným a bezpečnostným, aby vzhľadom k novelizácii zákona č. 384/1990 Zb. zistili stanoviská národných rád a federálnej vlády, aby ďalej prešetrili finančné krytie zvýšených nákladov bez prekročenia rozpočtu na rok 1992.

V § 4 ods. 1 doplniť - citujem: "Železničná polícia je podriadená ministrovi vnútra." V nadväznosti na tento bod konštatovali, že pokiaľ snemovne zmenu podriadenosti prijmú, zvážiť, či je tento zákon potrebný, či nestačí novelizácia zákona o federálnej polícii.

V druhom bode konštatujú, že súhlasia s predloženým návrhom zákona, tlač 1010, a odporúčajú snemovniam po zohľadnení uplatnených pripomienok s ním vysloviť súhlas.

Výbory ústavnoprávne svojím uznesením č. 307 z 31. 3. 1992 s návrhom zákona o Federálnej železničnej polícii súhlasia s pripomienkami.

Po prvé: Vyriešiť otázku prerokovávania priestupkov v blokovom konaní v súlade s § 96 zákona Českej národnej rady č. 200/1990 Zb. a § 96 zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb.

Po druhé: V zákone upraviť, kto stanoví organizáciu a riadenie železničnej polície a ku ktorému orgánu sú policisti železničnej polície v služobnom pomere.

Výbory branné a bezpečnostné svojím uznesením č. 229 z 1. 4. 1992 sa zaoberali aj obsahom prijatých uznesení výborov ústavnoprávnych a hospodárskych. Pri prehodnocovaní finančného krytia nárokov na realizáciu zákona došli k záveru, že ďalšie nároky na zvýšenie rozpočtu nie sú nutné. Doterajšie pridelené prostriedky sú dostačujúce v rozpočtovom roku.

K § 4 ods. 1 prijali záver, že decentralizácia železničnej polície mimo rezortu Federálneho ministerstva vnútra sa javí ako vhodnejšie riešenie. Tým aj zdôraznili nutnosť zákona o Federálnej železničnej polícii. Otázka bola konzultovaná aj s predstaviteľmi Federálneho ministerstva vnútra a podriadenosť je v súlade s § 92 zákona 194/1988 Zb. o pôsobnosti federálnych ústredných orgánov štátnej správy v znení neskorších predpisov. K otázke riešenia blokového prerokovania priestupkov podľa § 96 zákonov 200 a 372 Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady z roku 1992 zaujali výbory branné a bezpečnostné toto stanovisko: Priestupky budú riešené podľa zákona o dráhach č. 51/1964 Zb. v znení zákona č. 104/1977 Zb.

Vo svojom uznesení výbory branné a bezpečnostné stanovili v § 43 ods. 1 služobný pomer príslušníkov železničnej polície k železničnej polícii. K výhrade v bode 2 výborov ústavnoprávnych zaujali garančné výbory, branné a bezpečnostné toto stanovisko: V § 4 ods. 2 vložiť nový ods. 2, ktorý znie: "Organizáciu a riadenie Federálnej železničnej polície stanoví minister dopravy." Odseky 2, 3 a 4 označiť ako odseky 3, 4 a 5.

Uznesenie výborov branných a bezpečnostných vám bolo doporučené pod číslom tlače 1457, a preto ho zvlášť rozoberať nebudem. Všetky pripomienky z tohto uznesenia sú v súlade s názormi predkladateľa. Garančné výbory branné a bezpečnostné doporučujú znenie navrhovaného uznesenia k návrhu zákona o Federálnej železničnej polícii prerokovať Snemovňou ľudu a Snemovňou národov na 22. spoločnej schôdzi obidvoch snemovní Federálneho zhromaždenia.

Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu odporúčam návrh zákona o Federálnej železničnej polícii, tlač 1010, schváliť. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji také, vyslechli jste druhou zpravodajskou zprávu pana poslance Kormana a měli bychom přistoupit k rozpravě, kterou zahajuji. Táži se tedy, zda má někdo za poslanecké kluby připraven příspěvek do rozpravy, případně kdo chce vystoupit individuálně, dosud žádnou písemnou přihlášku nemám. Hlásí se pan poslanec Tahy. Prosím.

Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie! Nie som spokojný so spravodajskou správou, pokiaľ sa týka odôvodnenia neprijatého stanoviska hospodárskych výborov k § 4. Proste, lakonické konštatovanie, že riešenie tohto problému separátnym druhom polície sa zdá vhodnejšie, mi jednoducho mi nestačí. Keď sme v hospodárskych výboroch diskutovali o tomto probléme, nakoniec sme sa priklonili k tomu, že koordinácia zabezpečenia bezpečnosti na dráhach, ale aj v iných oblastiach nášho života je každopádne lepšie zabezpečená, pokiaľ je krytá jedným rezortom. Môže dôjsť, prirodzene, k určitým komisným stavom pri riešení problémov, ktoré sa týkali železnice a jej najbližšieho okolia medzi príslušníkmi Ministerstva vnútra a železničnej polície.

Preto by som prosil, aby v záverečnej správe buď spravodajcovia alebo predkladateľ trochu podrobnejšie zdôvodnili priklonenie sa k tomuto pôvodnému návrhu a zamietnutiu názorov hospodárskych výborov. Ďakujem.